Marmelády a spol. opět útočí

30. srpna 2011 v 11:00 | Madla |  Zavařování
Tak už to na mém blogu začíná vypdat mírně monotematicky, ale slibuju, že střídání zavařovacích partií s ledovými závějemi zmrzlin a sorbetů už brzy skončí a já se zase začnu chovat normálně. I když, kdo ví, pokud u nás doma přistane zase košík plný krásně vyzrálého ovoce, bude mi určitě líto nechat jej vniveč a zase svou dosavadní zavařovací mánii pustím ze řetězu.

Můj posledním zavařovací příspěvek byl poněkud monotematicky rynglově orientován a tentokrát se bude zavařování odehrávat v rudě rybízovém stylu. Podařilo se mi totiž už loni přemluvit tchyni, aby nelikvidovala nadbytečný keř rybízu, a teď za toto rozhodnutí účtuji. Ale je to zúčtování sladké a milé, alespoň pro mě, protože mě domácí výroba džemů, marmelád a podobných dobrot zcela pohltila.

Pokud máte malé dítě/děti je bezva, když se zapojí do přípravy. Našeho dvouletého aktivistu moc bavilo ráchat se spolu s ovocem ve dřezu, poté rybíz cedit cedníkem a vsypávat je do hrnce. Také ho bavilo rovnat na utěrku čisté sklenice a víčka, ale později jsem tuto činnost raději převzala sama, protože se mu velmi často líbilo velké množství sklenic, se kterými si pak nutně musel hrát, takže bych nakonec neměla hotový džem či marmošku do čeho lít.

Takže pak nastala druhá fáze, převlečenému a nakrmenému dítěti pustit na počítači oblíbeného Bořka stavitele


a zatnout zuby při nedobrovolném poslechu další oblíbené technické "pohádky" O červeném traktůrku.


Ale při obou zmíněných "pohádkách" toho stihněte udělat relativně hodně, protože jsou docela dlouhé, kupodivu mají i logický děj a i naše hodně neposedné dítě se vydrží dívat na jeden či dva díly celkem nehnutě.

Takže díky Bořku a Traktůrku za to, že máme plný sklep zavařenin :-)

Dobře, dobře, už končím s těmi prostoduchými výlevy (těhotenské hormony jsou asi rzovna v dominancia zdravý rozum si vzal na chvíli dovolenou) a přecházím k receptům.

Nechtěla jsem dělat jen "obyčejnou" rybízovou marmeládu a navíc nemám robota, takže propasírovat temně rudé kuličky do podoby šťávy by mi dalo zabrat víc než dost. A tak vznikl vynikající rybízový džem s domácím smetanovo-pomerančovým karamelem. Výsledný produkt jsem bohužel nestihla vyfotit, stejně jako fotopostup, protože to prostě poslední dobou nejde ještě spolu se snahou zabavit při procesu vaření malého prcka dohormady.

Ale věřte mi, že džem je báječný. Představte si šťanaté kyselkavé kuličky červeného rybízu obalené ve sladké šťávičce z voňavého a hedvábně jemného karamelu s příjemným pomerančovým aroma.

Nejdříve si tedy musíte připravit domácí smetanový karamel. Více o výrobě a požití domácího smetanového karamelu tady, ale pokud se vám nechce číst,recept předkládám znovu zde.

Na smetanovo-pomerančový karamel
jeden hrnek (250 ml) cukru krystal
tři lžíce vody
1 kelímek (215 gramů) smetany ke šlehání
1/2 lžičky soli
na dochucení přidat šťávu ze pomerančů
Do pánve vsypeme cukr a vlijeme k němu tři lžíce vody. Svaříme na karamel a až bude karamel kráně zlatavý (pozor, nespálit, karamel by zhořknul), odstavíme karamel ze zdroje tepla a opatrně do něj vlijeme tekutou smetanu ke šlehání. Pozor, bude to šíleně bublat a možná i prskat a navíc se v karamelu utvoří žmolky a všechnoto bude vypdat hrozně a tak, že se to nikdy nespojí, ale vemte si metličku, vraťte karamel na úplně ztlumený zdroj tepla a míchejte a míchetje, dokud se hmota pěkně nespojí. Pak definitivně odstavte, přisypejte půl lžičky soli (sůl dodá karamelu na hloubce, věřte nebo nevěřte, je to vyzkoušeno averze bez přidané soli není tak dobrá) a na závěrečné dochucení přidejte čerstvě vymačkanou šťávu ze dvou pomerančů.


A pak to šlo ráz na ráz: umyté a okapané kuličky červeného rybízu jsem vsypala do hrnce, přimíchala k nim balíček Gelfixu smíchaný se dvěma lžícemi cukru, nechal ajsem dvě minutky povařit. Poté jsem do bubaljící směsi nasypala půl kila cukru krystal smíchaného s cukrem třtinovým, promíchala a nechala zrhuba deset mintu probublávat. Pak jsem jen z vedlejší pánve přilila chladnoucí karamel, zuřivě jsem pár minut míchala, aby se hustý karamel pěkně všude rozptýlil a poté jsem jen plnila do čistých a horkou vodou vysterilizovaných sklenic. Zašroubovat, postavit na víčko a je to.
Mňam. Tenhle džemík mi fakt moc chutnal, to spojení kyselosti rybízu a sladkosti krémového karamelu bylo prostě úžasné.

Takže když jsem od manželovy maminky (snažím se vyhýbat slovu tchyně, protože takové označení má pro mě pejorativní nádech) vyfasovala dva litry čisté rybízové šťávy, zajásala jsem radostí (a manžel si povzdechl hrůzou) a začala jsem přemýšlet nad dalšími chuťovými kombinacemi. A protože máme doma moc rádi spojení rybízu a bílé čokolády, bylo jasné, vznikne rybízová marmeláda s bílou čokoládou. jenže bych to nebyla já, kdybych to nechtěla mít zase trošku jinak. už mě unavovalo kupovat neustále Gelfixy a rybíz přeci patří mezi přirozené pektiny, takže jsem se rozhodla udělat marmeládu přirozeně, bez sáčkovacích pomocníků.


A povedlo se? Jo, říkám, povedlo a stálo to za to. Takže pokud máte ještě nějaký rybíz, určitě se na tuhle jednoduchou marmeládku vrhněte, nebudete litovat.

Na jednu dávku budete potřebovat:

1 litr čerstvé šťávy z červeného rybízu
700 gramů cukru krystal
1 tabulku bílé čokolády, rozlámané na kousky (použila jsem Schogetten)

Postup je jednoduchý jako facka. V hrnci necháme přijít k varu rybízovou šťávu, přisypeme k ní cukr a asi půl hodinky vaříme. Po půl hodince kápneme na malý talířek jednu až dvě lžičky směsi a pokud po chvilce pěkně zatuhne, můžeme do bublající marmošky nasypat rozlámanou čokoládu apár minut zuřivě míchat, aby se čokoláda pěkně rozpustila. Pokud máme směs pořád řídkou, nepropadáme panice a prostě za občasného míchání vaříme dál a bílou čokoládu přidáme až když nám zkouška zatuhnutí na talířku proběhne úspěšněji.

Ale fakt to stojí za to. Tahle marmeláda je konzervantů prostá a díky bílé čokoládě má opravdu příjemný smetanový ocásek. Prostě mňam. Už se těším, jak s ní budu promazávat linecké cukroví na Vánoce.

A aby toho rybízu nebylo až tak moc, uvařila jsem ještě jednoduchou broskvovou marmeládu. Tu jsem tentokrtá ničím extra neochucovala, chtěla jsem ji totiž použít, až budu mít zase někdy nutkání upéct si pravého Sachra.

A protože mi v průběhu broskvovo-rybízového šílenství přistál v předsíni další košík s rynglemi, nezbylo se s těmi nezmary nějak vypořádat. Už jsem neměla žádnou marmeládovou inspiraci, takže jsem sáhla do inspirace on-line a z Apetitu si vybrala recept na pikantní meruňky s chilli. Recept jsem si upravila trošku po svém a napasovala ho samozřejmě na ryngle.
A protože z recepty z Apetitu mívám většinou nějaký problém, vyskytl se i tady, a mě zbyla spousta kořeněného sladkého nálevu. Inu, nelenila jsem, vypeckovala jsem zbytek rynglí, které měly původně jít do rynglového koláče se smetanovým krémem, narvala je do skelnic a zalila zbylým nálevem. A v hrnci na několika složených plenkách (ne papírových samozřejmě :-)) je dvacet minut sterilizovala při neurčité teplotě. A zatím se nezkazili a vypadají moc dobře.
Foto jsem bohužel nestihla pořídit, protože aktivní manžel tentokrtá nelenila čerstvě zavařené tovary ihned odnesl do našeho přehlubokého a pavouky napěchovaného sklepa. Ale pokud se nestane něco výjimečného, tak slibuji, že do konce týdne ke článku všechna chybějící fota dodám. Čestné pionýrské!

Ale teď k receptu na kořeněné ryngle. Původní recept je tady, já ten svůj ještě obohatila o pepř a hřebíček a sladký nálev ještě o pomerančovou kůru. Takže na jednu dávku budete potřebovat:

1 kg omytých a vypeckovaných rynglí
12 malých chilli papriček (já použila čerstvé)
12-16 kuliček nového koření
12-16 kuliček barevného pepře
8 hřebíčků

Na nálev:

1/2 litru vody
150 g třtinového cukru
1 lžíce sušené pomerančové kůry

Sklenice vysterilizujeme v horké vodě a plníme je omytými a vypeckovanými rynglemi. Vrstvy rynglí prokládáme chilli a kořením. Až máme všechny skleničky hotové - budou jen čtyři malé, svaříme si vodu s cukrem, přidáme do ní lžíci sušené pomerančové kůry a ryngle zalijeme. Zavíčkujeme a necháme vychladnout.
Hodí se k různým grilovaným masům, nebo k rýži s masem na orientální způsob, ale nebála bych se je přidat i k něčemu sladkému - doporučeno je podávání s vanilkovou zmrzlinou.



Já tyto ryngle vyzkoušela s domácí čokoládovou zrmzlinou a byla to bomba!

Skvěle chutnají i jen tak, třeba s křupavými domácími karamelovými sněhovými pusinkami.


Nebo je vyzkoušejte se skvělým jogurtovo-medovým cheesecakem s kardamonem.
Každopdáně, ať zvolíte jakoukoli kombinaci, nebudete litovat, pikantní ryngle vás nezklamou a zahřejí :-)
Takže krásný zbytek léta a dobrou chuť vám přeje Madla!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Catalina Catalina | Web | 31. srpna 2011 v 1:23 | Reagovat

Tééda, kde ty na chodíš na tak skvělé zavařovací nápady? Marmeláda s bílou čokoládou a rybízem zní naprosto skvostně a velice originálně! Bohužel rybíz už letos nemám, je zpracován na omáčku ke svíčkové :D Ale jestli příští rok nějaký bude, tak jdu do toho tvého, mňam!

2 Madla Madla | E-mail | Web | 31. srpna 2011 v 10:11 | Reagovat

Catalina: Děkuju moc za tak krásný komentář, který mě od mistryně sladké kuchyně zvlášť potěšil! Kombinaci rybízu a bílé čokolády už mám vyzkoušenou např. v bábovkách a buchtách, tak jsem si říkala, že by to mohlo fungovat i s marmeládou :-)
Omáčka ke svíčkové zní skvěle, u nás doma moc omáčkoví nejsme, takže rybíz měl jednostranně sladké využití ve formě marmelád, džemů a zmrzlin :-)

3 Meg Meg | Web | 1. září 2011 v 14:47 | Reagovat

Jééé, já tak závidím :) My doma v podstatě už marmelády nezavařujeme, a tohle všechno je moooc lákavé. Vážně nechápu, kde ty nápady bereš :D A těším se na ta případná fota :)

4 Vilemína Vilemína | 1. září 2011 v 15:36 | Reagovat

Je to vskutku marmeládová invaze! ATaky oceňuji ty nové nápady, hlavně když je pak pro marmošky využití!

5 Madla Madla | E-mail | Web | 1. září 2011 v 19:16 | Reagovat

Meg: Jé, tak to jsem ráda, že někdo závidí, u nás doma jsem se totiž se svým marmeládováním moc s radostí nesetkala :-( (Prý, kdo to bude jíst?).
Na to, že jsem se letos do zavařování pustila prakticky poprvé, jsem tomu docela propadla a inspirace už pak přicházela sama o sobě :-)

6 Madla Madla | E-mail | Web | 1. září 2011 v 19:18 | Reagovat

Vilemína: Díky :-) To tedy je, police ve sklepě jsou hezky zarovnány jako vojáčci a já jsem ráda, že budu mít alespoň pro pár lidí jedlé vánoční dárky a určitě se pro marmošky najde i jiné využití.

7 toffo toffo | Web | 5. září 2011 v 19:15 | Reagovat

Marmeládování je skvělé hobby a nenechej se odradit. Vzpomínám na sebe před třemi lety a neštovicové stonání. Však ony vydrží déle,jak jednu sezonu a jak rádi si je namažou na rohlík, toast, chlebík, až maminka nebude mít čas rozmazlovat žaloudky. Letos jsi marmeládová královna.

8 Madla Madla | E-mail | Web | 5. září 2011 v 20:42 | Reagovat

toffo: Maruško, díky moc za báječný komentář. Zavařování a spol. mě letos chytlo tak, že uvažuju o koupi zavařovacího hrnce :-) Zatím se jen modlím, aby v našem vlhkém sklepě marmeládky bez úhony nějaký čas přestály, protože doba, kdy nebudu mít tolik času na rozmazlování rodinných žaludků, se pomalu blíží.

9 Mažňák Mažňák | Web | 6. března 2013 v 12:15 | Reagovat

Tak takovýhle ringle s pořádnou dávkou zmrzliny bych si fakticky dal líbit! Zvláště teda v létě, teď v zimě, když jsem nachlazenej, bych raději baštil ty ringle :)

10 Madla Madla | Web | 7. března 2013 v 11:15 | Reagovat

Mažňák: To jsem moc ráda, že jsem vás tak navnadila! Už se taky nemůžu dočkat léta, až budu moct mlsat zmrzlinu s ovocem po kilech :-)

11 kazoo kazoo | Web | 27. září 2016 v 14:38 | Reagovat

snadná půjčka :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama