Březen 2011

Srdíčkové mini Pavlovy s malinovým coulis

29. března 2011 v 15:12 | Madla |  Sladké vábničky
Tenhle dezert jsem pekla místo tradičního dortu na oslavu svých třicetin spolu s brownies se zkaramelizovanými opilými banány a sklidil nevídaný úspěch. Ačkoli stůl přetékal domácími dobrotami jak sladkými, tak slanými, při pohledu na něžně bílé, nadýchané srdíčkové polštářky zjemněl pohled i těm nejdrsnějším chlapům a hubatým slečnám a všichni se už třášli na okamžik, kdy už bude konečně ušlehaná šlehačka a oni si budou moci zkompeltovat svůj vlastní dezert snů.

Tyto pavlovy jsou extrémně návykové a prostě úžasné a navíc mají nespornou výhodu, že bez úhony přežijí i pár týdnů ve zmrazeném stavu. Poté je stačí vytáhnout den před dnem konzumace a nechat je povolit v lednici (či u nás doma na schodech na půdu, kde je zima jako v psírně). A pak už stačí vesele servírovat, přidat k nim kopec ušlahné smetany a rudou, sladkou a mátou vonící omáčku, která vše dovede až k naprosté dokonalosti.

Recept jsem čerpala z knihy Vánoce s Nigellou, kterou jsem si nadělila k narozeninám, a i když už jsou Vánoce v tomto čase poněkud passé, já jsem knihou nadšená a rozhodně to není poslední dobrota, kterou podle Nigelly spáchám. Jen jsem si recept i postup trošku upravila, protože na osm bílků mi přišlo půl kila curku šíleně vražedné. Ale nebojte se, i s menším podílem cukru budou pavlovy krásně slaďoučké. I postup jsem si velmi mírně obměnila tak, aby byl opravdu doveden k dokonalosti. Takže vám zde předkládám svou vlastní verzi, kterou budu při nejbližší narozeninové příležitosti zase opakovat.

Takže dost řečí, přejděme k receptu.

Na Pavlovy budete potřebovat:

8 bílků (já použila zmražené, které jsem den předtím nechala rozmrazit v lednici)
400 gramů cukru krupice
4 čajové lžičky kukuřičného škrobu
2 čajové lžičky bílého vinného octa
1/2 čajové lžičky mandlového aroma (v původním receptu je vanilkové)

Na dohotovení:

šlehačka
podle chuti cukr

Na malinové coulis (omáčku):

1 balíček (300 gramů) mražených malin
125 ml mátového sirupu (nejlépe domácí výroby)
dvě lžičky citrónové šťávy
1/2 lžičky kukuřičného škrobu

Postup:
zapneme troubu a rozheřejeme ji na 180 stupňů. Na plech si dáme papír na pečení a vrhneme se na přípravu bílků. Z bílků ušleháme sníh, který tvoří vláčné špičky. Po částech do něj vešleháme cukr a pokračujeme ve šlehání, až vznikne hustý, lesklý sníh, tvořící tuhé špičky.
Přikápneme ocet a mandlové aroma a poprášíme kukuřičným škrobem, který jsme si přesili přes cedník. Zlehka a opatrně překládáním vmícháme do hmoty.
A teď si vezmeme k ruce velké vykrajovačky ve tvaru srdíček, nebo jiný oblíbený tvar a dáme vykrajovačku na plech, lžící dáme vrstvu hotmy, zlehka uhladíme a takhle pokračujeme, až spotřebujeme všechnu homtu a všechny plechy ...
Vložíme do trouby a ihned snížíme teplotu na 120 stupňů a pečeme třičtvrtě hodiny.
Po vyjmutí z trouby necháme na plechu zcela vychladnout.

Samozřejmě si můžeme práci zjednodušit a upéct velikou Pavlovu, já však chtěla předejít problémům při krájení křehoučkého korpusu a chtěla jsem, aby každý zúčastněný měl svůj malý dortík jen a jen pro sebe.

Servírujeme s malinovým coulis, které si vyrobíme úplně jednoduše:

Do hrnce vsypeme nerozmražené maliny, zalijeme 125 ml mátového sirupu (nejlépe domácí výroby, já ten svůj dělala podle Mlsné kočky - samozřejmě jsem místo meduňky použila mátu), a necháme asi pět minut vařit na mírném ohni. Poté odebereme část tekutiny a rozmícháme v ní půl lžičky kukuřičného škrobu, vrátíme do malinové omáčky a ještě pár minut povaříme. Na závěr podle chuti přikyselíme troškou citronové šťávy.

A kompletujeme:

Na vychladlé srdíčko z bílkové hmoty navršíme dotuha ušlehanou mírně oslazenou šlehačku a zalijeme pěknou dávkou malinovo-mátového coulis.

Dobrou chuť!

Dietní a přesto velmi chutný losos

23. března 2011 v 13:48 | Madla |  Rybky nejen mořské
Před časem jsem už na svůj blog jeden lososí recept vkládala, ale to mí milí čtenáři netušíte, že se u nás doma v tu dobu odehrávaly doslova lososí orgie. Veliký kus kvalitního lososa vytaženého z mrazáku tomu totiž jinak nechtěl a já musela popustit uzdu své fantazii, abych jej na další dny připravila jinak, netradičně, chutně a hlavně rychle.

A o tom, že se mi můj záměr vydařil, svědčí i fakt, že nejmladší (a nejroztomilejší) člen naší rodiny se po poobědovém spánku budil s pokřikem - "Chci papat lososa, maminko, chci papat lososa ...", ačkoli před spánkem zbodl porci jako pro hladového horníka.

Když jsem svému muži těsně před obědem sdělila, že hodlám lososa vařit v páře, tvářil se na mě značně skepticky a už si nejspíš představoval, že jeho oběd bude raději tvořit trio chleba s máslem a se šunkou. Ale ačkoli jídla dietního charakteru příliš nepreferuje, i takto upravený losos mu opravdu chutnal. (I když se ho ze spaní nedovolával, to je pravda).

Tak už se přestanu točit kolem jako korouhvička a prozradím konečně recept na lehké, rychlé a velmi zdravé a chutné jídlo.

Budete potřeobvat:

tolik porcí nafiletovaného lososa, kolik čekáte strávníků
sůl (nejlepší je hrubě zrnitá)
pepř (nejlepší je čerstvě mletý - má oblíbená kombinace čtyř druhů pepřů)
několik oloupaných stroužků čenseku
pár maličkých pikantních chilli papriček
několik kuliček celého pepře
několik kuliček nového koření
několik lísktů bobkového listu
vodu

Záměrně nepíšu kolik čeho, protože sílu a množství nálevu každý kuchař upraví podle počtu očekáváaných strávníků.

A jak na to? Směšně jednoduše. Vše naházím do většího mělčího hrnce, zalijeme zlehka vodou a nad vodní hladinku dáme pařáček (třeba ten na knedlíky, který u naší neknedlíkové rodiny jinak leží dost dlouho opuštěn). Přivedeme k varu a na pařáček vložíme z každé strany zlehka osolené a opepřené růžovoučké filety lososa.

A vaříme zhruba čtvrt hodinky až dvacet minut.
Servírujeme s libovolnou přílohou. Já zvolila rýži tří barev, kterou jsem uvařila v silném domácím kuřecím vývaru a byla to volba moc dobrá.

Tak dobrou chuť!

Jen pro čokoholiky - Čokoládový koláč Nemesis

15. března 2011 v 14:14 | Madla |  Sladké vábničky
Na tento čokoládový koláč jsem narazila při listování časopisem FOOD, který jsem si původně koupila kvůli jeho cheesecakeové příloze v srpnu 2010. Normálně si podobné časopisy moc nekupuju, teda spíš vůbec, ale nechala jsem se navést od coco-choc a teď jí za to moc děkuju. Časopis je celkem fajn, ale některé recepty v něm uveřejněné si ukládám do zlatého archivu a budu je při zvláštních příležitostech oprašovat a znovu vařit či péct. A právě k těmto zlatým pokladům patří výše zmiňovaný koláč Nemesis.

Už při přečtení složení receptu mi bylo jasné, že tohle bude naprostá bomba - čokoládový koláč bez jediného gramu mouky! Koláč, i když nevím proč koláč, protože pro mě je to čokoládový dort, je v podstatě jen ze čtyř ingrediencí, z čokolády, másla, vajec a cukru. Už od pohledu prostě mazec, ale co mě dostalo do kolen a donutilo mě tento famózní čokoládový dort (ano, budu mu říkat dort, prototože koláč mi evokuje něco obyčejného) udělat, byla poznámka, Pro domácí pečení není tento koláč úplně tak jednoduchý. Takže jsem se držela naznačených rad a vznikl opravdu úžasný a čokolády plný dort, který jsem upekla mé mamince k narozeninám. Protože už mám s pečením ve vodní lázni nějaké zkušenosti, závěrem receptu přidám pár svých osvědčených triků, díky kterým si myslím, že se dort povedl tak, jak se povedl. (Tedy skvěle :-))

Jeho chuť mě dostala, díky použité kvalitní čokoládě (86 % kakaa) nebyl vůbec přeslazený, jak jsem se obávala, byl prostě úžasný. Hutný, ale jemný, s chutí a texturou pevné čokoládové pěny. Prostě fantazie pro čokoholiky.

Takže pokud patříte mezi ty, co čokoládou nepohrdnou nikdy, tady máte předpis. Normálně si recepty většinou upravuji k obrazu svému, ale tady jsem se striktně držela receptu (jen jsem vše podle závěrečných rad dělala z poloviční dávky), ale příště si už troufnu na pěkně celou dávku a upeču jedno velké čokoládové nebe ...

Ať tedy hovoří recept sám za sebe:

Na 8-10 dílků
Příprava: 15 minut
Pečení: 90 minut

675 g tmavé čokolády (s min. obsahem 70 % kakaa), rozlámané na kousky
450 g změklého msála + na vymzaání formy
10 vajec
575 g krupicového cukru
případně hrst piniových oříšků

Troubu předehřejte na 150 stupňů. Dno koláčové formy o průměru 30 cm vyložte papírem na pečení, potřete ho máslem a vysypte troškou mouky. Do pekáče, do kterého se koláč pohodlně vejde (koláč se peče ve vodní lázni), dejte složenou čistou utěrku a na ni postavte připravenou formu.
Dvě třetiny cukru dejte do kastrůlku, přilijte 250 ml vody, promíchejte a pomalu zahřívejte. Na mírném varu svařte na světlý sirup.


Čokoládu a máslo dejte nejlépe do kovovoé misky a tu postavte na hrnec s vroucí vodou(voda se nesmí dotýkat dna misky).

Za občasného promíchání nechte rozpustit.
Když bude směs rozehřátá a hladká, přidejte do ní cukrový sirup a pak nechte trochu vychladnout.

Mezitím ušlehejte vejce se zbylou třetinou culkru, až se jejich objem ztrojnásobí.

Ušlehaná vejce zlehka vetřete k čokoládové směsi.

Pokud chcete používat piniové oříšky, trochu je posekejte a přidejte v této chvíli do čokoládové směsi. (Já je nepoužívala).

Vlijte do připravené formy.

(A ano, nožičky v epesních červeno-modrých botičkách patří našemu nejmenšímu, takže pokud se bojíte, že dort nezvládnete, nebojte, zvládla jsem to i já s rok a půl starým batoeltem za zády).
Pekáč, ve kterém forma stojí, naplňte vroucí vodou z konvice tak, aby sahala k okraji formy. Vložte do předehřáté trouby a pečte asi 90 minut, nebo tak dlouho, až bude čokoláda jen zpevněná ve středu koláče. nechte pak ve formě vychladnout a ještě, nejlépe přes noc, ponechte v chladničce.

Nožem, namáčeným v horké vodě, objeďte okraje koláče, abyste je uvolnili, a pak opatrně vyklopte.

Dno formy můžete také krátce, asi 15 vteřin, na sporáku zahřát, aby čokoláda natála a koláč se uvolnil. (Tak drastický postup nebyl opravdu nutný, dort šel vyklopit jako po másle).
Formu sejměte, stáhněte pečící papír. Koláč, ve kterém není žádná mouka, by měl mít konzistenci pevné čokoládové pěny.

Podávejte krájený na řezy, ozdobený případně šlehačkou (od věci není ani zakysaná smetana. mascarpone či kopeček oblíbené zmrzliny).
Já koláč ještě odzboně přes šablonu posypala mletým kokosem, který jsem použila také místo vysypání mouky na máslem potřený pečicí papír. takže můj dort byl opravdu bezlepkový a bez gramu mouky.

Poslední zachráněný kousek:


Nadýchaný dort plný čokolády předčil všechna moje očekávání.
Ač jsem se svědomitě držela postupu, přeci jen jsem si maličko věcí udělala po svém a zjednodušila je. Nevysypávala jsem pomaštěný pečicí papír moukou, ale kokosem (hlavně pro vůni) a neoekla jsem přímo ve vodní lázni, ale do trouby jsem dala dvě mřížky, na jednu jsem dala plytkou koláčovou formu naplněnou horkou vodou,

nad ní (do střední polohy) byla mřížka, na které se dort pekl, takže zde nehrozilo proniknutí vody do formy apodmínky vodní lázně přesto zůstaly zachovány.

Mňam, mít tak doma zásobu kvalitní čokolády, vhnu se na dort hned ...

A co vy, jak se vám líbí? Chtěli byste taky dostávat takové sladké dárky?

Křupavé domácí houstičky, rohlíčky a vysmáté ksichtíky

9. března 2011 v 10:29 | Madla |  Slané potěšení
Není nad chuť a vůni domácího pečiva. Málokdy se mi zadaří koupit rohlík, který by mi opravdu chutnal a když už je čerstvý a pěkně křupavý, druhý den je z něj gumové cosi bez chuti. A protože jsem jednak stvoření líné, kterému se nechce oblékat sebe i dítě do vrstev různrodého oblečení, tlapkat pěšky (do kočárku naše vzpouzející se batole nedostanu už ani násilím) a poté se snažit vybrat v ochodě příslušné chutné pečivo za neustálého pokřiku, chci koláč, chci loupák ... to je prostě bojovka, na kterou dost často nemám nervy.

Tak stejně jako jsem se pustila do domácí výroby báječného chleba, už před notným časem jsem zjistila, že doma uhnětené a upečené hosutičky, rohlíčky a jiné patvary jsou prostě nejlepší. A není to ani tak pracné. Pokud máte strach z kynutého těsta, tady se bát nemusíte, těsto je hebké a tvárné a měkké a vůbec se ho nemusíte obávat.

Recept jsem si vypůjčila na Florentýnině blogu a jen velmi mírně jej upravila:

500 gramů hladké mouky (dávám někdy půl na půl s pšeničnou nebo špaldovou celozrnnnou jemně mletou)
300 ml mléka
60 gramů másla (s máslem je prostě všechno lepší :-))
1/2 kostky čerstvého droždí
lžičku soli

Když si nejsem jistá čerstvostí droždí, udělám si kalsikcý kvásek - do teplého mléka přidám lžíci cukru a dvě lžíce mouky, zamícháma přidám rozdrobené kvasnice. Nechám na teplém místě nakynout a nakynulý kvásek pak vliju k osolené mouce s máslem.
Ale občas mě tlačí nejen bota, ale i čas, takže někdy jen do osolené a promíchané mouky rozdrobím kvasnice, přidám máslo a mléko a pěkně prohnětu v hedvábně vláčné těsto. S mlékem opatrně, hlavně pokud použijete větší poměr celozrnné mouky. celozrnná mouka totiž saje podstatně víc než její bílá kolegyně a proto se může sttá, že budete potřebovat krapet víc mléka než je v zákaldním předpsiu. Takže mléko přiléváme postupně a buď rukama, nebo technikou (robot s hnětacími háky by byl ideální, kde ho ale vzít a nekrást ...) hněteme a hněteme a hněteme, až vytvoříme těsto tvárné jako modelína.
Mě práce s těstem ohromně baví a pozorovat, jak se mi z pod prstů tvoří z tak obyčejných ingrediencí vláčné a tvárné těsto je pro mě prostě kouzlo. Asi jsem v tomhle ještě okouzlené dítě ...
Vypracované těsto vyklopíme zpět do mísy a dáme nejméně na hodinu kynout na teplé místo. A nebo když chceme křupavé pečivo k snídani, zaděláme těsto večer, rovnou si ušouláme rohlíčky, houstičky či jiné požadované tvary, které přemístíme na plech pokrytý pečicím papírema strčíme na nějaké opravdu chladné místo(ale bez průvanu). U nás to jistí buď klasika ve formě lednice, nebo v chladných měsících schody na půdu, kde je opravdu zima jako v psírně.
A ráno jsou kupodivu rohlíčky krásně nakynulé a natěšené na pobyt ve vyhřáté troubě.
Takže ať už se pustíme do kynutí klasického nebo studeného, rohlíčkům či houstičkám nejlépe prospěje ještě tak půlhodinkový pobyt nad troubou vyhřátou na 180 stupňů, do které je pak šoupneme a pečeme je tak čtvrt hodinky až dvacet minut.
Já rohlíčky či houstičky potírám před upečením slanou vodou a často je sypu nějakým kořením či semínky. Slanou vodou je potírám i hned po vytažení z trouby.
A tady malé obrazové a křupavé přiblížení:

Rohlíčky a vysmáté obličeje z kombinace celozrnné pšeničné a obyčejné hladké mouky.
A tady talíř vysmátých ksichítků,

kterým to slušelo nejen na plechu,

ale hlavně si velmi rychle našly svého strávníka.
Nakynulé houstičky jen s hrubou solí a kmínem také měly svůj půvab.


Vypečené opravdu dozlatova:

A i když byly slané, mě nejvíc chutnaly namazané máslem a pořádnou vrstvou domácí rybízové marmelády.

Jak vidíte na "řezu", těsto je opravdu nadýchané a jemné a to ještě necítíte tu vůni, o které si prostě kupované rohlíky mohou tak akorát nechat zdát.
Za snídaňovou houstičkou vidíte makový koláček s rybízovou zavařeninou a karamelovým krémem, potřený čokoládovou smetanovou polevou. Dali byste si jej taky? Pečete si vlastní rohlíky? A jak jste na tom s chlebem?

Jinak "razidla" na vysmáté ksichtíky jsem koupila v tomto půvabném e-shopu u rybičky.

A žhavíme :-)

5. března 2011 v 12:46 | Madla |  Zajímavosti
Už dlouho, předlouho jsem nepřispěla žádným článkem a není to tím, že bych se v kuchyni flákala. Jen mě prostě mateřské, pracovní ajiné povinnosti odvanuly trošku jiným směrem než tím, kde leží klávesnice počítače.

Ale abych vás alespoň malinko nalákala a vy, mí milí čtenáři, na mé stránky pro tu nudu v Brně nezanevřeli, nastíním vám alespoň malou ochutnávku, kterou ve velmi brzkých dnech zpracuji a i s obrazovou reportáží konečně přidám.

A co to bude? třeba dnes pečená kachna na pomerančích s přílohou gratinovaných kapustiček se slanininou a sýrem? Nebo by bylo libo malé počtení pro čokoholiky spojené s výrobou hned dvou druhů brownies ... jedněch s karamelizovanými mandlemi a druhých s Kofilou a opilými zkaramelizovanými banány ...

A co takhle zase nějaká oslavová reportáž? Už pár dní se potýkám s tím, že je mi čerstvých třicet, a ačkoli se jako třicátnice vůbec ale vůbec necítím, přeci jen je i tento požehnaný věk nutno prý nějak oslavit ... takže se můžete těšit na slastně sladkou mandlovou Pavlovu s malinovo-mátovým coulis nebo na makový dortík s karamelovým krémem či na kávové lanýžky s vůní kardamonu. A slané tóny budou zastoupeny pivními preclíky, česnekovými rohlíčky a šnečky z domácího lístkového těsta se špenátem a balkánským sýrem.

A na křupavou rohlíčkovou reportáž také dojde řada.

Těšíte se? Je vám to fuk? Co byste chtěli na mých stránkách ochutnat vy? Co se vám tu líbí nebo naopak nelíbí? Chtělo by to víc receptů slaných, sladkých, rybích či masových? Nebo by vám, mým drahým čtenářům, byla po chuti nějaká nová povídka z mé hlavy plné stále šílených nápadů? Nebo vás spíše zajímá zákulisí tajného života tak trochu trhlé mámy? A nebo prahnete po trošce povídání o malém, roztomilém, ale neskutečně aktivním světě našeho ani ne dvouletého batolete? Nebo se mám vrátit zpět k plotně?

Co vy na to?