Listopad 2011

Telecí paštika s brusinkami a pistáciemi - značka domácí

30. listopadu 2011 v 17:36 | Madla |  Malá sousta aneb předkrmy
Další meta překonána - tentokrát jsem si střihla výrobu domácí paštiky. Stála za ní souhra náhod - v řeznictví pár metrů od našeho bydliště jsem narazila na krásná telecí játra, tak jsem k nim přibrala ještě bůček a doma jsem nad stavem zásob vykoumala svůj originální recept na paštiku. A byla delikatesní. A nebyla ani tak pracná, jak jsem si myslela, že výroba paštiky bude - maso stačilo jemně pomlít, játra rozmixovat, vše pěkně promíchat s kořením, alkoholem a dalšími ochucovadly - v mém případě s brusinkami a pistáciemi ... a nechat odležet ... a další den péct ve vodní lázni ... a zase nechat odležet. A třetí den už jen sklízet slávu, protože jemně slané pistácie krásně kontrastovaly s nasládlou chutí brusinek a tomu všemu dominovala paštika jemná jako dech.
Já se volně inspirovala tady, ale protože podle mého názoru má paštika volné pole působnosti a dá se při její přípravě popustit uzda fantazii, předkládám vám i svůj recept.

Na telecí paštiku s pistáciemi a brusinkami si nachystejte:

500 g jemně umletého vepřového bůčku
200 g telecích jater
150 g anglické slaniny
lžička čerstvě mletého bílého pepře
lžička soli
dvě lžíce jemně nasekaného čerstvého rozmarýnu (v nouzi i sušený poslouží)
3 lžíce whisky
3 stroužky čenseku, rozetřeného
hrst sušených brusinek
hrst vyloupaných solených pistácií


Já chtěla mít paštiku krásně jemnou, proto jsem telecí játra nakrájela na kousky a rozmixovala spolu s anglickou slaninou na kaši. Bůček zbavený kostí a kůže jsem umlela najemno a obě hmoty jsem ve velké míse spojila dohormady. Přidala jsem pepř, sůl, čerstvý nadrobno nasekaný rozmraýn, rozetřený čensek, zakápla třemi lžícemi jemné whisky apořádně promíchala. Mísu jsem přikryla potravinovou fólií a nechala dvacet čtyři hodin v chladu, aby se všechny chutě pěkně propojily. Druhý den jsem směs upěchovla do silikonových formiček na muffiny, dala do hlubokého pekáče, kam jsem nalila horkou vodu tak, aby sahala do dvou třetin silikonové formy. Přikryla jsem alobalem, do kterého jsem udělal několik děr, aby mohla odcházet pára a pekla jsem ten paštikový zázrak hodinu v troubě rozpálené na 180 stupňů.
Poté jsem nechala paštiku ve vodní lázni zchládnout a paštičky v muffinovéformě jsem přemístila na dalších dvacet čtyři hodin do chladu. Hodinu před podáváním jsem paštiky vzala z chladu, vyklopila jsem z formiček a nechala je při pokojové teplotě.


A první pokus o domácí paštiku se vyvedl fantasticky - jemná příchuť telecích jatýrek se dokonale snoubila s lehce nasládlými brusinkami a křupavými pistáciemi. Jednoduché, efektní, a opravdu moc dobré.

Nikdy jsem neměla v lásce paštiky, ale ta domácí má opravdu něco do sebe a navíc si ji můžete přirpavit zcela podle vaší chuti. Já chci paštiky darovat jako jedlý dárek masové části příbuzenstva a tak se chystám ještě na prá testovacích kreací - v plánu je kuřecí paštika s olivami a sušenými rajčaty a také husí či kachní paštika s mandlemi a sušenými švestkami.

Tyhle výtečné roztomilé paštičky jsem servírvoala s domácími křupavými pletýnkami podle tohoto receptu.


Krásně vyladěný podzim vám přeje Madla.

Domácí pralinky a kokosový cheesecake navrch

25. listopadu 2011 v 9:15 | Madla |  Vánoce
Tak jo, jsem nepoučitelná. V minulém článku jsem slibovala, jak polévkovo-moučníkový kolotoč brzy skončí a vy si budete moct (alespoň virtuálně) pochutnávat na jehněčím na víně, ale já se holt musím pochlubit. Protože tohle sladké není jen sladké, to je prostě bomba nad bomby. Domácí pralinky. Už jen ta dvě slova zní úžasně a co teprve ta chuť ... Žádné přeslazené bonbóny s neurčitou chutí, kdy ani nevíte, co která náplň obsahuje a jak to má vlastně k čertu chutnat. Domácí pralinky se vám za vaši péči a námahu odvděčí stonásobně chutí a taky vzhledem. A o potěšení vašeho ega ani nemluvě. Já si výrobu čokoládových pralinek střihla kvůli maminčiným narozeninám. Nechtěla je slavit, nechtěla žádné dárky, prostě nic. Tak jsem se alespoň domluvily na návštěvě spojené s obědem, dostala víno a já dostala příležitost pár dní předem zdolat další ze svých kuchařských met a popasvoat se s pralinkami.
Obvykle, když má někdo narozeniny, tak naslibuju, co všechno upeču, a pak lítám mezi dvěma malými dětmi, domácností a troubou a sporákem a nadávám si, že nestíhám a šílím. jenže pak mi někdo můj výrobek pochválí a moje ego dostane ránu jak od zásahu elektrickým produem, zatetelí se a já v tom jedu znovu. U těchle pralinek si bude vaše ego připadat, že stojí pod stožárem s vysokým napětím, tak se na vás budou ode všad sypat slova chvály. A to nemluvím o vašem sebevědomí, které bude stoupat do závratných výšin, protože jste se naučila temperovat čokoládu, vaše pralinky se leskly jako blesk, čokoláda nádherně křupala, no prostě balada.

