Červen 2011

Špenátový salát s modrými hrozny a kozím sýrem

23. června 2011 v 10:18 | Madla |  Salátové lupení
jak už jsem tu několikrát naznačila, miluju čerstvý špenát v jeho základní podobě. Samozřejmě nepohrdnu ani špenátem tepelně upraveným, takový lehce na másle podušený špenátek s troškou čenseku je ta pravá dobrota, ale svěží špenátovou nádheru si nejlépe vychutnám ve formě různorodých salátů.

A tak vám přináším tři tipy na netradiční špenátové osvěžení.

Jako první jsem zkombinovala čerstvý špenát z tchyniny zahrádky se sladkými modrými hrozny a čerstvým kozím sýrem s medvědím česnekem - a ač se zdá, že k sobě tyto suroviny vůbec neladí, výsledkem byla chuťová bomba a já měla co dělat, abych se udržela a salátek pro vás vyfotila.



A co tedy budete potřebovat? jen tři věci:

čerstvé špentávové listy, důkladně omyté a osušené a zbavené stonků
modré hrozny, vypeckované a přepůlené
čerstvý kozí sýr, nakrájený na kostičky

pokud vám kozí aroma příliš nevoní, určitě se neprohřešíte proti bontonu, když si do toho vašeho salátu přidáte sýr dle své chuti - určitě by bla svkělá mozarella, ale chybu byste určitě neudělalay také s camemberem či tradičním českým hermelínem. A salátek tak můžete mít pokaždé trošku jiný. Takže vše si pěkně nakrájíme a natrháme, dáme do misky a přelijeme zálivkou. já použila klasiku - vinaigrette - protože jsem nechtěla přehlušit chuť jentotlivých složek salátu.

Jak na vinaigrette určitě víte, ale pokud ne, tady je recept:
2 lžíce panenského olivového oleje
1 lžíce octa (nejlépe kvalitního vinného)
1/2 lžičky soli
1 lžíce cukru

Vše zamícháme a těsně před podáváním přelijeme přes salát a jemně zamícháme.


Pokud chceme mít salát zase trošku jiný, místo hroznů můžeme přidat jahody, ale pak je lepší zvolit přírodní kozí sýr bez příchutě nebo již zmíněnou mozarellu. A přisypat si do salátu můžete i třeba nasucho opražené lískáče nebo mandle.
Bezvadná varianta špenátového salátu vám také vznikne s vyhlazeným melounem a camemberem, mňam. Bohužel foto posledních dvou salátů se díky nenažranosti jejich stvořitelky asi nikdy nedočká uveřejnění :-)

Pokud se bojíte představy špenátu a ovoce, vyzkoušejte tenhle jendoduchý a báječný špenátový salát s cherry rajčátky a kozím sýrem.

Špenát prostě boduje na všech frontách a v kombinaci s letním ovocem je z něj neodolatelný svůdník.

Tak co, máte rádi špenát?

Karamelové vábení nejen na léto

18. června 2011 v 22:18 | Madla |  Sladké vábničky
Karamel - pro někoho sladká lepivá hmota, při jejíž konzumaci strávníkovi naskakuje husí kůže z představy dentistických nástrojů, pro dalšího zase velká vášeň a místo pro dezertov experimentování. Protože jsem si po svatbě a následném přestěhování se do rodiště mého muže vybrala opravdu skvělého a jemného zubaře, odpůrce karamelu ze mě asi nikdy úplně nebude. Ale letos jsem, nevím, zda to přičíst rostoucímu těhotenskému břichu, karamlovým vábničkám úplně propadla.

Takže pokud jste také fandové karamelu, zkaramelizovaného Salka a podobných dobrot, následující řádky můžete číst se slastně přivřenýma očima a s pusou plnou slin. Protože přesně takhle na mě dezerty, které vám chci představit, působily.

Takže než na sebe prásknu další osobní informace, pozvu vás raději do mého karamlového snu, který musím začít jak jinak než klasikou nejklasičtější - koláčem Tarte Tatin.

Pokud chcete jít na celou věc vědecky, mrkněte se třeba k panu Cuketkovi. Pokud ale potřebujete rychlý a nezkazitelný (takřka blbuvzdorný chtělo by se říci) recept, přikládám vám ten svůj. Funguje svkěle, chutná i voní úžasně a pokud k němu jak doprovod zvolíte domácí skořicovou zmrzlinu, chuťový orgasmus máte zaručen.

A jak tedy na to?

Někdo nedá u Tarte Tatin dopustit na lístkové těsto. Jenže mě to kupované nechutná, v mrazáku už mi domácí lístkové těsto došlo a chtěla jsem se se svým koláčem při své tatinkovské premiéře blížit co nejvíce originálu - proto jsem zvolila výrobu křehkého máslového těsta. A volba to byla svkělá. Štavnaté, horké a zkaramelizované ovoce skvěle doladila křupavá sladká máslová krustička k úplné dokonalosti.

Tak co? Jste zvědaví? Pustíte se do tohoto fenomenálního známého koláče?

Tak tady je recept na variantu jablkovo-broskvovou.

Křehké těsto:

150 gramů hladké mouky
75 gramů studeného másla
2 vrchovaté lžíce cukru (já používám cukr hnědý)
5 lžic studené vody
špetka soli

Dále:

jablka, oloupaná a odjádřincovaná, nakrájená na osminky
broskve, odpeckované a nakrájené na osminky
máslo na vytření formy nebo formiček
třtinový curk na vysypání formiček

Postup je stejný jako při přípravě klasického lineckého těsta - vše kromě vody tedy nasypeme do vhodné nádoby, přidáme pár lžic vody (ne všech pět najednou) a rukama rychle uhněteme nelepivé máslové těsto. Pokud se nám hmota drobí, přidáme lžíci studené vody. Těsto poté zabalíme do mikrotenové fólie a dáme do lednice na alespoň půl hodinky a pokud spěcháme, vložíme jej na pět až deset minut do mrazáku.
Za tu dobu si oloupeme a odjádřincujeme jablka a odpeckujeme broskve. Ovoce si nakrájíme na osminky.
Já chtěla z tohoto udělat jen takové mikro tatinky, takže jsem místo klasické velké formy použila malé jednoporcové keramické kokotky o objemu 250 ml.
Ty jsem pořádně vytřela máslem (na jednu porci odhaudji tak 20 gramů másla) tak, aby na dně zbyla pěkná máslová krusta.


Na máslo jsem rovnoměrně rozsypala hnědý cukr, na jednu proci padla jedna vrchovatá lžíce třtinového cukru. Rozpálila jsem si troubu na 200 stupňů a do cukrem vysypaných kokotek jsem rozdělila štědrou dávku ovoce tak, aby tvořilo dvě vrstvy.


Takto připravené jsem šoupla na čtvrt hodinky do trouby, kde v průběhu patnácti minut vznikla z másla, cukru a ovoce neodolatelná bubaljící a karamelem vonící dobrota. Rychle jsem vytáhla a celou tu sladce bubůající krásu zakryla slabě vyváleným kolečkem již uchystaného a studeného křehkého těsta.


Vrátila jsem ještě na patnáct mintu do trouby, aby těsto pěkně zezlátlo.


Výsledek jsem vytáhla, malou chviličku počkala a trochu se strachem z výsledku překlopila na připravený talířek. A voilá, zadařilo se! Nic se nikam nepřichytilo, karamel nebyl přepálený, šťáva z ovoce nepřebývala, prostě mazec.


A když jsem vše ještě doplnila domácí smetanovou zmrzlinou se skořicovou chutí,


výsledek přečil všechna má očekávání a Tarte Tatin se stal mým oblíbeným dezertem, kterým jsem se vždy večer odměňovala za úspěšné uspání našeho dvouletého batolete.









Úžasnou skořicovou zmrzlinu jsem dělala přesně podle tohoto receptu Mlsné kočky Pavlíny a tato zmrzlina má nyní nezastupitelné místo v našem mrazáku - momentálně v něm dlí (jak jinak než) karamelová zrmzlina s kousky zkaramelizovaných mandlí. A také zmrzlina levandulová, ale o dezertech provoněných levandulí zase až někdy příště.

Pokud vám učarovalo ovoce utopené v karamelu, zbystřete nyní pozornost, protože přichází jendoduchý letní dezrt nabitý chutěmi - zkaramelizovaný ananas.

Tento superjednoduchý a superchutný dezert vznikl z potřeby zužitkovat nějak ananas, který byl v náhlém pominutí smyslů zakoupen a samotný, ač zralý a kvalitní, byl chuti nevalné a poněkud mdlé. Tak než s milým ananasem zamířit k odpakovému koši, pokusila jsem se o ušlechtilý výkon, dát mu nějakou chuť. A povedlo se. Takže vám představuji opilý zkramelizovaný ananas se skořicovou vůní.


A jak na něj? A co na něj?

Na dvě lehké porce budeme potřebovat:

2 asi centimetrová (nebo centimetr a půl) kolečka očištěného čerstvého zralého ananasu
plátek másla (cca 20 gramů)
hnědý cukr (asi dvě lžíce)
dvě špetky skořice
dva střiky koňaku nebo whiskey
plát alobalu

Anansa jsem očistila a nakrájela na kolečka, která jsem přepůlila a odstranila jsem také tuhý prostředek.


Takto připravený ananas jsem ze všech stran obalila v hnědém cukru


a obalené kousky dala na plát alobalu


na každé kolečko jsem vložila malý plátek másla


zlehka zasypala skořicí a přelila střikem dobré whiskey.


Alobalový obleček sjem každé ananasové dobrotě pěkně utemovala a šoupla ty lesklé amarouny do trouby vyhřáté na 200 stupňů. A pekla jsem je asi 15 až dvacet minut, prostě do doby, než se domem začala vznášet opojná ovocně karamelová vůně. Opatrně jsem rozbalila a vykydla na talířek.


A servírovala jsem se skořicovou šlehačkou.


Skořicovou šlehačku jsem připravila úplně jednoduše. Do takřka ušlehané šlehačky jsem přidala dvě lžíce cukru moučka (nebo podle vaší chuti) a lžičku skořice a došlehala jsem dotuha.


A svěží ovocný dezert s chutí karamelu a skořice a s jemnou vůní po použitém alkoholu mě překvapil. Stejný postup se dá použít i na banány, i zde je chutný výsledek zaručen (testováno na lidech přede dvěma dny :-))

Ještě pořád nemáte karamelu plné zuby? Tak vyzkoušejte karamelové menu, které jsem nachystala na oslavu synkových druhých narozenin. A co se podávalo? Karamelové mini Pavlovy a čokoládové skořápky plněné karamelovým krémem.


Srdíčkové mini Pavlovy jsem dělala podle tohoto osvědčeného receptu, jen jsem místo klasického bílého cukru použila cukr třtinový, který dal křehoučkým a jemným pavlínkám lehký a příjemný karamelový nádech.


A s čím jsem tato křehká srdíčka vonící sladce po karamelu servírovala? S jahodovým coulis, neboli jahodovou ovocnou omáčkou, kterou jsem připravila jednoduše tak, že jsem nakrájené jahody svařila s troškou vody a hnědého cukru na hustší omáčku. Odebrala jsem pár lžic horké omáčky, v nich jsem rozmíchala lžičku kukuřičného škobu, vrtáila na pltonu aještě dvě mintuky povařila. Poté jsem nechala vychaldnotu a servírovala v zapůjčeném omáčníku.


A nezbytnou součástí Pavlovy byla samozřejmě také dotuha ušlehaná a jemně oslazená šlehačka. A kompletace byla následující: mini Pavlova + šlehačka + jahodové coulis = spokojenost a plné pusy všech hostů.

A protože jahody a karamel k sobě prostě padnou jako ulité, byly dalším dezertní volbou čokoládové skořápky s karamlovým krémem, které jsem tvořila podle tohoto receptu Hanky Michopulu. receptem jsem se inspirovala jen volně, protože se narozenin našeho synka účastnila i moje malá neteř, která musí ve svých čtyřch letech dodržovat přísnou bezlepkovou dietu, a proto jsem se snažila celé menu pojmout celiaticky. Takže místo sušenek jsem do čokoládových skořápek použila domácí pohankovo-mandlový griliáš. Ten je opravdu výborný a může tvořit křupavou posýpku na jakékoli krémové nebo zmrzlinové dobroty, které si dopřejete. Já s ním například ozdobila nepečený karamelový dortík s banány.

A jak na pohankovo-mandlový griliáš?

Vše jsem dělal od oka, takže přidám jen obrázkový postup. na mírném plameni nasucho opražíme nahrbo drcené mandle,


až se mandle rozvoní, přidáme k nim stejný podíl loupané pohanky lámanky. a pražíme dál.


po pár minutách vše zasypeme krystalovým curkem a přilijeme trošku vody.


a po malé chvilce nám vznikne sladký a křupavý karamel, který vlijeme na naolejovaný talíř.


Talíř opravdu nesmíme zapomenout potřít troškou oleje a pořádně jej do všech stran rozetřít, jinak bychom z talíře vychladlý karamel dostávali opravdu jen horko těžko. Vzniklý pohankovo-mandlový griliáš dáme do chaldu ztuhnout a až ztuhne, rozlámem jej na malé kousky, které přidáme do rozpuštěné hořké čokolády. Směsí vylijeme potravinovou fólií vyložené mističky (nebo v mém případě důlky z muffinové formy) a necháme v chladu zatuhnout. Zatuhnuté vyklopíme (to je trošku pro silné nervy, já u tohoto kroku klela jako špaček - ještěže jsem tuto činnost prováděla za odpoeldního spánku dítěte) a naplníme připraveným karamelovým kréme, který jednoduše připravíme smícháním vaničky měkkého tvarohu, jedné zaksynaé smetany a půlkou plechovky Salka karamel. Vše zamíchat a naplnit. A odzobit čerstvými jahodami a posypat zbylým mandlovo-pohankovým griliášem.


A garantuji vám, že po téhle dobrůtce budou nadšeně sahat nejen ti, kteří jsou omezeni bezlepkovou dietou.

Tak dobrou nejen karamelovou chuť a krásné teplé léto přejej všem Madla.

Pesto nejen pro Pepka námořníka

15. června 2011 v 13:43 | Madla |  Bezmasé dobrůtky
Miluju pesto. Ať už to pravé, bazalkové, nebo jeho různé napodobeniny. S pestem se dá krásně vyblbnout, v podstatě jde o kombinaci něčeho zeleného, něčeho oříškového a zapomenout nemůžeme samozřejmě na kvalitní olivový olej a pravý paramzán. I když já občas (když už nám zásoba paramzánu došla) do pesta dala třeba můj oblíbný sýr pecorino a bylo to taktéž úžasné.
Ale v tomto období dolsova ujíždím na čerstvém špenátu, kterým mě dostatečně zásobuje moje hodná tchyně, takže i hrátky s pestem se odvíjí zcela ve stylu Pepka námořníka. A i špenátové pesto je vskutku lahodné. Takže pokud máte na zahrádce čerstvý špenát a nebojíte se ho použít i jinak než ve formě obligátního špenátu dušeného, zkuste tuto bezvadnou a lehkou zelenou omáčku, která se hodí nejen k těstovinám.

A tady je recept:

2 hrsti čerstvého opraného špenátu, zbaveného silných řapíků
3-6 stroužků česneku (podle velikosti česneku a vašich česnekových preferencí)
1,5 dl kvalitního extra panenského olivového oleje
velkou hrst neloupaných mandlí
velkou hrst nadrobno nastrouhaného parmazánu či sýru pecorino
sůl a pepř na případné doladění chutí

Nejprve si v mixéru najemno rozemeleme mandle. Kdo chce, může použít mandle loupané, mě pesto chutná z mandlí neloupaných, které mu dodají takovou zemitější a plnější chuť. Poté do mixéru dáme oloupaný čensek dle chuti, čerstvý špenát zbavený tuhých řapíků, zalijeme olivovým olejem a krátce v mixéru projedeme. Já mám radši hrubší texturu pesta, takže pesto mixuji jen nezbytně krátkou dobu, ale pokud máte raději konzistenci hebčí a více omáčkovou, mixujte dle vaší libosti. Až bude hotovo a bude na vás koukat zelená hmota, která nebude ani tekutá, ani tuhá, přisypte k ní pořádně velkou hrst najemno nastrouhaného parmazánu, zamíchejte, ochutnejte a podle chuti dolaďte případně troškou soli a pepře. pokud se vám zdá pesto příliš husté, přilijte k němu trošku olivoého oleje.

Výsledné foto vám nepředložím, protože je jednak nefotogenické a za druhé bylo toto pesto připravováno v časové tísni a s dítětem dožadujícím se: "Na písek, já chci na písek ..."

Ale že si nevymýšlím a pesto naplněné do skleniček a zalité ještě troškou olivového oleje má vždy místo v naší lednici, o tom svědčí následující jednoduché špagety s pestem:


posypané peřinkou z nezbytného parmezánu:

A aby toho zeleného nebylo jen tak málo, přihrála jsem špenátovo-mandlovému pestu za kamaráda křupavou brokolici. Tu jsem jen pár minutek vařila v páře,


poté ji přendala do pekáče, ke třem lžícím pesta jsem přimíchala tři lžíce měkkého tvarohu z vaničky, dvě lžíce jogurtu, zlehka osolila a opepřila a jemně dochutila muškátovým oříškem,


nalila na ještě křupavou brokolici


a celou tu zelenou nádheru jsem zasypala nastrouhaným parmezánem a vše jsem čtvrt hodinky zapekla. jako přílohu jsem zvolila dušenou rýži tří barev a vzniklo ač velmi dietní, tak velmi chutné jídlo.


A protože mi zbylo ještě dost stonků a odřezků z brokolice (měla jsem krásné dvě křehké hlavičky), spáchal ajsem ještě lehkou krémovou brokolicoovu polévku. A jak jsem ji uvařila? Zase jen jednoduše, k oloupaným a nakrájeným stonkům z obou brokolic jsem přidala několik na kostky nakrájených brambor, osolila a uvařila doměkka. Poté jsem ručním mixérem vše umixovala na hladký krém, dochutila troškou muškátového oříšku a přidala jsem tři lžíce špenátovo-mandlového pesta, které tak trošku nudné polévce dodalo středomořský punc.
Polévku můžete stejně jako já servírovat se lžící dobré zaksyné smetany nebo créme fraiché.


Dobrou nejen špenátovou chuť vám přeje Madla!

Dva nepečené dortíky - jeden chlazený, druhý mražený

4. června 2011 v 14:10 | Madla |  Sladké vábničky
Nevím, jak vy, ale já mám chuť na sladké neustále, ať jsou teploty jakékoli. I když je pravda, že v horoucích jarně-letních dnech myslím stále častěji a častěji na doborty nepečené. Komu by se taky chtěl krásný den trávit u plotny, že?
A protože taková sladká dobrota musí splňovat má přísná kritéria - musí být rychle hotová, snadná na přípravu a musí také dobře vypadat, představuji vám své dva letošní favority.

Prvního dortového krasavce jsem chystala na dvojmužnou oslavu jao sladký dárek pro tchána. A protože je můj tchán velkým milovníkem čokolády, bylo jasné, že dobrota to musí být čokoládová. Ale protože další z pozvaných strávníků čokoládu odmítá v jakémkoli stavua skupenství, ale bílá "čokoláda" mu nevadí, bylo rozhodnuto. "Upeču" sametově jemný dortík z bílé čokolády a bílého vína. Bílé víno dodá sladké čokoláda jemnou ovocnou příchuť a nebojte se, v dortíku je ho jen stopové množství, proto si tento rychlý nepčený dezert mohou dopřát i malé děti a těhotné ženy.

Místo korpusu jsem vyrobila lahodnou a křupavý mandlovo-sušenkový podklad, na který budete potřebovat jen následujících pár ingrediencí:

150 gramů oblíbených sušenek či dětských piškotů
100 gramů mandlí
tři lžíce mléka

Sušenky či piškoty rozmixujeme v mixéru, pokud jej nemáme, dáme je do silnějšího igelitového sáčku a vyzuříme se na nich paličkou na maso. Mandle také rozmixujeme a obě drtě, piškotovou i mandlovu smícháme.


Přilijeme tři lžíce mléka a pomocí prstů vyrobíme drobenku,


kterou napěchujeme do dortové formy. Já použila dortovou formu o průměru 20 cm, pokud máte větší či menší, prostě zmenšete či zvětšete poměr sušenek, mandlí a mléka.


Vložíme do lednice a vrhneme se na krémovou náplň.

Na krémovou náplň si nachystáme:

dvě tabulky bílé čokolády, rozlámané na kousky
tři lžíce bílého vína
1 balení ricotty
1 balení macsarpone
1 měkký tvaroh ve vaničce (nejlépe tučný)

Čokoládu rozlámanou na kousky rozpustíme nad vodní lázní.


A k rozpuštěné čokoládě přlijeme tři polévkové lžíce bílého vína.


Do smaetově jemného čokoládového krému vmícháme ricottu, mascarpone a měkký tvaroh.


Krémovou hmotu


vlijeme na vychlazený sušenkovo-mandlový kropus a necháme vychladit v lednici. Nejlépe přes noc. Po zatuhnutí vytáhneme z lednice, odstraníme obruč ...


a podle libosti dozdobíme.
já volila jen decentní posyp holandským kakaem a "borduru" z přepůlených cukrářských piškotů, které jsem poté převázala pro slavnostnější efekt mašlí.



Krájíme na řezy, pochutnáváme si a pomlaskáváme.


Koláč je díky sýrům jemný a není příliš sladký, víno v něm zanechá pouze jemný ovocný ocásek, který skvěle podtrhuje sladkost bílé čokolády.

Tento nepečený dezert měl na oslavě úspěch úplně u všech - u dětí, u dospělých, u čokoholiků i u odmítačů čokolád. A přitom vypadá poměrně elegantně a je jednoduchý a rychlý až hanba.

A protože květen byl ve znamení oslav a co může být lepšího, než oslavenci nabídnout sladký dortík vlastní výroby, už následující týden jsem vyráběla další variaci na nepečený dort. Ale co čert nechtěl, chybička se vloudila a dort mi nechtěl přes veškeré přemlouvání ani výhrůžky v lednici ztuhnout. bylo tedy nutné jej přemístit do mrazáku. jenže pak milý dort čekala ještě více než půlhodinu trvající přeprava a já se děsila, jak to všechno dopadne. Naštěstí do dort ustál a navzdory dalším nepečeným kreacím podávaným na oslavě mé švagrové byl přijat velice kladně.

Takže pokud máte místo v mrazáku, velkou chuť na něco jemného a karamelového, takřka bez práce, pořiďte si následující ingredience:

Na "korpus" jsem opět použila kombinaci mandlí a sušenek, spojených mlékem na drobenku a vše jsem ještě předpekla v troubě do křupava.


Upečený "korpus" jsem nechla zchladnout a pak jej šoupla na vychlazení do lenice. Na vychlazený kropus jsem nakladla podélně přepůlené banány (vyšlo jich tak dva a půl velkých banánů na formu o průměru 20 cm).


Na banány jsem nalila karamelový krém složený z jedné plechovky Salka karamel (jedná se o již zkaramelizované sladké kondenzované mléko, takže vám odpadne zdlouhavé vaření a chlazení), 1 kelímku ricotty, kelímku zakysané smetany a vaničky měkkého tučného tvarohu. Vše zamícháno a vznikl báječný kém jemně karamelové chuti.


Po vytažení z mrazáku jsem dort posypala mandlovo-pohankovým griliášem, ale zdobení můžete použít jakékoli - karamelové ozdoby, posypat nastrouhanou čokoládou, či jen poklást ovocem.


Křupavý a sladký mandlovo-pohankový griliáš krásně kontrastoval s hebkým a krémovým základema křupavost znovuvytvářela spodní sušenovo-mandlová vrstva.
Prostě to bylo mandlovo-banánovo-karamelové pohlazení, které se sice zdálo jako počáteční neúspěch, ale já už vím, že jej budu rozhodně brzy (pokud nepřestanou letní vedra) opakovat.


Dortík sice nevypadá na fotkách moc fešácky, ale vemte prosím v potaz, že měl být celou dobu v klidu v mrazáku a místo toho se kodrcal teplým autem více než půlhodinu po neupravených a díratých vesnických silničkách, kdy ho ve formě držel jen můj urputný pohled a víra.


Tak vám přeji ledovou a sladkou dobrou chuť!