U Madly nejen v kuchyni

Nejnovější články

Krémový zapečený fenykl plný chuti

30. srpna 2010 v 14:03 | Madla | Bezmasé dobrůtky

Lehká a ryze vegetariánská pochoutka, která nahradí večeři, nebo s chutnou přílohou utvoří lehký a zdravý oběd. Ideální je ve chvíli, kdy není zrovna moc času na přípravu jídla a když máte chu´t na něco moc dobrého. recept jsem odkoukala z on-line verze časopisu apetit, tedy ze stránek apetitonline.cz a jen mírně si jej upravila.

A ač mnohdy na recepty z Apetitu žehrám, prootže se mi dost často (především u moučníků) stává, že by daný recept při napsaném poměru ingrediencí nefungoval, zde jsem trefila přímo do černého a opravdu si pochtunala. Te´d mi už jen zbývá, najít opět někde pěkně čerstvý a křupavý slaďoučký fenykl, do jehož chuti jsem se po tepelné úpravě opravdu zamilovala.

Takže pokud máte fenykl a chuť na něco dobrého, zásobte se těmito surovinami:

4 bulvy fenyklu, každou oloupanou a rozkrojenou na osm dílků

850 ml vývaru (měla jsem domácí kuřecí)

3 lžíce panenského olivového oleje

4 stroužky česneku, oloupaného

1 kelímek smetany ke šlehání

3 lžíce červeného pesta (nebo klasického pesta bazalkového)

100 gramů parmezánu

Oloupaný a nadílkovaný fenykl vložíme spolu s oloupaným česnekem do hrnce, přilijeme k němu dobrý domácí vývar a olivový olej a společně povaříme čtvrt hodinky až dvacet minut, prostě do doby, než je fenykl pěkně měkký a vývaru zbyde v hrnci jen trošička.

Uvařený fenykl přeneseme děrovanou naběračkou do zapékací mísy či pekáče, zalijeme smetanou a zlehka promícháme. na každý kousek fenyklu naneseme lžičkou trošku červeného pesta, celý pokrm zasypeme parmezánem a šoupneme na chvíli do trouby vyhřáté na 200 stupňů. Nepečeme nijak dlouho, jen pět až deset minut, prostě do doby, než bude povrch jídla pěkně zltavý a sýr bude rozteklý a vše bude omamně vonět.

fázi přípravy se mi tentorktá nepodařilo zachytit, protože vařit a ochomýtat se kolem horké trouby spolu s patnáctiměsíčním zvědavcem se moc nevyplácí. Ale alespoň závěrečné foto na polechtání vašich chu´tových pohárků vám nabídku.

Ty lesklé šišoidy nejsou žádné amaroouny, jen ještě nerozbalené nové brambory pečené v laobalu společně s trochou másla ačerstvých bylinek. Vskutku letní a báječná příloha, která dokládá, že celé to bylo tak dobré, že foto vybalených brambor nebylo možné, protože by mi hladoví spolustrávníci nedočkavě shltli mou voňavou porci.

Počet komentářů: 4

Reklama

Cuketové bábvičky s rozinkami a slunečnicovými semínky

22. srpna 2010 v 11:22 | Madla | Sladké vábničky

Byla jsem zaplavena hromadou cuket od mé maminky a po všem tom cuketovém šílenství, kdy jsem už měla pocit, že mi tyto krásně zelené a žluté (ano, není to překlep, máma pěstuje i žlutou variantu cukíny) plody lezou i ušima to chtělo změnu… a tak vznikly cuketové bábovičky s rozinkami a slunečnicovými semínky. Zní to šíleně, chutná to výborně a je to navíc zdravé, protože se receptura obešla bez vajec.

Miluju jednoduché pečení, kdy se nemusí nic vážit a odměřovat, takže si nachystejte klasický čtvrtlitrový hrnek, vyhrňte si rukávy a pusťte se do díla.

Takže si připravme následující ingredience:

½ hrnku krystal

1 hrnek mouky (půl hrnku bílé polohrubé, půl hrnku hladké pšeničné celozrnné)

1 lžičku skořice

1 lžičku sušené citronové kůry

2 lžičky skořicového cukru (nejlépe domácího )

1 lžičku jedlé sody

½ balíčku kypřicího prášku

1 lžíce kvalitního kakaa (s holandským vskutku chybu neuděláte)

½ hrnku oleje

1 hrnek najemno nastrouhané cukety (malou cuketku lze strouhat i neloupanou, starší kusy oloupeme a necháme "vypotit")

1 hrnek hustého bílého jogurtu

hrst slunečnicových semínek (samozřejmě oloupaných)

hrst rozinek

Příprava je až směšně jednoduchá:

Do mísy vsypeme všechny sypké ingredience, zamícháme, vlijeme olej a jogurt, opět zamícháme, šoupneme tam nastrouhanou cuketku, slunečnicová semínka a rozinky, zamícháme. A nalijeme do vymazané a vysypané libovolné formy. Může to být forma na bábovku, na srnčí hřbet či malá forma na dort. Já mám moc ráda malé bábovičky, tažte jsem těsto "nacpala" do muffinové formy. Pokud tak učiníte jako já, dávkujte těsto do každého důlku jen do ¾, aby vám následný výtvor nepřetekl. Vložte do předem vyhřáté trouby na 180 ◦C a pečte zhruba 20 - 30 minut. Každá trouba peče jinak, takže ke konci pečení kontrolujte výsledek pomocí špejle, až se těsto přestane lepit, je hotovo. Výsledek vás překvapí a rozhodně ne špatně. Cuketa působí v těstě jako zvlhčovač a bábovičky jsou takové příjemně morké a nedusí. Takže pro milovníky cuekt a "mokrých" buchet je to recept vskutku ideální.

Lze jíst jen tak, já vyklopila horké bábovičky z muffinové formy, naňahňala na každou z nich lžičku tužší pikantní marmelády (použila jsem brusinkovou a domácí rybízovou, výborná by mohla být i višňová), nechala jsem vychladnout a jemně jsem postrouhala tyčinkou Ledové kaštany.

Počet komentářů: 5

Cheesecake vskutku neodolatelný - s tmavou a bílou čokoládou

15. srpna 2010 v 15:06 | Madla | Sladké vábničky

Člověk je tvor nepoučitelný a já rovněž tak. V hlavě mi pořád vrtal můj první pokus o cheesecake, který sice neskončil naprostým fiaskem, ale potřeboval nutně vychytat nějaké mouchy. Jenže ouha, nebyla žádná příležitost pustit se do pečící akce, nikdo nechtěl slavit žádné narozeniny, nekonala se žádná svatba či zásnuby, žádné výročí ... nic. A pak najednou jako blesk z čistého nebe jsme byli pozváni na velkou rodinnou slezinu (tedy pardon - sešlost - aby nedošlo k omylu, že se jednalo o sjezd chirurgů) a tato příležitost si přece žádá naprosto nutně cheesecake.A ne jen tak ledajaký - tentorkát se nesmí stát ani nejmenší zádrhel a cheesecake musí být prostě dokonalý, vžďyt tu půjde o mou kulinářskou čest...

Nakonec všechno dopadlo trošku jinak a na rodinnou sešlost se dopravila jen má drahá polovička a zbývající část rodinného týmu reprezentoval elegatnní cheesecake. Samozřejmě jsem v tichu a klidu rodinného krbu (kdy je rodinný krb zastoupen radiátory a ticho a klid je jen v těch výjimečných chvílích, kdy náš malý Toník upadne do hlubokého spánku) nedočkavě očekávala reakci na darovanou pochutinu. Můj můž mě napínal k prasknutí a aby mou pozornost ještě o pár mimiletrů zvýšil, informoval mě, že jsou na rodinné velkosešlosti přítomni i cheesecaky zmlsaní obyvatelé australského kontinentu. Má nervozita začala dosahovat maximálních limitů, protože kdo jiný by měl správně ohodnoti cheesecake, než lidé, kteří si na něm pravidelně pochutnávají a jak se můj muž vyjádřil "doslova na něm ujíždějí".

A jak to dopadlo? Kámen ze srdce mi spadl až s příjezdem mého drahého, kdy jsem z něj neloudila informace o tom, jak se měl a nechtěla jsem vidět fotky anlicky ani česky mluvících vzdálených rodinných příslušníků, ale hlavní část "výslechu" se týkala toho hlavního - jak jim prosím tě, chutnal můj cheesecake...

Byl prý výborný, velice chutnal hlavně anglicky hovořícím státním příslušníkům.

Uff, to bylo napínavé.

Takže pokud si chcete opravdu šplhnout u jakékoli části příbuzenstva či u někoho docela jiného, připravte mu lákavý a elegantní cheesecake se dvěma druhy čokolády.

Na křupavý podkald si připravte:

140 gramů máslových sušenek (použila jsem Be-be)

60 gramů mandlí

3 lžíce mléka

60 gramů másla, rozpusštěného

1 lžíce tekutého medu

Na lahodnou krémovou náplň:

1 kelímek sýru ricotta (250 gramů)

1 kelímek zakysané smetany (190 gramů)

250 gramů sýra Philadelpia

3 vejce

asi 100 gramů cukru krystal

2 tabulky hořké čokolády s vysokým obsahem kakaa

2 tabulky bílé čokolády

Nejdříve si vyrobíme sušenkový základ. Do mixéru nasypeme mandle a sušenky a vše rychlostí blesku umixujeme na super jemnou drobečkovou drť. Sušenkovo-mandlovou drť přesuneme do mísy a přilijeme k ní rozpuštěné máslo a tři lžíce mléka. promneme prsty na drobenku. Pokud se nám nedaří směs spojit, přidáme ještě lžíci mléka. Přidáme lžíci medu a pomocí prstů vyrobíme "drobenku". Drobenku upěchujeme do máslem vymazané rozevírací formy o průměru 20 cm, na jejíž dno jsme položili kolečko z pečicího papíru, taktéž potřené máslem. Sušenkový základ rozprostřeme pomocí prstů a uděláme i pěkné boky. Vrzneme do trouby předehřáté na 180 stupňů a pečeme asi 20 minut, dokud "korpus" nezačne vonět a pěkně nezezltáne. Upečený sušenkový podklad vytáhneme z trouby a necháme vychladnout při pokojové teplotě. Až bude studený, šoupnem ejej buď do lednice, nebo do mrazáku. Mrazákovou variantu volíme při spěchu, kdy chceme připravit krém co nejrychleji a nechcemem čekat, až se nám korpus zcela vychladí.

Já tentokrát nezapomněla na to vyndat suroviny na náplň o pár hodin dřív z lednice a díky tomu jsem měla krém krásně hladký a bez otravných žmolků. Takže nejdřív jsem si ve velké míse rozetřela cukr se sýrem ricotta, přidala jsem zakysanou smetanu a sýr Philadelpia. Vše jsem jemně rozetřela a přiklepla tři vejce o pokojové teplotě. Ve vodní lázni jsem si rozehřála nejprve hořkou čokoládu a až byla zcela rozpuštěná, odstavila jsem ji ze zdroje tepla a nalila do ní polovinu hladce ušlehané směsi. Pěkně jsem promíchala a nalila na vychlazený sušenkový základ.

Stejným způsobem jsem rozpustila i bílou čokoládu a přilila ji ke zbytku krémové náplně. zamíchala a vlila jsem na čokoládový krém. Dohladka jsem rozprostřela

a celé jsem dala péct do trouby vyhřáté na 160 stupňů. Pod formu s cheesecakem jsem strčila nádobku s vodou tak, abych nemusel apéci přímo ve vodní lázni, ale podmínky pro bain-maire byly zachovány.

Sama jsem byla zvědavá. Po půl hodině pečení jsem zkusila pořádně zaklepat na dno nádoby a protože se cheesecake chvěl už jen mírně a žádné vlnobití se jako u prvního pokusu nekonalo, pyla jsem troubu, pootevřela dvířka nechala koláč dvě hodiny v chladnoucí troubě. Poté jsem jej opatrně přemístila na linku, kde setrval až do večerních hodin, kdy byl přemístěn do lednice. Ráno jsem vychlazený cheesecakevykopila z formy, jejíž okraje jsem opatrně objela ostrým nožem a cheesecake jsem překlopila na polejovaný talíř. Olej na talíři dokonale zabrání přilepení krému na pomocný talíř. Sloupla jsem dno formy a pečicí papír a rychlým pohybem jsem koláč překlopila zpět na talíř.

Zdařilo se. Cheesecake byl tentokrát úplně výstavní, bez jediné bublinky a puchýřku, takže jsem mohla upustit od zdobení čokoládovými hoblinakami nebo ovocem.

Sice nevím, jak chutnal, ale věřím, že si jej při první příležitosti střihnu znovua tentorkát snad i ochutnám.

Fotky na řezu dodám záhy... protože ty měl za bojový úkol pořídit můj drahý.

A tady jsou. Úkol splněn...

I servírování bylo zcela elegantní

Počet komentářů: 6

Výtečný kapřík na fenyklu

13. srpna 2010 v 14:00 | Madla | Rybky nejen mořské

Už dlouho jsem na své stránky nepřidala žádnou rybí dobrůtku a přitom si každý pátek vesele "rybujeme". A protože jsme s mým drahým mužem teprve nedávno zjistili, že na hrázi nedalekého rybníka se dají zakoupit čerstvě vytažené rybky, které přímo před vašimi zraky zkušení rybáři zbaví nejen života, ale i vnitřností, to vše za malý poplatek. takže já od té doby dávám sbohem mrazákovému výlovu a když je troška času, vysílám na rybí výzvědy svou motorizovanou polovičku.

A tak se stalo, že mi minulý pátek v kuchyni přistál na stole takřka tříkilový kapr-macek. A byly rybí hody - z hlavy a odřezků jsem vytvořila báječnou rybí bramboračku, kterou jsme sice jedli čtyři dny, ale s každým dnem navíc byla lepší a lepší, takže jsme nakonec litovali, že jí byly jen tři litry (pro dvě osoby).

A co si tak dát k tomu kapříku dobrého? Co takhle slaďoučký fenykl? ten je teď v nejelpší možné kondici, takže pokud jej zorvna náhdoou potkáte na pultech v obchodě, rozhodně neváhejte a přihoďte jej do košíku (nebo jako já do podvozku pod kočárek).

Syrový fenykl má sice silně lékořicovou příchuť, ale pokud nejste, stejně jako já, fandové lékořice, nebojte se a fenykl tepelně upravte. Po úpravě vařením, pečením či dušením nezbyde po lékořicové chuti ani vůni ani památka a vy si fenykl určitě zamilujete. Já po něm od té doby marně pátrám...

Dvě základní ingredience bychom tedy měli - krásnou čerstvou rybku a sladké, křehké fenyklové bulvičky. A kde najít insiraci? S laskavým svolením paní Dagmar Derré, která je spoluautorkou Olivové kuchařky, zde tedy uvádím báječný a rychlý recept pro všechny, kteří holdují zdravému a chutnému rybímu masu.

Pokud jste i vy šťastnými vlastníky této krásné kuchařky, nalistujte si stranu 104 a můžete se pustit do čtení. A pokud kuchařku náhodou ještě nemáte, pokračujte ve čtení, ale určitě si ji pořiďte. Je totiž plná výborných a vyzkoušených receptů, krásných a inspirativních fotografiií a jde na ní vidět, že byla připravována s láskou ke gastronomickému kumštu.

Takže jdeme na to:

Mořská ryba (v mém případě byla mořská ryba nahrazena zcela českým a čerstvým kaprem) s fenyklem v troubě

4 porce, 1070 kj, cholesterol 125 mg, obtížnost ++

800 až 1000 g čerstvých filet z mořských ryb (halibut, zlatý okoun, mořský ďas ...)

1 bulva fenyklu

2 lžíce kaparů

1 cibule

4 lžíce paneneského olivového oleje

1 lžička jemně nasekané petrželky

několik lístků čerstvého koriandru

100 ml suchého bílého vína

sůl, pepř

Rybí filety omyjeme, osušíme, lehce ooslíme a oppeříme, pokapeme trochou citronové šťávy a olivového oleje.Do zapékací formy dáme jednu až dvě lžíce olivového oleje, na tenká kolečka nakrájenou cibuli a polovinu na tenké plátky nakrájeného fenyklu. Na zeleinu položíme filety, které pokryjeme směsí kaparů, petrželky a druhou polovinou plátků fenyklu. Pokapeme ještě jednou lžící olivového oleje.

Dáme do trouby předehřáté na 180 až 200 stupňů. Po pěti minutách přelijeme bílým vínem. Podle výšky filet pečeme 10, maximálně 15 minut. Servírujeme s čerstvým koriandrem.

Podáváme s čerstvým listovým špenátem a vařenými bramborami.

Toť recept a já jen přidáávm pár poznámek ke své realizaci, ač jsem neměla kapary a čerstvý koriandr (v našem malém městě sehnat kapary a koriandr je úkol takřka sisyfovský), recept fungoval skvěle i bez nich. Bála jsem se, že na takové množství rybích filet bude jedna bulva fenyklu málo, ale mé obavy se ukázaly jako liché - recept je opravdu vymyšlen dobře a i bez kaparů akoriandru byl opravdu moc dobrý a já se k němu budu ráda vracet - tedy, až opět někde najdu či vyloudím slaďoučký a křehký fenykl.

Podávala jsem pouze s vařenými brambory s nasekanou pažitkou a i přes tuto minimalistickou verzi měla rybka veliký úspěch.

Počet komentářů: 5

Roketa + meloun + plísňový sýr = nadpozemská slast

10. srpna 2010 v 13:08 | Madla | Salátové lupení

Čas léta a čas urputných veder mě přímo ničí. Ač jindy trávím u sporáku a trouby docela ráda klidně i velkou část dne, tentokrát bych se docela ochotně nechala zavřít do nejbližší ledničky. Jenže jíst je třeba a inspirace vysychá, protože hlava je z toho vedra přímo zapařená. A tak většinou v horkých dnech odbývám obědy obyčejným pečeným kuřetm, těstovinami na všelijaké způsoby, různými druhy fritaty, protože náš roční prcek by asi salát k obědu příliš neocenil.

A tak se až večer, kdy pominou největší vedra, odměňuji nějakým dobrým salátkem k večeři. A protože truhlíky na balkóně přetékají hojnou úrodou, tak sklízím čerstvé bylinky a všelijaké lístky a experimentuji až k zbláznění.

A protože jsem letos ve svém mičurinském pěstování nasadila laťku celkem vysoko (tedy na mě, zahradnického antitalenta, který ztěží pozná růži od bodláku), mohu sklízet i vlastní roketu a dokonce v bio-kvalitě.

A protože samotná roketa má poněkud štiplavou chuť, která je mnohdy až nepříjemně pálivá, rozhodla jsem se tuto její pepřovou příchuť zjemnit obyčejným vodním melounem a plísňovým sýrem. A že to byla skvělá volba ukazuje i úplně prázdný a oholený truhlík, v němž ještě před pár dny vesele bujela bezstarostně rozčepýřená roketa.

Zdá se vám tato kombinace šílená? Možná je a možná není. Milovníkům roekty se možná líbit nebude, ale těm, kteří se roketě pro její pálivost vyhýbají, určitě moc zachutná. Peprnou šťiplavot totiž zmírní sladký meloun a zjemní kostičky sýra s bílou plísní. A tu nejbáječnější tečku za nás v chuti a vůni vytvoří skvělá voňavá zálivka s mátovou chutí a vůní. A výsledkem je neskutečná lahoda. A jak tedy na ni?

Na salát pro jednu salátuchtivou osobu si připravíme:

dvě velké hrsti roketových lístků, opraných a osušených

stejné množství vodního melounu, odpecičkovaného a nakrájeného na drobnější kostky

stejnou porci sýra s bílou plísní (já použila francouzský le Maubert, ale chybu neuděláte ani s klasikou české kuchyně - Hermelínem), nakrájeného na drobnější kostičky

Na voňavou zálivku:

hrst mátových lístků, nadrobno posekaných

1 lžíci tekutého medu (aktátový je moc prima)

2 lžičky jablečného octa

Lístky rokety opereme a osušíme a roztrhneme je vejpůl. Nasypeme do mísy, přisypeme odpecičkovaný a na kostičky nakrájený vodní meloun a na stejně velké kostičky nakrájený sýr s bílou plísní.

Zalijeme zálivkou, kterou si připravíme smícháním nadrobno posekaných mátových lístků, lžíce medu a dvou lžiček jablečného octa. Procmícháme a necháme se unášet do gurmánských výšin.

Jednoduché, rychlé a nenáročné na suroviny. A taky moc, moc dobré.

Krásné, nejen horké léto, přeji všem návštěvníkům těchto stránek.

Počet komentářů: 4

Temně svůdná čokoládová pěna s karamelizovanými mandlemi

7. srpna 2010 v 21:20 | Madla | Sladké vábničky

Miluju čokoládovou pěnu. Jednou jedinkrát jsem ji vyzkoušela a od té doby se závislosti na ni nemůžu zbavit. Minimálně jednou za dva týdny mě vždycky přepadne ohromná chuť a já nakoupím kvanta čokolády a vajec a pak ujíždím na endorfinové vlně vyvolané čokoládovým šokem.

Někdo si může říct, co je na tom dobrého - vždyť to jsou samá syrová vejce a čokoláda, to nemůže být dobré. Ale je, a nejen dobré, je to silně návykové a na každé tabulce čokolády by měl být podle mně nápis Ministerstva zdravotnictví, že konzumace čokolády způsobuje těžkou psychickou a fyzickou závislost.

Taky jste čokoholici? jestli ano, raději už dál nečtěte, rychle zavřete prohlížeč a jděte se proběhnout nebo vypít sklenici vody a co já vím, třeba luštit nějaké zapeklité Sudoku.

Ale těm, jež se chtějí dobrovolně týrat pohledem na sladce nadýchanou čokoládu, je vše dovoleno. A pokud patříte mezi tu hrstku lidí, kteří čokoládě nefandí, vyzkoušejte a třeba svůj názor změníte.

Na dvě pořádné porce čokoládou nabité dobrůtky si připravte:

100 gramů kvalitní hořké čokolády s vysokým obsahem kakaa (já měla 86 %)

3 vejce, oddělit zvlášť žloutky a bílky

1 lžíci kvalitního olivového oleje (u nás to byl Monin extra virgin)

1 lžíci karamelového likéru (Carolans)

1 lžíci třtinového cukru (použila jsem výborný akátový)

Na karamelizované mandle:

1 balíček mandlí, nahrubo nasekaných

4 lžíce cukru krupice či krystal

4 lžíce vody

Nejprve si připravíme karamelizované mandle, protože čokoládová pěna bude hotová v cukuletu.

Mandle si buďto v mixéru nebo ručně nahrubo nasekáme a dáme je na chvíli nasucho opražit do pánve. během pražení je občas pošťouchneme vařečkou, aby se nám nepřipálily a aby se "opekly" rovnoměrně. Až začnou mandličky krásně vonět nasypeme na ně zlehka a rovnoměrně čtyři lžíce cukru krystal tak, aby byly pěkně pokryté. Necháme malou chvilku působit zdroj tepla a cukr se nám začne tavit, rozpouštět a začne vznikat voňavý a sladký karamel. Rchle k němu přilijeme čtyři lžíce vody, promíchneme a necháme opět karamelizovat. Až bude mít karamel nádherně zlatohnědou barvu, odstavíme ho ze zdroje tepla

rychle jej opatrně přelijeme na talíř potřený slabou vrstvou oleje. Olej na talíři nám pomůže v tom, že se nám poté podaří karamelizované mandle krásně soupnout a nebudeme muset rozbíjet talíř. Pracujeme rychle, ale optarně, protože karamel tuhne opravdu tryskovou rychlostí, ale je zároveň i velice horký a každé popálení od karamelu je opravdu hodně nepříjemné a špatně se hojí. Pánev, na které jsme karamelizované mandle připravovali dáme do dřezu aihned zalijeme horkou vodou, která nám pěkně rozpustí zasychající cukr. Jinak bysme jej z pánve už nikdy nedostali.

