Štika na stříbře

3. srpna 2011 v 10:23 | Madla |  Rybky nejen mořské

Miluju čerstvé ryby. Naštěstí i manžel a synek jsou nadšenými rybožrouty, takže se u nás na rodinném stolepravidelně v pátek objevuje nějak upravená rybka. A mnohdy to není jen v pátek, dost často se stane, že se na talíři rybka objeví i častěji. A tak to bylo i v případě dravé štiky, která si to k nám domů připlavala sice vetradiční rybí pátek, ale protože jí byl pěkný kus, zůstala u nás ještě přes víkend. Nikdo ale nelitoval, protože byla výtečná.

Na tuhle rybí zubatici
jsem se těšila už dlouho, ale když mi přistála na stole, ještě se mrskající a s otevírající se tlamou,
najednou jsem nevěděla, co si s ní počít. V lednici toho tak nějak příliš nebylo (nebo absolutně nevyhovující potraviny), ale stačilo jednou zašmátrat a a obejvit pořádnou nálož krásné červené ciuble, pod níž se skrývala její obyčejnější bílá přítelkyně. A bylo jasné, štika bude s cibulí. A protože jsem vařila spolu s naším zvědavým prckem, musela to být opravdová rychlovka a co nejméně pracná. Tak přišel ke slovu alobal.

A jak jsem tedy s milou štikou naložila? Pěkně jsem ji umyla, zlehka posypala hrubě mletou solí a čerstvě uhmožděným pepřem (tedy mou oblíbenou směsí pepřů), řádně pocákala olivovým olejem a jala jsem se loupat a krájet oba druhy cibule. Ty jsem nakrájené na kolečka rozvrstvila na štiku, přidala jsem na půlkolečka nakrájené dva citrony a asi patnáct deka pěkné domácí slaniny, pokrájené na hrubé nudličky
a celou rybu i s cibulí jsem zabalila do alobalu a dala péct zhruba na hodinu do trouby vyhřáté na 200 stupňů.


Ke štice jsem jako přílohu zvolila brambroy pečené v alobalu, které prostě miluju. A takhle ta zubatá rybí krasavice vypadala po upečení.

A bylo to přímo epesní :-) Slanina zachovala štavnatost ryby, pečené citrony jí dodaly šmrnc a voňavá cibule pečením ztratila svou štiplavost a dělala štice příjemného společníka.


Můj momentální nápad byl tedy uskutečněn, ale protože jsem vše dělala od oka, a protože i šticí míry bývají různé, berte tenhle rybí recept třeba jako inspiraci, k jejímuž uskutečnění budete potřebovat jen pár věcí:

pěkně čerstvou rybu v celku
dva druhy cibule (bílá a červená), pokrájené na silnější půlkolečka
citron či citrony, nakrájené na silnější půlkolečka
několik lžic kvalitního olivového olee
(a případně trošku dobré slaniny, pokrájené na hrubší pásky)

a na zabalení pěkný kus alobalu.

Dobrou rybí chuť vám přeje Madla!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 HaF HaF | Web | 4. srpna 2011 v 22:29 | Reagovat

Nádherný úlovek, ta musela chutnat! Na štiku už jsme neměli dlouho štěstí, ale o víkendu jsme měli rybku v restauraci o předevčírem byl losos k večeři. Inu, když nejsou děti doma, to se pak u nás vaří úplně jinak! :-P

2 Madla Madla | E-mail | Web | 5. srpna 2011 v 10:34 | Reagovat

HaF: Byla úžasná, na tu chuť dlouho nezapomenu. Jsem ohormně ráda, že jsme s manželem objevili možnost nakoupit jen párkilometrů od našeho bydliště naprosto čerstvé ryby. U nás se naštěstí ryby těší velké oblibě, i nejmladší, dvouletý, mužský má ryby v oblibě.
Hmm, lososa bych si dala, jen tak najít dobrý zdroj, protože ten ze super-, hyper- mi teda vůbec nechutná.
Tak rybám zdar!

3 Kudrlinka Kudrlinka | Web | 5. srpna 2011 v 13:13 | Reagovat

Musím říct, že máte můj obdiv. Nemyslím, že bych byla v kuchyni nemehlo, ale cokoliv, co na mě kouká, předem vzdávám. Jednou jsem takhle dělala pstruha, co přinesl přítel. A když jsem zjistila, že má hlavu a "kouká" na mě. Málem mě kleplo. Zpracovala jsem ho až poté, co ho přítel zbavil nejen hlavy, ale i ploutví. Asi je to pro okolí spíš úsměvné. Nicméně rybka vypadá hezky. Kdyby mi ji někdo naservíroval pod nos (bez hlavy), tak bych neodolala :)

4 Madla Madla | E-mail | Web | 6. srpna 2011 v 7:59 | Reagovat

Kudrlinka: Já jsem naštěstí povaha poměrně otrlá :-), i když jemnocit mi taky nechybí.
Ale znám spoustu lidí, kteří mají se zpracováním ryb podobný problém jako vy, prostě jak na ně něco kouká, tak to nejde. Štika se samozřejmě servírovala bez hlavy a byla moc dobrá. Hlava pak chutnala naší adoptivní kočce :-)

5 Catalina Catalina | Web | 8. srpna 2011 v 10:34 | Reagovat

Přiznávám se, že štiku jsem ještě nejedla. Nějak jsem ji nikde neviděla a mražená se mi kupovat nechce. Rozhodně bych ji ale ráda ochutnala (ale musel by ji připravit někdo jiný, mě nedělá dobře pracovat se syrovým masem, natožpak když to na mě ještě kouká :D). Věřím, že jste si doma dobře pošmákli :D

6 Madla Madla | E-mail | Web | 8. srpna 2011 v 10:38 | Reagovat

Catalina: Však u nás to taky byla šticčí premiéra. Kdyby pár kilometrů od našeho bydliště nebyl rybník s možností nákupu superčerstvých ryb, asi bych si o štice taky nechala jen zdát, protože mražené ryby už mi prostě nechutnají :-?
Štika byla výtečná a až bude nějaká slavnostnější příležitost, určitě ji připravím znovu. Děkuju moc za milý komentář!

7 Meg Meg | Web | 18. srpna 2011 v 16:10 | Reagovat

Taky se přidávám, štiku jsem ještě nikdy neměla :) U nás v okolí jsem zatím možnost koupit čerstvé ryby neobjevila :/ snad na něco brzy natrefím, jinak budu jen závidět :)

8 Madla Madla | E-mail | Web | 22. srpna 2011 v 9:57 | Reagovat

Meg: To je škoda, že ve vašem okolí není možnost koupit čerstvé ryby, protože ten rozdíl je opravdu ohromný. Štika je i u nás doma kousek spíše sváteční, o to víc se však těším na její přípravu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama