Sójový "guláš" s rajčaty

22. října 2009 v 17:12 | Madla |  Bezmasé dobrůtky
Někdy na začátku devadesátých let, kdy do českých obchodů poprvé dorazily i výrobky ze sojového masa, se moje maminka rozhodla tuto žhavou novinku vyzkoušet. Bohužel se výsledný pokrm nedal pozřít..."maso" mělo chuť i konzistenci gumy a svou divnou pachutí přebilo i to dobré, co talíř skýtal. Vždycky, když jsem si na tento gurmánský horor vzpomněla, naskočila mi husí kůže a krk se úzkostně stáhl v předtuše něčeho strašného. Jen podotýkám, že moje maminka byla a je skvělá kuchařka, takže z tohoto propadáku ji vůbec neviním a její kuchyni prostě zbožňuji a ještě ji mám co dohánět.
Ale člověk se má snažit překonat negativní zážitky a snažit se přenést přes překážky, tak i já jsem chtěla dát sojovému masu druhou šanci. Navnadil mě recept a fotky pořízené coco-choc na jejím Hříšně dobrém webu (odkaz na její foodblog je v levé liště), tak jsem se nechala inspirovat a už to jelo.

Na bezmasý guláš budeme potřebovat:
1 balení sójových kostek Bona Vita
1 litr vody
1 lžičku kmínu
2 lžičky pálivé papriky
1 lžičku majoránky
1 lžíci soli
2 lžíce kvalitního slunečnicového oleje
1 střední červenou cibuli (lze nahradit obyčejnou kuchyňskou žlutou)
1 zelenou papriku, nakrájenou na kostičky
asi 100 gramů žlutých rajčat, pokrájených na čtvrtky (podle velikosti, já měla plody tak velikosti šišatého pingového míčku)
1 velké žluté rajče, pokrájené nahrubo
asi 5 lžic kvalitního rajského protlaku nebo pasírovaných rajčat
na dochucení dále opět roošku majoránky, pálivé papriky a kmínu dle chuti


Sojové kostky už mi nějakou tu dobu odpočívaly v kuchyňské skříni, v lednici bylo pár posledních žlutých rajčat z máminy zahrádky a jedno velké červené rajče z obchodu, pro které bylo lepší zvolit tepelnou úpravu (jak už to v tomto období u rajčat z obchodu bývá). V rohu lednice se v přihrádce na zeleninu skormně krčila zelená paprika, tak jsem ji taky pozvala do hry. Cibule se snažím mít vždy dost do zásoby a nic víc už tato krmně nepotřebovala. tedy krom nějakého koření.

Nejdříve si připravíme sójové kostky dle návodu na obalu...a protože u sójových výrobků je klíčové ochucení, tak jsem jej ani já nezanedbala. Do litru vařící vody jsem poctivě vsypala lžíci soli, lžičku kmínu, lžičku majoránky a dvě celé lžičky pálivé papriky. Zdá se to sice dost, ale sójové maso potřebuje opravdu vydatně kořeněnou lázeň, aby nechutnalo jako prochozená podešev obecního pobudy. vaříme dle návodu deset až dvacet minut, já vařila těch dvacet minut, ale příště klidně trošku uberu. Při vaření nezapomínáme na to, že až vámi zvolené kostky či nudličky rozhodně luštěniny nepřipomínají, stále jsou luštěninami a jako takové je vaříme odkryté.
Zatímco se vaří sójové "maso", tak si oloupeme a nadrobno nakrájíme jednu červenou cibuli střední velikosti, vhodíme ji do pánve s rozpáleným olejem a smažíme do sklovita. než se cibulka usmaží do požadované barvy, tak si na libovolné tvary nakrájíme papriku a rajčata. Já zvolila kostičky . Na cibulku poté nejprve nasypeme papriku a necháme ji pár minut smažit. Občas ji proženem vvařečkou. Mezitím se nám určitě uvařilo sójové maso, tak jej scedíme a vymačkáme z něj přebytečnou vodu (dobře to jde títmo způsobem: "maso" nasypeme do cedníku a několikrát pořádně stlačíme např. naběračkou). Zkusmo ochutnáme jednu kostku, abychom mohli poté doladit výslednou chuť pokrmu.
Zcezené "maso" přihodíme k paprice, přidáme k němu pokrájená rajčata (žlutá i červená), přilijeme rajský protlak a případně přidáme pár lžic vody (nebo bílého vína - to by byla frajeřina). Občas zamícháme a případně dochutíme (podle toho, jak dopadla degustace zkušební kostky). Až jsou rajčata a paprika měkké, je hotovo a můžeme servírovat.


A jak jídlo dopadlo u nás? Pohřbilo pokrmy ze sóji nadobro, nebo se zasloužilo o jejich vzkříšení a vstup do gurmánského světa, kde to voní kořením a rozličnými chutěmi?
Já jsem tuto krmi nejprve konzumovala sama, na oběd, jen tak s chlebem. Chvíle pravdy přišla večer, kdy přijel můj upracovaný a vyhladovělý muž a spatřil na sporáku výsledek mého sójového snažení. Naštěstí má velká troufalost nebyla odměněna kolapsem našeho mladého manželství, muži chutnalo a tak mi spadl velký kámen ze srdce. Prý to bylo dobré tak, že to můžu opakovat. Takže sója byla v mé kuchyni vzata na milost a občas si z ní troufnu něco dobrého udělat.