Tak a teď můžeme přistoupit k samotné výrobě čokoládové pěny.

Ve vodní lázni si rozpustíme nalámanou čokoládu, k níž přidáme lžíci třtinového cukru, lžíci karamelového likéru a lžíci olivového oleje. Olivový olej se postará o krásnou konzistenci a plnost chuti.

Mezitím si vyšleháme dotuha bílky. Do tekuté směsi zlehka zamícháme a zapracujeme zbylé tři žloutky.

Měla by nám vzniknout nádherně nadýchaná směs, do které velmi zlehka zabalíme dotuha vyšlehaný sníh.

A teď se vrátíme k vychladlým karamelizovaným mandlím. ty nahrubo nasekáme a zlehka vmícháme do čokoládové pěny.

Pár kousků si necháme na finální dozdobení zatuhlé pěny. Plníme do vysokých sklenic

a dáme vychladit do lednice. Mělo by stačit pár hodin, ale nejlepší je chladit přes noc, klidně i celý den.

Vychlazená dobrota

Sametově jemná konzistence

Ani tohle vám nestačilo? Tak jestli máte pořád chuť na čokoládovou pěnu, zkuste ji takhle, netradičně - s bílou čokoládou a opilými švestkami.

Počet komentářů: 6

Karamelovo-mandlový cheesecake s jahodami

3. srpna 2010 v 11:22 | Madla | Sladké vábničky

Jsem lenoch, lenochod a osoba z nejlínějších. Jak jinak si lze vysvětlit, že se až nyní dostávám ke zpracování svého prvního pokusu o cheesecake, když už od jeho přípravy uplynuly skoro dva měsíce. Inu, hoď kamenem, kdo je bez viny a pozdě bych honit, neplakat nad rozlitým mlékem a ještě mnohá jiná mudrosloví by se možná k této situaci hodila, ale já si už přestanu sypat popel na hlavu a radši přejdu rovnou k popisu receptu, k jehož uskutečnění jem se opravdu dlouho přemlouvala, až nakonec mě narozeniny "vyženěného" synovce "donutily". Jako dárek totiž nejradši dávám pečené výrobky vlastní produkce a na někom jsem si prostě potřebovala vyzkoušet svůj první cheesecake.

Takže Davídku, tímto se omlouvám, že jsi byl první pokusnou osobo. Ale prý chutnal a to je důležité.

Poučena radami z nejpovolanějších a zmlsaná chez Lucií, Beruščinými dobrůtkamia jedním velice sladkým blogemjsem se tedy vrhla do přípravy svého prvního cheesecaku a očekávala jsem katastrofu. Protože jeho příprava není jen tak ledasjaká, do krémové hmoty by se neměl dostat zduch, peče se ve vodní lázni a prostě cheesecake potřebuje tolik něhy a péče, že se jeho příprava občas rovná raketovému výzkumu.

Ale nakonec to bylo skoro v pohodě a nikdo nepoznal, že se jednalo o mou prvotinu. teda, kdybych to já osoba užvaněná na sebe nepráskla, že...

Měla jsem formu o průměru 20 cm, takže jsem volila následujcí množství surovin na krém:

1 kelímek ricotty (250 gramů)

1 kelímek mascarpone (též 25 gramů)

4 lžíce zkaramelizovaného Salka (Salko = zahuštěné slazené kondenzované mléko)

2 lžíce créme fraiché (domácí výroby)

asi lžíci hnědého cukru

2 vejce

den předem, nebo alespoň půledn předem si připravíme zkaramelizované Salko: zavřenou konzervu salka vložíme do hrnce, zalijeme vroucí vodou a vaříme dvě hodiny. Občas kontroluje a případně doléváme horkou vodu. Po dvou hodinách vyjmeme (pozor, konzerva pálí jako čert) a necháme zcela vychladnout.

Všechny přísady by měly mít pokojovou tepltou, na to ovšem já bloud jaksi zapomněla a krém jsem míchala ze surovin studených. A to byl trošku kámen úrazu, protože mascarpone i rocotta jsou přeci jen sýry a tudíž jsou struktury docela pevné. A já, jelikož se do všeho vrhám po hlavě, jsem všechny ingredience na krém vrazila do velké mísy a snažila se z nich vytvořit hladký, jemný krém. Lépe bych udělala, kdybych nejprve spolu jemně utřela mascarpone s cukrem a s ricotou a až poté přidala krémovější suroviny - zkaramelizované Salko a créme fraiché. nakonec zlehka vmícháme předem rozšlehaná dvě vejce. Tak pro příště budu vědět a nebudu mít v těstě i při vydatné práci svalů drobné sýrové hrudečky.

jako podklad pro cheesecake se tradičně používá sušenková vrstva, unás doma se však sušenky nevedou, takže jsem si dovolila zaexperimentovat a sušenky nahradit vločkami a mandlemi.

Na křupavý podklad si tedy nachystejte:

100 gramů rozemletých mandlí

100 gramů ovesných vloček, taktéž rozemletých

50 gramů hnědého curku

100 gramů másla

V mixéru spolu umixujeme mandle, cukr a vločky,

vsypeme do mísy a přidáme 100 gramů rozpuštěného másla a spojíme v "těsto",

které natlačíme na dno dortové fromy o průměru 20 cm. dortovou formu si řádně vymažeme máslem a na její dno dáme kruh z pečícího papíru, který též pořádně pomažeme máslem. Bude se nám pak hotové dílko lépe vyklápět.

pro lepší křupavost se radí nechat sušenkový korpus krátce zapéct v troubě. tak jsem tak učinila a šoupla jej do trouby vyhřáté na 180 stupňů a pekla jsem deset minut. Opravdu nádherně to vonělo. Upečenou krustičku jsem nechala v dortové formě vychladnout při pokojové teplotě a až poté přemístila do lednice.

Předtím jsem formu pořádně zabalila do alobalového kabátku a utěsnila, aby se k dortíku nedostala žádná voda.

po důkladném vychlazení jsem tedy vymíchala krém a nalila jej na ovesno-mandlovou krustičku.

Jak se později ukázalo, utěsnění nebylo až tak kvalitní a nějaká voda se k dortu dostala a ovesno-mandlová krustička tedy i přes předchozí pečení nebyla krásně křupavá. takže příště alobalem rozhodně šetřit nebudu.

Ale zpět k pečení, vzala jsem si hluboký plech, navařila plnou konvici vařící vody a troubu si rozpálila na 160 stupňů. A opět jsem porušila pravidlo, že by trouba měla být už pěkně rozpálená, já bohužel cheesecake kladla do trouby teprve se rozehřívající. na hluboký plech jsem tedy umístila alobalem utemovanou formu, kolem ní nalila vařící vodu a vrzla do trouby.

Podle instruktáže se mělo péct tak půl hodiny, mě se ještě po třičtvrtě hodině zdál cheesecake úplně tekutý. Pekla jsem tedy rovnou hodinu a pak jsem nechala mírně pootevřená dvířka trouby (které jsem zapřel avařečkou, aby se nezavíraly) a nechala v troubě a ve vodní lázni cheesecake pomalu dvě hodiny chladnout.

Po návratu z dětského hřiště jsem zbavila dítě a opatrně cheesecake vytáhla na světlo boží. A při pokojové teplotě jej nechala úplně vychladnout a až poté jej přemístila do lednice.

jak vidíte, i při opatrném míchání se mi do těsta dostaly nějaké vzduchové bublinky, které způsobily maličké puchýřky na povrchu. ty by tam být správně neměly.

A teď přijde takřka operativní odnětí formy.

velký talíř vymažeme olejem, rycle překlopíme dort, z vrchu odloupneme pečicí papír, zlehka přikryjeme a dalším talířem a rychlým pohybem překlopíme zpět.

olej na spodním talíři nám zabrání přilepení vrchní strany cheesecaku na "pomocný" talíř.

puchýřky se mi vážně nelíbily, tak jsem se je rozhodla zamaskovat pomocí ovoce. Nakrájela jsem si jahody na třetinky a pokladla jimi vršek. a protože nemám ráda želatinové přelivy všeho možného a jahody by po dni stráveném v lednici vypadaly brzy unaveně, rozvařila jsem stroškou vody domácí jahodový džem a ještě teplou směsí dort ík přelila.

Zvolit džem nebyl dvakrát dobrý nápad, protože při bližším pohledu jsou na povrchu vidět nevzhledné cucky rozvařeného ovoce. Ach jo.

A šup s cheesecakem zpátky do lednice.

Vychlazený cheesecake odtransportujeme na místo oslavy a s plným žaludkem očekvávme, jak bude chutnat.

Vypadá celkem dobře.

A chutnal svkěle. krém nebyl příliš sladký, čehož jsem se obávala, jen příště vychytat ty mouchy.

Počet komentářů: 9

Vepřová kýta s hořčicí a rozmarýnem

1. srpna 2010 v 16:16 | Madla | Maso hraje prim

Příjemné a pro mne tolik žádané ochlazení dnů minulých s sebou přineslo konečně i touhu po pořádném, domácím a poctivém jídle. Saláty a chlazené dezerty, kterými jsem sebe a svou rodinu oblažovala během letních pařáků jsou fajn, ale jakmile klesne teplota na příjemných dvacet stupňů a méně, dostaví se i u mně neomylná chuť na pořádný kus masa.

Dokonce i kuchyně se změnila z žáru tlamy pekelné opět na místnost s klimatem relativně velmi příjemným, kde mi najednou nevadilo si občas přitopit tu troubou, tu sporákem.

A i když nyní, v čase psaní tohoto článku, venku opět řádí teplotní horečka, věřím, že si i vy alespoň virtuálně pochutnáte a třeba si stejně jako my pošmáknete na rozmarýnem ovoněné a hořčicí jemně pikatní vepřové kýtě. Vepřová kýta je masíčko dietní a hodí se proto i pro ty, kteří si hlídají nejen obvod svého pasu, ale i třeba hladinu cholesterolu.

Na voňavou víkendovou pečínku si tedy připravte následující:

vepřovou kýtu, asi o váze 1 kila

Na marinádu:

2 lžíce pikantní hořčice (hlasuji pro dijonskou)

2 lžíce olivového oleje

3 stroužky česneku,nahrubo nasekaného

1 lžíci rozmarýnových lístků (nejlpší je samozřejmě rozmarýn čerstvý, ale v nouzi můžete použít i jeho sušeného kolegu)

sůl a hrubě mletý čerstvý pepř

A jak na to?

Kýtu pěkně omyjeme a osušíme, aby na ní marináda pěkně držela. Zlehka ji osolíme a opepříme čerstvě mletým či uhmožděným pepřem.

V misce si vidličkou či podobným nástrojem smícháme hořčici s olejem, nahrubo nasekaným česnekem a rozmarýnovými lístky a vzniklou směsí potřeme ze všech stran masíčko a uložíme ho k odpočinku do pekáče.Zbyla vám marináda? To je moc dobře, protože s ní pak zušlechtíme ještě pečící se masíčko.

Přikryjeme potravinářskou fólií a necháme jej v klidu a v chladu nasávat všechny chutě a vůně. Masíčku k voňavé zušlechťující kúře v klidu postačí jen pár hodin, ale já to vzala z gruntu a marinovala jsem celou noc a půlden k tomu. Určitě dobrých 18 hodin. A dobře jsem udělala, protože voňavé "bahýnko" z hořčice, rozmarýnu a česneku masíku moc a moc prospělo.

Až tedy přijde čas Č, vytáhneme maso z útrob lednice, sejmeme potravinářskou fólii, maso podlijeme deckou vody, přiklopíme a dáme péct do trouby rozpálené na 200 stupňů. A pečeme zhruba hodinku a půl, občas nakoukneme a případně podlijeme či potřeme zbylou marinádou. Na poslední půlhodinku pečeme odklopené, aby se nám udělala pěkná a lákavá kůrčička.

Krájíme na silnější plátky a nezapomínáme na božsky chutnající výpek ze dna pekáče.

Podáváme s různě upravenými bramborami, se sěsí pečené zeleniny, nebo jen tak, s bohatým zeleninovým salátem.

Já už talířové foto zadokumentovat nestihla, protože strávníci už byly z té vůně dočista pobláznění.

Počet komentářů: 4

Zdravé maskované bábovičky

26. července 2010 v 10:39 | Madla | Slané potěšení

Aneb jak opět zužitkovat cuketky, tak aby to nikdo nepoznal

A jelikož je výsledná zeleninová směska schovaná v kabátku z listového těsta, můžeme bábovičky snadno a rychle kamkoli přepravit a nepotřebujeme ani nůž.

Takže na zdravou dobrotu si seženeme následující:

1 balíček listového těsta

1 tvaroh ve vaničce

1 hrnek nahrubo nastrouhané a vypocené cukety (mladou a malou můžeme nastrouhat i se slupkou)

4 rajčata (nakrájená nahrubo a zbavená jadérek)

asi 100 gramů slaniny nakrájené na kostičky (lze vynechat)

2 cibule nadrobno nakrájené

hrst ovesných vloček

čerstvou bazalku

čerstvý tymián

sůl

bílý pepř

na dohotovení:

hrst tvrdého sýra (nahrubo nasrouhaného)

A pusťme se do toho:

Rozpálíme si pánev (tu na smažení

) a vhodíme do ní slaninu nakrájenou na kostičky, na ni nasypeme nadrobno nakrájené cibule a smažíme dozlatova. Při přípravě vegetariánské verze slaninu samozřejmě vynecháme a cibulku osmažíme na oleji. K cibuli na slanině přidáme nastrouhanou a vypocenou cuketu, chvilku společně dusíme. Do směsi přisypeme nahrubo nakrájenou dužinu rajčat a hrst ovesných vloček. Pak do pánve přidáme tvaroh z vaničky, osolíme, opepříme, přidáme nakrájenoé čerstvé bylinky a necháme směs vychladnout.

Zatímco nám chladne zeleninová směs, vyválíme si listové těsto na tloušťku zhruba 2-3 milimetrů a pomocí hrnku vykrajujeme "dna", která položíme dospodu muffinových důlků. Ze zbylého těsta nakrájíme pásky, kterými obtočíme kraje muffinových důlků a prsty spojíme těsto z okrajů s těstem dna.

Do takto připravených košíčků pěchujeme lžící vychladlou zeleninovou směs, šoupneme do trouby rozehřáté na 200 ◦C a pečeme zhruba 30 minut až směs a těsto zezlátnou. Krátce před dopečením můžeme každý kousek posypat nahrubo nastrouhaným tvrdým sýrem a dosáhneme tak skvělého maskovacího efektu

Po upečení vyjmeme z trouby a necháme zcela vychladnout.

Můžeme servírovat jen tak jako drobné pohoštění místo klasického slaného koláče, nebo použít jako přílohu k zeleninovému salátu či k masu.

Ještě malé doplnění: pokud si s těstem nechcete hrát na spojovatele či spojovatelku, jednoduše pomocí sklenice či hrnečku vykrojte kruh a strčte jej do muffinových důlků.