Já nakonec stvořila čtyři druhy pralinek, tak mě to bavilo :-) Sázela jsem na jednoduché chutě, chtěla jsem, aby každá náplň v dané pralince hrála prim a vyplatilo se, každý ze čtyř druhů byl opravdu skvělý.

A tady vám je představuji ...

Na pralinkovou notu mě navnadily tady, tady, tady a taky tady. Nejvíc jsem slintala u Meg a Cataliny, tak doufám, že se mi podařilo se aspoň trošku přiblížit jejich krásným pralinkám. O temperování čokolády si můžete přečíst právě u Cataliny, Meg nebo u Slanečka, ale nelekněte se, když po přečtení článku o temperování čokolády získáte pocit, že je to stejná věda jako raketový výzkum nebo operace mozku. Já vám jen nabídnu jednoduchý postup vhodný i pro domácí použití, kterým sem se řídila já, a který se stroprocentně osvědčil. Nebudete na něj potřebovat nic speciálního, žádnou mramorovou desku na roztírání, ani teploměr kvůli sledování teploty čokolády, jen kastrolek, horkou vodu a na kastrolek pasující skleněnou misku a pokličku. A šteteček, malou lžičku a samozřejmě silikonové formičky na pralinky. A čokoládu, hodně čokolády, která by měla být kvalitní. Já na pralinky s hořkou čokoládou použila čokoládu Fifty s padesáti procenty kakaa, ale příště sáhnu po Lindtce. A k ruce si dejte předem vyrobené náplně do pralinek.
Takže z celého množství čokolády uvedené v receptu odeberte jednu třetinu, kterou si nalámejte na malé kousky a dejte stranou. Nachystejte si všechno potřebné na linku či jiný pracovní prostor, uvařte si neslazené sílné kafe (budete ho potřebovat jako protiváhu ke sladké čokoládě - teda pokud nejste silné vůle a pokud neodolotáe oblizování rozpuštěné čokolády). Zbývající většinu čokolády nalámejte na čtverečky a dejte do skleněné misky nad hrnec s horkou vodou. Voda by se neměl adotýkat dna misky a taky by neměla vřít. Necháme na čokoládu tři čtyři minuty působit vodní páru a poté čokoládu zlehka promícháme. Měla by se začít rozpouštět. Za občasného promíchání necháme čokoládu nad hrncem s vodou zcela rozpustit, poté ji z hrnce sejmeme, hrnec zaklopíme pokličkou, aby se nám voda příliš rychle neochladila, a do misky s rozehřátou čokoládu rychle vsypeme nadrobno nalámanou třetinu čokolády, kterou jsme si daly stranou. Mícháme, mícháme a když se nám už zdá, že se kostičky čokolády nerozpouští, dáme je na třicet vteřin nad hrnec s teplou vodou, a zase promícháme. Po půlminutce sejmeme a zase mícháme, dokud se čokoláda zcela nerozpustí.
A pak si už do ruky vezmeme štěteček (třeba na potírání pečiva) a rozpuštěnou čokoládou pečlivě vytřeme obsah každého důlku na pralinky. Samozřejmě můžete každý důlek čokolády naplnit rozehřátou čokoládou a poté formu na pralinky obrátit vzhůru nohama a nechat přebytečnou čokoládu odtéct, ale já radši ovolila piplačku se štetečkem, protože pak nemáte kuchyň celou od čokolády. Ale je to na vás. Po vytření všech důlků nechte čokoládu pět minut zatuhnout na nějakém chladnějším místě (např. v ledničce, u nás ale byla lednička plná, takže formičky vytřené čokoládou putovaly na schody na půdu, kde je zima jako v psírně. Zatuhlou čokoládu zkontrolujte ostřížím zrakem a případné pidi skluniky v čokoládovém krunýřku zatřete rozpuštěnou čokoládou. Vezměte si malou lžičku a dejte vždy po lžičce do každého důlku zvolenou náplň. Neplňte až po vrch a používejte spíše tužší náplně, jinak vám půjdou pralinky špatně vyklápět a hrozí jejich rozbití. naplněné pralinky "zavíčkujte" rozpuštěnou čokoládou pomocí další malé lžičky. Špachtlí můžete dno pralinek zarovnat, já se s tím už nepaplala, protože jsem čokolády a sladkých náplní měla už skutečně a doslova plné zuby ...
Zavíčkované pralinky dejte do chladnější místnosti zatuhnout (ne do lednice, orosily by se vám a v případě mléčné čokolády by mohly nehezky zešednout) na minimálně dvě hodiny. Na schodech na půdu byly pralinky tuhé už za hodinu. Po ztuhnutí pralinky ostře vyklepněte ze silikonové formy a už se jen kochejte tím leskme a jejich sladkou krásou.

Kytičky z bílé čokolády jsou se zkaramelizovanými ořechy v medu podle Cataliny. Ty ořechy jsou fakt skvělé, použila jsem teda lískáče, které jsem ještě předtím pět minut nasucho opražila na pánvi, aby se rozvinulo jejich aroma.

Tyhle bonbónky jsou z tmavé čokolády a plněné jsou pěnou z vína a bílé čokolády. Ty byly opravdu úžasné - hořká čokoláda výborně kontrastovala se sladkou náplní, které dodávalao víno příjemnou nakyslost. Opravdu super. pokud si je chcete taky vyzkoušet, budete potřebovat následující:

Na pralinkový "obal" :

200 g kvalitní hořké čokolády (já použila s 50 % kakaa)

Na vínovou bíločokoládovou náplň:

100 g bílé čokolády (použila jsem Milku)
100 ml smetany ke šlehání
10 g másla
3 lžíce suchého bílého vína

Hořkou čokoládu temperujeme podle výše uvedeného návodu a vytřeme s ní formičky na pralinky. Předem si připravíme vínovou bíločokoládovou náplň a to tak, že si nad vodní lázní rozpustíme 100 g bílé čokolády, ke které přilijeme smetanu ke šlehání (nevyšlehanou) a přidáme 10 g másla. Vše necháme rozpustit v krásně hladkou a lesklou hmotu. Odstavíme ze zdroje tepla a vmícháme tři lžíce vína. Dáme do chladu ztuhnout na minimálně tři hodiny. Poté směs vyšleháme do podoby pěnového a nadýchaného krému. Bude to chvíli trvat, ale úsilí se vyplatí :-) Pěnou naplníme pralinky, zavíčkujeme rozpuštěnou temperovanou čokoládou a dáme do chladnější místnosti zatuhnout.
Po zatuhnutí ostře vyklepneme a mlsáme ...

Nádherně vypadaly a chutnaly také srdíčka z bílé čokolády plněná kávovou ganache s kardamonem a sušenými brusinkami.

Na ně si nachystejte:

na obal:
200 g bílé čokolády

Na kávovou ganache s kardamonem a brusinkami:

200 g kvalitní hořké čokolády
150 ml smetany ke šlehání
20 g másla
1 lžíce medu
tři lžíce velmi silné kávy
1 lžičku kardamonu
sušené brusinky

Nejprve si uvaříme opravdu silnou kávu, ze které odebereme tři lžíce (a zbytek třeba vypijeme). Nad vodní lázní opět rozpustíme čokoládu, máslo, med a smetanu ke šlehání. K rozpuštěné směsi přilijeme kávu a přisypeme lžičku kardamonu, zamícháme a lžičkou plníme pralinky. Do kávové ganache s kardamonem vmáčknem vždy dvě brusinky a zavíčkujeme rozpuštěnou čokoládou.

Tyhle pralinky byly opravdu něco! Jemná čokoládová náplň s kávovou příchutí a ovocnými tóny kardamonu spolu s příjemně navinulými brusinkami byly opravdu báječné. Tyhle pralinky mě úplně odrovnaly a musela jsem se strašně ovládat, abych jich ochutnala jenom pár a zbytek darovala spolu s ostatními pralinkami mamince.

Dvojbarevné pralinky s kokosovou náplní vznikly vlastně nedopatřením. Zbytek temperované čokolády, kterou jsem vytřela důlky pralinek, jsem neuváženě použila do výše uvedené ganache a pak jsem musela zavíčkovat bílou čokoládou. Dokonce i kokosová náplň byla dílem náhody, protože se mi nepodařilo vyšlehat kokosový krém k cheesecaku do požadované hustoty, takže jsem jej poté musela zahustit spoustou kokosu. Ale protože je moje maminka kokosový fanatik, tyhle pralinky jí moc chutnaly. Recept na kokosový krém jsem převzala od Chez Lucie z jejího receptu na kokosový cheesecake s krémem a s jejím laskavým svolením jej přebírám.

Takže jestli si chcete připravit kokosové potěšení, nachystejte si:

na obal pralinek:
100 g hořké čokolády s vysokým obsahem kaka
100 g bílé čokolády

na kokosový krém:

1 žloutek
10-15g cukru krupice (podle chuti)
1/2 lžíce kukuřičného škrobu
100 ml kokosového mléka
100 g kokosu na zahuštění

Důlky pralinek vytřeme temperovanou hořkou čokoládou a dovnitř dáme lžičku kokosové náplně. zavíčkujeme bílou čokoládou a necháme ztuhnout.
Kokosovu náplň vyrobíme takto: Žloutek promícháme s cukrem a škrobem, přidáme kokosové mléko a za stálého míchání zahříváme ve vodní lázni, až krém dosáhne pudingové konzistence. Stáhneme z ohně a pokud cheme krém použít na níže uvedený cheesecake, nezahušťujeme kokosem, jen přendáme jej do misky či skleničky a přetáhneme potravinářskou fólií, abychom zabránily vytvoření škraloupu. Zahustíme kokosem a kokosoovu hmotou naplníme pralinky. Mě se naporpvé krém nepodařil, ale napodruhé jsem jej dělala nad slabým plamenem přímo v kastrůlku a povedl se výtečně, jen se musí dávat pozor na to, aby se krém nesrazil, tuhne opravdu rychle.


Pralinkování mě naprosto pohltilo a nikdy bych neřekla, že mě bude taková piplačka bavit. Původně jsem zamýšlela připravit jen jeden či dva druhy a nakonc jsem skončila se čtyřmi (tak jo, přiznám se, bylo jich pět, ale ten pátý se naprosto nepovedl a díky plytké a příliš strukturované formě jsem místo lístečků z hořké čokolády s tekutým karamelem měla jen čokoládovo karamelovou tříšť.
Takže pokud se nebojíte a chcete si to zkusit, jděte do toho, jen musíte dodržet pár pravidel:
1) musíte mít fakt rádi čokoládu
2) nesmí být teplo, ideální čas na temperování a ty správné hrátky s čokoládou je právě teď - na pozdim a v nadcházející zimě
3) náplň by měla být spíš tužší nebo taková, která v chladu zatuhne (kldině tedy plňte tekutou čokoládovou ganache, která po bude po zatuhnutí krásně krémová), takové ty klasiké višně v rumu se vám asi nepodaří. Prostě čím tužší náplň, tím bude menší problém s vyklepáváním pralinek.
4) investujte do formiček - ideální jsou silikonové formičky přímo určené na pralinky. Vybírejte ty s hlubokými důlky, plytké a hodně strukturované jsou dobré opravdu jen na vylití čokoládou bez náplně.

A teď pár bodů, proč do toho jít:

1) je to bezkonkurenční dárek, který můžete udělat přesně podle chuti obdarovávaného/obdarovávané
2) nelpěte na detailech, malé nerovnosti nevadí, je to přece domácí výroba
3) pokud při vytírání formy použijete štěteček, bude to sice větší piplačka, ale ušetříte si práci s úklidem kuchyně, která nebude vypadat, jao že v ní své čokoládové útroby krvácel zástup čertů a mikulášů
4) fakt se to dá zváldnout i s jedním velice hladovým a uplakaným kojencem a akčním batoletem, které se vám snaží právě v okamžiku, kdy vytíráte natemeprvoanou čokoládou formičky stáhnout kalhoty a v pravidlených půlminutových intervalech se dožaduje "toho dobloučkýho klému". Chce to jen pevné nervy a spoustu trělivosti (vůči dítěti i čokoládě :-)).

A teď jako bonus přidávám recept na kokosový cheesecake, na který mě právě Lucie Dvořáková nalákala. Recept jsem si musela dosti upravit, ale vzniklý cheesecake byl natolik dobrý, že si ho můj tatínek objednal jako dárek k šedesátinám. (Má smůlu, dostane tenhle dvojčokoládový).

Cheesecake byl opravdu skvělý, plný kokosu jak v křupavém korpusu, tak v krémové náplni. Samozřejmě jsem na našem malém městě nesehnala Oreo sušenky, takže jsem musela trošku experimentovat a na kropus jsm použila chuťově neutrální vločky a samozřejmě kokos.


Já tedy na svou verzi kokosového cheesecaku použila:

na korpus:

3/4 hrnku ovesných vloček, pomletých v mixéru
3/4 hrnku mletého kokosu
3 lžíce cukru krystal
tři lžíce kokosového mléka

na náplň:

400 g (dvě velké vaničky) sýru Lučina
1 kelímek ricotty
3 vejce
140 g cukru
10 g hladké mouky
3 lžíce kokosového mléka
50 g mletého kokosu

Oba sýry a tři vejce (Lučinu i ricottu) si vyndáme minimálně tři hodiny před vlastní přípravou cheesecaku. Rozevírací dortovou formu o průměru 20 cm si vytřeme máslem (i boky) a na dno dáme kolečko vystřižené z papíru na pečení.
V mixéru najemno umixujeme vločky, vsypeme do mísy, přidáme kokos a cukr a promícháme. Poté přilijem tři lžíce kokosového mléka a nejlépe pomocí prstů uhňácáme drobenku, kterou natlačíme na dno dortové formy. Dáme na čtvrt hodinky zapéct do trouby vyhřáté na 180 stupňů. Poté necháme vyhladnout na pokojovou teplotu a pak formu i s korpusem strčíme buď do mrazáku (při časové tísni) nebo do ledničky. Na vychlazený základ dpoté nalijeme náplň.

Na náplň si umícháme Lučiny s ricottou a cukrem. Poté přimícháme vejce a nakonec mouku, kokos a kokosové mléko. Hotový krém nalijeme na vychlazený korpus a dáme péct do trouby vyhřáté na 180 stupňů. Správný cheesecake se má péct ve vodní lázni, já takhle pekla svůj první, ale utopila jsem ho, cheesecake byl sice úžasně krémový, ale kropus nebyl vůbec hezky křupavý. Když jsem pekla klasicky bez vodní lázně, místo vláčného a jemného cheesecaku mi vyšel spíše tvarohový koláč, takže jsem jako chytrá horákyně přišla na kompromis - dospod trouby dám mřížku, na kterou vložím nízkou koláčovou formu naplněnou horkou vodou, nad ní dám další mřížku (doprostřed trouby), na které se pak peče cheesecake. Pára se uvloňuje, efekt vodní lázně je zachován a bez případného promáčení kropusu a složitého omotávání formy alobalem. Stejně jako Chez Lucie i já jsem pekla cheesecake první čtvrt hodinku při 180 stupních, pak jsem tepltu snížila na 120 stupňů a dopékala další hodinu. Cheesecake nemá po dobu pečení v podstatě změnit barvu, má zůstat stále světlý a upečený je, když se jeho prostředek ještě mírně třese.

Já svou verzi cheeesecaku podáváala s výborným kokosovým krémem přesně tak, jak to doporučuje Lucie, jen jsem ještě na krém připlácla domácí kokosky podle tohoto receptu. A vypdalo to celé svkěle, jako z cukrárny. (Teda líp, protože současná jediná cukrárna v našem městě je přímo strašná).

Tak sladký podzim vám všem přeje Madla.

Kukuřice v jiném skupenství - jako krémová polévka

19. listopadu 2011 v 12:09 | Madla |  Z polévkové mísy
Miluju polévky amyslím, že to tady u mě na blogu začíná vypadat trošku monotematicky, polévka, sladké, polévka, sladké a tak se to pořád střídá. Ale nebojte se, polévkovo-moučníkový řetězec bude brzy přerušen, protože se mi stala věc na našem malém městečku nevídaná - sehnala jsem jehněč maso a telecí játra, takže záhy přidám recept na skvělé jehněčí na víně. A co s telecími játry? Chystám se pokořit další metu a vyrobit luxusní domácí paštičku. A aby toho zlézání kulinářských vrcholů nebylo málo, mám ještě teď pusu opatlanou od čokolády a za nehty mám různé náplně z domácí výroby pralinek. Takže se těšte :-)

Ale teď ke slibované polévce, která je výborná, hustá a sytivá a úplně jednoduchá na přípravu.

S laskavým svolením paní Dagmar Derré uveřejňuji tento recept z Olivové kuchařky, na níž paní Dáša spolu s Jarmilou Teplíkovou a Lenkou Světovou spolupracovala.

Krémová kukuřičná polévka

4 poce, 1640 kJ, cholesterol 79 mg, obtížnost *

1 cibule
3 stroužky česneku
350 ml zeleninového vývaru
2 plechovky konzervované kukuřice
200 ml smetany ke šlehání
2 lžíce citronové šťávy
100 g vypeckovaných oliv
150 g vařené vepřové šunky
2 lžíce panenského olivového oleje
1/4 lžička kurkumy (já nahrdila kari kořením)
1 svazeček pažitky
sůl, pepř

Drobně nakrájenou cibuli necháme na oleji zesklovatět a přidáme nasekaný česnek.
Podlijeme zeleninovým vývarem.
Tři lžíce kukuřice odložíme stranou a zbytek kukuřice akrukumu vmícháme do polévky.
Necháme asi deset minut povařit, poté přidáme smetanu a citrónovou šťávu a necháme vařit asi tři minuty.


Polévku Rozmixujeme a ochutíme čerstvě mletým černým pepřem a solí.
Olivy nakrájíme na plátky, šunku na úzké proužky. Do polévky nyní přidáme olivy, šunku i zbytek kukuřice. Ještě jednou necháme polévku provařit.
Mezitím nadrobno nasekáme pažitku, polévku rozdělíme do talířů a pažitkou ji odzboívme.


Hustá a výtečná polévka plná barev a chutí si vás získá. Při její přípravě použijte opravdu dobrou kukuřici, protože na její chuti polévka prostě stojí. Tak a já si jdu nalít plný talíř.

Pěkný podzim a ať máte vždy plný talíř vám přeje Madla.

Ty jsi má, levandulová

15. listopadu 2011 v 11:31 | Madla |  Sladké vábničky
A je to tu zase, levandulové vábení pokračuje i v sychravém podzimním počasí, které přeje víc než chladným dezertům právě upečeným a levandulí provoněným moučníkům. S levandulí se ovšem musí opatrně, pokud tedy nechete, aby vám moučník chutnal jako mýdlo a voněl jako přípravek do skříně proti molům.

Já nejprve zkusila levandulovo-citronové bábovičky od Dulce de leche. Vypadaly skvěle, ostatně jako všechny laskominy, které Martina (Dulce de leche) na svých stránkách prezentuje.



Mě se ovšem jako milovnici "mokrých" a kyprých moučníků zdály bábovičky trošku suché a mému muži zase přišly příliš "převoněné" a i mě se brzy výrazné levandulové aroma přečichalo. Asi holt má každý člověk jinak nastavenou chuť a já mám asi práh vnímání levandule hodně vysoký. Nicméně Martinčiny recepty jsou úžasné a fungují a pokud jste milovníky levandule a nebojíte se trošku výraznější chuti této aromatické bylinky, určitě je vyzkoušejte. Originál receptu je zde.
Ale batolatům Toníčkovi a Jolance chutnaly bábovičky moc, takže jsem si vyhrnula rukávy, na chvíli si dala pauzu s pečenými levandulovými dobrotami a vrhla jsem se na výrobu levandulové panna cotty. ta s opilými višněmi neměla chybu.


Jenže pokud nejste zrovna Maruška (a i kdybyste nakrásno byla, bude vám to k ničemu, mluvím z vlastní zkušenosti), na čerstvé višně teď nenarazíte, ani kdybyste znala dva tucty měsíčků, takže pokud stejně jako já podlehnete superjednoduchým levandulovým panna cottám, můžete vyzkoušet třeba levandulovou panna cottu s pěnou z bílé čokolády.

Ta mě očarovala, takže jsem dala znovu šanci levanduli v pečených dobrotách. A dobře jsem udělala. Na druhý levandulový
test jsem vyzkoušela levandulový chlebíček s bílou čokoládou z Andrejčiných stránek Poĺné kvety a byla jsem v pasti. Prostě očarovaná. Skvělá kombinace jemně levandulové vůně utkané v hedvábně nadýchaném těstíčku snoubícím se s lahodnou sladkostí bílé čokolády. Prostě láska na první pohled.


Ačkoli chlebíček na první dojem působí jako úplně obyčejný chlebíček z piškotového těsta, zdání klame. Těsto je nadýchané, není suché a drobivé, s příjemnou lehoučkou příchutí levandule a jemností bílé čokolády. Stačí jen pocukrovat.


Okouzlil mě natolik, že jej hodlám napéct (spolu s dalšími dobrotami - jsem holt asi megaloman) na velkou rodinnou oslavu tatínkových šedesátin. Ale to se pokusím si pohrát víc se zdobením.

Takže pokud jsem vás navnadila na levandulovou notu, recept je zde, a není v něm třeba vůbec nic pozměňovat, je úžasný sám o sobě. Ach jo, zase mám na něj chuť, když o něm tak píšu.

Krom levandulového chlebíčku jsem z Andrejčiných stránek vyzkoušela ještě loupáčky a na ty mám také jen slova chvály. Takže pokud máte chuť na nadýchané makové rohlíčky, recept je tady.


Nadýchané a křupavé loupáčky chutnají jen tak, ale skvělé jsou nejne na sladko, ale mě moc chuntaly i se šunkou :-)


Tak co, troufnete si na levanduli a pustíte ji k sobě do kuchyně? Zažeňte sladkou dobrotou s levandulovou vůní a chutí podzimní chmury a pusťte si k tomu něco stylového ...



Krásný a voňavý podzim Vám přeje Madla!

Domácí těstoviny - slané a sladké variace

12. listopadu 2011 v 17:27 | Madla |  Rýžové a těstovinové variace

Tak jsem konečně i já odhodlala ke svému prvnímu pokusu o zdolání další kulinářské mety, kterou představovala výroba chutných domácch těstovin. Ano, přiznávám se, první dva pokusy byly učiněny již před delší dobou, zhruba před měsícem a půl a od té doby jsem se k opakování nedostala, ale výsledek byl natolik úžasný, že se s ním musím prostě pochlubit, i když je to už trošku s křížkem po funusu.

Z domácích těstovin jsem měla strach, který nakonec nebyl vůbec oprávněný, s těstem se mi totiž pracovala par excellance, bylo pružné, hladké, prostě jedna báseň. Pravda, jelikož nevlastním strojek na těstoviny, tak jsem se u rozvalování těsta krapet zapotila a v jednu chvíli jsem si myslela, že porodím, takže má práce na domácích těstovinách vypadala následovně - válím, válím, válím, rozdýchávám, rozdýchávám, válím, válím, válím, rozdýchávám, rozdýchávám, válím ....

Ale protože Kubíka nevyhnalo ven ani sebeusilovnější válení, dopadlo všechno nad míru dobře a já se do domácích těstovin pustila i další den, takže teď máme v mrazáku nachystaných pěkných pár porcí čerstvých těstovin pro případ nouze.

Tak, konec řečí a přistoupím k receptu, ten je jednoduchý jako facka. V podstatě paltí následující poměr: na 100 g mouky se dává buď jedno vejce nebo dva bílky, může se přidat i lžíce oleje.

Takže já u základních těstovin použila:

300 g hladké mouky
3 vejce
3 lžíce olivového oleje
špetku soli

Z výše uvedených surovin uhněteme hladké, nelepivé těsto, které dáme do lednice alespoň na půl hodinky odpočinout. Odpočaté těsto rozkrájíme na části a po jednotlivých částech vyvalujeme tenké pláty. Pokud máme strojek na těstoviny, necháme místo svalů pracovat stroj. Já ale strojek na těstoviny nevalstním (a do naší pidi kuchyně už by se nám vskutku nevlezl), takže jsem se trošku zapotila při ručním vyvalování.Vyválené pláty pak nakrájíme na nudle či jiné tvary.
Do mísy si nasypeme hladkou mouku a nakrájené nudle (či jiné tvary) v ní pěkně obalíme. Vyskládáme třeba na utěrku nebo na věšák a necháme proschnout.



Pokud jste povahou (stejně jako já) hraví, tak si můžete vytvořit i domácí plněné těstoviny. Taková srdíčka plněná ricottovo-bylinkovou náplní oslní i toho nejzarputilejšího odpůrce těstovin.
Těsto použijeme základní a na nádivku si jednoduše smícháme:

1 kelímek ricotty
hrst pažitky či jiných čerstvých bylinek
špetku soli

Vše umícháme a plníme těstoviny.

Čerstvé těstoviny vhodíme do vařící se osolené vody a povaříme čtyři až pět minut, podle velikosti tvarů. Čerstvé těstoviny potřebují jen krátkou dobu varu, tak pozor, ať tu dobortu nerozvaříte.

Já podávala těstoviny s ricottovo-bylinkovou náplní jen jednoduše, pokapané troškou rozpuštěného másla a s hoblinakmi parmezánu. Bohužel foto nebude, protože hlad a nedostatek času způsobil, že jsem si na nějaké focení vzpoměla, až když byl prázdný talíř.

Domácí široké nudle
jsem podávala se zeleninovou omáčkou, která vlastně nebyla omáčkou, ale hustou zeleninovou polévkou s vínem dle tohoto receptu.


A navrch nezbytný voňavý parmezán


Po těchto základních receptech jsem se už cítila natolik jistá v kramflecích, že jsem se pustila do malého experimentu a dovolila si připravit i aromatické a lahodnou švestkovou náplní nadité těstoviny sladké.

Na karamelovo-citronové těstoviny se švestkovou náplní si nachystejte:

na těsto:

200 g hladké mouky
150 g dětské krupičky
3 vejce
3 lžíce olivového oleje
1 lžíci domácí smetanové karamelové polevy
1 lžičku sušené citronové kůry
špetku soli

Všechny přísady opět zpracujeme v hladké nelepivé těsto a dle potřeby přidáváme mouku, protože karamelová poleva nám těsto mírně naředí. Z voňavého tsta, které svou vůní připomíná těsto perníkové si vyválíme tenký plát, z něhož krájíme tvary dle naší fantazie, já použila oblíbená srdíčka.


vykrájené tvary plníme švestkovou náplní, kterou si připravíme velmi jednoduše, potřebujeme na ní:

4 švestky
1 lžíci hnědého cukru (v nouzi lze použít i krystalový cukr bílý)
1/2 lžičky skořice
1/2 lžičky sušené citronové kůry
trošku vody

Švestky nakrájíme na velice drobno, vhodíme do rendlíku, zasypeme cukrem, skořicí a citronovou kůrou a podlijeme troškou vody. Vaříme deset minut do změknutí voce, poté směs odstavíme ze zdroje tepla a necháme vychladnout. Vychladnlou směsí poté plníme vykrájené tvary těstovin.

Naplněné těstoviny vaříme asi pět minut v jemně osolené vodě. Scedíme a podáváme například s karamelovo-citronovu omáčkou, kterou si připravíme velmi jednoduše. Recept na karamelovou omáčku už jsem prozradila napříkald zde a citronové příchutě doscílíme jednoduše - do hotové karamelové omáčky přimícháme šťávu z jednoho vymačkaného citronu.


Ačkoli nijak příliš nevyhledávám sladká jídla (což neplatí o dezertech a různých moučníích, po těch se můžu umlátit), tyhle těstoviny mi fakt chutnaly. Kombinace hladké mouky s krupičkou vytvořila jiné a chutnější těsto, takže tento poměr budu příště při práci s těstovinami používat. I naše babičky (v mém případě spíš už asi prababičky) při přípravě domácích nudlí používaly hrubou mouku, takže dětská krupička v tomto případě nahradila u nás nedostupnou italskou semolinu, jinak do těstovin běžně používanou. Karamel a citronová šťáva dodaly těstovinám nejen krásnou světle hnědou barvu, ale i chuť a vůni, šťavnatá švestková náplň a svěží karamelovo-citronová omáčka dílo skvěle završily.


A já si mohu v klidu škrtnout ze svého seznamu další položku, kterou se mi myslím podařilo zdárně zdolat.

A to ještě netušíte, že jsem si dnes koupila formičky na pralinky a že sbírám odvahu na výrobu své první paštiky.

Takže těstovinám a překonávání vlastních možností zdar!

Mé kuchařské mety

11. listopadu 2011 v 10:17 | Madla |  Zajímavosti
vaření a pečení je pro mě hra, relax, ale zároveň taky snaha osunout se dál, přyvychknout novým technologickým postupům, naučit se pracovat s novými ingredinecemi, prostě neustále si rozšiřovat své kulinářské obzory.

A tak jsem se rozhodla zveřejnit "seznam" věcí, které chci časem pustit do své kuchyně a popasovat se s jejich výrobou. Na některé se chystám už dlouho a chyběla mi jen odvaha či čas, tak budu moc ráda, když se se mnou v komentářích podělíte o své zkušenosti a třeba mi dodáte odvahu k jejich uskutečnění.

Takže seznam, pracovně nazvaný "Co bych chtěla vyzkoušet":

1) kváskový chléb
2) výrobu domácí šunky
3) výrobu domácch sýrů - tvarůžků, tvrdého sýra bez syřidla, ricotty, mascarpone
4) plundrové těsto a s ním spojenou výrobu croissantů
5) čokoládové pralinky a temperování čokolády
6) macarons
7) paštiky
8) dokonalé bagety (ty, co jsem zatím dělala, byly super chuťově, ale vizuálně to byla děs a hrůza)

Tak, seznam , do kterého bych se chtěla pustit, je na světě a já budu moc a moc ráda, když mi v komentářích dodáte odvahu a chuť k pokoření některého z nich a třeba i tipy, jak dojít ke zdárnému výsledku. samozřejmě bych krom toho chtěla ještě vyzkoušet množství různých jendotlivých receptů, ale šlo mi tu spíš o ilustraci takových mých kulinářských vrcholů, na které bych chtěla dosáhnout.

A co už jsem v kuchyni zvládla a jsem na to hrdá? Samozřejmě jsem hrdá na všechny své recepty, které chutnaly mým strávníkům nebo lidem obdarovaným jedlým dárkem, ale několik gastronomických met už jsem zdolala a dokonce se trvale zabydlely v mé kuchyni.

Takže seznam toho, co už zvládám v pohodě (dobře, někdy se i sem chybička vloudí):

1) pečení domácího pečiva - bílého i celozrnného
2) výroba odpalovaného těsta
3) výroba listového těsta
4) domácí těstoviny (recepty bude záhy přidány)
5) výroba créme fraiché
6) výroba jogurtu
7) různé cheesecaky

+ samozřejmě spousta dalších věcí a dobrot, které tu na stránkách uveřejńuji.

Tak zdolávání met (nejen) kuchařských zdar!

Švestkové tartaletky z křehkého těsta, překryté čokoládovou peřinkou

5. listopadu 2011 v 9:51 | Madla |  Sladké vábničky
Tak, teď to vypadá, že děsně kecám. V jednom z předcházejících sladkých příspěvků (rozuměj sladce upečených, žádná sladká naivka totiž nejsem - i když by se tak dle vzhledu dalo soudit :-)) jsem psala, jak teď díky našemu novému roběti nebudu nic stíhat a ejhle, novými příspěvky se to tu hemží skoro jako za doby, kdy jsem s blogem, posílena entusiasmem začátečníka, začínala. Vysvětlení je prosté, děti mají naprosto odlišný spánkový režim a tak, ačkoli z nevyspání celkem šílím, není kdy zalézt do postele a tak, když si našeho dvouletého poněkud hyperaktivního prcka vezme někdo na hlídání, mimino je pořád vzhůru a tak za občasného chování a konejšení (a jiných aktivit) mám čas i na zpracování svých kuchyňských kreací.

Ačkoli sezóna švestek už končí, já Vám představuji gurmánské švestkobraní až nyní. Všechny následující recepty jsou prudce jedlé a jednoduché.

A protože nejmladší člen naší rodiny už opět pomrčává, budu opět stručná a bez velkých okolků vám nabídnu recept na dobrotu vonící máslem, plnou šťavnatých švestek, zakončenou temně čokoládovým polibkem.

Na švestkové tartaletky z křehkého těsta s čokoládovou peřinkou si připravíme:

na křehké těsto budeme potřebovat:

80 gramů hladké mouky
80 gramů jemně mleté celozrnné pšeničné mouky (pokud nemáte, použijte hladkou mouku)
50 gramů cukru moučka
100 gramů másla
1 žloutek


Dále:

švestky, odpeckované a nakrájené na poloviny

Na čokoládovou peřinku:

1 tabulku kvalitní hořké čokolády, rozpuštěné
3 lžíce zakysané smetany nebo créme friaché
1 vejce, rozkvedlané
případně cukr na doslazení

Já dělám moc ráda křehké těsto s částí celozrnné mouky, ale pokud nejste její fandové, nevadí, použijte jen její bílou kolegyni. Smícháme obě mouky a cukr moučka, přidáme na kousky nakrájené tuhé máslo a žloutek a rukama rychle zpracujeme křehké těsto. Zpočátku bude vše vypadat jako žmolenka (drobenka či jiný název pro nesoudržnou hmotu plnou sypajících se drobečků), ale po chvilce by vám mělo vzniknout pěkně propracované hebké těsto. Těsto ubytujte tak na půl hodinky (kldině i déle, tady na nějaké chvilce nesejde) do lednice, v případě časové nouze jej na pět až deset minut dejte do mrazáku. V mrazáku jej však nenechávejte déle než deset minut, pokdu tedy nechcete mít z těsta zmrzlou kouli. Z t odpočatého studeného těsta poté vyválejte váleček a uždibujte kousky, které natlačte do tartaletkových formiček.
Na těsto naklademe ovoce a na ovoce nalijeme lžíci čokoládové směsi, kterou si vytvoříme jednoduše. Do rozpuštěné čokolády vmícháme tři lžíce zakysané smetany nebo créme friaché (jehož domácí výroba je superjednoduchá a chuť vás odmění) a rozkvedlané vajíčko. Mě vyhovuje jemný náznak hořkosti z kvalitní čokolády s vysokým procentem kakaa, pokud máte však rádi sladší moučníky, klidně si ještě čokoládovou směs přislaďte dle chuti. Dáme péct na čtvrt hodinky až dvacet minut do trouby rozpálené na 200 stupňů.


Necháme zlehka vychladnout a vyklopíme z formiček a užíváme si křehkého, máslem vonícího těsta, šťavnatých sladkých švestek a jemně hořkého čokoládového příkrovu, který vás svůdně pohladí po jazyku. Jedna tartaletka určitě stačit nebude :-)



Sladce provoněný podzim Vám přeje Madla.

Mrkvovo-patizónová polévka s vínem

3. listopadu 2011 v 11:13 | Madla |  Z polévkové mísy
Jako dítě jsem nesnášela polévky. Asi mi averzi k nim vypěstovala školkovská a školní kuchyně, kde vždycky byly polévky ze zbytků, prapodivné chuti a vůně, prostě hrůza a děs. Ale jak člověk stráne (a doufám, že i moudří :-)), přichází i na chutě, které jako dítě odvrhoval. A tak jsem se postupem času stala milovnicí polévek a tak ani u nás doma nesmí každý den chybět hrnec plný polévky. Ať je to silný masový vývar či hustý zeleninový krém, voňavá česnečka, polévky prostě bodují a to nejen v současném sychravém počasí. Já a můj dvouletý syn máme nejvíc v oblibě husté zeleninové krémy, které nejradši mixuje (samozřejmě za asistence dospělé osoby) právě dvouletý pomocník. Taková polévka pak chutná dvojnásob.

Mám moc ráda různé variace na mrkvové polévky, které svou barvou dodají šmrnc i zamračenému a chladem profoukanému dni. A protože jsem byla nedávno zásobena svou kamarádkou taškou plnou patizónu, rozhodla jsem se jednoho patizónového ufounka připravit i jako polévku.

Na litr a půl krásně husté zeleninové polévky jsem potřebovala:

1 středně velkou cibuli, oloupanou a nadrobno nakrájenou
2 plátky másla
trošku olivového oleje
1 menší patizon, oloupaný a nakrájený na kostky
3 středně velké mrkve, oloupané a nakrájené na kolečka
1,3 l vody
2 dl bílého vína

Do velkého hrnce dáme dva plátky másla, zastříkneme olivovým olejem a necháme máslo roztopit. Olej přidávám kvůli tomu, aby se samotné máslo nepřepalovalo. Na rozpouštějícím se másle osmažíme do sklovita nadrobno nakrájenou cibulku, přidáme na kostky nakrájený patizon a na kolečka nakrájené mrkve a za občasného míchání necháme zeleninu čtvrt hodinky opékat. Poté vše zalijeme dvěma deci bílého vína, necháme ještě pět minut povařit, aby se z vína vyvařil alkohol a po víně nám zbyla v polévce jen jemně nakyslá příchuť. Zalijeme horkou vodou a vaříme dalších dvacet minut do změknutí zeleniny. Poté necháme polévku mírně vychladnout a rozmixujeme ji.


Krásně oranžová polévka vám zvedne náladu i v tom nejhnusnějším podzimním počasí a víno jí dodá letní šmrnc a lehkost. A nebojte se, alkohol se odpaří, takže můžete s klidem tuto hustou zeleninovou polévku servírovat i kojícím či těhotným ženám a malým dětem.

Krásně barevný podzim nejen na talíři vám přeje Madla.