Sója je sice zdravá, není však vhodná pro každého. Její nespornou výhodou je vysoký obsah bílkovin, má jich až dvakrát víc, než je jejich obsah v mase. Je bohatým zdrojem energie a má vhodné složení aminokyselin. Sója obsahuje lecitin, nutný pro přeměnu tuků a cukrů, lysin a značné množství vlákniny. Jiří Janouškovec ve své kuchařce Sója a sójové maso bez vážení dodává: "Bohatá je na minerály (obsahuje vápník, fosfor, železo a další stopové prvky), provitamin A, vitaminy skupiny B." Sója obsahuje nejenom kvalitní živiny (je považována za plnohodnotnou náhradu živočišných bílkovin), ale také řadu zdravotně příznivě působících látek, jakými jsou především steroly (fytoestrogeny), snižující nepříjemné vedlejší projevy přechodu a stárnutí a současně působící jako prevence rakoviny a osteoporózy. Příznivě působí vysoký obsah směsi přirozených tokoferolů a tokotrienolů (přírodní a jedině účinné formy vitaminu E).
Pro snižování cholesterolu, zmírňování potíží klimakteria a také pro prevenci některých druhů rakoviny je sója velmi vhodná. Pro alergiky na kravské mléko je sójové mléko výbornou náhražkou.
Na druhou stranu se v posledních letech objevují i rizika spojená s konzumací sójových výrobků.
ědci z King's College v Londýně představili na vědecké konferenci v Kodani riziko snížení plodnosti. Ze sóji se uvolňující genistein, látka podobná ženskému pohlavnímu hormonu, má sice protirakovinné účinky, ale zároveň snižuje kvalitu spermatu. Stačí jen malé množství genisteinu a oplodnění může být velmi problematické.
Také kojenci, pijící výhradně sójové mléko, mohou být ohroženi. Doktor Mike Fitzpatrick, toxikolog z Nového Zélandu, přepočítal hodnotu látky estrogenu obsaženého v sójovém mléce pro kojence krmené výlučně tímto výrobkem. Vzhledem k tělesné váze nemluvňat je to dle jeho propočtu, jako kdyby děti braly pět antikoncepčních pilulek denně. Spekuluje se také o vysokém obsahu manganu, jenž se vstřebává z půdy a může u dětí, které pijí sójové mléko, způsobovat jeho hromadění v mozku a následné nervové poruchy.
Sója obsahuje toxiny a estrogen tak silný, že při experimentech dokáže narušit ženský menstruační cyklus. Také poškozuje štítnou žlázu. I těhotné ženy jsou v ohrožení, jelikož vysoké množství přírodních hormonů může postihnout nervový systém plodu.
Pominout nelze ani vyšší obsah purinu (kyseliny močové), takže sója může zhoršovat potíže při onemocnění dnou. Nepříjemné, nikoli nebezpečné, může být nadýmání u některých lidí při trávení sójových výrobků.
Přes všechna pozitiva i negativa sóji radí odborníci její umírněnou spotřebu. Kojence, těhotné ženy, či páry usilující o početí je potřeba upozornit, aby se této plodině raději vyhýbali. K tomu je dnes potřeba číst na obalech složení i celkem běžných potravin, jakými jsou například cereálie k snídani.
Zdroj: http://www.prokaji.estranky.cz/stranka/soja--nebezpeci-pro-vase-zdravi
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kestler Kestler | Web | 22. října 2009 v 21:37 | Reagovat

Sója je u nás doma obnoveným hitem. Mohu hrdě prohlásit, že s nápadem ji koupit jsem po 10 letech přišla já. Ke svému obrovskému překvapení jsem zjistila, že jsem ji už v dětství papala aniž bych o tom tušila, a pak prostě vymizela. Momentálně mám sójovou čínu raději než kuřecí a to je co říct. A takový Stroganov, mmm.... A tohle taky někdy zkusím.

2 vilemina vilemina | Web | 22. října 2009 v 21:57 | Reagovat

První pokusy byly vážně strašné - nikdo to neuměl. Ale když plave v šťávě či omáčce, to je jiná. K vaření přidávám ještě lžíci oleje, aby soja tolik "nevrzala". Doporučuji sojový segedin!

3 Madla Madla | Web | 23. října 2009 v 9:29 | Reagovat

Kestler:
teda, sójový Stroganov zní vážně zajímavě, já bohužel sóju konzumovat moc často nemůžu, patřím k těm lidem, co mají sníženou funkci štítné žlázy, ale skutečně si ji odepřít nedokážu a alespoň svátečně si jídelníček sojovými výrobky ráda zpestřím.

4 Madla Madla | Web | 23. října 2009 v 9:32 | Reagovat

Vilemína:
Právě ty první nešťastné pokusy člověku zůstávají často vpaměti a pak se nechtě ochudí o zajímavý chuťový počitek :-)
Segedín bych si dala hned, ale protože kojím, tak si jej ještě minimálně několik měsíců budu muset odříct. Stejně jako kuře na zelí a jiné laskominy...

5 coco-choc coco-choc | Web | 23. října 2009 v 14:06 | Reagovat

Řekla bych, že gulášek byl jedna báseň. Receptík se mi moc líbí a brzy ho vyzkouším. U nás totiž sojové maso projde jen v "červené omáčce"  :-D

6 Alena Alena | E-mail | Web | 19. března 2010 v 11:29 | Reagovat

Tady je pokladů.

7 Madla Madla | Web | 19. března 2010 v 12:53 | Reagovat

Alena: Děkuju. Vaření mě moc baví, navíc jsem "nucena" vařit každý den, takže co stojí za to, dávám občas na stránky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama