Od droždí ke kvásku

12. ledna 2012 v 14:54 | Madla |  Slané potěšení
Letošní rok vůbec nezačal dobře. Nejen, že se mi stále nedaří nabrat potřebnou energii k boji s bacily, ale k únavě a celkové vyčerpanosti se připojil i smutek z odchodu na věčnost jednoho milovaného člena rodiny. Ale protože jsem si dala předsevzetí, že si budu vážit každého malého štěstí kolem sebe, snažím se nepropadat zbytečné trudnomyslnosti a raduju se ze svých zdravých a šikovných dětí, ze svého milujícího muže, který se mi snaží co nejvíc pomáhat, raduji se, když venku nepadají trakaře a já můžu vzít ty své dva Příšeráky na procházku, prostě se snažím užít si drobných radostí, které den přináší.

A co mi ještě dělá radost? Můj nový pomocník od Ježíška ... pekárna chleba :-) V podstatě bych ji mohla přejmenovat na hnětárnu chleba, protože chléb v ní nepeču, pouze v ní těsto zadělávám. Jak už jsem psala třeba tady, miluju celý ten proces výroby chleba, je to pro mě obrovské odreagování, ale poslední dobou mě od výroby chleba odrazovaly následující situace - vždycky, když jsem vězela až po uši v těstě, ozvalo se z úst našeho Příšeráka: "Maminko, chci čůrat!" ... po čurací epizodě a následném zanoření prstů do těsta se zase rozbrečel malý Křiklounek, a tak se z uspokojující činnosti stávalo něco zcela odlišného. Pořád miluju ten proces, kdy se z mouky a vody stává pružné a poddajné těsto, které poté na teplém místě kyne jako v pohádce Hrnečku vař, ale pokud obě děti trošku nepovyrostou, bude za mě hnětení těsta muset alespoň občas obstarávat chytrá mašinka. Tímto ti děkuju Ježíšku, že jsi mě letos konečně vyslyšel a dal na mé psí oči :-)

Tak jsem hned krátce po Vánocích upekla svůj první neručně hnětený chléb. Byl to kmínový chléb z podmáslí z mé oblíbené kuchařky Chléb v hlavní roli. tenhle chleba je výtečná klasika, chutnal dokonce i mému muži a snědl se za neuvěřitelný jeden den. Recept na něj nebudu vypisovat, protože ho má na svých stránkách už Chez Lucie, tak mrkněte k ní.
Ten můj sice není tak krásný jako její, nikdy se mi nedaří udělat pěkně hlaďounký bochánek, vždycky tam jsou vtlačeny ďůlky, chleba má divný tvar, ale je můj, je voňavý a domácí a basta.


V pečení chleba mě už skoro nemohlo skoro nic překvapit, ale přeci jen jsem si ještě netroufla na domácí kváskový chléb. Ale po krásném a zdravém ruském chlebu od Chez Lucie a vypečené a báječné klasické Šumavě od Cataliny jsem ani já neváhala, založila jsem si vlastní kvásek, který jsem skoro týden pěkně piplala v teple na našem elektrickém kotli v koupelně (jedině tam je neustále konstatní teplota) a když už mi kvásek připadal fajn, dala jsem se do pečení. A upekla čistě celozrnný pšenično-žitný kváskový chléb.
Kvásek jsem vyráběla přesně podle Chez Lucie a Cataliny, takže o jeho výrobě si můžete přečíst u nich.

Celozrnný kváskový chléb pšenično-žitný:

440 g kvásku
200 ml vlažné vody
300 g celozrnné žitné mouky (použila jsem mouku v bio kvalitě)
200 g pšeničné celozrnné mouky (taktéž bio)
2 lžičky soli

Kvásek a vodu jsem vlila do pekárny, nasypala obě mouky a sůl a nechala jsem vyhnětat hydratované lepivější těsto. Těsto jsem dala do skleněné mísy a nechla na teplém místě kynout 8 hodin do zdvojnásobení objemu.
A protože nemám v lásce hranaté chleby, vlila jsem nakynuté těsto do dortové formy o průměru 20 cm (kterou jsem vystalal papírem an pečení) a nechal ajsem kynout ještě hodinku. A pak šup s tím do trouby vyhřáté na 250 stupňů. Po čtvrt hodince jsem tepltou snížila na 180 stupňů a dopékala ještě hodinu. Upečený chléb musí znít na poklep dutě. Chleba jsem ještě horký vyklopila z formy (dík pečícímu papíru to šlo jako po másle), oddělala jsem papír a chleba jsem nechala na mřížce vychladnout. Já jsem ovšem neodolala a do chleba jsem zakrojila, když byl ještě vlažný. A jaký byl? Skvostný - tedy na chuť, po obvodu mi skoro celý rupnul, protože jsem bochník zapomněla naříznout, aby mohla unikat pára.


