Listopad 2009

Makové bábovičky s čokoládovou polevou

29. listopadu 2009 v 9:55 | Madla |  Sladké vábničky
Další receptík, který jsem stihla udělat, když si naše malé perpetum mobile na chvilku zdřímlo. V lednici máme vždy sacharidovou zásobu první pomoci - čokoládu a ta v tomhle receptu hraje prim. A druhými houslemi ji myslím zdařile doplňuje mák. Celek je lahodný a zdravý - mák je plný vápníku, v receptu navíc není ani zblo vajec a tuku - mák je tučný dost a bez vajec se už drahnou dobu snažím obejít. A ono, světe div se, to funguje

Pokud se chceme pustit do díla, neměli bychom zapomenout na tyto suroviny:

1 hrnek nemletého máku
1 hrnek mouky (1/2 hrnku polohrubé bílé, ½ hrnku hladké pšeničné celozrnné)
1 hrnek třtinového cukru
1 hrnek mléka
½ balíčku kypřicího prášku
1 lžíce vanilkového cukru (nejlépe domácí výroby )
1 lžička jedlé sody
hořká čokoláda (já použila Sladkou vášeň se 70 % kakaa) nasekaná na hrubší kousky

Postup je až směšně jednoduchý. Vše smícháme dohromady, nakonec zapracujeme hořkou čokoládou, šoupneme do formy na muffiny (podle typu formy samozřejmě vymastíme a vysypeme strouhankou nebo hrubou moukou) a pečeme zhruba dvacet minut až půl hodiny v předem vyhřáté troubě na 180 ◦C.


Dle nálady a času ozdobíme, nebo jenom pocukrujeme. Já použila čokoládovo-jogurtovou polevu. A jak na ni? Ve vodní lázni rozpustíme čokoládu rozlámanou na kousky, do rozpuštěné čokolády přimícháme hustý bílý jogurt, promícháme a zdobíme
Na tabulku čokolády dáme jeden malý bílý jogurt.

Bramborová odyssea s tvarůžky

28. listopadu 2009 v 7:19 | Madla |  Bezmasé dobrůtky
Dlouho jsem váhala, zda sem mám přidat i tento nápad, protože opravdu každému vonět nemusí. Osobně mám tvarůžky moc ráda, i když v dětství tomu bylo naopak. Tvarůžky jen tak na čerstvém chlebu, nebo osmažené v klasickém trojobalu… anebo právě v bezmasé variantě zapékaných brambor. Rychlé, zdravé, chutné a VOŇAVÉ.
Stejně tak jako se musel Odysseus plavit deset let, než se mohl vrátit ke své milované Penelopě, i mě trvalo přibližně stejnou dobu, než jsem se k tvarůžkům projedla.
Tvarůžky jsou prostě typicky českým jídlem, tak jim pojďme dát šanci třeba v podobě tohoto chutného bezmasého pokrmu:

Na odysseu s tvarůžky budeme potřebovat:

asi kilo uvařených a vychladlých brambor
1 střední cibuli nadrobno nakrájenou
trošku oleje
půl balíčku mražené směsi s kukuřicí
2 malé balíčky olomouckých tvarůžků
sůl
kmín
majoránku
sladkou a pálivou papriku

A jak na to?

Uvařené a prochladlé brambory rozšťoucháme, nevadí, zůstanou-li nám hrubší kousky. Do pánve nalijeme trošku oleje, až se rozpálíme, vhodíme na něj nadrobno nakrájenou cibuli a smažíme do sklovita. K cibuli přidáme zeleninovou směs s kukuřicí, osolíme, okmínujeme, přidáme trošku majoránky a podle chuti sladkou a pálivou papriku. Opékáme necelých pět minut, občas pro efekt prohrábneme vařečkou.
Vhodnou formu vyložíme papírem na pečení, který jsme předtím pod tekoucí vodou zmuchlali a vodu z něj následně vymačkali. Do formy pomocí lžíce naklademe vrstvičku rozšťouchaných brambor, bramborovou vrstvu poté mírně okmínujeme a opaprikujeme oběma druhy paprik. Na okořeněné brambory poté klademe kolečka tvarůžků, přikryjeme další vrstvou brambor, řádně upěchujeme. Brambory opět okořeníme, přidáme na ně zeleninovou směs, na tu dáme opět brambory a končíme vrstvou tvarůžků.
Vložíme do trouby rozpálené na 200 ◦C a pečeme zhruba 20-30 minut, dokud se tvarůžky krásně neroztečou a nezezlátnou.


Podáváme nejlépe s pikantní zeleninou a pivem.

Krůtí plátky pod balkánskou nadvládou

26. listopadu 2009 v 12:58 | Madla |  Maso hraje prim
Krůtí maso je moc zdravé a já jej mám velice ráda. A stejně tak mám i slabost pro různé sýry. A tak se jednoho dne stalo, že se mi v lednici nakupilo najednou příliš mnoho balkánského sýra, který nutně potřeboval zlikvidovat. A aby to byla likvidace příjemná a chutná, přihrála jsem mu do cesty krůtí plátky. i krůtí ňadra oplívají občas stejnou nevýhodou jako prsa kuřecí, totiž suchostí. Tentokrát se mi nechtělo máčet plátky v jogurtu, takže jsem je klasicky okořenila a udělala je jako přírodní řízky. Jenže to by bylo trošku nudné a já nudu jako partnera v kuchyni nechci, proto přišel ke slovu balkána pár dalších surovin.

Zajímá vás, co jsem potřebovala a co z toho vzniklo?

Pro dvě hladové osoby si nachystáme následující:

1 velké krůtí prso
oblíbené koření - já použila směs barevných pepřů
sůl
200 gramů balkánského sýra, na jemno nastrouhaného
2 papriky, nakrájené nadrobno (použila jsem žlutou a zelenou)
1 větší cibuli, nakrájenou nadrobno
2 vejce

Vezmeme si krůtí ňadérko přijatelné velikosti a rázným rozmachem nože z něj uděláme dvě porce. Krůtí prsa bývají velká, takže rozpůlení by neměl být problém. Maso z každé strany osolíme a okořeníme libovolným kořením. Dáme klasicky smažit na trošku oleje.
Zatímco se smaží, připravíme si peřinu z balkánského (či jiného oblíbeného) sýra. Do větší misky nasypeme nadrobno nakrájenou cibuli a taktéž nadrobno nakrájené papriky.

Zasypeme pěknou hromadou nastrouhaného balkánského sýra.

Ke směsi přiklepneme dvě vejce a vidličkou rozhňácáme na hustou kaši.
Ničím nesolíme ani nepepříme, balkán je slaný dost a dost.
Opečené maso přesuneme do vhodné nádoby na zapékání a celé neprodyšně přikryjeme sýrovou směsí. Asi deset minut zapékáme v troubě rozpálené na 200 stupňů až do doby, než povrch pěkně zezlátne a kuchyní se bude linout báječná vůně.
A teď už jen servírujeme a mlaskáme a odháníme hladové sousedy, kteří neodbytně buší na dveře, cože nám to tak dobrého doma voní.

Rizoto pro každou troubu :-)

26. listopadu 2009 v 8:45 | Madla |  Přílohy a omáčky všelijaké
Tedy rizoto, které zvládne i opravdový kuchařský analfabet. Podobně připravenou rýži nám v dětství dělala maminka a ta měla svůj malý fígl. Polouvařenou rýži dávala pod peřinu, kde pěkně došla. A když se chystalo k obědu, máma nadzvedla peřinu a před našimi uažslými zraky servírvoala horkou chutnou rýži. Se sestrou nám vydržela představa peřiny pečící rýži docela dlouho
Takže touto vzpomínkovou přílohou vám zvu na exkurz do mého dětství.
Samozřejmě, že to není pravé rizoto a italská mamma by mě za doprovdu mnoha zvučných nadávek hnala nejen přes práh svého domu, ale je to spíše taková z nouze ctnost, když se vám nepodaří sehnat tu správnou rýži na rizoto. Na rizoto se nejlépe hodí rýže Arborio, tu jsem však v našem malém městečku nesehnala. Ač jsem měla nohy takřka ušlapány a všechny regály prošmejděny, tu správnou rýži ne a ne najít. Dokonce byl problém najít vůbec nějakou jinou rýži než "klasickou" ve varných sáčcích. Prostě po ní není poptávka, takže logicky vázne i nabídka . Což mě docela rozesmutnilo. Ale snad se štěstí časem unaví a sedne i na vola a já konečně najdu vytoužený a správný typ rýže na to pravé a nefalšované italské rizoto...

Už přestávám se stížnostmi a pojďme raději vařit. Na rizoto pro čtyři osoby budeme potřebovat:

trošku oleje
1 větší cibuli, nakrájenou nadrobno
3 stroužky česneku, nakrájené nahrubo
1 hrnek kvalitní dlouhozrnné rýže (varné sáčky zavrhneme)
2 hrnky horké vody
kostku zeleninového bujónu (nejlépe v BIO kvalitě)

nejprve otočíme těmi správnými knoflíky na naší troubě tak, aby se nám mrška rozehřála na 200 stupňů. Zatímco se trouba chystá plnit své základní poslání, nakrájíme si nadrobno cibulku a nahrubo česnek. Vše před samotnou přípravou samozřejmě vysvlékneme ze slupek
Vezmeme si vhodný pekáček nebo zapékací nádobu s poklicí a do připraveného pekáčku či zapékací misky kápneme trošku oleje. Poklici si zatím dáme stranou, její chvíle slávy ještě přijde. Pěkně jej rozlejeme po celé ploše, vložíme do trouby a necháme v ní tak dlouho, dokud se olej nezačne pěkně ohřívat. Na horký olej pak nasypeme najemno nakrájenou cibuli a nahrubo nakrájený česnek a vložíme opět do trouby.

Až nám cibulka pěkně zesklovatí, přisypeme k ní hrnek rýže a pěkně promícháme, tak aby se všechna zrna krásně obalila tukem s cibulkou a česnekem.

Opět vložíme do trouby a tak deset minut pečeme nasucho, občas prohrábneme vařečkou, aby se náhdoou nikde nic nepřichytlo. Rýže nám začne krásně oříškově vonět a tak k ní přilijeme dva hrnky vody a přihodíme bujónovou kostku. Lepší by bylo zalít samozřejmě předem připraveným bujónem, na to ale bohužel nebyl čas .

A teď přijde čas na poklici. Tou celý výtvor zaklopíme a všechno to pěkně vrazíme do trouby. Tak za pět mintu rýží promícháme a ujistíme se, že se bujónová kostka pěkně rozpustila a rozptýlila do tekutiny s rýží. A teď už si rýže nemusíme tak půl hodinky všímat, všechno za nás odpracuje trouba. Po půl hodině zkontrolujeme, zda je rýže měkká a voda odpařená. Když je rýže ještě trošku tvrdá, přilijeme případně trošku vody a necháme ještě pod poklicí dusit v troubě.
Takto připravená rýže by měla být krásně kyprá, šťavnatá a chutná.

Já ji servírovala ke krůtím plátkům pod balkánskou nadvládou .

Velice chutnala i manželovi, který jinak rýži docela odmítá.

Kokosové srdce pro mámu

25. listopadu 2009 v 15:35 | Madla |  Sladké vábničky
Moje maminka měla narozeniny a jako správná dcera jsem jí upekla dort přesně podle jejího guusta - se spoustou kokosu a s pařížskou šlehačkou. Navíc je velmi jedoduchý a rychle upečený a i přes svou jednoduchost sklidil nevídané ovace. Chutnal tak moc, že za pár týdnů budu muset dělat repete, tentokráte na narozeniny tatínkovy. A to jsem mu chtěla péct medovník
U tohoto dortíku jsem se pro jednou nenechala unést zdravou vlnou a nepřidávala do těsta celozrnnou mouku ani třtinový cukr. Jediným "ozdravěním" jsou opět vynechaná vejce. Důvod byl zcela prozaický, ne že bych nechtěla něco udělat pro zdraví svých nejbližších, ale chtěla jsem, aby nevinná bělost kokosu zářila v těstě a pěkně kontrastovala s tmavým a sladkým pařížským krémem.

Takže jestli chcete zažít velký úspěch za málo muziky a potěšit kokosu milovné příbuzenstvo, nebo si jen tak udělat něco dobého pro sebe, zásobte se těmito ingrediencemi.

Na jeden korpus budeme potřebovat:

1 hrnek bílé polohrubé mouky
1 hrnek kokosu
1/2 hrnku cukru krystal
1 kypřicí prášek do pečiva
lžíce vanilkového cukru (nejlépe domácí výroby)
1 hrnek oleje
3/4 hrnku mléka

Ze všeho nejdříve dáme dobře zaopatřené dítě na viditelné a bezpečné místo, nejlépe tak, aby mohlo docházet k okamžitému zrakovému kontaktu. A také si rozpálíme troubu na 180 stupňů. Nemáme-li hodně malé dítě, budeme se možná při přípravě dortu trošku nudit, protože je to opravdu vyložená zívačka.
S lehkou grácií smícháme všechny sypké ingredience - takže kokos, mouku, prdopeč a oba cukry.
Zlehka zamícháme. Nebudou se nám pak v těstě tvořit hrudky. Do sypké směsi nalijeme olej a pomalu přidáváme mléko. Zamícháme až nám vznikne hustší lité těsto.

Případnou tuhost těsta rozředíme přidáním trošky mléka.
Nalijeme do formy a strčíme do trouby, kterou jsme si vyhřáli na 180 stupňů.

Pečeme půl až třičtvrtě hodinky, ke konci kontrolujeme výsledek špejlí. Až se nic nechytá, je hotovo a dorotový kropus můžeme přemístit z útrob trouby na nějaké klidné, ničím nerušené místo, aby si dortík mohl spokojeně vydechnout a vychladnout.

Mě se nechtělo dort rozkrajovat, takže jsem ze stejné dávky těsta upekla ještě další korpus a oba korpusy jsem spojila pařížskou šlehačkou. Tu jsem si připravila den předem.

Na pařížskou šlehačku budeme potřebovat:
1 kelímek smetany ke šlehání
2 tyčinky Ledových kaštanů (jedna po 50 gramech)

Do smetany nalámeme čokoládu a za stálého míchání přivedeme k varu. Povaříme asi půl minuty, odstavíme a za občasného zamíchání necháme vychladnout. Uložíme do ledničky alespoň na 12 hodin. odoláme pokušení napatlat na dort jen vychlazenou smetanu s čokoládou, která vypadá a chutná vážně božsky a zapojíme do hry kuchyňského pomocníka nejpovolanějšího - elektrický šlehač. Mě zrovna spalo dítě, takže jsem šlehala v koupelně, vy si ale šlehejte kde chcete.


Šlehačkou spojíme oba již vychladlé kokosové korpusy a dort polijeme čokoládovou polevou. Já udělala svou oblíbenou - tabulku rozlámané čokolády jsem rozpustila ve vodní lázni, k tomu kelímek zakysané smetany, pořádně rozmíchat a opatlat pěkně celý dort.

Dozdobila jsem kokosem - schválně jestli poznáte, co že to na tom dortu je vyobrazeno?

Šťavnaté jogurtové řízky

23. listopadu 2009 v 10:22 | Madla |  Maso hraje prim
Kuřecí prsní řízky nebývají pro svou suchost oblíbené u kuchařů, ani u strávníků. Jsou však lehká a dietní a dají se připravovat na množství způsobů. Jejich nevýhodu bychom mohli zmírnit například obalením ve slaninovém kabátku, já vám ale nabízím přípravu vyloženě dietní a přitom chutnou a šťavnatou. Řízkům zcela netradičně poskytneme jogurtovou lázeň. po tpečující mléčné kúře zvláční i sebesušší kousek masa a promění se manu nebeskou. Myslíte si, že to není možné? Vyzkoušejte a uvidíte

Pro čtyři osoby budete potřebovat:

4 větší kuřecí prsní řízky
1 velký bílý jogurt
1 lžíci solamylu
sůl
koření dle chuti - já použila svůj oblíbený rozmarýn
podle chuti 2-3 stroužky česneku, nahrubo nakrájeného (lze i vynechat, já ale česneku fandím)

Držte si klobouky, jedeme z kopce! Kuřecí řízky opláchneme pod tekoucí vodou a osušíme papírovou utěrkou. Sušíme proto, aby nám jogurtová marináda pěkně všude ulpěla a žádný kousek nezůstal ochuzen. Osušená kuřecí ňadra pořádně ze všech stran potřeme jogurtovou marinádou, kterou si připravíme velmi jednoduše: do jogurtu vmícháme sůl, rozmarýn, nahrubo nasekaný česnek a lžíci solamylu.
Řádně zamícháme.
Řízky krásně omatleme marinádou a vložíme do uzavíratelné krabičky a krabičku do ledničky. Stačí tak na tři hodinky, ale jogurtová lázeň je prospěšná co nejdelší, takže ji můžete masíčku dopřát klidně i přes noc.
V hodinu H vyndáme maso z misky, rozpálíme si olej na pánvi a jedoduše v něm řízky osmažíme z obou stran, až jsou krásně zlatohnědé.
Kuřecí maso šlechtěné jogurtem je opravdu výtečné.
Navršíme na talíř a rychle do toho.
Přílohu nechám zcela na vás, u nás se podával milostný trojúhelník s brambory, jablíčky a česnekem a byla to veliká pochoutka.
Jinak jen malá poznámka na okraj: porce je manželova, proto ta tatarka (té totiž nejsem zastáncem).

Kynutá bábovka s hruškami, tvarohem a čokoládou

21. listopadu 2009 v 11:04 | Madla |  Sladké vábničky
Mám doma čtyři nádherné, ručně tvarované keramické bábovičky přímo do dlaně. Zatím jsem v nich pekla jen jednou a byla jsem moc a moc spokojená, takže jsem se nyní rozhodla, že mimo estetickou funkci budou formičky opět plnit svou funkci základní... a poslouží mi při pečení.
Čerstvé kynuté pečivo sice nemůžu, ale dokázala jsem se ovládnout a bábovičky si dát až druhý den, a byla to lahoda. Hrušky se mi zatím nepřejedly a jestli je máte rádi i vy, vyzkoušejte je s kynutým těstem. Chutného společníka bude hruškám dělat jemný chutný tvaroh a sladkou tečku doplní hořká čokoláda. Co víc si přát? Nemáte-li kouzelné malé bábovičky, naplňte hruškovou dobrotou třeba formičky na muffiny.

Váhu opět necháme stát někde v rohu, vezmeme si do ruky klasický hrnek čtvrtlitráček a začneme odměřovat ingredience na kynuté těsto:

1 hrnek polohrubé mouky
1/4 hrnku oleje
1 vejce
špetku soli
1/2 kostky kvasnic
1/2 hrnku teplého mléka
1 lžičku cukru

dále budeme potřebovat:
1 vaničku měkkého tvarohu
podle chuti cukr
4 pevné zralé hrušky, nakrájené na jemno
1/2 tabulky hořksé čokolády, najemno nastrouhané


Nejprve si klasicky připravíme kvásek. Určitě víte jak na něj, al eraději připomenu základní pravidla pro vznik nádherného kvásku, který je základem pro nadýchané kynuté těsto.
Ohřejeme si mléko a strčíme do něj prst. Ten by měl být pokud možno čistý. Je-li mléko ještě studené, přihřejeme jej, jestli jsme se opařili, strčíme prst pod prosud studené tekoucí vody a případně vyhledáme lékařské ošetření. V obou dvou případech mléko do kvásku nepoužíváme, nic by nám totiž nevzešlo.
Je-li mléko příjemně teplé, vlijeme jej do kastrůlku či větší misky, přimícháme lžičku cukru a asi dvě lžíce mouky, zamícháme a rozdrobíme půlku kostky droždí. V takto oslazeném mléce s přídavkem mouky se bude bakteriím mléčného kvašení krásně dařit a odmění se nám pěkným kváskem. Nádobu s kváskem dáme tak na půl hodiny odpočinout na teplé místo. Já ji dávám v chladných dnech na teplé topení, v létě zase třeba na vyhřátý okenní parapet.

Než začnou bakterie pracovat a vytvořit správný kvásek, přesijeme si do velké mísy polohrubou mouku. Přesýváme ne proto, že nemáme zrovna co dělat, ale proto, aby bylo těsto krásně kypré a nadýchané. Mouku jemně osolíme, přidáme čtvrt hrnku oleje, vrazíme tam jedno vejce a pěkně vykynutý kvásek.

Vše spočátku mícháme vařečkou, až se těsto spojí. Poté vyklopíme na pomoučenou pracovní desku a pustíme se do ruční práce. Na tuto práci nepotřebujeme manuální zručnost, bude se nám hodit spíše síla fyzická. je to vlastně taková velmi levná obdoba posilovny. Těsto pěkně hněteme a podle potřeby podsypáváme moukou až nám vznikne krásně kyprý bochánek, kteý se nelepí na ruce, ani na pracovní plochu a jsou v něm krásné vzduchové bublinky.
Ten přemísítme nazpět do mísy, přikryjeme třeba utěrkou a dáme zase na teplé místo, tentokráte na delší dobu, stačí tak dvě hodinky. Máme-li těsto správně uhnětené, mělo by zdvojnásobit svůj objem.


Zatímco nám těsto kyne, nakrájíme si najemno čtyři pevné zralé hrušky, do vhodné misky si vyklopíme tvaroh z vaničky, osladíme jej podle chuti a pěkně dohladka umícháme. Na jemném struhadle si nastrouháme hořkou čokoládu (stačí i ta na vaření). Strouhat nám půjde lépe, když bude čokoláda ztuhlá, nejlepší bude se tedy pustit do práce ve chvíli, kdy ji vytahujeme z lednice. Na strouhání čokolády je nejlepší právě to, že se pěkně rozpouští a my si můžeme oblizovat ulepené prstíky. To je něco nejen pro děti...
Tentokrát si nebudeme chtít ulehčit práci a hrušky raději nastrouhat, pustily by totiž příliš moc tekutiny a to by dělalo neplechu.
Také si rozpálíme troubu na 200 stupňů.
Tak, těsto nám vykynulo, teď si ho pěkně rozdělíme na tolik částí, kolik máme formiček. Každý kousek těsta vyválíme do podoby plátu, silného asi 2-3 mm. Na kaýždý takto uválený plát lžící navršíme tvaroh.
Na tvarohovou vrstvu přidáme nadrobno nakrájené hrušky.
A celek dotvoříme posypáním nastrouhanou čokoládou.

Každý plát těsta zavineme jako štrůdl

a hezky je vložíme do připravených formiček. Máme-li formičky kermaické nebo nerezové, nezapomene je pořádně vymazat a vysypat.
naplněné formičky vložíme do trouby rozpálené na 200 stupňů a necháme je v ohnivé výhni zhruba 20 až třicet mintu. Záleží na velikosti formiček a "propečenosti" trouby. Upečené formičky vyjmeme z výhně ohnivé a necháme je chvíli stydnout.
Poté krásně upečené bábovičky vyklopíme a těšíme se na jejich sladký obsah.
Povrch jemně poprášíme cukrovou peřinkou.


a jíme a jíme a jíme.. až nezbyde ani ždibíček.
Kocháme se náplní.

Pohled zhůry též není k zahození.

Něžná sýrová pomazánka s hruškami

20. listopadu 2009 v 18:19 | Madla |  Pomazánky
Hrušek už ve sklepě pomalu ubývá a protože pokusy zkřížit hrušky s masem dopadly na výtečnou, pokusila jsem se o experiment podobného rázu. Hlavní roli v něm hrál opět sýr. ten si s hruškami skvěle rozumí. Ale tentokráte to nebyl sýr s modrou plísní, nyní dostal šanci zazářit jeho kolega s bílou plísnovou slupkou a krémovitým tělem - můj oblíbenec Camember. Zdatně mu sekundovaly již zmíněné hrušky, bez nichž bude pokusnictví v mé kuchyni o mnoho smutnější. O soudržnost se postaral tvaroh ve vaničce. Překvapila mě jemnost a sametová hebkost pomazánky s ovocnými dozvuky hrušek a výraznou chutí sýra. Já jsem pouze takřka neznatelně osolila a jen náznakově opepřila a s výslednou jemností jsem byla nadmíru spokojená. To se však nedalo říct o mém muži - výsledná kompozice mu přišla fádní a nevýrazná, k chuti by mu prospěl spíše česnek. tn by ovšem celkovou chuť rušil a proto přikládám jen malé poznamenání, že pokud máte příliš propálené jazýčky, nebude jemná pomazánka pro vás to pravé.

Ale těm, kteří chtějí jemnou pomazánku vyzkoušet, doporučuji zásobit se těmito surovinami:

2 pevné a zralé hrušky, nakrájené na velejemně
1 camember, najemno nastrouhaný
1 tvaroh ve vaničce
kapka citronové šťávy
špetka soli a pepře

A jak na to? Zvládne to i Pat a Mat, tak co byste se o přípravu nepokusili i vy. Do misky nebo hlubokého talířku přidáme na jemno nakrájené hrušky, které jsme před tím zakáply citronovou šťávou (nezhnědnou nám).

K nim vyklopíme tvaroh z vaničky.

Přidáme na jemno nastrouhaný camember. Bude toho pěkný kopec, ale bázeň nechme stranou, to se hravě zvládne.

Vše smícháme vidličkou a je to.

Nejlépe chutná na tamvém chlebu nebo na čerstvé bagetce, ozdobené zelenou bylinkou a polovinou vlašského ořechu. Ořechy jsem sice měla, ale už nebyl čas je louskat. A zelenému lupení je po reorganizaci balkónu už také ámen. Ale i tak jsem si velcie pochutnala.

Pouze přidám pár poznámek k přípravě: Snažte se odolat pokušení hrušky nastrouhat, pustily by příliš mnoho šťávy a ta by pomazánku rozředila, což by byla velká škoda. Strouhat camember na jemném struhadle je dřina, ale jde to. Jde to lépe, když je ještě studený, tedy záhy po vytažený z lednice.

Milostný trojúhelník s brambory, jablíčky a česnekem

19. listopadu 2009 v 20:27 | Madla |  Přílohy a omáčky všelijaké
Má domácnost ujíždí na ovocné vlně. Opojné aroma hrušek a jablek se pomalu zabydluje ve všech koutech a já jej nevyháním. Naopak, moc ráda si jej vychutnám i v netušenýcch kombinacích. Třeba v té s brambory a česnekem. V takovémto milostném trojúhelníku to neskřípe, všechny suroviny spolu krásně ladí a ovoněné troškou rozmarýnu a másla vytváří úžasnou filharmonii chutí.
Nevěříte? Vyzkoušejte

Třeba jako zajímavou přílohu k masu či rybě, nebo jen tak, ke sklence dobrého vína. A mohu potvrdit, že spojení brambor, jablíček a česneku je vysoce návykové.

Pokud máte chuť pustit se do této netradiční přílohy, nachystejte si následujících pár ingrediencí. Určitě nebudete muset ani do obchodu, protože všechno objevíte ve sklepě či ve spíži.

Pro dvě hladové osoby si nachystáme:

6 středních brambor, omytých a nakrájených na půlcentimetrové plátky
2 větší jablka a nakrájená na větší kusy
libovolný počet oloupaných stroužků česneku (já použila půlku palice)
1 lžičku rozmarýnu
2 silnější plátky másla

Není k jídlu, ale dobře poslouží:

dva velké čtverce alobalu


A teď se pustíme do té parády. Rozpálíme si troubu na 200 stupňů a klidně i o krapet více. Pořádně odrbeme brambory a nakrájíme je zhruba na půlcentimetrové plátky. Omytým jablíčkům vyjmeme jádřince a jablka nakrájíme na čtvrtky, čtvrtky přepůlíme a nakrájíme na větší kusy. Přihodíme do mísy k bramborovým plátkům. Oloupeme také česnek a každý stroužek pěkně přidáme k jablkům a bramborům.

A máme takřka hotovo. Teď jen něžně okořeníme lžičkou rozmarýnu a nakrájíme si dva silnější pltáky másla (je-li nás víc, přizpůsobíme počet plátků počtu strávníků). Komu v receptuře chybí obligátní sůl, tak vězte, že to není chyba, jablíčka pustí dostatek opojné šťávy, rozmarýn se postará nejen o vůni a sůl není jaksi třeba. Komu bude přeci jen chybět slanost, dosolí si na talíři. Já sůl vůbec nepotřebovala a přesto mohu s klidným svědomím prohlásit, že to byla mana nebeská.

Ustřihneme si dostatečně velký kus alobalu tak, aby se nám do něj pohodlně vešla pořádná kupička voňavé lahody. Až kupičku uděláme, nezapomene na ni dát pěkný plátek másla.
Pěkně ze všech stran zabalíme, aby ani kapka neunikla. Upěchovaný balíček vložíme do trouby, kterou jsem si rozpálili na 200 stupňů a pečeme zhruba 40 až 45 minut. Brambory a jablíčka krásně změknou, česnek zvláční a ztratí svou štiplavost, celek ovoní rozmarýn a zjemní máslo. neskutečná lahoda a přitom stačí jen málo.
U nás se tato dobrota jedla k večeři jen tak samotná, příští den jsem ji pro velký úspěch zopakovala a skvělým souputníkem jí byl šťavnatý plátek kuřecího masa v jogurtu.

Kávové bábovičky s bílou čokoládou

19. listopadu 2009 v 15:50 | Madla |  Sladké vábničky
Vůně kávy patří u mnohých ke každodennímu rituálu. i já patřila k milovnicím kávy. nyní si sice můžu dopřát šálek horkého černého balzámu, ovšem jen bez kofeinu. Čas na klidné vychutnání horkého šálku kávy jsem si vyšetřila, teď by to chtělo něco rychlého a delikátního k zakousnutí.
A co bude nejlépe ladit ke kávě než kávové bábovičky s bílou čokoládou? Bílá čokoláda navíc na řezu utvoří pěkný kontrast s tmavou hmotou těsta.

Takže na těsto budeme potřebovat:

1 hrnek mouky (půl bílé polohrubé, půl hrnku hladké celozrnné pšeničné)
½ hrnku cukru krystal
½ balíčku kypřicího prášku
1 lžičku jedlé sody
1 lžíci vanilkového cukru (nejlépe domácí výroby J)
1 lžičku instantní kávy
¼ hrnku oleje
½ hrnku mléka
½ tabulky bílé čokolády nalámané na kousky nebo nahrubo nasekané

Postup je jednoduchý jako facka:

Smícháme všechny sypké suroviny, vyjma instantní kávy. Ohřejeme si mléko a v horkém mléce rozpustíme lžičku instantní kávy. Necháme zchladnout a vlijeme do moučné směsi. Zamícháme, vlijeme také olej a nakonec do těsta vpravíme kousky bílé čokolády. Naposledy zamícháme a můžeme nalít do formy.

A protože co je malé, to je milé, určila jsem milým bábovičkám za společníka formu na muffiny. Svůj výtvor pečeme v předem vyhřáté troubě na 180 ◦C asi 20 minut. Kontrolujeme špejlí, až se těsto nechytá, je upečeno. Bábovičky necháme vychladnout a po vychladnutí je vyklopíme a zdobíme kávovou polevou.


A jak na ni?
Budeme potřebovat lžíci horké vody, lžičku instantní kávy a asi pět lžic moučkového cukru. Ve lžíci horké vody rozpustíme lžičku instantní kávy a za stálého míchání přidáváme moučkový cukr až se nám vytvoří polotekutá voňavá poleva. Tou poléváme vychladlé bábovičky, necháme zatuhnout a bábovičky ještě můžeme postrouhat bílou čokoládou.

Rozmarýnové kuře s hruškami

12. listopadu 2009 v 8:32 | Madla |  Maso hraje prim
Mám novou posedlost. Hrušky. Miluju je. I když je jich opravdu hodně, zjistila jsem, že s hruškami se dá docela kretivně vyhrát tak, že vás nikdy neomrzí. Mě tedy ještě neomrzely a zvláště v kombinaci s masem. Je to prostě balada...a nejen pro banditu. Koho nebaví tradiční hrušky ve sladkých kombinacích, nechť jim dá šanci vyniknout s masem, nebo s čarovnou chutí sýra s modrou plísní. Nebo s obojím. Tak je tomu v tomto receptu.

Na kuře s nevšední chutí budete potřebovat:

1 větší kuře, rozdělené na jednotlivé porce (nebo jen 4 větší stehna)
6 pevných, ale zralých hrušek, oloupaných, zbavených jádřince a nakrájených na čtvrtky
4 střední cibule, oloupané a nakrájené na čtvrtky
100 gramů sýra s modrou plísní, stačí i obyčejná Niva, rozdrobeného nebo nastrouhaného nahrubo
2 lžičky rozmarýnu
1/2 lžičky sladké papriky
sůl
půl hrnku (čtvrtlitrového) vody

Přípravu oběda zahájíme tím, že nakrmené a vhodně oblečené dítě svěříme nějaké plnoleté osobě, nejlépe babičce s letitou praxí A ačkoli máme sto chutí natáhnout si nohy nahoru, nebo se prostě jen tak položit mezi hračky a usnout s hlavou na hrající hvězdě, nedbáme na únavu a jako správná údernice se vrháme do práce. Jsme-li muž, nebo nemáme-li zatím děti, jenom zajásáme, ale stejně nám nezbyde nic jiného, než se také pustit do přípravy
Vezmeme si větší kuře, omyjeme jej pod tekoucí vodou, odstraníme přebytečnou kůži u krku, biskupa a prostě odstraníme všechno, co se nám na kuřeti nelíbí. Neodstraňujeme však všechno, neměli bychom potom co jíst.
Zkrášlené a omyté kuře osušíme, aby nám neklouzalo po pracovní desce a podle zvyklostí jej naporcujeme. Já používám kombinaci ostrého nože a nůžek na drůbež. Nůžkami stríhám kosti a nožem odřezávám kůži. Ale jak to děláte vy, nechám jen a jen na vás. Praktičtější z vás si rovnou koupí chlazená stehna a nemusí se s přípravou tak nimrat. Ale mě nějak zápas s neživou drůbeží baví...
Po porcovací mezihře si rozpálíme troubu na 200 stupňů a na pracovní desku pěkně jako vojáčky vyrovnáme koření, které budeme používat. Seřadíme si tedy rozmarýn a sladkou papriku a nesmíme opomenout ani sůl. Ta je přeci nad zlato... Každou kuřecí porci pěkně ze všech stran osolíme, lehce posypeme rozmarýnem a jen tak pro barvu přišrncneme trošku sladké papriky. Opravdu jen ždibet.

Okořeněné kuřecí porce vložíme do pekáčku, podlijeme půl hrnkem vody, zaklopíme a strčíme do horkého chřtánu trouby. Pečeme zhruba hodinu. Občas zkontrolujeme, podle potřeby přilijeme vodu a chutným výpekem občas polijeme kuřecí porce, aby se pěkně nasosaly voňavou šťávičkou.

Zatímco se kuře peče, zbavíme hrušky slupky, odstraníme jim jádřince a nakrájíme je na čtvrtky. Totéž provedeme i s cibulí, jen bez odstranění jádřinců
Když už je kuře zlatavé a omamně voní rozmarýnem, vhodíme k němu oloupané, jádřinců prosté a na čtvrtky nakrájené hrušky a také čtvrtky cibule. S aranžováním si hlavu nelámeme, pěkně to tam naházíme.

Zaklopíme a pečeme ještě zhruba čtvrt hodinky až dvacet minut, prostě do doby, než cibule a hrušky mírně zhnědnou a příjemně změknou. Zatímco se peče, nastrouháme si nahrubo sýr s modrou plísní. Nebo si ušetříme práci a místo struhadla zapojíme ruce a sýr jednoduše nadrobíme.

Nádherně vonící pekáček láká k ochutnání, ale my se ovládneme a všechnu tu manu nebeskou zasypeme rozdrobeným či nastrouhaným sýrem.
A ještě krátce zapečeme. Stačí pět minut. Sýr se roztaví a bude neodolatelným společníkem nejen hruškám, ale i cibulce a masu.

Servírujeme s libovolnou přílohou, já volila jen obyčejné vařené brambory, aby nic nerušilo překvapivý soulad chutí.

Voňavé masíčko láká nejen k nakousnutí.

Detail hrušky, zasnoubené s Nivou.

Vrstvený jablkový dort

11. listopadu 2009 v 14:36 | Madla |  Sladké vábničky
aneb, když už nevíte, kam všude propašovat nadúrodu jablek. Do tohoto skormně vypadajícího moučníku se již vleze opravdu požehnaně a zaručí dezertu šťavnatost a chuť, o níž se vám bude ještě dlouho zdát.
Navíc se nebudeme muset "patlat" s žádným těstem, ani si špinit ruce od mouky. jednoduše si jen zamícháme pár surovin dohromady tak, až nám vznikne sypká směs a o její následné provlhčení se už postarají jablíčka samotná.Je snad něco jedoduššího? navíc se opět jedná o hrnkový recept (používám klasický čtvrtlitrový hneček), takže můžeme nechat váhu ležet ladem.

Honí-li vás mlsná, připravte si následující:

1 hrnek dětské krupičky
1/2 hrnku jemně mletých vloček
1/2 hrnku mletých ořechů
1/2 hrnku třtinového cukru (v nouzi poslouží i krystal)
1 lžičku mleté skořice
1 kypřicí prášek do pečiva
asi kilo jablek, nastrouhaných nahrubo
půl hrnku rozpuštěného másla (tedy z půl kostky másla, jedná se o 125 gramů - nevadí, když bude ždibet chybět ši naopak přebývat)

Přidržte si klobouky, jedeme na věc:

Nejprve si rozpálíme troubu na 180 stupňů. Vezmeme si vhodně velkou mísu, do ní nasypeme všechny sypké ingredience . Začneme hrnkem dětské krupičky, přidáme půl hrnku vloček, půl hrnku ořechů a půl hrnku třtinového cukru. Přidáme lžičku skořice a balíček kypřicího prášku do pečiva a všechno pěkně zamícháme.


Nyní si nastrouháme nahrubo jablka.


Pořádně si vymažeme dortovou formu a vysypeme ji hrubou moukou nebo strouhankou.
Do vymazané a vysypané dortové formy nasypeme asi třetinu směsi a mírným potřásáním (zapojte i boky a klidně si k tomu něco zazpívejte) ji rovnoměrně rozprostřeme po dně formy.

Vůbec nevadí, když se nám směs rozdělí nerovnoměrně . Na sypkou směs navrstvíme polovinu nastrouhaných jablek, uhladíme lžící a vsypeme další třetinu sypké směsi. Opět rovnoměrně rozprostřeme, navrstvíme zbylá strouhaná jablíčka, pěkně uhladíme, jako kdybychom dělali omítku a zasypeme zbytkem sypké směsi.
Rozpustíme si máslo a rozpuštěným máslem polijeme povrch celého jablíčkového zázraku. Lijeme pokud možno rovnoměrně tak, aby se máslo dostalo na všechny plochy.

Dortík šoupneme do trouby vyhřáté na 180 stupňů a pečeme asi půl až třičtvrtě hodiny. Stav upečenosti tentorktá nekontrolujeme klasicky špejlí, ale pouze podle barvy povrchu dortíku. Ten musí být úplně dozlatova vypečený, bez jediné loužičky másla na křupavém povrchu.

Vločky spečením s máslem krásně zkaramelizují, máslo dodá kyprost a hebkost a mleté ořechy zase nádhernou vůni. A přitom je to jednoduché až běda.

V řezu sice dort nevypadá zrovna hezky, ale je šťavnatá jablka se jím celým prolnou a já vím, že jej upeču zase, protože mizí tak rychle, že jej nestačím ani vyfotit.

Rustikální rybka v balíčku

10. listopadu 2009 v 11:03 | Madla |  Rybky nejen mořské
Mám moc ráda ryby a má vášeň pro pangasia se stala až posedlostí. A nemine týden, aby k nám na talíř nepřiplavala alespoň jedna porce této chutné rybky. Ale ne všichni dokáží ocenit chutné a křehké rybí maso. Pro chronické nerybovače je vhodná následující úprava ryby, kterou jsem s velikým úspěchem servírovala v neděli. Jejím nesporným kladem je také fakt, že se rybka peče přímo s přílohou, pěkně v jednom balíčku.
Příprava je velice jednoduchá, nejsložitější na celém procesu je jen loupání a krájení potřebných ingrediencí. Ale za krájecí námahu budete odměněni rybkou s plnou masovou chutí.
nemáte-li v oblibě pangasia, který v poslední době získává špatnou pověst, dosaďte si na jeho místo rybku jinou - třeba tresčí filátko.

Tak, dítě mi usnulo, mám tedy chvíli čas na popsání nezbytných surovin a kroků vedoucích k báječné rybí laskomině.

Pro dvě osoby budeme potřebovat následující:
1 větší filetu pangasia (pro dva stačí přepůlit jednu filetu)
6 větších pevných žampionů, nakrájených na plátky
2 střední cibule, nakrájené na plátky
6 středních brambor, nakrájených na plátky
100 gramů slaniny, nakrájené na proužky
2 lžičky hrubé soli
1 lžíci kmínu
1 lžíci sladké papriky
1/2 lžičky pálivé papriky
2 lžíce olivového oleje
1/2 lžičky mletého kmínu
1/2 lžičky pepře
1/2 lžičky sladké papriky
špetku soli
špetku pálivé papriky

Není k jídlu, ale je potřeba:
4 čtverce alobalu

Včas zalovíme v mrazáku a vtáhneme si třeba jednu větší filetu z pangasia. Máme-li velký hlad, nebo se nechceme o svůj kus ryby dělit, vyndáme raději filety dvě. Přichystaná rybí filátka opláchneme pdo tekoucí horkou vodou a šoupenem je zpátky do lednice, ať nám úplně rozrazí. nebudou pak mít náladu na bodu mrazu a budou přístupnější a povolnější k námi zvolené kuchyňské úpravě.
Mrazuprosté a odpočinuté rybky vyndáme z chaldu lednice a oblečeme je do kořeněného kabátku.
Z každé strany je decentně osolíme a také okmánujeme drceným kmínem, mletým pepřem a sladkou a pálivou paprikou.

A teď si nabrousíme nože a vrhneme se do krájecícho maratonu. Nechcou-li se nám loupat brambory, není to žádná hanba, jen je musíme pečlivě odrbat od hlíny. Omyté brambory přepůlíme a nakrájíme na půlplátky zhruba půlcentimetrové a vhodíme do velké mísy.
Přidáme k nim oloupané a na čtvrtky nakrájené žampiony.
K žampionům přihodíme oloupané a na půlkolečka nakrájené cibule.
Přihodíme na proužky nakrájenou kvalitní slaninu. Já ke směsi přihodila ještě kousek šunky a malý zbytek uzeného.
V míse už máme vše potřebné, takže neleníme a celek pěkně zasypeme kořením. Bez milosti okořeníme lžící celého kmínu, lžící sladké papriky, šmrnc tomu dodáme půl lžičkou papriky pálivé a osolíme dvěma lžičkami soli. Nejlépe poslouží mořská sůl hrubozrnná, nemáte-li ji, neplačte a nermuťte se a použijte prostě tu sůl, která vaší kuchyň momentálně obývá.
Výslednou směs zkropíme dvěma lžícemi oleje jako kněz žehnající dítěti a pořádně, nejlépe rukama, promícháme.
A teď si vezmeme alobal, nastříháme si z něj čtyři velké čtverce. Dva čtverce dáme stranou, ty zatím nebudeme potřebovat (oslouží nám až později jako pojistka proti vytečení obsahu).
Na zbylé dva čtverce rozložíme kopeček směsi.
Na něj položíme půlku okořeněného filátka.

A zasypeme dalším kopečkem kořeněné bramborové směsi.
Takto schovanou rybku úhledně zabalíme do alobalového čtverce. Jako záchranu použijeme i druhý čtverec alobalu. Pěkně utemujeme, aby nám nikde nic nekoukalo a aby nám nemohly vytékat chutné šťávy.
Úhledný balíček vložíme do trouby, kterou jsme si rozpálili na 200 stupňů a pečeme třičtvrtě hodiny.
Po upečení celý balíček opatrně přemísítme na talíř (pozor, alobal je horký). A na talíři rozděláme.Dáváme si pozor na unikající páru, která se v balíčku nahromadila, je opravdu horká.

Brambory nám krásně změkly, všechny chutě a vůně se propojily a vytvořily nebývale chutný celek, kterým vezme za vděk i zapřisáhlý nepojídač ryb. Proces odhalování pangasia zachycen nebyl, jen se foukalo (jídlo je opravdu horké, radím pár chvil před jeho konzumací posečkat než horké páry zcela odvanou) a hodovalo.

Dvojctihodná koprová omáčka

9. listopadu 2009 v 11:14 | Madla |  Přílohy a omáčky všelijaké
Jako dítě jsem omáčky moc nemusela. Díl viny na tom měla školní kuchyně, v jejíž režii se podávaly bílé omáčky lepidlovité konzistence a převažující slané chuti. V koprové omáčce nezbytný kopr zastupoval jeden dlouhý koprový spletenec, vypadající jako cop vodníkovy ženy. Prostě brr...
Navíc se ke koprovce servírovaly vždy knedlíky, jak v kuchyni školní, tak v kuchyni maminčině. Na maminčinu kuchyni nedám dopustit, ale knedlíkový maniak vážně nejsem. Prostě mě knedle nějak neoslovily a jdou úplně mimo mne. I když takové Šárčiny hrnečkové knedlíky mi moc chtunaly a sklidili úspěch i u naprosto striktních odmítačů knedlíků.
Ale zpět ke koprovce, tahle je opravdu poctivá, nelepí a v sychravých dnech nejlépe zahřeje. I na duši.
A proč dvojctihodná? Protože jsou v ní použity dva druhy smetany - ta ke šlehání a také smetana zakysaná. Sice je to zdravé asi jako skok ze skály, ale jednou za čas můžeme kaloriím trošku povolit uzdu.

Takže na dvě pořádné porce koprovky budeme potřebovat:
3 plátky másla (odhaduji na 50 gramů, nikdy to nevážím)
3 plné lžíce hladké mouky
500 ml vývaru (obvykle používám zeleninový z BIO kostky)
svazek kopru, nasekaného najemno (může být čerstvý, mražený - ten jsem použila já, nebo sterilovaný v octě)
1 kelímek zakysané smetany
kelímek smetany ke šlehání
sůl
pepř
pár kapek octa na dotažení chuti

Nejdřív si uděláme klasickou zásmažku. Ve větším hrnci si rozpustíme máslo.

Do rozpuštěného másla vsypeme lehkou rukou tři lžíce hladké mouky a pořádně rozmícháme kvedlačkou.

Necháme minutku vařit až jíška jemně zezlátne a poté vlijeme vývar. Měl by být v nejlepším případě studený, já občas používám i teplý a ještě se nic nestalo.

Opět řádně promícháme kvedlačkou a vaříme čtvrt hodiny až dvacet minut.
Mezitím si nasekáme na jemno kopr.
Vsypeme jej do vařícího se vývaru.
Přidáme obě smetany a pořádně zamícháme.

Odstavíme ze zdroje tepla. Citlivě osolíme a opepříme, případně kápneme pár kapek octa. Se solí a octem opatrně, vývar je slaný dost a my chceme , aby v omáčce hrál prim voňavý kopr. Ocet dávkujeme po kapkách a pravidelně při přikapávání pádlujeme omáčkou, aby se nám náhodou ta delikátní pochoutka nesrazila.

Stále ochutnáváme až vykřikneme "Heuréka" v okamžiku, kdy má omáčka tu správnou chuť, přizpůsobenou jen těm našim chuťovým pohárkům.
Co ke koprovce nechám na vás, my ji servírujeme jednoduše - s vařeným vejcem a brambory.
Foto finálního talířové kompozice tu uvedeno nebude, a asi k jeho doplnění nikdy nedojde, protože koprovka ve vražedně smetanovém pdoání má takový úspěch, že dokonce i slušně vychvoaní jedinci vylizují talíř do nejmenší smetanové kapičky.

Srnčí hřbet s hruškami a čokoládou

8. listopadu 2009 v 10:57 | Madla |  Sladké vábničky
Má domácnost je zavalena hruškami. A prootže jsem strůjcem této hruškové pohromy byla já, nezbývá mi než se s ovocným přívalem majestátně poprat, než přepere on mě. Naštěstí mám hrušky moc ráda, takže mi nevadí, že teď pojedu více méně jen na hruškové vlně. Už jsem je zkusila naslano, v kombinaci s masem a teď mám chuť na něco jemného a sladkého, klsicky nadýchaného a vláčného...na srnčí hřbet s hruškami a čokoládou.
Snad neznám člověka, který by neměl rád čokoládu. A právě tato tmavá pochotuka si skvěle rozumí právě s jemným hruškovým aroma a chutí. Navíc má forma na srnčí hřbet už nezravě dlouho zahálela a protože zahálka může (nejen) mladého člověka dočista zničit, učinila jsem přítrž jejímu povalování a musím říct, že se své role zhostila náramně.
Nemáte-li formu na srnčí hřbet, neskákejte z okna, nezoufejte, utřete si slzy a vytáhněte třeba formu na bábovku nebo menší formu na dort. Fantazii se meze nekladou a o tom, jaký moučník bude u vás ve formě, rozhodete jen a jen vy
Opět se jedná o bezvajíčkový recept, to mu ale na kráse neubírá.

Na srnčí hřbet s hruškami budete potřebovat:

2 hrnky bílé mouky
1 hnek cukru krystal (třtinový by byl lepší)
1 hrnek mléka
4 lžíce oleje
1 kypřicí prášek do pečiva
1 lžíci vanilkového cukru
1/2 tabulky hořké čokolády, rozlámané na čtverečky
asi tři pevné zralé hrušky, nakrájené na čtvrtky a oloupané

Rovnou si rozpálíme troubu a to na rovných 180 stupňů. Do mísy vsypeme mouku, cukr, kypřicí prášek a vanilkový cukr, zamícháme, přilijeme mléko a olej a vymícháme krásně hebké lité těsto.
Vymažeme (nejlépe máslem) a vysypeme (hrubou moukou, krupičkou, jemnou strouhankou nebo kokosem) námi zvolenou formu a do vysypané formy vlijeme polovinu těsta. Na těsto poklademe čtverečky hořké čokolády, na čokoládu navrstvíme hrušky, které jsme si oloupali, zbavili je jádřinců a nakrájeli na čtvrtky. Zalijeme zbytkem těsta a vložíme do trouby vyhřáté na 180 stupňů.
A teď necháme práci na troubě a srnčí hřbet v ní necháme svému osoudu asi tak třičtvrtě hodinky. První půl hodinu krotíme svou zvědavost, větrání by se nám mohlo vymstít a hřbítek by nám nemusel pěkně vyskočit. Ke konci pečení vyzkoušííme vpichem čisté špejle nebo párátka, zda je moučník upečený. Když se drobečky těsta přestanou lepit na špejli či párátko, máme vyhráno a hřbet může putovat z trouby pěkně do pokojové teploty. Necháme jej chvilku ve formě vydýchat a pak jej vesele vyklopíme třeba na talíř.
Poté krájíme na jednotlivé porce. U nás jsem stěží stihla pocukrovat, hřbet mizel rychlostí blesku. Aby taky ne, když byla čokoláda ještě mírně tekutá a hrušky příjemně zvlhčily těsto a byly krásně moučké a šťavnaté.
Kdo by odolal?