Pokud pořád nevíte, co s cuketami, vyzkoušejte třeba tyto báječné bábovičky ze záhonku.

Počet komentářů: 13

Černá Venuše

20. července 2010 v 13:06 | Madla | Sladké vábničky

Tahle nepečená dobrota udělá radost v parných letních dnech nejen vám a vašim dětem. A příprava je až směšně jednoduchá, obejde se bez želatiny a přesto drží tvar. Navíc je neskutečně variabilní, protože můžeme použít čokoládu různých příchutí a různého ovoce dle sezóny.

Já bohužel vlastní zahrádku nevlastním a těch pár malin, ostružin a jiných chutných plodů, kterými jsem občas obdarována od rodičů, většinou končí v nenasytném žaludku našeho mláděte a co nezhltne on, sezobneme rychl ejen tak, nebo se sladkou šlehačkovou čepičkou.

Ale u rybízu, to je něco jiného. Červeného rybízu má moje tchyně spousty a nikdo jej nijak moc nemusí. takže nejen letošní léto u mě ve znamení hrátek s těmito rubínově červenými, kysele chutnajícími korálky.

Jako důstojného protihráče jsem pikatnímu rybízu představila hebkou a hořkou čokoládu. A žádného souboje třeba nebylo, protože si tito dva spoluhráči padli skvěle do noty a jsou z nich nerozluční kamarádi.

Taklže pokud i vy řešíte nadbytek rybízu, udělejte si svůdnou a jednoduchou Černou Venuši.

A protože v těchto dnech nastávají skutečná vedra, šetřme síly a slov a přejděme rovnou k receptu.

Na sexy chutnou Černou Venuši si připravíme:

2 smetany ke šlehání

1 zakysanou smetanu

1 tvaroh ve vaničce

tabulku hořké čokolády (použila jsem Sladkou vášeň se 70 % kakaa)

balíček piškotů

libovolné ovoce (já použila pikantní červený rybíz)

vanilkový cukr (nejlépe domácí výroby)

Nejprve si ve vodní lázni rozpustíme čokoládu nalámanou na čtverečky. Poté vyšleháme do tuha obě smetany ke šlehání. K rozpuštěné čokoládě přidáme tvaroh a zakysanou smetanu, pořádně promícháme. Poté opatrně zamícháme obě vyšlehané šlehačky. Ochutnáme a podle chuti dosladíme vanilkovým cukrem. Do formy vlijeme část směsi, poklademe piškoty, na piškoty dáme libovolné ovoce, další část směsi a tak vrstvíme, dokud nevypotřebujeme veškerou čokoládovou směs. Poslední vrstvu tvoří piškoty.

Dáme do lednice vychladit (nejlépe přes noc).

Nejde-li nám náš výtvor vyklopit, ponoříme formu na pár chvil do vhodné nádoby s horkou vodou.

Ještě jste se smetanových dobrůtek nenamlsali dostatečně? Jestli chcete opět lehkou sladkou dobrotu plnou chuti a bez práce a bez želatiny, vyzkoušejte třeba bábovku duo smetánka...

Počet komentářů: 14

Zmrzlina s voňavým rebarborovým přelivem a karamelizovanými mandlemi

10. července 2010 v 15:54 | Madla | Sladké vábničky

Ideální pohoštění do parních letních dnů, když se nám necche se s ničím vařit či péct a přesto máme chuť na něco dobrého a sladkého. A u tohoto receptu zapomeňte také na dlouhé stání u rozpálené plotny, protože horký rebarborový přeliv si upečeme zcela netradičnš v troubě a mandle zkaramelizujeme takřa za vteřinku. A protože k těmhle všem laskominám budeme podávat zmrzlinu, vůbec se u přípravy nezapotíme.

A protože rebarborová sezóna už pomalu končí, měly bychom se na její svěže kyselé a šťavnaté řapíky vrhnout, dokud je ještě čas.

Takže pro dvě pořádně namlsané porce si nachystáme:

libovolnou oblíbenou zmrzlinu (ideální je ořechová nebo čokoládová)

4 delší a tlustší stonky rebarbory

4 lžíce třtinového cukru (výborný by byl i vanilkový či dokonce skořicový)

2 lžíce koňaku (u nás to vyhrál Napoleon)

1/2 lžičky skořice

1/2 lžičky koření do perníku

na karamelizované mandle:

2 lžíce vody

6 lžic cukru krystal

dvě hrstě mandlí, nahrubo pokrájených

Rebarborové řapíky opláchneme a nakrájíme na tenčí špalíčky, asi tak půlcentimetrové až centimetrové. Troubu si předehřejeme na 180 stupňů a do hlubokého pekáče či plechu nasypeme nakrájené kousky rebarbory.

Ty zasypeme řádnou dávkou třtinového, vanilkového nebo skořicového cukru a pokapeme dvěma lžícemi koňaku. Zlehka poprášíme skořicí a perníkovým kořením.

Rukou nebo lžící promícháme a rovnoměrně rozmísítme po pekáči. a vrzneme do trouby, kde necháme rebarboru pěkně "vydusit" asi dvacet minut.

Rebarbora dosti zmenší objem a krásně změkne, díky koření a koňaku je voňavá a díky třtinovmu cukru sladká a na bocích nádoby se nám vytvořil lákavý karamel, o který rozhodně nebudeme chtít přijít. Na nic tedy nečekáme a všechnu tu nádheru přemístíme buď do misky nebo do hlubokého talířku. A teď si vezmeme k ruce vidličku a voňavou rebarboru ještě pěkně pomačkáme.Pro případné puritány přikládám pouze dovětek - alkohol v rebarborovém přelivu rozhodně cítit nejde, vypadří se díky pečení v troubě, takže dezert je vhodný i pro kojící matky...

Vůbec nevadí, když nám zůstanou nějaké větší kousky. Směs sice nevypadá zrovna vzhledně, ale ta vůně a hlavně chuť prostě mluví za ni. Tak, hotovo? Teď svůj milý výtvor přesuneme do lednice a minimálně na hodinku na něj zapomeneme.

Ve chvíli, kdy se nám už potí snad i oční víčka vytáhneme vychlazenou rebarborovou "omáčku" a také svou oblíbenou zmrzlinu. a vše nebojácně naaranžujeme do oblíbené mlsací mističky. Dolů zmrzlinu, na kterou navršíme pěkných pár lžic rebarborového přelivu.

A nebojte se, za chvíli už se bude debužírovat a příprava karamelu nám zabere jen opravdovou chviličku, takže nám ani zmrzlina nestačí roztát.

A vyzbrojíme se pánví, troškou vody a cukru a také mandlemi - bez těch by to prostě nebylo ono. Nejdřív si na pánvi nasucho opražíme nahrbo nasekané mandle.

Až zezlátnou a božsky se rozvoní, přihodíme k nim 6 lžic cukru krystal a přilijeme dvě lžíce vody. A mírným pohupováním obsahu pánve nad plamenem proměníme obyčejné mandle v křupavý a sladký zázrak utopený v karamelu.

Při přípravě karamelu musíme hlavně ododlat pokušení celou směs zamíchat. Pokud se nám zdá, že se nic neděje, přestaneme si s pánví pohazovat a posadíme ji pějkně nad tepelný zdroj. A začnou se dít věci. Cukr se pomalu začne tavit, měnit skupenství z pevného na tekuté a barvu z nanicovatě bílé na vábivě zlatavou. A ta vůně nám začne šálit mysly neskutečným způsobem.

nesmíme se však nechat okouzlit až do té míry, že bychom karamelu dovolily přílišné zhnědnutí, byl by potom hořký.

Pokud má karamel mírně zlatohnědou barvu, je ten správný čas jej odstavit ze zdroje tepla a ihned jím přelít misku se zmrzlinou a rebarborvým přelivem.

A do mlsání se musíme pustit hned, než nám karamel úplně zatuhne. Dezert sice nevypadá dvakrát fotogenicky, ale věřte mi, že je proklatě dobrý. Sladká krémová zmrzlina, voňavá a osvěžující rebarbora a křupavé mandle s karamelem ...

Tomu se nedá odolat ani s chladnou hlavou ...

Počet komentářů: 6

Špenátový salátek s kozím sýrem a cherry rajčátky

2. července 2010 v 9:32 | Madla | Salátové lupení

Máte rádi špenát? Nebo vám jen při vyslovení tohoto hrůzyplného slova naskáčou pupínky husí kůže a vy si musíte dát čtvereček čokolády na uklidnění? A nebo jste natolik fandové této listové zeleniny, že ji pěstujete dokonce v truhlíku na balkoně nebo mu vyhradíte pěkné rozlehlé místečko na své zahrádce.

Já určitě patřím do druhé skupiny a i když zahrádku nemám, špenátu se krásně daří i v obyčejných truhlících na sebemenším balkonu.

A protože není nad čerstvě utržený svěží špenátek, nebudu jeho mladé lístky znásilňovat žádnou tepelnou úpravou a vychutnám si je jen tak, v přirozené podobě. K nim přihodím pár chutných ingrediencí, zakápnu voňavou zálivkou a delikatesa v tu ránu vystrčí své růžky a začne poštívat vaše chuťové buňky a já doufám, že vám můj salát zachutná stejně jako mě a zařadíte si jej mezi své oblíbené lupení.

Na salát samotný budeme potřebovat jen:

hrstku cherry rajčátek

pevný kozí sýr s bílou plísní (já měla kozí camember a byl svkělý)

a samozřemě pořádnou hromádku čerstvých špenátových lístků

na voňavou netradiční zálivku s chutí medu a vůní meduňky si nachystáme:

jablečný ocet

extra panenský olivový olej

pár lístků čerstvé meduňky

tekutý med (použila jsem aromatický akátový)

Pokud máme špenátové lístky z vlastní sklizně, musíme je nejprve pěkně oprat a zbavit případných zrnek písku a hlíny. Po důkladné koupeli krásně svěží lístky opatrně osušíme. Já suším klasicky v utěrce, ale pokud máte rádi divy moderní techniky, pořiďte si odstředivku na salát. Mě ale osušován pomocí utěrky přijde miel staromódní a navíc by se mi další harampádí už do i tak velmi těsné kuchyňky nevešlo.

Oprané lístky natrháme na větší kusy a vhodíme do mísy. A teď zmasakruejme hrst omytých cherry rajčátek, které sadisticky a s rozkoší přepůlíme a ještě načtvrtíme. A přihodíme ke špenátovým lístkům. A na závěr vše korunujeme nahrubo nakrájeným kozím sýrem. Přelijeme zálivkou, promícháme a jíme jen tak, nebo s křupavou bagetkou.

A jak na zálivku?

jednoduše:

Vezmeme si lžíci tekutého medu, k němu přidáme dvě lžíce olivového oleje a dvě lžičky jablečného octa. Pkně prošleháme a přidáme najemno nakrájenou čerstvou bazalku. Opět promícháme a je to.

Salát je plný vitamínů, krásně vypadá a nádherně voní.

A navíc ta chuť je prostě neoddlatelná - kousky voňavého kozího sýra, čerstvé špenátové lístky a sladká cherry rajčátka plná slunce. Ke kozímu sýru se opravdu moc hodí medovo-meduňková zálivka, která mu dodoává pár sladkých podtónů.

Já jsem si tento salát prostě zamilovalla, co na něj říkáte vy?

Počet komentářů: 8

Chřestový koláč plný chuti

24. června 2010 v 10:16 | Madla | Slané potěšení

Zazvoňte zvony, zahalte tváře, oblékněte se do smutku, skončila sezóna chřestu. Ale i těch pár týdnů strávených bok boku vedle této vskutku královské zeleniny za to stály. Loni jsem špágrl ještě neznala a letos jsem z něj už vařila naprosto bez zábran. Po prvotním ostychu s jednoduchým chřestovým předkrmem a velkém úspěchu jsem si s chřestem už velkou hlavu nedělala a stala jsem se tak jeho velkou příznivkyní.

Ať už jsem jej přetvářela do podoby rafinovaně jemného risotta, nebo jej mučila mixérem na lahodnou polévku, chřest měl vždycky úspěch. Jednoduše rafinovaný nebo zapékaný, dokonce i syrový v salátu se sedmikráskami byl moc dobrý.

Jestliže se vám podařil ten takřka sisyfofský úkol a skutečně jste v českých obchodech sehnali čerstvý krásný křehký chřest, klobouk dolů. já poslední dobou nad ovovzelovou nabídkou obchodů jen smutně stála a krčila rameny. Krásné pomeranče, naleštěná jablka odněkud ze Španělska, cherry rajčátka z itálie a papriky bůhví odkud, ale kde sehnat nějaký ten lokální produkt - kde mám pátrat po chřestu, po rebarboře, když trhy se našemu malému městu vyhýbají jako čert kříži?

Smutně se loučím s vidinou křehkých stonků chřestu, plných jemně hráškové chuti a své poslední sbohem mu dávám v báječném chřestovém koláči.

I tady jsem vsadila na pár kvalitních ingrediencí a musím říci, že českému chřestu to v objetí převážně italských surovin moc slušelo.

Takže jestli si chcete pochutnat na křehkém koláči plném chuti, nachystejte si následující:

balíček listového těsta

2 plátky procsiutta (v nouzi možno nahradit opravdu kvalitní šunkou nebo anglickou slaninou)

hrst cherry rajčátek

12 stonků chřestu, oloupaných

200 gramů créme fraiché (nebo zakysané smetany)

pár snítek čerstvého tymiánu a rozmarýnu, posekaných nadrobno

soli je třeba jen trošičku

hrst oříšků na posypání (nejlepší jsou makadamové)

špetku hrubé soli a hrubého pepře na závěrené posypání

sýr s modrou plísní, nahrubo nastrouhaný

Listové těsto si vyválíme na tloušťku asi dvou až tří milimetrů a pěkně jím vysteleme koláčovou formu.

Na dno zlehka položíme dva plátky italského procsiutta (nebo námi zvoleného náhradníka).

A poklademe čerstvými stonky chřestu a lesklými a sexy červenými cherry rajčátky, které jsme předtím nemilosrdně napůlili.

V misce si podle chuti osolíme créme fraiché nebo zakysanou smetanu, doplníme aromatickými čerstvými bylinkami, pěkně zamícháme a touto voňavou peřinkou přelijeme rajčata s chřestem.

A posypeme nahrubo sekanými ořechy. Já zvolila ořechy makadamové, protože ty právě tepelnou úpravou dostanou další netušený chuťový rozměr.Nahrubo nasekané ořechy postříkáme pár krystalky hrubé soli a troškou hrubě mletého pepře.

Posypeme nahrubo nastrouhaným plísňovým sýrem

a strčíme do trouby vyhřáté na 200 stupňů. A péct stačí vskutku jen chviličku. Hotovo by mělo být za čtvrt hodinky až dvacet minut.

Pokud jste hladoví a netrpěliví tak jako já, asi nebudete čekat, až koláč zcela zchládne. Studený je sice taky výborný, ale ještě teplý, kdy vás po patře hladí horký roztékající se sýr a hustý crém fraiché... Božské.

Jen musím upozornit, že se koláč v horkém stavu opravdu trošku obtížně krájí. Takže pokud chcete mít krásně vzhledné a úhledné kousky, doporučuji nechat koláč vychladnout na pokojovou teplotu.

Počet komentářů: 8

Sametově jemná chřestová polévka

15. června 2010 v 15:28 | Madla | Z polévkové mísy

Jestliže je chřest pasován do role krále zeleiny, tahle krémová polévka je rozhodně nefalšovanou polévkovou královnou. Nejlepší na ní je samozřejmě její sametová hebkost, k zahození ale není ani fakt, že při její přípravě spotřebujeme spodní konce chřestových stonků, které se už k jiné úpravě příliš nehodí. Takže když jsem vařila risotto se dvěma druhy chřestu, nebo jsem chřest zapékala či jej jen jednoduše povařila a naservírovala jako elegantní předkrm, vždy mi zbylo několik oloupaných špárglových konců. A ještěže tak. tato polévka totiž královsky zachutnala i našemu ročnímu synkovi, který se tak stal asi nejmladším pojídačem chřestu v české (potažmo moravské) historii...

A protože inkriminované dítě zrovna sladce spinká, nebudu marnit nevázaným tlacháním svým i vaším časem a rvonou vám bez mučení recept na krémovou polévku představím.

Na pořádný hrnec polévky budete potřebovat:

asi dvacet spodních částí chřestového stonku, prostě tolik, kolik vám zbyde (je jedno, jestli to bude chřest bílý, zelený, či jejich kombinace, polévka je vynikající ze všech tří variant)

1 menší cibuli, oloupanou a nakrájenou na mikrokousíčky

3 plátky másla

1, 5 litru vývaru (nejlépe poctivého domácího drůbežího)

1/2 kelímku smetany ke šlehání (nevyšlehané)

sůl a čerstvě mletý pepř na doladění chuti

Konce chřestu oloupeme a pokud jsme tak už neučinili při předchozím zpracování chřestu, odřízeneme dřevnaté konce. Chřest nakrájíme na menší kousky.

Do hrnce vložíme dva plátky másla, třetí si pokrájíme na kostičky a dáme jej do lednice. Budeme jej potřebovat až za malou chvilku.

Máslo rozputíme v hrnci a osmahneme na něm do sklovita najemno nakrájenou cibuli. Vlijeme vývar, přivedeme k varu a do polévky vsypeme kousky chřestu a vaříme tak čtvrt hodinku, prostě do doby, než je chřest měkký.

Poté polévku rozmixujeme, dochutíme solí a pepřem (já volím svou oblíbenou směs čtyř pepřů, rustikálně vlastnoručně uhmožděnou) a vlijeme k ní půl kelímku smetany. Kousíčky vychlazeného másla vezmeme z lednice a teď přijde jejich chvíle, pěkně je přidáme do horké polévky a ač je to k nevíře, chladné máslo polévku pěkně zahustí.

Můžeme podávat třeba se zastřeným vejcem, nebo s opečenou polentou vykrájenou do tvaru hravých psíků.

Obě verze jsou dokonalé.

K této polévce se určitě budete rádi vracet.

Máte rádi krémové polévky? Tak zkuste třeba zdravý a chutný česnekový krém s mrkví a bramborem nebo tuto superjednoduchou dýňovou polévku.

A co takhle voňavou krémovou brokolicovou polévku s Nivou? nebo je raději libo zázvorem vonící a barvami hýřící mrkový krém?

A protože se chřestová sezóna již chýlí ke svému konci, vzdáme této vpravdě královské zelenině hold v podobě půvabného a barevného chřestového koláče.

Počet komentářů: 8

Naprosto netradiční žemlovka - reborborová s čokoládou

10. června 2010 v 7:44 | Madla | Sladké vábničky

Máte rádi žemlovku? Nebo semlbábu, zemlbábu, jak se jí také často krajově říká? Mě označení zemlbbáa nepřijde příliš vhodné - představím si pod ním většinou ženu staršího věku, hádavého charakteru, prostě takovou tu žensštinu, na níž nejlépe sedí oblíbené vtipy o nesnesitelných tchýních. A protože já měla na tchýni štěstí veliké a díky manželovi mám tak ve své blízkosti ososbu chápavou, milou a vtipnou, ochotonou kdykoli a jakkoli pomoci. Prostě to není žádná tchýně a žádná bába, proto nebude ani zemlbába ...

Ale na žemlovku, na tu občas chuť dostanu - musí mi ovšem vydržet až do doby nepřítomnosti mého drahého muže, jelikož ten by sladký oběd nepozřel snad ani pod pohrůžkou smrti. Inu, zda-li dělá dobře či špatně, posuďte sami po shlédnutí mého žemlovkového snažení.

Ač je tato žemlovka zcela netradiční, je prostě k sežrání.

já měla k dispozici tyto ingredience:

čtyři rohlíky z předešlého dne

2 řapíky rebarbory

tabulku hořké čokolády, rozlámanou na čtverečky (já měla extra kakaovou od Orionu a bylo to skvělé)

hrst mraženého černého rybízu (nemusí být, nebo lze nahradit borůvkami)

smetanu ke šlehání (nevyšlehanou) na ovlhčení rohlíků (stačily dvě lžíce)

něco másla na vytření zapékacích misek či mísy

Postup přípravy je až směšně jednoduchý. Vymažeme si misky či mísy máslem, poklademe na kolečka nakrájenými rohlíky (experimentátoři s dostatkem času mohou zkusit jiné, inovativní tvary), zlehka pocákáme smetanou ke šlehání

a poklademe nakrájenou rebarborou. Rebarboru jsem krájela na asi půlcentimetrové kousky, ale když budete mít menší či větší, zhola nic se nestane. k rebarboře přihodíme pár kuliček černého rybízu nebo borůvek. U mě došlo v rámci vyklízení mrazáku na zbylý rybíz a s rebarborou si vedl skutečně velmi dobře.

Na ovoce naklademe kostičky čokolády

a překryjeme poklopem z rohlíkových plátků. ty opět jemně zkropíme chutnou smetanou.

A je hotovo. Teď za nás bude pracovat trouba. Ledaže bychom se uměli rozpálit do běla.

Zatím bledničkově vyhlížející netradiční žemlovku vložíme do rozpálené trouby a pečeme zhruba při 200 stupních dvacet až třicet minut, nebo tak, jak to máme u žemlovky rádi. Někdo ji rád křupavější a někdo zase ne.

Já mám ráda hodně křupavou, proto jsem ani jednotlivé plátky rohlíků nemáčela v mléce s vejcem, jak tomu obvykle bývá. A zapékala jsem takřka půlhodoinu.

Výsledkem byly dočervena vypečené plátky z rohlíků, spojené s ovocem protečeným rozpuštěnou lavinou čokolády.

Ani sypat moučkovým cukrem nebylo nutné, kdo by chtěl takovou dobrotu zakrývat sladkým popraškem?

Ale chcete-li si opravdu zamlsat a samotná žemlovka se vám zdá příliš suchá a obyčejná, přelijte si ji pěkně horkými opilými švestkami z tohoto receptu. A z žemlovky bude rázem chutný a delikátní recept. Mě se už fotografie s opilými horkými švestkami pořídit nepodařila, protože vše tak krásně a omamně vonělo, že jsem se vrhla na talíř jako španělští dobyvatelé na zlato Inků.

Žemlovka se vyvedla nadmíru a já už se těším, až jí budu moct vyzkoušet v další, netradiční podobě.

Počet komentářů: 18

Kam dál

Archiv článků

U Madly nejen v kuchyni

Nejnovější články

Krémový zapečený fenykl plný chuti

Cuketové bábvičky s rozinkami a slunečnicovými semínky

Cheesecake vskutku neodolatelný - s tmavou a bílou čokoládou

Výtečný kapřík na fenyklu

Roketa + meloun + plísňový sýr = nadpozemská slast

Temně svůdná čokoládová pěna s karamelizovanými mandlemi

Karamelovo-mandlový cheesecake s jahodami

Vepřová kýta s hořčicí a rozmarýnem

Zdravé maskované bábovičky

Černá Venuše

Zmrzlina s voňavým rebarborovým přelivem a karamelizovanými mandlemi

Špenátový salátek s kozím sýrem a cherry rajčátky

Chřestový koláč plný chuti

Sametově jemná chřestová polévka

Naprosto netradiční žemlovka - reborborová s čokoládou

Kam dál

Rubriky

Aktuální články

Oblíbené stránky

Archiv

Galerie

Profil