Květen 2011

Chřest pečený s rajčátky, ančovičkami a saturejkou, aneb isnpirace podle Jamieho

26. května 2011 v 13:57 | Madla |  Bezmasé dobrůtky
Chřestová sezóna se pomalu blíží ke svému závěru a na mém blogu to zatím tak nevypadá. Ale opak je pravdou, čeli doma chřestíme a sezónu této vskutku královské zeleniny si užíváme plnými doušky. Dokonce jsme byla svým drahým požádána, jestli bych chřestu nemohla dát na malou chvilku pauzu, takže si asi dovedete představit, že chřest opravdu nezanedbávám.

Ať už ho baštíme jako kalsiku s holandskou omáčkou, kterou jsem si letos vyzkoušela poprvé a moc mi zachuntla, nebo si zahříváme bříško krémovou polévkou z bílého chřestu, či jen tak lehce večeříme chřest zapečený po italsku, nebo ti z nás odvážnějších baští chřest jen tak, se semikráskami a medovou zálivkou, jde vidět, že s chřestem prostě není nikdy nuda. A pokud si to myslíte, z této představy vás vyvede třeba tento báječný a jednoduchý chřestový koláč. Ale co nuda už trošku je, je podle mě chřest vařený, takže letos se moc ráda vrhám do dalšího pokusničení a v tak mě inspiroval recept z kuchařky Jamieho Olivera Šéfkuchař bez čepice.

Recept naleznete na straně 214 a jmenuje se pečený chřest s rozmarýnem a ančovičkami, balený v pancettě. Jelikož u nás na malém městě bych pancettu nesehnala, ani kdybych na místní dodavatele z obchodů s potravinami použila brunátné násilí a domácí slaninka došla, rozhodla jsem se pro vegetariánskou variantu chřestového pokrmu. A vůbec jsem nelitovala, báječná vůně linoucí se z pekáčku oznamovala, že tohle bude další naše oblíbená chřestová dobrota. Dokonce i přezeleninovaný manžel si liboval a vytíral hladově poslední kapky báječného sósu z talíře.

Nebudu vás déle napínat a podělím se o recept:

Na tři slušné porce budeme potřebovat:

500 gramů bílého či zeleného chřestu (já měl ana rozdíl od Jamieh jen bílý)
několik snítek saturejky (já použila zmrazenou)
asi 10 filátek z ančoviček (z konzervy)
1/2 citronu
tři lžíce olivového oleje
hrubě mletá sůl a čerstvě mletý pepř

Pokud máte jako já štěstí jen na chřest bílý, odlámejte nejprve dřevnaté konce a chřest až k hlavičce pořádně oloupejte. Slupky ani ulámané konce však nevyhazujte, můžete si z nich udělat výtečný chřestový vývar.
Poté vezměte několik chřestů (já měla pěkně tlusté macíky, takže jsem použila na tři kousky), zastrčte mezi ně větvičku či dvě saturejky a jeden či dva plátky pikantní ančovičky. Té se nebojte, dodá chřestu ten správný šmrnc. Vše omotejte kuchyňským provázkem. Stejným způsobem připravte zbývající oloupaný chřest. Úhledné "balíčky" vložte do pekáčku, přisypte k nim omytá cherry rajčátka a přidejte polovinu citronu. zlehka posypejte hrubou solí a drceným (v mém případě hmožděným) čerstvým pepřem a zacákněte třemilžícemi olivového oleje.





A dejte do trouby vyhřáté na 200 stupňů a pečte zhruba deset až dvacet minut, pdole tloušťky chřestových pazochů. Já měla štěstí na pěkně silné macky, takže jsem je pekla opravdu pořádných dvacet minut. ke chřestu jsem ještě přihodila vařené brambory, ke kterým jsem taktéž přidala snítky saturejky.




Ihned po vytažení z trouby přelijte přes chřest šťávu z pečeného citronu (ale pozor, je hrozně horký!). V pekáčku vám zbyde nádherně voňavá šťávička z olivoého oleje, citronové šťávy a roztavených ančoviček, o kterou se rozhodně neochuzujte.


A aby toho zdravého nebylo dost, podávejte jako já se směsí salátového lupení :-)

pokud ještě nemáte chřestu plné zuby, vyzkoušejte například jemné risotto se dvěma druhy chřestu, nebo chřest zapečený s mozarellou.

Dobrou a zdravou chuť Vám přeje Madla!

Sladké mámení podle Cataliny

23. května 2011 v 13:31 | Madla |  Sladké vábničky
Mlsáte rádi? Dostanete čas od času prostě chuť na něco jemného, delikátního, nebo naopak na něco exoticky dobrého, plného voňavého koření? Pokud ano, představuji vám svůj "nový" objev, podle něhož jsem už několikrát uspokojila své mlsné chutě.
Catalininy stránky o pečení jsou jednoduše řečeno úžasné a hrozně návykové. Kdo na ně jednou zavítá, je naprosto ztracen a pohlcen jejími krásnými fotografiemi vlastnoručně upečených sladkostí, zmámem zajímavými a mnohdy velice netradičními recepty a ještě se mnohdy dozví spoustu zajímavostí o tom či onom moučníku, o jeho historii a podobně. Catalininy stránky prostě nejsou jen tak obyčejnými stránkami o jídle, takže se podívejte a uvidíte, že mluvím pravdu a nic než pravdu.

Catalina se hodně zaměřuje na sladkosti americké provenience, ale to neznamená, že se vyhýbá ostatním dobrotám.

Já od ní vyzkoušela tak zvané palcové sušenky - jen s malými úpravami a byly delikátní. Na půvdoní recept se podívejte sem.
Já ke své realizaci přidala jen malou sladkou tečku navrch - místo domácí meruňkové marmelády (kterou jsm doma opravdu neměla a s kupovanou by to nebylo no) jsem část sušenek udělala s mandlí a část sušenek s mléčnou čokoládou. A aby toho nebylo málo, obalila jsem před pečením tyto sladké zázraky v domácím vanilkovém cukru smíchaném s mletými mandlemi.

A tady je výsledek, který předčil všechna má sušenková očekávání.


Křehké, jemné a v ústech se rozplývající sušenkové obláčky s výraznou chutí mandlí a vanilky, vonící máslem byly prostě tak dobré, že jsem se rozhodla je upéct na Vánoce místo klasických vaniláčků. A to mám svůj recept na vanilkové rohlíčky moc ráda ... jenže to bych nemohla ochutnat tyto báječné sušenky.

Jak jednou ochutnáte nějakou z Cataliny prezentovaných dobrot, jste nadobro lapeni do jejích sítí. A tak to bylo i se mnou. A tak jsem se pustil a do díla ještě odvážnějšího a zajímavějšího, než jsou "obyčejně" neobyčejné sušenky.

Dala jsem si rande se sněhovým kynutým věncem. A vyklubala se z toho veliká láska. Jak jen vysvětlit, že jsem stejný moučník (jen s odlišnou náplní) dělala v jednom týdnu dvakrát a že to rozhodně nebyla má poslední realizace tohtoo výtečného dezertu ...

Původní recept je úžasný a kombinuje všechny mé oblíbené suroviny.

Já však neměla potřebné doma, ale hnána touhou vyzkoušet tuto voňavou a nadýchanou dobrotu, pustila jsem se do experimentu. Těsto jsem ponechala základní, jen náplň byla krapet jiná.
Na plát vyváleného těsta potřeného oslazeným a mandlovým aroma obohaceným sněhem ze dvou bílků


jsem pokladla sušené švestky, které jsem předtím na dvě hodiny naložila do směsi hnědého cukru a bílého rumu. A protože jsem chtěla, aby po rumu zbyla ve švestkách pouze kapka svkělého aroma, marinované švestky jsem krtáce povařila, aby z nich veškerý alkohol vyprchal.




Marinované sušené švestky jsem poházela nahrubo mletými a nasucho opraženými mandlemi a cik cak polila jogurtovo-čokoládovou polevou,


kterou jsem vyrobila úplně jednoudše: jednu tabulku mléčné čokolády jsem rozlámala na kousky a nad vodní párou rozpustila. Ještě tekutou čokoládu jsem smíchala se třemi lžícemi hustého bílého jogurtu a sladká čokoládová poleva byla na světě.


A dál jsem již postupovala podle Catalinina detailního postupu. A výsledek? tady vám jej předkládám a myslím, že není zač se stydět.



Povrch věnce jsem krátce před pečením pro ještě lepší hnědou barvu potřela domácí karamleovou polevou, kterou jsem použila už třeba u svých velikonočních zajíčků. A protože mi po přípravě Catalininých famózních palcových sušenek zbylo ještě trošku vanilkového ccukru smíchaného s mletými mandlemi, pospyala jsem jimi věnec před pečením.


A byla to dborta neskutečná. Ačkoli se mi podařilo věnec krapet přeplnit, vůbec to nevadilo, protože v něm byly samé neksutečně dobré věci, jak můžete psoudit z této fotky.

Křehké a jako obláček lehké kynuté těsto ovněné kardamonem mě uhranulo natolik, že jsem si musela střihnout i Catalininu původní verzi. Jen doma už nezbyl ani čtvereček tmavé čokolády, takže jsem to riskla a místo hořké čokolády jsem kacířsky použila "čokoládu" bílou. A vůbec to nevadilo - kombinace nakyslých brusinek, křupavých slaných pistácií a sladké bílé čokolády byla úžasná a dostala mě do kolen.


Závin jsem tentokrát pro větší lesk potřela domácí karamelovou polevou až po upečení - pěkně ještě horký. A jak na karamelovou polevu? Pokud vám zbyde necelé půl plechovky zkaramelizovaného Salka (nebo si můžete ušetřit práci a koupit si Sako již zkaramelizované - tedy Salko karamel), smíchejte její obsah s jedním vejcem a dvěma lžícemi zakysané smetany a pořádně promíchejte. Tato sladká poleva dodá šmrnc a půvab každému sladkému moučníku, kterému tak nasasíte onu pomyslnou korunu.
A co říci závěrem? Už nebudu plýtvat slovy, ať za mě radši mluví (byť poněkud neumělá a ve spěchu spáchaná) fotka:


Sladkou dobrou chuť vám všem a díky moc Catalino za tvé báječné stránky.

PS: Malé varování - stránka s Catalininými dobrotami by měla mít na své titulce velký červený pruh od Ministerstva zdravotnictví, že je její obsah zakázán diabetikům a osobám, které musí ze zdravotních důvodů rychle shazovat nadbytečná kila :-)

Křupavý salát z čerstvého zeleného chřestu a sedmikrásek

18. května 2011 v 16:39 | Madla |  Salátové lupení
Sezóna chřestu je právě v plném proudu, a i když to tak ze začátku moc nevypadalo, podařilo se mi už několikrát narazit na krásný chřest a dokonce v bio kvalitě. Leč většinou to byl chřest bílý, který je nutno před konzumací nějak tepelně upravit. Ne, že by mi to vadilo, ale pátrala jsem po chřestu zeleném, abych si zopakovala svůj loňský chřestový experiment. A zadařilo se.
Takže pro sebe jsem si připravila tento lehce netradiční salátek, v podstatě jen ze dvou surovin. A co jsem servírovala svým drahým? Tento výtečný zapečený Šárčin chřest, který se nám velice osvědčil už u bílého šparglového kolegy, kde jsem jej také pěkně zadokumentovala.


Jen u nsá byla malá změna a podobně jako chřest jsem marinovala také žampiony, které s chřestem vytvořily opravdu lahodné chuťové duo.



Podávala jsem s čerstvým domácím chlebem.

Ale zpět k chřestu zelenému, na který jsem už v dalších dnech nemohla a stále nemohu narazit. zelený chřest mohou odvážlivci vyzkoušet v přírodní podobě, třeba v tomto lákavém jarním salátku se sedmikráskami a medovou zálivkou.


A co budete potřebovat:

zelený chřest (nejlépe v bio kvalitě) podle počtu odvážlivců
sedmikrásky

Na medovou zálivkou:

lžíci kvalitního medu
lžíci jablečného octa
lžíci olivového oleje


Všechny suroviny jednoduše smícháme.


Nejprve si důkladně opláchneme zelený chřest, nakrájíme jej na menší kousky a dáme do misky. Přidáme čerstvě natrhané sedmikrásky,


a zalijeme připravenou medovou zálivkou. Zlehka promícháme a můžeme si zakřupnout přímo do jara!


Čerstvý zelený chřest chutná trošku jako svěží hrášek, takže se určitě nebojte a pokud na něj narazíte, určitě jej vyzkoušejte i v podobě tohoto neodolatelného a velice jednoduchého salátku.

Já ještě před servírováním přidala lžíci domácího créme fraiché, které si vyrábím dle tohoto osvědčeného receptu.


Dobrou jarní chuť!

Dvě špagetové variace podle Jamieho

9. května 2011 v 17:17 | Madla |  Rýžové a těstovinové variace
Mám moc ráda kuchařské umění Jamieho Olivera a neznám moc lidí, kterým by jeho styl vaření nevyhovoval. jeho vaření je čisté, svěží, lehké a jednoduchéa využívá místních zdrojů a surovin, což se mi samozřejmě moc a moc líbí. už dlouho jsem chtěla mít nějakou kuchařku s jeho recepty a tak, když jsem si před Vánoci udělala radost jeho knihou Šéfkuchař bez čepice "Dny plné chuti" - bylo jasné, že tahle kuchařka mi doma rohodně jen tak ležet nebude. Ačkoli se vždy recepty v knihách či na internetu spíš jen volně inspiruju, tady jsem nechala vést receptem do posledního putíku.

A protože se snažím naučit svého muže na těstoviny, které já osobně mám velice ráda, vybrala jsem si dva ryze těstovinové recepty, které se u nás na stole staly doslova hitem - a to je u mého těstoviny nemilujícího muže co říci.

Nejprve Vám představím recept ze strany 129 - Klasické penne carbonara. Zde se ovšem přiznám bez mučení, že jsem místo penne použila špagety, no ehm, já se příště polepším :-)

Takže tady je recept:

na 4 porce:

450 g suchých penne
10 plátků pancetty nebo libové uzené slaniny (u nás to byla nádherná domácí slaninka)
olivovoý olej
5 žloutků z biovajec (u nás bohužel bez bio vajec - ty jsou na malém městě fakt nesehnatelné a chovat slepice kvůli nim nezačnu)
100 ml smetany ke šlehání
125 g strouhaného parmezánu
sůl a čerstvě mletý černý pepř

Penne nasypte do slané vroucí vody a uvařte al dnete. Zatímco se těstoivny vaří, pomalu smažte pancettu na trošce oleje, až je křupavá. Trochu ji rozlámejte a dejte stranou. V míse prošlehejte žloutky se smetabnoz a s polovinou parmezánu. Když jsou penne uvařené, sceďte je a okamžitě je proházejte s teplou, křupavou pancettou a vaječnou směsí. Carbornaru často vidíte převařenou, připomíná spíš míchaná vajíčka. Když přidáte penne hned, teplo, které v nich zůstalo, na uvaření vajec postačí a omáčka zůstane hladká a jemná. Dobře osolte, přidejhte hodně čerstvě mletého černého pepře a pro chuť ještě trochu parmazánu. Podávejte ohned, s velkou mísou zeleného salátu a lahví dobrého červeného vína.

Já se přiznám, že jsem od začátku postupoval aokometrickou metodou - vše podle oka, ale výsledek byl vždy perfektní - jemná a hladká chutná omáčka, křupavá slaninka, akortá uvařené špagety - prostě mňam. Jen to červené víno jsem si nemohla jen tak dopřát :-)

A tady je důkaz místo slibů -


Zaněženo mým milovaným parmazánem


Druhým receptovým a trošku netradičním favoritem se unás staly Tagliatelle s pastinákem, pancettou, parmazánem a máslem. Tagliatelle jsem opět zbaběle nahrradila špagetami a pancettu kvatliní slaninou, protože sehnat na malém městě dobré italské těstoviny a další italské produkty, bývá boj s větrými mlýny, který je dost často nad mé síly. tahle kombiance pastináku a slaniy je opravdu výtečná - vypadá nezvykle, ale je báječná. Pastinák získá opečením na pánvi lehce sladkou chuť, která se skvěle doplˇ%nuje s ostatními ingrediencemi. Ale teď už předávám slovo šéfkuchaři bez čepice - zde je recept

4 porce

12 plátků pancetty nebo libové uezné slaniny
lístk yotrhané z jedné hrsti čerstvého rozmarýnu, tymiánu nebo máty
4 větší hrudky másla
2 stroužky čenseku, oloupané a nakrájené na tenké plátky
2 pastináky, oloupané a přepůlené a podélně nakrájené na tenké proužky
450 g suchýách tagliatelle
3 větší hrsti strouhaného parmazánu
mořská sůl a čerstvě mletý černý pepř

Ve velké nelepivé pánvi smažte v polovině másla asi 2 minuty pancettu, pak přidetje česnek a pastinák. Smažte další tři minuty na středním ohni, až je pancetta lehce zlatá a pastinák hezky měkký.


V osolené vroucí vodě uvařte tagliatelle, sceďte a trochu vařící vody si nechte. Smíchete těstoviny s pastinákem apancettou, přimíchejte zbytke másla a paramzán, přilijte trošku vroucí horké vody, aby směs trochu zřídla byla krémová. Podle chuti oslte a opepřete.



A pospyte ještě parmazánem :-)


Takže těstonám zdar a Jamiemu zvlášť!

Dobrou chuť vám přeje Madla.

Brownies - vášeň ukrytá v čokoládě

5. května 2011 v 10:26 | Madla |  Sladké vábničky
Není pro vás čokoláda jen prázdným pojmem, ale chcete si ji opravdu vychutnat? Jste čokoholici a kvalitní čokoláda je pro vás odměnou nejvyšší, bez které si takřka neumíte představit den? Pak jste tady správně a já vám představuji dezert, který jako správní milovníci čokolády určitě už znáte ... brownies - "buchta" přímo nabitá čokoládou, svůdně temná, vášnivě lahodná, buchta, v níž se pod křupavou krustičkou skrývá hutná čokoládová chuť s mírně tekutým jádrem.
Já se do brownies v poslední době doslova zamilovala a tak vám zde předkldám tři fantastické variace na tuhle čokoládovou dobrotu. Takže pokud nemáte čokoládu v lásce, čelem vzad a zamyslete se nad sebou ... Čokoláda je přeci velice zdravá ...

První vášnivá brownies výzva byla tato, inspirovaná receptem v on-line verzi Apetitu. Držela jsem se předpisu takřka striktně, jen jsem mírně snížila množství curku, do brownies jsem nedávala všechny tři druhy čokolády, ale zato jsem do ní přidala naprosto luxusní 100 % čokoládu značky Vahrlona. A abych trošku zjemnila chuť tohoto doslova čokoládového masakru, přidala jsem na závěr do čokoládového těsta s kusy čokolády také domácí křupavý mandlový karamel. A ten jsem vyráběla podle tohoto více než osvědčeného receptu. A výsledek? Jak jinak než neodolatelný - temná kráska s křupavým povrchem a jemným, hutným vnitřkem a mírně tekutým jádrem - blaho povýšené na maximum. A příjemným bonusem navrch byly křupavé opražené mandle obalené ve slaďoučkém karamelu. Naprosto čokoládové brownies s karamelizovanými mandlemi byly jednoduše úžasné.

Tyto brownies jsem podávala na oslavě manželových narozenin a pro ty, kterým tmavě čokoládová slast nic neříká (ano, i tací jsou lidé) byly příjemným protipólem pomerančové lanýžky s bílou čokoládou.

Dalším čokoldávoým blahem jsem obdarovala sebe na březnové oslavě svých třicetin - inspirovala jsem se tímto úžasným receptem na brownies s karamelizovanými banány. Sladce hořká čokoláda nádherně kontrastovala s jemnými banány utopenými v karamelu. Tato banánová varianta chutnala i těm, kteří první borwnies verzi, v níž byla i 100% čokoláda, nepřišli na chuť. Ačkoli jsem pekla z dvojnásobné dávky, po skončení oslavy zbylo jen pár maličkých kousků této fantastické pochoutky.
Tentokrát jsem se držela základního receptu, který nám na svých stránkách nedávno nabídla sladká coco-choc. A s jejím základním těstem na brownies jsem pracovala i v další realizaci, protože mě více než příjemně překvapil. A do tohtoo základního těsta jsem přidala omamně vonící opilé zkaramelizované banány.
A co na ně budete potřebovat?

3 banány
4 lžíce třtinového cukru
3 lžíce koňaku
3 plátky másla, rozdrobeného na menší kousky

Tři banány oloupejte, nakrájejte na kousky a vložte do pekáče vymazaného máslem. Zasypte třtinovým cukrem, zalijte koňakem (v nouzi i whiskey dobrá :-)) a poklaďte kousíčky másla. Vražte do trouby rozpálené na 180 stupňů a pečte do doby, než banány krásně zkaramelizijí a jsou omamně voňavé.

Ta vůně prostě přiláká každého mlsala. Pečeme zhruba 20 až pětadvacet minut a dobře si dáváme pozor na to, abychom tuto dobrotu nespálili, karamel by nepříjemně zhořknul.
Upečené voňavé banány necháme mírně vychladnout a poté je seškrábneme do připraveného temně čokoládového těsta.

Zlehoučka zamícháme a vlijeme na plech. A pečeme půl až třičtvrtě hodiny. Záleží na každé troubě, proto radši občas zkontrolujte brownies špejlí. Ale tentokrát bude vše v pořádku, když se na špejli budou pěkně lepit drobečky z této čokoládové dobroty. Jakmile vytáhnete špejli obalenou čokoládou, nechte brownies ještě v troubě, ale až vytáhněte špejli, na které ulpí pevné drobečky tmavé čokoládové hmoty, je čas odtransportovat brownies z teplých krajin trouby.Tyto brownies měli neksutečný úspěch a já byla ráda, že jsem pro účely focení zachránila posledních pár malinkatých kousků.

A tady jim dělá garde poslední lahodný kávový lanýžek s kardamonem.

Svrchní pohled.

Temně čokoládová vášeň, v níž jsou ukryty kousky šťavnatého sladkého banánu obalené ve voňávém a alkoholem ochuceném karamelovém obláčku prostě nepotřebuej komentář. Vyzkoušejte sami.

Ještě pořád nemáte čokoládového potěšení dost? Pak na vás do třetice čeká inspirace poslední brownies bábovka s ovocno-jogurtovým krémem a křupavými sušenkami. Jogurtovo-ovocný krém příjemně odlehčí hutnost čokoládového těsta a pikantní rybíz, který jsem použila jako ovocnou složku, dodá čokoládě zajímavý podtón. Takže pokud se nebojíte neotřelých variací, určitě vyzkoušejte ...

Na brownies jsem opět použila základní těsto z browniesovského receptu od coco-choc. Pak zbývalo jen udělat rybízovo-jogurtovou omáčku, která je až směšně jendoduchá.
Já prostě s troškou vody povařila asi 200 gramů mraženého rybízu, přidala jsem k němu podle chuti hnědý cukr, špetku skořice a kardamonu

a vařila jsem asi pět minut. Po pěti minutách vaření jsem do směsi nalila trošku vody s rozmíchanou lžičkou kukuřičného škrobu, ještě minutku jsem povařla a zhoustlou směs jsem strčila za okno vychladit.


Z vychladlé ovocné omáčky, která nádherně voněla, jsem odebrala asi tři lžíce a ty jsem smíchala se třemi lžícemi hustého bílého jogurtu a se dvěma lžícemi domácího pribináčku.

Vzniklou celkem nevzhlednou ovocnou směsku jsem nalila do vymazané a strouhankou řádně vysypané bábovkové formy

na ovocný jogurtový krém jsem navršila polovinu čokoládové hmoty ze základního receptu na brownies, zlehka jsem pomocí špejle vrstvy promíchala (po upečení se ukázalo, že značně ledabyle)

a do druhé poloviny těsta jsem přidala nahrubo nalámané máslové sušenky (použila jsem celozrnné Be-Be, které mi už dost dlouho strašili v kuchyňské skříňce a já jim chtěla dát nějaké smysluplné využití), které jsem do těsta také jen zlehka zamíchala.

A šup s tím do formy.

Pekla jsem zhruba hodinku, protože vrstva těsta byla dosti vysoká, a když povrch brownies bábovky zmatněl a přestal se třást, vytáhla jsem moučník z trouby. A takhle vypdal po vyklopení.

Vzhledově nic moc, ale chuťově to bylo úžasné, dole křupavé sušenky, uprostřed hutná čokoláda, kterou skvěle zjemňoval skořicí a karadamonem ovoněný jogurtovo-ovocný krém, kterému dodal rybíz tu správnou míru nakyslosti. prostě hravý moučník pro milovníky čokolády a experimentů ...

Tak dobrou čokoládovou chuť!