Ale ta chuť byla opravdu vynikající - výrazná chuť žitné mouky, chleba byl příjemně nakyslý po kvásku, střídka byla díky delšímu kynutí pěkně kyprá, kůrka krásně křupavá a vydrží opravdu hodně dlouho! Na první chlebový pokus to nebylo vůbec špatné.

Chtěla jsem se však pustit ještě do pečení klasické české Šumavy a původní kvásek už s emi nějak nezdál. Byl takový řídký, oddělovala se v něm voda od mouky, sice krásně kváskově smrděl, ale měl smůlu, letěl do záchodu a já si piplala nový kvásek, tentokrát podle Kláry, kvásek číslo 3. A tenhle kvásek je mým favoritem, už druhý den je pěkně bublinkatý, třetí den je ideálně nakvašený, plný velkých bublin a to smrdí méně než kvásek původní. A tak, protože mi kupovaný chleba moc nechutná a já si díky ušetřené práci pečení teď užívám, dostal kvásek své jméno - Alois. A s Aloisem mě pečení neskutečně baví.


Takže jak na kvásek? Je to jednoduché - do větší šroubovací sklenice nasypte první den 100 g žitné mouky, přilijte trochu teplé vody a promíchete v těsto husté asi jako na lívance. Dejte do tepla (teplota mezi 25-30 stupni).
Druhý den naspyte do sklenice dalších 100 žitné mouky, opět troškuvody, aby vzniklo tekutější "těstíčko". A zase do tepla s ním.
Třetí den zase přisypte 100 g mouky a přilite trošku vody, promíchejte a dejte do tepla. A čtvrtý den se můžete pustit do pečení. Já se vrhla na klasickou českou Šumavu.

Chléb Šumava:

300 ml kvásku
150 ml vody
300 g hladké mouky
300 g tmavé chlebové mouky
2 lžičky soli
1 lžičku kmínu

Ručně nebo pomocí techniky zpracujeme hedvábně nadýchané těsto, které dáme na hodnku kynout na teplé místo. Po vykynutí uděláme z těsta bochánek, který vložíme buď do silně moukou vysypané ošatky na chleba, nebo do vhodné formy oválného tvaru. Necháme kynout 3-6 hodin. Já nechla kynout tři hodiny a výsledek byl perfektní. Po vykntí vyklopíme těsto na pečícícm papírem vyložený plech, potřeme jej slanou vodou a šoupneme do trouby vyhřáté na 250 stupňů na 30-45 minut. Na plech dáme ke chlebu malý plecháček s vodou. Pečeme do doby, než je chléb na povrchu opravdu pěkně hnědý. Během pečení můžete občas povrch chleba potřít slanou vodou. po upečení chléb přemístíme na mřížku a necháme vystydnout.


Je skvělý! Krásně křupavá kůrka, jemná a tak akorát nadýchaná střídka, příjemně slaný. Sice by to ještě chtělo vychytat nějaké mouchy ohledně vzhledu, protože na povrchu chléb vypadá opět jako krápníková jeskyně, ale alespoň se pozná, že je domácí, ne?


A hádejte,co jdu dělat zítra ráno? Kvásek už je pěkně nakrmený a bublinkatý, z původní Šumavy je už jen malý kousíček (a to jsem ji pekla přede dvěma dny) ...
A co vy? Pečete si vlastní chleba, nebo se spoléháte na ten kupovaný? Já teď s Aloisem po kupovaném chlebu nijak netoužím :-)

Tak dobrou chlebovou chuť a co nejméně smutných událostí vám přeje Madla.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 smutna smutna | Web | 12. ledna 2012 v 15:03 | Reagovat

Zjisti jestli te miluje, mrkni na muj webik !

2 Ditta Ditta | Web | 12. ledna 2012 v 19:26 | Reagovat

Madlo, perfektně a srozumitelně jsi popsala jak na kvásek. Asi rok si říkám, že do toho "pudu", ale nějak se mi pořád nechtělo, ale po přečtení tvé reportáže mi to přijde jako brnkačka. A příště nepiš, že chleba vypadá zvenku jako krápníková jeskyně, ale napiš, že jsi upekla "rustikální chléb" :-) Ditta

3 Madla Madla | E-mail | Web | 12. ledna 2012 v 19:33 | Reagovat

Ditta: Díky moc za krásný komentář. Já se taky z nepochopitelných důvodů kváskového chlebu bála, ale je to přesně jak říkáš, brnkačka :-) A chleba s kváskem chutná opravdu mnohem líp než klasický s droždím.
Hi, mít místo krápníkové jeskyně rustikální chleba je fajn finta, asi na sebe nebudu příště tak přísná :-)
Držím palce, až se do kváskového chelba pustíš, ten tvůj bude určitě senzační, už teď se na něj těším!

4 farfalla farfalla | Web | 12. ledna 2012 v 20:57 | Reagovat

No konečně:) Zvlášť ten spodní vypadá dobře.. Mně se taky občas přichytí/přilepí, a pak je krásně rustikální:)

5 farfalla farfalla | Web | 12. ledna 2012 v 21:00 | Reagovat

[4]: Jo a pekárna je super, i dost levná dvojáková hněte líp než některé roboty, ale samozřejmě záleží i na konzistenci/množství těsta (pekárně je to spíš jedno, hlavně se v ní nesmí nechat překynout, pokud zaděláváš větší dávku.. mrk mrk).
a hleďme vstříc lepším zítřkům..

6 Madla Madla | E-mail | Web | 13. ledna 2012 v 13:38 | Reagovat

farfalla: Díky moc za oba komentáře, moc mě potěšily :-) Trvalo mi dlouho, než jsem se ke kváskovému chlebu dokopala a nebýt nakopnutí od Lucie a cataliny, tak dělám dodnes jen ten z droždí.
Z pekárny jsem nadšená, těsto z ní je heboučké, lehké jako pírko, to bych ručně nikdy tak krásně nedokázala. Já se sice moc ráda hňácám v těstě, ale pokud zrovna obě děti naráz nespí (jev nevídaný :-)), tak to moc nejde. Takže pomocníkům zdar!

7 Vilemína Vilemína | Web | 13. ledna 2012 v 14:01 | Reagovat

Taky myslím, že je dobré chleba umět - ne z nutnosti, ale pro chuť, tradici, je to dovednost, na kterou by se nemělo zapomínat - pekla jsem několikrát po létě, z koupeného kvásku, zadělávala robotem, práce to byla docela fajnová.

Madlo, dobře jsi tu úsporu práce s dětma vymyslela! A nebuď na sebe tak přísná, to souhlasím.

8 Lucie Lucie | Web | 13. ledna 2012 v 14:10 | Reagovat

Madlo, ten posledni je naprosto dokonalej... Ja to ted flakam, ale jak dam do kupy a prestehuju, tak zalozim kvasek a bude to :-)

9 Catalina Catalina | Web | 13. ledna 2012 v 16:06 | Reagovat

Úžasné chleby! Všechn tři a hlavně klasická šumava, ta se ti vážně povedla naprosto dokonale! Mimochodem, mě se u kvásku voda a mouka taky odděluje, ale ničemu to nevadí - stači zamíchat a je to. Už ho mám doma teď asi 2 týdny a pěkně i zhoustl. Když ho dokrmím, okamžitě začne bublat a v teple hned vyroste :D Myslím, že jsi ten svůj vyhazovat nemusela, stačilo dokrmit a zamíchat :)

10 Madla Madla | E-mail | Web | 13. ledna 2012 v 19:26 | Reagovat

Lucie: Díky, ty jsi pro mě chlebová přebornice, takže chvála mě pak těší o to víc :-) Je skvělej, ten rozdíl je fak tnepopsatelný.

11 Madla Madla | E-mail | Web | 13. ledna 2012 v 19:29 | Reagovat

Catalina: Díky moc, Šumava z nich byla opravdu nejfotogeničtější, ještě se chystám na 100% žitný, to bude teprve bomba!
S tím kváskem máš pravdu, ale mě i po krmení připadal pořád takový řídký a nanicovatý, tak jsem to zkusila spíš podle oka a je to úplně ono :-) Tak kvásku a pečení zdar!

12 toffo toffo | Web | 13. ledna 2012 v 22:30 | Reagovat

Co ten papír na pečení, nepřipaluje se ti a nečoudí z trouby při vysokých teplotách. Mě ano. Také jsem na zadělávání byla daleko více spokojenější s domácí pekárnou, než robotem. Určitě ještě oceníš vypracovávání nudlového těsta a na stejný program se i dá zadat těsto na vánoční cukroví. Ta moje je bohužel přesně za dva roky a měsíc kaput. Po záruce. Zkusím šikovné elektrikáře v práci, jestli na něco nepřijdou. A vlastního chleba se člověk nepřejí a nevyhodí ani kůrčičku, ani drobeček. Co ztvrdlo, opeklo se jako vložka do polévky :-).

13 Madla Madla | E-mail | Web | 14. ledna 2012 v 10:06 | Reagovat

toffo: Já vždycky dám jen malý čtvereček tak akorát pod pecen, takže se nic nepřepaluje. Zrovna teď mi domácí pekárna mísí těsto na bagety :-) Nad šikovné pomocníky opravdu není, a i když mám práci s těstem moc ráda, momentálně musí holt za mé ruce zaskakovat technika.
Tak přeju, ať ti šikovní elektrikáři pomůžou a vrátí pekárnu do života.
S tím domácím chlebem naprosto souhlasím, já se musím vždycky ovládat, abych nesnědla čtvrtku chleba na posezení :-)

14 Chica Loca Kim Chica Loca Kim | Web | 18. ledna 2012 v 13:14 | Reagovat

Taky se teď piplám doma s kvasem a chlebíky. Já tomu svému kvasu říkám tamagochi! A pro mého milého není asi nic lepšího než vůně chleba linoucí se z trouby. Jen bych ještě doma potřebovala nějaký konstatntní zdroj tepla, ale zatím jsem žádný neobjevila. A snažím se moc netopit...

15 Madla Madla | E-mail | Web | 18. ledna 2012 v 13:32 | Reagovat

Chica Loca Kim: Kváskové chlebíky jsou opravdu úžasná a návyková záležitost! A ta vůně je lepší než jakékoli parfém :-)
A co třeba zkusit router od internetu, ten vypadá teplo akorát potřebné pro kvásek :-) Tak chlebu zdar a tomu kváskovému zvlášť!

16 Amelie Amelie | Web | 13. února 2012 v 19:18 | Reagovat

Od té doby, co mám pekárnu, tak ráda peču...chleba, rohlíky, mazanec ap... pekárna mi  zadělá těsto a já mám po starosti...

17 Madla Madla | E-mail | Web | 14. února 2012 v 10:10 | Reagovat

Amelie: Já teda milovala domácí pečení chleba, rohlíků i před pekárnou, teď mi trošku hybí uhníst si a uhýčkat své těsto, ale musím říct, že pekárna je ohromný pomocník, prootže jinak bychom byli skoro pořád jen na kupovaném pečivu nevalné kvality.

18 pajaklara pajaklara | Web | 15. února 2012 v 22:26 | Reagovat

jj chlebováání budiˇž pochváleno.. vidím že to teď opravdu frčí:-) a radostné výsledky na všech frontách :-) ať se daříí

19 Madla Madla | E-mail | Web | 16. února 2012 v 10:30 | Reagovat

pajaklara: Přesně tak, není nad poctvý domácí chleba s křupavou kůrkou. Ten váš vypadá skvěle i po vizuální stránce, moje chlebové výtvory jsou mnohdy opravdu hodně vzhledově "rustikální", ale i tak je miluju :-)

20 Alča Alča | E-mail | 10. února 2014 v 21:38 | Reagovat

Ahojky! Náhodou jsem sem zabrousila a moc mě zaujal Váš kvásek. Chtěla bych ho zkusit, ale el. kotel nemám a marně přemýšlím, kde jinam ho umístit, pokud potřebuje tu standartní teplotu. Nemáte nějakou vychytávku nebo radu? Děkuji. Alča
Chleby vypadají výborně a chutně a já tu slintám.... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama