Netradičně plněné domácí větrníčky I.

15. května 2010 v 7:13 | Madla |  Sladké vábničky
Čas letí jako splašená herka a už je to rok, co na svět přišel malý Toníček. Teď už je z něj velký mužský a tak si zasloužil pořádnou oslavu se spoustou dobrého jídla. Zatím sice mohl ochutnat jen trošku dortu, ale na jeho příští narozeniny, v pořadí druhé, už bude moct ochutnávat všechno, co mu maminka na oslavu upeče.

I přes to, že se dítko pojídání větrníčků nezúčastnilo, zmizely z talířku takřka kosmickou rychlostí. A proč? Protože byly neskutečně dobré ... a postarala se o to netradiční a lehce rafinovaná náplň. Klasika ze šlehačky a pudingu mi nikdy moc nejela a vždycky se mi zdála příliš těžká, stačil jeden kousek a žaludek jsem měla zaplácnutý na celý den. Takže jsem prohlédla zásoby v lednici a ve skříni a bylo to jasné - krém bude z tvarohu a bílé čokolády a pro chuťový o barevný kontrast se postará lžička meruňkového frutafilu, posazená na kopeček z bílého lahodného krému.

Jste zvědaví na recept? Tak tady je:

Jelikož jsem odpalované těsto vyráběla naposledy snad před deseti lety, měla jsem před ním trošku respekt a mírně nahnáno. Ale když máte osvědčený recept, jde všechno jako po másle. Já svůj starý recept mám zastrčený ještě někde doma u rodičů a než bych jim zpřeházela domácnost vzhůru nohama, raději jsem se podíval apo jiném zdroji. A ejhle, v bistru Florentýna se čile odpalovalo.

Takže jsem si s dovolením půjčila jejich recept a v nouzi jej malinko pozměnila. A nic se nestalo. A v čem spočívala tato drobná změna? Došla mi hladká mouka ... a zjistila jsem to až těsně před pečením. To je tak, když se někdo vrhá do pečení bezhlavě a bez rozmyslu. Ale naštěstí mám vždy v zásobě také jemně mletou celozrnnou mouku, takže jsem jí malý zbytek nahradila. A všechno bylo v pořádku.

Takže na odpalované těsto si nachystejte:

75 gramů másla
175 mililitrů vody
špetku soli
100 gramů mouky (já měla jen 70 gramů a proto jsem zbylých 30 nahradila celozrnnou jemně mletou moukou pšeničnou)
3 vejce (rozkvedlaná)

A dejme se do toho. Rozpálíme si troubu na 200 stupňů a necháme ji, ať se pěkně žhaví. Její čas ještě přijde. Tentokrát si místo mísy nachystáme kastrol, ve kterém budeme těsto odpalovat.
Do kastrolu nejprve vlijeme jemně oslenou vodu a máslo. Necháme přijít k varu, a jakmile se máslo rozpustí,
vsypeme k němu naráz celou dávku mouky. a začneme míchat vařečkou. A ačkoli se to nezdá, stačí malá chvilička a mouka se s omáslovanou a osolenou vodou spojí v krásné "těsto".
"Těsto" pořád promícháváme a máme jej nad zdrojem tepla. Když se těsto přestane lepit na vařečku samotnou a dno a boky nádoby, odpalujeme ještě minimálně jednu minutu. Mouka se musí totiž pořádně provařit, vlasntě prosmažit.
Až se nikde nic nelepí, odstavíme hrnec s hmotou mimo zdroj tepla anecháme jej mírně prochladnout. Stačí na teplotu těla. Prostě když do "těsta" zanoříme zvědavý prstík, tak nám nenaskočí puchýřani omrzliny
Zvláš´t vhrnku si rozšleháme 3 vejce a do přiměřeně teplé hmoty je po malých částech přiléváme.

Vždycky po přilití vejce směs pořádně vařečkou zpracujeme a další vaječnou dávku lijeme, až když je ta následující už pěkně vsáklá do těsta.
Těstem naplníme cukrářský sáček a na plech vyložený pečícím papírem se snažíme umně sázwet kopečky jeden jako druhý.
Špičky moc nedržely, občas se zhroutily na tu nebo onu stranu, na výsledné chuti to však neubralo.
A teď s nimi alou do trouby rozpálené na 200 stupňů. A jedém a pečém zhruba 10 až 15 minut podle velikosti větrníčků. Já měla malinké, tak jsem je pekla 10 minut a přes sklo trouby jsem netrpělivě sledovla, jestli rostou.
S nafukováním větrníčků jsem se dmula pýchou i já a už jsem se těšila, jak budou dobře chutnat.
Až začnou větrníčkům mírně hnědnout špičky, zmírníme jim teplotu v troubě na 160 stupňů a dáme jim ještě 5 až 10 minut na dopečení.

Poté je ještě horké přemístíme na mřížku a do každého z nich ze spodu vrazíme úzký ostrý nůž, který trošku pootočíme. Vzniklým otovrem ujde pára vytvořená uvnitř pečiva a větrníčky tak zůstanou krásně nadýchané a křupavé.
Po vychladnutí je rozkrojíme a naplníme krémem.

A jak na něj? Úplně jednoduše. Připravíme si následujících pár nezbytností:

1 zakysanou smetanu
1 měkký vaničkový tvaroh (doporučuji tučný, má lepší chuť)
2 tabulky bílé čokolády (Milka je asi nejelpší volba co se týče bílé čokolády)


a meruňkový frutafil nebo meruňkovou zavařeninu

Obě tabulky bílé čokolády rozlámeme na jednotlivé kostičky a nasypeme do skleněné misky. I s miskou dáme na vhodný hrnec, do kterého jsme nalili horkou vodu. A teď necháme páru, aby dokonala své dílo. občas můžeme přijít čokoládou zamíchat a za deset minut bychom měli mít krásně hladkou bílou hmotu. Do ní vmícháme tvaroh a zakysanou smetanu a směsé plníme větrníčky a v mém příapdě i narozeninový dort. na bílý krém dáme ještě po lžičce meruňkového frutafilu nebo meruňkové zavařeniny a přiklopíme vrchní částí větrníčku. Pocákáme čokoládovou polevou a servírujeme.
byly vážně božské.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 coco-choc coco-choc | E-mail | Web | 15. května 2010 v 10:07 | Reagovat

Smekám :-). Na odpalované těsto jsem ještě nenašla čas, ne, že bych neměla odvahu, ale když je čas, tak není trouba, když je trouba není čas :-D. Ale určitě ho také jednou pokořím. Větrníčky vypadají skvostně. Malý musel mít určitě radost a ostatní "konzumenti" také ;-). Přeji Toníčkovi i jeho mamince hodně elánu do života, spoustu radostí a štěstí :-).

2 Madla Madla | Web | 15. května 2010 v 10:44 | Reagovat

coco-choc: Děkujeme za přání, Luci :-) Já se na odpalované těsto taky celekm načekala, trouba i plotna jsou sice v neustálé pohotovosti, ale musela jsem si najít čas, kdy se mi nebude pod nohama plést prcek, protože jinak by výsledek nemusel dopadnout zdárně. Větrníčky byly lehké, tak akorát na dvě kousnutí, prostě moc prima. Už mám v hlavě další kombinace náplní :-) Teď jen potřebuju důvod, proč je spáchat ... :-D
Tak až budeš mít po státnicích, třeba se zadaří a zdoláš i větrníky :-)
Přeju ti, až už máš státnice rychle za sebou, ať si můžeš chvíli vydechnout.

3 toffo toffo | Web | 15. května 2010 v 18:50 | Reagovat

Posílám velkou pochvalu, hvězdo!!!!!

4 toffo toffo | Web | 15. května 2010 v 18:55 | Reagovat

Asi před třemi týdny jsem pekla poprvé věnečky. No, přepálila jsem troubu a praskly, pára utekla a  nebyly vůbec nadýchané. Ale ani nedopečené. Chutnaly všem. :-)

5 Madla Madla | Web | 16. května 2010 v 10:15 | Reagovat

toffo: Díky za chválu :-) Odpalované těsto je mrška, chce to opravdu tak akorát vyladit teplotu a hlavně nenakukovat (já se musela strašně ovládat, jsem osoba zvědavá a zvídavá :-) ). Ale hlavní je, že chutnaly! :-) S jakou náplní jsi je měla? S klasickou?

6 toffo toffo | Web | 17. května 2010 v 6:36 | Reagovat

Pekla jsem přesně podle velikonočního Apetitu, náplň klasickou, ale také tu levnější variantu - vanilkový pudink vyšlehaný s máslem. I tu cukrovou glazuru na vršek.  Nestihla však zatuhnout, jak se na ně nedočkavci vrhli.
Věnečky jsem měla nizoučké, tak to chtělo jemnou práci i nůž při rozřezávání. Přiznám se, odpalované se mi zatím ideálně nepovedlo nikdy. Ale je pravda, že jsem ho zatím zkoušela tak maximálně 4x. O to víc dokážu ocenit ty tvoje povedené :-)

7 Bali Bali | Web | 17. května 2010 v 8:09 | Reagovat

Pěkné!
Také dělávám.
Plním většinou zmrzlinou, vanilkovým krémem, šlehačkou. Většinou poliji čokoškou. A až budou dobré jahody, tak je jednoduše naplním jahodou a zastříknu čokoškou.
Dají se ovšem plnit i naslano ;-)
Moje babička je milovala a když je měla v dosahu, nešlo ji zastavit. Tak jí to občas můj manžel zpestřil tím, že nějakou naplnil ostrou dijonskou hořčicí a další harissou. No, nechtějte jí slyšet :- )))

8 Papaja Papaja | Web | 17. května 2010 v 11:27 | Reagovat

Větrník je dort, který jsem si snad nikdy v životě nekoupila. Odrazovala mne jak náplň, tak jeho velikost :-( Takhle malinké (a nebo ty slané, co byly u vás na oslavě) - to bych si nechala říci. Odpalované těsto není legrace a Tys u toho stačila ještě fotit! Jsi prostě dobrá :-D
P.

9 Madla Madla | Web | 17. května 2010 v 20:20 | Reagovat

Hlavní je, že se konal úspěch. Naopak jsi dobrá, dokážeš počáteční malý nezdar zamaskovat poctivou prací tak, že je z něj nakonec veliká radost. určitě se ti brzy povede, u mě to asi bylo štěstí začátečníka :-)

10 Madla Madla | Web | 17. května 2010 v 20:23 | Reagovat

Bali: děkuju, já se fakt snažila :-) Tvoje varanty plnění se mi moc líbí. Už se taky nemůžu dočkat, až budou jahůdky ze zahraádky, zasazené jen tak ledabyle ve větrníku, se lžičkou créme fraiché nebo šlehačky a zastříknuté čokoládou. Tomu říkám přímo gurmánské nebe :-) mám zase pusu plnou slin, to se dělá, takhle navečer? :-P Slanou variantu jsem taky dělala, je moc fajn :-)
Babičku úplně chápu, ale chudinka měla občas asi nečekané zpestření od tvého muže-vtipálka :-) , to musel být slovník :-D

11 Madla Madla | Web | 17. května 2010 v 20:25 | Reagovat

papája: Přesně tak, jak říkáš, proto jsem se vrhla na miniaturní verzi s lehkým a netradičním krémem. Děkuju za slvoa chvály, to si snad ani nezasloužím :-) Ale byla to bojovka, upatlaný foťák a jiné legrace ... :-)

12 wave wave | 17. května 2010 v 22:05 | Reagovat

A větrníčky už jsou tady! Jsou krásné. A že se některým hroutí špička? To je právě to pravé, ořechové, domácí ! Jediný fígl na odpalovaném těstě je vydržet alespoň 10 min. a neotevřít troubu. Nic víc. A pak ještě nesmíte být takové trdlo jako já a občas myslet i hlavou. Jednou jsem myslela asi kolenem a větrníky kroutila místo od středu z vnější strany a rovnou nahoru. Prostě jsem jim neudělala dno. Byly to takové čepice. A naplň něco, co nemá dno. :-)))

13 Madla Madla | Web | 18. května 2010 v 16:00 | Reagovat

wave: Děkuju moc za hřejivý komentář. S odpalovaným těstem je to přesně jak říkáš, musí se vychytat teplota pečení, ani málo, ani moc a prvních deset minut se nesmí vůbec nakukovat. Což je pro tak zvdavou osobu jako jsem já úkol takřka nadlidský :-D
Tvůj čepicový pokus mě vážně rozesmál, úplně je vidím naservírované špičkou dolů třeba v malých skleničkách ;-)

14 wave wave | 18. května 2010 v 19:39 | Reagovat

No vidíš, skleničky mě tenkrát nenapadly. Ale vzhledem k tomu, že to bylo pouze v kruhu rodiny a ne pro návštěvu, tak každý vyfasoval lžičku a čepičky si plnil sám. Zvlášť děti byly skvěle upatlané. :-D

15 Madla Madla | Web | 19. května 2010 v 10:18 | Reagovat

wave: To musela být skvělá zábava (hlavně pro děti) :-D , Někdy jsou takové malé nezdary doslova pohlazením a je s nimi pak aspoň legrace. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama