Srpen 2010

Krémový zapečený fenykl plný chuti

30. srpna 2010 v 14:03 | Madla |  Bezmasé dobrůtky
Lehká a ryze vegetariánská pochoutka, která nahradí večeři, nebo s chutnou přílohou utvoří lehký a zdravý oběd. Ideální je ve chvíli, kdy není zrovna moc času na přípravu jídla a když máte chu´t na něco moc dobrého. recept jsem odkoukala z on-line verze časopisu apetit, tedy ze stránek apetitonline.cz a jen mírně si jej upravila.

A ač mnohdy na recepty z Apetitu žehrám, prootže se mi dost často (především u moučníků) stává, že by daný recept při napsaném poměru ingrediencí nefungoval, zde jsem trefila přímo do černého a opravdu si pochtunala. Te´d mi už jen zbývá, najít opět někde pěkně čerstvý a křupavý slaďoučký fenykl, do jehož chuti jsem se po tepelné úpravě opravdu zamilovala.

Takže pokud máte fenykl a chuť na něco dobrého, zásobte se těmito surovinami:

4 bulvy fenyklu, každou oloupanou a rozkrojenou na osm dílků
850 ml vývaru (měla jsem domácí kuřecí)
3 lžíce panenského olivového oleje
4 stroužky česneku, oloupaného
1 kelímek smetany ke šlehání
3 lžíce červeného pesta (nebo klasického pesta bazalkového)
100 gramů parmezánu

Oloupaný a nadílkovaný fenykl vložíme spolu s oloupaným česnekem do hrnce, přilijeme k němu dobrý domácí vývar a olivový olej a společně povaříme čtvrt hodinky až dvacet minut, prostě do doby, než je fenykl pěkně měkký a vývaru zbyde v hrnci jen trošička.
Uvařený fenykl přeneseme děrovanou naběračkou do zapékací mísy či pekáče, zalijeme smetanou a zlehka promícháme. na každý kousek fenyklu naneseme lžičkou trošku červeného pesta, celý pokrm zasypeme parmezánem a šoupneme na chvíli do trouby vyhřáté na 200 stupňů. Nepečeme nijak dlouho, jen pět až deset minut, prostě do doby, než bude povrch jídla pěkně zltavý a sýr bude rozteklý a vše bude omamně vonět.
fázi přípravy se mi tentorktá nepodařilo zachytit, protože vařit a ochomýtat se kolem horké trouby spolu s patnáctiměsíčním zvědavcem se moc nevyplácí. Ale alespoň závěrečné foto na polechtání vašich chu´tových pohárků vám nabídku.
P1010133_20
Ty lesklé šišoidy nejsou žádné amaroouny, jen ještě nerozbalené nové brambory pečené v laobalu společně s trochou másla ačerstvých bylinek. Vskutku letní a báječná příloha, která dokládá, že celé to bylo tak dobré, že foto vybalených brambor nebylo možné, protože by mi hladoví spolustrávníci nedočkavě shltli mou voňavou porci.

Cuketové bábovičky s rozinkami a slunečnicovými semínky

22. srpna 2010 v 11:22 | Madla |  Sladké vábničky
Byla jsem zaplavena hromadou cuket od mé maminky a po všem tom cuketovém šílenství, kdy jsem už měla pocit, že mi tyto krásně zelené a žluté (ano, není to překlep, máma pěstuje i žlutou variantu cukíny) plody lezou i ušima to chtělo změnu… a tak vznikly cuketové bábovičky s rozinkami a slunečnicovými semínky. Zní to šíleně, chutná to výborně a je to navíc zdravé, protože se receptura obešla bez vajec.
Miluju jednoduché pečení, kdy se nemusí nic vážit a odměřovat, takže si nachystejte klasický čtvrtlitrový hrnek, vyhrňte si rukávy a pusťte se do díla.

Takže si připravme následující ingredience:

½ hrnku krystal
1 hrnek mouky (půl hrnku bílé polohrubé, půl hrnku hladké pšeničné celozrnné)
1 lžičku skořice
1 lžičku sušené citronové kůry
2 lžičky skořicového cukru (nejlépe domácího )
1 lžičku jedlé sody
½ balíčku kypřicího prášku
1 lžíce kvalitního kakaa (s holandským vskutku chybu neuděláte)
½ hrnku oleje
1 hrnek najemno nastrouhané cukety (malou cuketku lze strouhat i neloupanou, starší kusy oloupeme a necháme "vypotit")
1 hrnek hustého bílého jogurtu
hrst slunečnicových semínek (samozřejmě oloupaných)
hrst rozinek

Příprava je až směšně jednoduchá:

Do mísy vsypeme všechny sypké ingredience, zamícháme, vlijeme olej a jogurt, opět zamícháme, šoupneme tam nastrouhanou cuketku, slunečnicová semínka a rozinky, zamícháme. A nalijeme do vymazané a vysypané libovolné formy. Může to být forma na bábovku, na srnčí hřbet či malá forma na dort. Já mám moc ráda malé bábovičky, tažte jsem těsto "nacpala" do muffinové formy. Pokud tak učiníte jako já, dávkujte těsto do každého důlku jen do ¾, aby vám následný výtvor nepřetekl. Vložte do předem vyhřáté trouby na 180 ◦C a pečte zhruba 20 - 30 minut. Každá trouba peče jinak, takže ke konci pečení kontrolujte výsledek pomocí špejle, až se těsto přestane lepit, je hotovo. Výsledek vás překvapí a rozhodně ne špatně. Cuketa působí v těstě jako zvlhčovač a bábovičky jsou takové příjemně morké a nedusí. Takže pro milovníky cuekt a "mokrých" buchet je to recept vskutku ideální.


Lze jíst jen tak, já vyklopila horké bábovičky z muffinové formy, naňahňala na každou z nich lžičku tužší pikantní marmelády (použila jsem brusinkovou a domácí rybízovou, výborná by mohla být i višňová), nechala jsem vychladnout a jemně jsem postrouhala tyčinkou Ledové kaštany.

Cheesecake vskutku neodolatelný - s tmavou a bílou čokoládou

15. srpna 2010 v 15:06 | Madla |  Cheesecaky, tvarohové dorty a nepečené dorty
Člověk je tvor nepoučitelný a já rovněž tak. V hlavě mi pořád vrtal můj první pokus o cheesecake, který sice neskončil naprostým fiaskem, ale potřeboval nutně vychytat nějaké mouchy. Jenže ouha, nebyla žádná příležitost pustit se do pečící akce, nikdo nechtěl slavit žádné narozeniny, nekonala se žádná svatba či zásnuby, žádné výročí ... nic. A pak najednou jako blesk z čistého nebe jsme byli pozváni na velkou rodinnou slezinu (tedy pardon - sešlost - aby nedošlo k omylu, že se jednalo o sjezd chirurgů) a tato příležitost si přece žádá naprosto nutně cheesecake.A ne jen tak ledajaký - tentorkát se nesmí stát ani nejmenší zádrhel a cheesecake musí být prostě dokonalý, vžďyt tu půjde o mou kulinářskou čest...

Nakonec všechno dopadlo trošku jinak a na rodinnou sešlost se dopravila jen má drahá polovička a zbývající část rodinného týmu reprezentoval elegatnní cheesecake. Samozřejmě jsem v tichu a klidu rodinného krbu (kdy je rodinný krb zastoupen radiátory a ticho a klid je jen v těch výjimečných chvílích, kdy náš malý Toník upadne do hlubokého spánku) nedočkavě očekávala reakci na darovanou pochutinu. Můj můž mě napínal k prasknutí a aby mou pozornost ještě o pár mimiletrů zvýšil, informoval mě, že jsou na rodinné velkosešlosti přítomni i cheesecaky zmlsaní obyvatelé australského kontinentu. Má nervozita začala dosahovat maximálních limitů, protože kdo jiný by měl správně ohodnoti cheesecake, než lidé, kteří si na něm pravidelně pochutnávají a jak se můj muž vyjádřil "doslova na něm ujíždějí".

A jak to dopadlo? Kámen ze srdce mi spadl až s příjezdem mého drahého, kdy jsem z něj neloudila informace o tom, jak se měl a nechtěla jsem vidět fotky anlicky ani česky mluvících vzdálených rodinných příslušníků, ale hlavní část "výslechu" se týkala toho hlavního - jak jim prosím tě, chutnal můj cheesecake...
Byl prý výborný, velice chutnal hlavně anglicky hovořícím státním příslušníkům.

Uff, to bylo napínavé.

Takže pokud si chcete opravdu šplhnout u jakékoli části příbuzenstva či u někoho docela jiného, připravte mu lákavý a elegantní cheesecake se dvěma druhy čokolády.

Na křupavý podkald si připravte:

140 gramů máslových sušenek (použila jsem Be-be)
60 gramů mandlí
3 lžíce mléka
60 gramů másla, rozpusštěného
1 lžíce tekutého medu

Na lahodnou krémovou náplň:

1 kelímek sýru ricotta (250 gramů)
1 kelímek zakysané smetany (190 gramů)
250 gramů sýra Philadelpia
3 vejce
asi 100 gramů cukru krystal
2 tabulky hořké čokolády s vysokým obsahem kakaa
2 tabulky bílé čokolády

Nejdříve si vyrobíme sušenkový základ. Do mixéru nasypeme mandle a sušenky a vše rychlostí blesku umixujeme na super jemnou drobečkovou drť. Sušenkovo-mandlovou drť přesuneme do mísy a přilijeme k ní rozpuštěné máslo a tři lžíce mléka. promneme prsty na drobenku. Pokud se nám nedaří směs spojit, přidáme ještě lžíci mléka. Přidáme lžíci medu a pomocí prstů vyrobíme "drobenku". Drobenku upěchujeme do máslem vymazané rozevírací formy o průměru 20 cm, na jejíž dno jsme položili kolečko z pečicího papíru, taktéž potřené máslem. Sušenkový základ rozprostřeme pomocí prstů a uděláme i pěkné boky. Vrzneme do trouby předehřáté na 180 stupňů a pečeme asi 20 minut, dokud "korpus" nezačne vonět a pěkně nezezltáne. Upečený sušenkový podklad vytáhneme z trouby a necháme vychladnout při pokojové teplotě. Až bude studený, šoupnem ejej buď do lednice, nebo do mrazáku. Mrazákovou variantu volíme při spěchu, kdy chceme připravit krém co nejrychleji a nechcemem čekat, až se nám korpus zcela vychladí.

Já tentokrát nezapomněla na to vyndat suroviny na náplň o pár hodin dřív z lednice a díky tomu jsem měla krém krásně hladký a bez otravných žmolků. Takže nejdřív jsem si ve velké míse rozetřela cukr se sýrem ricotta, přidala jsem zakysanou smetanu a sýr Philadelpia. Vše jsem jemně rozetřela a přiklepla tři vejce o pokojové teplotě. Ve vodní lázni jsem si rozehřála nejprve hořkou čokoládu a až byla zcela rozpuštěná, odstavila jsem ji ze zdroje tepla a nalila do ní polovinu hladce ušlehané směsi. Pěkně jsem promíchala a nalila na vychlazený sušenkový základ.

Stejným způsobem jsem rozpustila i bílou čokoládu a přilila ji ke zbytku krémové náplně. zamíchala a vlila jsem na čokoládový krém. Dohladka jsem rozprostřela

a celé jsem dala péct do trouby vyhřáté na 160 stupňů. Pod formu s cheesecakem jsem strčila nádobku s vodou tak, abych nemusel apéci přímo ve vodní lázni, ale podmínky pro bain-maire byly zachovány.
Sama jsem byla zvědavá. Po půl hodině pečení jsem zkusila pořádně zaklepat na dno nádoby a protože se cheesecake chvěl už jen mírně a žádné vlnobití se jako u prvního pokusu nekonalo, pyla jsem troubu, pootevřela dvířka nechala koláč dvě hodiny v chladnoucí troubě. Poté jsem jej opatrně přemístila na linku, kde setrval až do večerních hodin, kdy byl přemístěn do lednice. Ráno jsem vychlazený cheesecakevykopila z formy, jejíž okraje jsem opatrně objela ostrým nožem a cheesecake jsem překlopila na polejovaný talíř. Olej na talíři dokonale zabrání přilepení krému na pomocný talíř. Sloupla jsem dno formy a pečicí papír a rychlým pohybem jsem koláč překlopila zpět na talíř.
Zdařilo se. Cheesecake byl tentokrát úplně výstavní, bez jediné bublinky a puchýřku, takže jsem mohla upustit od zdobení čokoládovými hoblinakami nebo ovocem.

Sice nevím, jak chutnal, ale věřím, že si jej při první příležitosti střihnu znovua tentorkát snad i ochutnám.
Fotky na řezu dodám záhy... protože ty měl za bojový úkol pořídit můj drahý.
A tady jsou. Úkol splněn...
I servírování bylo zcela elegantní

Výtečný kapřík na fenyklu

13. srpna 2010 v 14:00 | Madla |  Rybky nejen mořské
Už dlouho jsem na své stránky nepřidala žádnou rybí dobrůtku a přitom si každý pátek vesele "rybujeme". A protože jsme s mým drahým mužem teprve nedávno zjistili, že na hrázi nedalekého rybníka se dají zakoupit čerstvě vytažené rybky, které přímo před vašimi zraky zkušení rybáři zbaví nejen života, ale i vnitřností, to vše za malý poplatek. takže já od té doby dávám sbohem mrazákovému výlovu a když je troška času, vysílám na rybí výzvědy svou motorizovanou polovičku.
A tak se stalo, že mi minulý pátek v kuchyni přistál na stole takřka tříkilový kapr-macek. A byly rybí hody - z hlavy a odřezků jsem vytvořila báječnou rybí bramboračku, kterou jsme sice jedli čtyři dny, ale s každým dnem navíc byla lepší a lepší, takže jsme nakonec litovali, že jí byly jen tři litry (pro dvě osoby).

A co si tak dát k tomu kapříku dobrého? Co takhle slaďoučký fenykl? ten je teď v nejelpší možné kondici, takže pokud jej zorvna náhdoou potkáte na pultech v obchodě, rozhodně neváhejte a přihoďte jej do košíku (nebo jako já do podvozku pod kočárek).

Syrový fenykl má sice silně lékořicovou příchuť, ale pokud nejste, stejně jako já, fandové lékořice, nebojte se a fenykl tepelně upravte. Po úpravě vařením, pečením či dušením nezbyde po lékořicové chuti ani vůni ani památka a vy si fenykl určitě zamilujete. Já po něm od té doby marně pátrám...

Dvě základní ingredience bychom tedy měli - krásnou čerstvou rybku a sladké, křehké fenyklové bulvičky. A kde najít insiraci? S laskavým svolením paní Dagmar Derré, která je spoluautorkou Olivové kuchařky, zde tedy uvádím báječný a rychlý recept pro všechny, kteří holdují zdravému a chutnému rybímu masu.

Pokud jste i vy šťastnými vlastníky této krásné kuchařky, nalistujte si stranu 104 a můžete se pustit do čtení. A pokud kuchařku náhodou ještě nemáte, pokračujte ve čtení, ale určitě si ji pořiďte. Je totiž plná výborných a vyzkoušených receptů, krásných a inspirativních fotografiií a jde na ní vidět, že byla připravována s láskou ke gastronomickému kumštu.

Takže jdeme na to:

Mořská ryba (v mém případě byla mořská ryba nahrazena zcela českým a čerstvým kaprem) s fenyklem v troubě

4 porce, 1070 kj, cholesterol 125 mg, obtížnost ++

800 až 1000 g čerstvých filet z mořských ryb (halibut, zlatý okoun, mořský ďas ...)
1 bulva fenyklu
2 lžíce kaparů
1 cibule
4 lžíce paneneského olivového oleje
1 lžička jemně nasekané petrželky
několik lístků čerstvého koriandru
100 ml suchého bílého vína
sůl, pepř

Rybí filety omyjeme, osušíme, lehce ooslíme a oppeříme, pokapeme trochou citronové šťávy a olivového oleje.Do zapékací formy dáme jednu až dvě lžíce olivového oleje, na tenká kolečka nakrájenou cibuli a polovinu na tenké plátky nakrájeného fenyklu. Na zeleinu položíme filety, které pokryjeme směsí kaparů, petrželky a druhou polovinou plátků fenyklu. Pokapeme ještě jednou lžící olivového oleje.
Dáme do trouby předehřáté na 180 až 200 stupňů. Po pěti minutách přelijeme bílým vínem. Podle výšky filet pečeme 10, maximálně 15 minut. Servírujeme s čerstvým koriandrem.

Podáváme s čerstvým listovým špenátem a vařenými bramborami.


Toť recept a já jen přidáávm pár poznámek ke své realizaci, ač jsem neměla kapary a čerstvý koriandr  (v našem malém městě sehnat kapary a koriandr je úkol takřka sisyfovský), recept fungoval skvěle i bez nich. Bála jsem se, že na takové množství rybích filet bude jedna bulva fenyklu málo, ale mé obavy se ukázaly jako liché - recept je opravdu vymyšlen dobře a i bez kaparů akoriandru byl opravdu moc dobrý a já se k němu budu ráda vracet - tedy, až opět někde najdu či vyloudím slaďoučký a křehký fenykl.
Podávala jsem pouze s vařenými brambory s nasekanou pažitkou a i přes tuto minimalistickou verzi měla rybka veliký úspěch.
P1010160_30

Roketa + meloun + plísňový sýr = nadpozemská slast

10. srpna 2010 v 13:08 | Madla |  Salátové lupení
Čas léta a čas urputných veder mě přímo ničí. Ač jindy trávím u sporáku a trouby docela ráda klidně i velkou část dne, tentokrát bych se docela ochotně nechala zavřít do nejbližší ledničky. Jenže jíst je třeba a inspirace vysychá, protože hlava je z toho vedra přímo zapařená. A tak většinou v horkých dnech odbývám obědy obyčejným pečeným kuřetm, těstovinami na všelijaké způsoby, různými druhy fritaty, protože náš roční prcek by asi salát k obědu příliš neocenil.
A tak se až večer, kdy pominou největší vedra, odměňuji nějakým dobrým salátkem k večeři. A protože truhlíky na balkóně přetékají hojnou úrodou, tak sklízím čerstvé bylinky a všelijaké lístky a experimentuji až k zbláznění.
A protože jsem letos ve svém mičurinském pěstování nasadila laťku celkem vysoko (tedy na mě, zahradnického antitalenta, který ztěží pozná růži od bodláku), mohu sklízet i vlastní roketu a dokonce v bio-kvalitě.

A protože samotná roketa má poněkud štiplavou chuť, která je mnohdy až nepříjemně pálivá, rozhodla jsem se tuto její pepřovou příchuť zjemnit obyčejným vodním melounem a plísňovým sýrem. A že to byla skvělá volba ukazuje i úplně prázdný a oholený truhlík, v němž ještě před pár dny vesele bujela bezstarostně rozčepýřená roketa.

Zdá se vám tato kombinace šílená? Možná je a možná není. Milovníkům roekty se možná líbit nebude, ale těm, kteří se roketě pro její pálivost vyhýbají, určitě moc zachutná. Peprnou šťiplavot totiž zmírní sladký meloun a zjemní kostičky sýra s bílou plísní. A tu nejbáječnější tečku za nás v chuti a vůni vytvoří skvělá voňavá zálivka s mátovou chutí a vůní. A výsledkem je neskutečná lahoda. A jak tedy na ni?

Na salát pro jednu salátuchtivou osobu si připravíme:

dvě velké hrsti roketových lístků, opraných a osušených
stejné množství vodního melounu, odpecičkovaného a nakrájeného na drobnější kostky
stejnou porci sýra s bílou plísní (já použila francouzský le Maubert, ale chybu neuděláte ani s klasikou české kuchyně - Hermelínem), nakrájeného na drobnější kostičky

Na voňavou zálivku:

hrst mátových lístků, nadrobno posekaných
1 lžíci tekutého medu (aktátový je moc prima)
2 lžičky jablečného octa

Lístky rokety opereme a osušíme a  roztrhneme je vejpůl. Nasypeme do mísy, přisypeme odpecičkovaný a na kostičky nakrájený vodní meloun a na stejně velké kostičky nakrájený sýr s bílou plísní.
P1010173_33

Zalijeme zálivkou, kterou si připravíme smícháním nadrobno posekaných mátových lístků, lžíce medu a dvou lžiček jablečného octa. Procmícháme a necháme se unášet do gurmánských výšin.

P1010172_32

Jednoduché, rychlé a nenáročné na suroviny. A taky moc, moc dobré.

Krásné, nejen horké léto, přeji všem návštěvníkům těchto stránek.

Temně svůdná čokoládová pěna s karamelizovanými mandlemi

7. srpna 2010 v 21:20 | Madla |  Dorty a dezerty čokoládové, pralinky
Miluju čokoládovou pěnu. Jednou jedinkrát jsem ji vyzkoušela a od té doby se závislosti na ni nemůžu zbavit. Minimálně jednou za dva týdny mě vždycky přepadne ohromná chuť a já nakoupím kvanta čokolády a vajec a pak ujíždím na endorfinové vlně vyvolané čokoládovým šokem.
Někdo si může říct, co je na tom dobrého - vždyť to jsou samá syrová vejce a čokoláda, to nemůže být dobré. Ale je, a nejen dobré, je to silně návykové a na každé tabulce čokolády by měl být podle mně nápis Ministerstva zdravotnictví, že konzumace čokolády způsobuje těžkou psychickou a fyzickou závislost.


Taky jste čokoholici? jestli ano, raději už dál nečtěte, rychle zavřete prohlížeč a jděte se proběhnout nebo vypít sklenici vody a co já vím, třeba luštit nějaké zapeklité Sudoku.

Ale těm, jež se chtějí dobrovolně týrat pohledem na sladce nadýchanou čokoládu, je vše dovoleno. A pokud patříte mezi tu hrstku lidí, kteří čokoládě nefandí, vyzkoušejte a třeba svůj názor změníte.

Na dvě pořádné porce čokoládou nabité dobrůtky si připravte:

100 gramů kvalitní hořké čokolády s vysokým obsahem kakaa (já měla 86 %)
3 vejce, oddělit zvlášť žloutky a bílky
1 lžíci kvalitního olivového oleje (u nás to byl Monin extra virgin)
1 lžíci karamelového likéru (Carolans)
1 lžíci třtinového cukru (použila jsem výborný akátový)

Na karamelizované mandle:

1 balíček mandlí, nahrubo nasekaných
4 lžíce cukru krupice či krystal
4 lžíce vody

Nejprve si připravíme karamelizované mandle, protože čokoládová pěna bude hotová v cukuletu.
Mandle si buďto v mixéru nebo ručně nahrubo nasekáme a dáme je na chvíli nasucho opražit do pánve. během pražení je občas pošťouchneme vařečkou, aby se nám nepřipálily a aby se "opekly" rovnoměrně. Až začnou mandličky krásně vonět nasypeme na ně zlehka a rovnoměrně čtyři lžíce cukru krystal tak, aby byly pěkně pokryté. Necháme malou chvilku působit zdroj tepla a cukr se nám začne tavit, rozpouštět a začne vznikat voňavý a sladký karamel. Rchle k němu přilijeme čtyři lžíce vody, promíchneme a necháme opět karamelizovat. Až bude mít karamel nádherně zlatohnědou barvu, odstavíme ho ze zdroje tepla
rychle jej opatrně přelijeme na talíř potřený slabou vrstvou oleje. Olej na talíři nám pomůže v tom, že se nám poté podaří karamelizované mandle krásně soupnout a nebudeme muset rozbíjet talíř. Pracujeme rychle, ale optarně, protože karamel tuhne opravdu tryskovou rychlostí, ale je zároveň i velice horký a každé popálení od karamelu je opravdu hodně nepříjemné a špatně se hojí. Pánev, na které jsme karamelizované mandle připravovali dáme do dřezu aihned zalijeme horkou vodou, která nám pěkně rozpustí zasychající cukr. Jinak bysme jej z pánve už nikdy nedostali.

Tak a teď můžeme přistoupit k samotné výrobě čokoládové pěny.
Ve vodní lázni si rozpustíme nalámanou čokoládu, k níž přidáme lžíci třtinového cukru, lžíci karamelového likéru a lžíci olivového oleje. Olivový olej se postará o krásnou konzistenci a plnost chuti.

Mezitím si vyšleháme dotuha bílky. Do tekuté směsi zlehka zamícháme a zapracujeme zbylé tři žloutky.

Měla by nám vzniknout nádherně nadýchaná směs, do které velmi zlehka zabalíme dotuha vyšlehaný sníh.

A teď se vrátíme k vychladlým karamelizovaným mandlím. ty nahrubo nasekáme a zlehka vmícháme do čokoládové pěny.

Pár kousků si necháme na finální dozdobení zatuhlé pěny. Plníme do vysokých sklenic

a dáme vychladit do lednice. Mělo by stačit pár hodin, ale nejlepší je chladit přes noc, klidně i celý den.
Vychlazená dobrota
Sametově jemná konzistence
Ani tohle vám nestačilo? Tak jestli máte pořád chuť na čokoládovou pěnu, zkuste ji takhle, netradičně - s bílou čokoládou a opilými švestkami.

Karamelovo-mandlový cheesecake s jahodami

3. srpna 2010 v 11:22 | Madla |  Cheesecaky, tvarohové dorty a nepečené dorty
Jsem lenoch, lenochod a osoba z nejlínějších. Jak jinak si lze vysvětlit, že se až nyní dostávám ke zpracování svého prvního pokusu o cheesecake, když už od jeho přípravy uplynuly skoro dva měsíce. Inu, hoď kamenem, kdo je bez viny a pozdě bych honit, neplakat nad rozlitým mlékem a ještě mnohá jiná mudrosloví by se možná k této situaci hodila, ale já si už přestanu sypat popel na hlavu a radši přejdu rovnou k popisu receptu, k jehož uskutečnění jem se opravdu dlouho přemlouvala, až nakonec mě narozeniny "vyženěného" synovce "donutily". Jako dárek totiž nejradši dávám pečené výrobky vlastní produkce a na někom jsem si prostě potřebovala vyzkoušet svůj první cheesecake.

Takže Davídku, tímto se omlouvám, že jsi byl první pokusnou osobo. Ale prý chutnal a to je důležité.

Poučena radami z nejpovolanějších a zmlsaná chez Lucií, Beruščinými dobrůtkamia jedním velice sladkým blogemjsem se tedy vrhla do přípravy svého prvního cheesecaku a očekávala jsem katastrofu. Protože jeho příprava není jen tak ledasjaká, do krémové hmoty by se neměl dostat zduch, peče se ve vodní lázni a prostě cheesecake potřebuje tolik něhy a péče, že se jeho příprava občas rovná raketovému výzkumu.

Ale nakonec to bylo skoro v pohodě a nikdo nepoznal, že se jednalo o mou prvotinu. teda, kdybych to já osoba užvaněná na sebe nepráskla, že...


Měla jsem formu o průměru 20 cm, takže jsem volila následujcí množství surovin na krém:

1 kelímek ricotty (250 gramů)
1 kelímek mascarpone (též 25 gramů)
4 lžíce zkaramelizovaného Salka (Salko = zahuštěné slazené kondenzované mléko)
2 lžíce créme fraiché (domácí výroby)
asi lžíci hnědého cukru
2 vejce

den předem, nebo alespoň půledn předem si připravíme zkaramelizované Salko: zavřenou konzervu salka vložíme do hrnce, zalijeme vroucí vodou a vaříme dvě hodiny. Občas kontroluje a případně doléváme horkou vodu. Po dvou hodinách vyjmeme (pozor, konzerva pálí jako čert) a necháme zcela vychladnout.

Všechny přísady by měly mít pokojovou tepltou, na to ovšem já bloud jaksi zapomněla a krém jsem míchala ze surovin studených. A to byl trošku kámen úrazu, protože mascarpone i rocotta jsou přeci jen sýry a tudíž jsou struktury docela pevné. A já, jelikož se do všeho vrhám po hlavě, jsem všechny ingredience na krém vrazila do velké mísy a snažila se z nich vytvořit hladký, jemný krém. Lépe bych udělala, kdybych nejprve spolu jemně utřela mascarpone s cukrem a s ricotou a až poté přidala krémovější suroviny - zkaramelizované Salko a créme fraiché. nakonec zlehka vmícháme předem rozšlehaná dvě vejce. Tak pro příště budu vědět a nebudu mít v těstě i při vydatné práci svalů drobné sýrové hrudečky.


jako podklad pro cheesecake se tradičně používá sušenková vrstva, unás doma se však sušenky nevedou, takže jsem si dovolila zaexperimentovat a sušenky nahradit vločkami a mandlemi.

Na křupavý podklad si tedy nachystejte:

100 gramů rozemletých mandlí
100 gramů ovesných vloček, taktéž rozemletých
50 gramů hnědého curku
100 gramů másla


V mixéru spolu umixujeme mandle, cukr a vločky,

vsypeme do mísy a přidáme 100 gramů rozpuštěného másla a spojíme v "těsto",

které natlačíme na dno dortové fromy o průměru 20 cm. dortovou formu si řádně vymažeme máslem a na její dno dáme kruh z pečícího papíru, který též pořádně pomažeme máslem. Bude se nám pak hotové dílko lépe vyklápět.
pro lepší křupavost se radí nechat sušenkový korpus krátce zapéct v troubě. tak jsem tak učinila a šoupla jej do trouby vyhřáté na 180 stupňů a pekla jsem deset minut. Opravdu nádherně to vonělo. Upečenou krustičku jsem nechala v dortové formě vychladnout při pokojové teplotě a až poté přemístila do lednice.
Předtím jsem formu pořádně zabalila do alobalového kabátku a utěsnila, aby se k dortíku nedostala žádná voda.

po důkladném vychlazení jsem tedy vymíchala krém a nalila jej na ovesno-mandlovou krustičku.
Jak se později ukázalo, utěsnění nebylo až tak kvalitní a nějaká voda se k dortu dostala a ovesno-mandlová krustička tedy i přes předchozí pečení nebyla krásně křupavá. takže příště alobalem rozhodně šetřit nebudu.
Ale zpět k pečení, vzala jsem si hluboký plech, navařila plnou konvici vařící vody a troubu si rozpálila na 160 stupňů. A opět jsem porušila pravidlo, že by trouba měla být už pěkně rozpálená, já bohužel cheesecake kladla do trouby teprve se rozehřívající. na hluboký plech jsem tedy umístila alobalem utemovanou formu, kolem ní nalila vařící vodu a vrzla do trouby.
Podle instruktáže se mělo péct tak půl hodiny, mě se ještě po třičtvrtě hodině zdál cheesecake úplně tekutý. Pekla jsem tedy rovnou hodinu a pak jsem nechala mírně pootevřená dvířka trouby (které jsem zapřel avařečkou, aby se nezavíraly) a nechala v troubě a ve vodní lázni cheesecake pomalu dvě hodiny chladnout.
Po návratu z dětského hřiště jsem zbavila dítě a opatrně cheesecake vytáhla na světlo boží. A při pokojové teplotě jej nechala úplně vychladnout a až poté jej přemístila do lednice.

jak vidíte, i při opatrném míchání se mi do těsta dostaly nějaké vzduchové bublinky, které způsobily maličké puchýřky na povrchu. ty by tam být správně neměly.
A teď přijde takřka operativní odnětí formy.
velký talíř vymažeme olejem, rycle překlopíme dort, z vrchu odloupneme pečicí papír, zlehka přikryjeme a dalším talířem a rychlým pohybem překlopíme zpět.
olej na spodním talíři nám zabrání přilepení vrchní strany cheesecaku na "pomocný" talíř.
puchýřky se mi vážně nelíbily, tak jsem se je rozhodla zamaskovat pomocí ovoce. Nakrájela jsem si jahody na třetinky a pokladla jimi vršek. a protože nemám ráda želatinové přelivy všeho možného a jahody by po dni stráveném v lednici vypadaly brzy unaveně, rozvařila jsem stroškou vody domácí jahodový džem a ještě teplou směsí dort ík přelila.
Zvolit džem nebyl dvakrát dobrý nápad, protože při bližším pohledu jsou na povrchu vidět nevzhledné cucky rozvařeného ovoce. Ach jo.
A šup s cheesecakem zpátky do lednice.
Vychlazený cheesecake odtransportujeme na místo oslavy a s plným žaludkem očekvávme, jak bude chutnat.
Vypadá celkem dobře.
A chutnal svkěle. krém nebyl příliš sladký, čehož jsem se obávala, jen příště vychytat ty mouchy.

Vepřová kýta s hořčicí a rozmarýnem

1. srpna 2010 v 16:16 | Madla |  Maso hraje prim
Příjemné a pro mne tolik žádané ochlazení dnů minulých s sebou přineslo konečně i touhu po pořádném, domácím a poctivém jídle. Saláty a chlazené dezerty, kterými jsem sebe a svou rodinu oblažovala během letních pařáků jsou fajn, ale jakmile klesne teplota na příjemných dvacet stupňů a méně, dostaví se i u mně neomylná chuť na pořádný kus masa.
Dokonce i kuchyně se změnila z žáru tlamy pekelné opět na místnost s klimatem relativně velmi příjemným, kde mi najednou nevadilo si občas přitopit tu troubou, tu sporákem.

A i když nyní, v čase psaní tohoto článku, venku opět řádí teplotní horečka, věřím, že si i vy alespoň virtuálně pochutnáte a třeba si stejně jako my pošmáknete na rozmarýnem ovoněné a hořčicí jemně pikatní vepřové kýtě. Vepřová kýta je masíčko dietní a hodí se proto i pro ty, kteří si hlídají nejen obvod svého pasu, ale i třeba hladinu cholesterolu.

Na voňavou víkendovou pečínku si tedy připravte následující:

vepřovou kýtu, asi o váze 1 kila

Na marinádu:

2 lžíce pikantní hořčice (hlasuji pro dijonskou)
2 lžíce olivového oleje
3 stroužky česneku,nahrubo nasekaného
1 lžíci rozmarýnových lístků (nejlpší je samozřejmě rozmarýn čerstvý, ale v nouzi můžete použít i jeho sušeného kolegu)
sůl a hrubě mletý čerstvý pepř

A jak na to?

Kýtu pěkně omyjeme a osušíme, aby na ní marináda pěkně držela. Zlehka ji osolíme a opepříme čerstvě mletým či uhmožděným pepřem.
P1000628-SM


V misce si vidličkou či podobným nástrojem smícháme hořčici s olejem, nahrubo nasekaným česnekem a rozmarýnovými lístky a vzniklou směsí potřeme ze všech stran masíčko a uložíme ho k odpočinku do pekáče.Zbyla vám marináda? To je moc dobře, protože s ní pak zušlechtíme ještě pečící se masíčko.
P1000629-SM

Přikryjeme potravinářskou fólií a necháme jej v klidu a v chladu nasávat všechny chutě a vůně. Masíčku k voňavé zušlechťující kúře v klidu postačí jen pár hodin, ale já to vzala z gruntu a marinovala jsem celou noc a půlden k tomu. Určitě dobrých 18 hodin. A dobře jsem udělala, protože voňavé "bahýnko" z hořčice, rozmarýnu a česneku masíku moc a moc prospělo.
Až tedy přijde čas Č, vytáhneme maso z útrob lednice, sejmeme potravinářskou fólii, maso podlijeme deckou vody, přiklopíme a dáme péct do trouby rozpálené na 200 stupňů. A pečeme zhruba hodinku a půl, občas nakoukneme a případně podlijeme či potřeme zbylou marinádou. Na poslední půlhodinku pečeme odklopené, aby se nám udělala pěkná a lákavá kůrčička.
P1000637-SM
Krájíme na silnější plátky a nezapomínáme na božsky chutnající výpek ze dna pekáče.
P1000638-SM

Podáváme s různě upravenými bramborami, se sěsí pečené zeleniny, nebo jen tak, s bohatým zeleninovým salátem.
Já už talířové foto zadokumentovat nestihla, protože strávníci už byly z té vůně dočista pobláznění.