Březen 2012

Pravý a nefalšovaný houskový knedlík

31. března 2012 v 21:46 | Madla |  Přílohy a omáčky všelijaké
Nevím jak vy, ale já nemám ráda knedlíky. Což je v Čechcách asi průšvih, protože knedlíky považujeme za svůj kulinářský poklad a kdo nám chce sáhnout na knédl, musí počítat s tím, že se rozzlobíme a budeme zlí. Ale já, i přesto, že jsem knedlíky nikdy v lásce neměla, jsem asi divná, protože jsem si chtěla vyrobit svůj vlastní, domácí kynutý houskový knedlík.
A proč, ptáte se a zajisté se ptáte správně. Abych zjistila, jestli mi i domácí verze knedlíku bude chutnat, nebo jestli mám těm břichatým kynutým potvorám bez chuti a bez zápachu zavřít kuchyň na petlici. Nikdo mě nenutil se střelnou zbraní u spánku (manžel též nerad knedlíky), bylo to mé svobodné rozhodnutí a já ho nakonec vůbec nelituju.

Za časů našich babiček (pro nastupující foodgeneraci už možná spíš prababiček) platilo, že se dívka nemá vdát dřív, než umí uvařit knedlíky. No tak tohle pravidlo jsem teda porušila a pod čepec se dostala knedlíkem nepolíbená. A bylo na čase to změnit.

Jako svůj úhelný kámen jsem si zvolila recept na kynuté houskové knedlíky podle Šárky Škachové z její kuchařky Rande s gurmánkou v české kuchyni.

na dvě opravdu veliké šišky knedlíků budete potřebovat:

750 g hrubé mouky
1 kostku (42 g) čerstvého droždí
1 žloutek
350 ml vlžaného mléka
2 den staré housky (já použila polovinu velké domácí bagety)
1 lžičku soli

Nejdříve si připravíme kvásek (né ten žitný na chleba :-)) smícháním droždí, lžičky cukru, dvou lžiček vlažného mléka a lžičkou hladké mouky. Necháme vzejít na teplém místě. Chvíli se nebude nic dít, ale pokud máme čerstvé droždí, začne zprvu hladce umíchaná kašička pěnit a poté vyběhne. Odvážíme si mouku, osolíme ji lžičou soli, dáme ji do mísy, vlijeme polovinu množství vlažného mléka (tedy 125 ml) , přiáme kvásekm, žloutek a těsto pěkně propracujeme. po chvilce přilijeme zbytek mléka. Vařečkou (nebo rukama, já jsem pro ruční práci) zpracováváme tak dlouho, až se těsto nelepí na mísu ani na vařečku. když je těsto propracované, přidáme k němu nakrájené pečivo. Já tam hrkla polovinu domácí bagety, protože když jsem konečně našla svou ideální slečnu bagetu, byla jsem z ní v tak euforickém stavu, že u nás doma bylo pár týdnů doslova přebagetováno :-)
Zpracované těsto an knedlík přikryjeme potravinářskou fólií a necháme jednu hodinu kynout na teplém místě.
z těsta poté ušouláme ušouláme na pomoučené pracovní ploše dvě šišky a necháme je ještě půl hodiny dokynout.
Těsta je opravdu dosti, takže já bych příště možná udělala šišky raději tři menší než dvě obrovité. Ony totiž za tu půlhodinku opravdu ještě slušně nabydou.
Do velkého hrnce napustíme vodu do výšky 3 cm, vložíme do ní pařák na knedlíky, na pařák položíme složený plátěný ubrousek (mě posloužila látková plena - v tomto případě mimořádně čistá) a na něj dáme knedlík. Vodu v hrnci přivedeme k prudkému varu, přiklopíme poklicí a v páře vaříme třicet minut. Poté hrnec odstavíme,knedlík opatrně vyjmeme (bacha, fakt klouže a je těžkej), vidličkou na několika místech propíchneme a necháme uniknout páru. Aby byl knedlík hezky voňavý, potřeme ho vodu, ve které jsme rozpustili plátek másla.

A výsledek? Byla to bobma! odměnou mi byl nádherně kyprý a správně nadýchaný knedlík a protože jsem ho vydatně potřela omáslovanou vodou (spíš teda to bylo máslo s troškou vody :-)) nádherně voněl a chutnal fakt skvěle. A to prosím nemám ráda knedle!


Samozřejmě, že nevypadal tak uhlazeně jako jeho průmyslově vyráběný kolega, jako malé sopečné vyvřeliny z něj čněly kousky pečiva, ale byl tak doobrý, že na něj mám zase chuť. (Jo, jinak ten talíř je jen zamaštěný od vody s máslem na potírání knedlíku, tenhle poslední bod opravdu nevynechejte, jinak to nebude ono).


Byl opravdu skvělej a tak, když je teď zase taková hnusná zima a pořád prší (a možná někde i sněží), tak si honem udělejte nějakou dobrou omáčku nebo gulášek a k tomu poctivý domácí houskáč.

Stojí za to!


A komu dělal knedlík garde na talíři? Skvělé a voňavé rajské, ale o té až někdy příště, jo?


Tak dobrou poctivou chuť a nohy v teple a v suchu vám přeje Madla!

S barvou do jara - rajčatová polévka s mandlemi a olivami

24. března 2012 v 15:43 | Madla |  Z polévkové mísy
Jaro už se snaživě prsí, a ikdyž jsou sluneční paprsky ještě takové zubaté, mysl se už nemůže jarního rozpuku nabažit. A protože se jedná o mysl značně unavenou, jejíž majitelka se v noci příliš nevyspí díky malé hladové příšeře se dvěma ostrými tesáky, jež ráda používá vůči mým jistým intimním partiím.
Starší batolecí Příšera zase vstává v nekřesťanských pět hodin ráno a tak si dovedete představit, jak to asi s nevyspalou a rozbolavělou ženou vypadá nejen v kuchyni. Žena, jež by ráda byla zase ženou, ale občas chtě nechtě připomíná bájnou Harpyji, pak k nasycení kručících žaludků vyhledává recepty rychlé a snadné a právě tohle jsou přednosti v nadpisu zmíněné polévky. Já i starší Příšerák jsme polévkoví a bez plného talíře polévky se neobjedeme, takže každý druhý den vařím pořádný kotel polévky. A tahle je opravdu rychlá, jednoduchá a moc dobrá.

Děti spí, takže psst a přejdeme rovnou k receptu, který je opět z mé oblíbené Olivové kuchařky. Jen jsem v něm změnila množství oliv a mandlí, bujón jsem nahradila domácím vývarem a vyřadila jsem toustový chléb. A místo plechovky loupaných rajčat jsem použila kvalitní rajčatovou passatu. A černé olivy, ke kterým naše chuťové pohárky ještě dost nedospěly, jsem nahradila olivami zelenými. Takže jsem v podstatě udělala dost jiný recept, každopádně velice lahodný.


1 balení (500 ml) rajčatové passaty (rajčatové šťávy)
500 ml kuřecího vývaru (kdo je pro domácí, já!)
50 g (1/2 balíčku) mandlových plátků
1/2 balíčku zelených oliv, nakrájených na plátky
3 stroužky rozetřeného česneku
sůl, pepř

Do hrnce nalijeme rajčatovou passatu, přidáme kuřecí (či jiný) bujón a tři minuty povaříme. Olivy nakrájíme na plátky. Mandlové plátky nasucho opražíme na pánvi. Polévku dochutíme rozetřeným česnekem, případně ji dosolíme a opepříme. Přidáme opražené mandle a olivy. Nalijeme, hodujeme.



Polévka je lehoučká, s výraznou rajčatovou chutí, a ty křehké opražené mandle v ní fakt nemají chybu. už se těším, až ji budu dělat v létě, z rajčat vysluněných na zahradě.


I když je jednoduše perfektní, můj drahý v ní zalíbení nenašel. Nevadí, alespoň zbylo víc pro další členy naší rodiny, kterým tahle jednoduchá polévka chutnala moc a moc a proto se nebojím ji doporučit i vám.


Tak dobrou chuť a vzhůru do jara!

Úžasně jednoduchý a hlavně dobrý jogurtovo-mandlový cheesecake

15. března 2012 v 7:31 | Madla |  Cheesecaky, tvarohové dorty a nepečené dorty
Tak. V troubě se sice peče elegantní tvarohová zebra, kterou jsem už dělala mnohokrát, ale vždycky jsem ji zapomněla vyfotit, ale tady na blogu vám "upeču" recept na svůj oblíbený cheesecake. Na různé variace na téma cheesecake mě užije, prostě miluju tu křupavou spodní vrstu, na které je pořádná krémová nálož, ale ruku na srdce, klasický cheesecake nepatří mezi nejlevnější a nejdietnější dezerty, takže pokud chcete trošku ubrat v pase a přece si sladce zahřešit, vyzkoušejte cheesecake jogurtový. První variantu jsem dělala s medem a kardamonem a byla úžasná. Lehká, jemná, voňavá a ryze podzimní záležitost.

Tenhle mandlový je extrémně jednoduchý a vážně dokonalý. Inspirací mi byl opět jogurtový cheesecake z Pavliných Drobečků. Pekla jsem ho mámě k svátku (dostala ještě dobré víno, zase takový škrťoun nejsem, abych své blízké obdarovávala výhradně svými výtvory) a máma mi druhý den volala, jak je strašně dobrej a že si pořád chodí s tátou ukrajovat a že už skoro není (za dva dny snědli ve dvou celej dort :-)) a chtěla po mně recept. Chápete? Moje máma po mně chtěla recept!!!

Mamce jsem ho sice po telefonu nadiktovala z hlavy, ale jen proto, že máma moje internetové výlevy fakt nečte (vlastně internet vůbec nepoužívá), ale vy snad jo, takže tady to máte:


Na křupavou krustu si nachystejte:

100 g oblíbených sušenek (použila jsem Bebe-mini do jogurtu)
100 g mandlí
3-4 lžíce mléka

Na krémovou náplň:

300 g bílého jgurtu (použila jsem Hollandiu)
200 g měkkého tvarohu ve vaničce (použila jsem polotučný)
100 g práškového cukru
40 g vanilkového cukru (nejlépe domácí výroby)
špetku soli
2 vejce
2 lžíce mandlového aroma
1 vrchovatou lžíci kukuřičného škrobu

Sušenky podrťte nebo rozšmelcujte v mixéru. Rozmixujte také mandle. Obě sypké přísady nasypte do misky, přiljte tři až čtyři lžíce mléka a utvořte drobenku. Tu namačkejte na dno a strany dortové formy o průměru 20 cm a dejte na čtvrt hodinky zapéct do trouby vyhřáté na 180 stupňů. Zapečený "korpus" nechte vychladnout při pokojové teplotě a pak jej vrzněte i s formou do mrazáku nebo do lednice.

Na krémovou náplň jednoduše smíchejte bílý jogurt, tvaroh, oba cukry, sůl, vajíčka a dvě lžíce mandlového aroma. Poté do krémové směsi přesijte vrchovatou lžíci kukuřičného škrobu a pořádně zamíchejte.

Nalijte na vychlazený korpus a dejte péct čtvrt hodiny do trouby vyhřáté na 180 stupňů. Pečte buď ve vodní lázni, nebo si dejte na spodní mřížku (tj. na mřížku, nad kterou je mřížka s cheeseakem) vhodnou plochou nádobu (používám koláčovou formu) naplněnou horkou vodou. Správný cheesecake se má péct ve vodní lázni a díky tmuto "triku" se vytvoří podmínky tzv. bain maire bez nepříjemného rozmáčení křupavé krustičky.

Po čtvrt hodině snižte teplotu trouby na 130 stupňů a chesecake dopečte ještě hodinu. Správně uečený cheesecak má zůstat pěkně světlý a když se bude uprostřed ještě mírně sulcózně třást, nevadí, on ztuhne, nebojte se. Po upečení ho opatrně vyjmeme a necháme cheesecake vychladnout při pokojové teplotě a poté jej přesuneme do lednice či na jiné studené místo.


Je fakt dobej, tak nebuďte hamouni a rozdělte se :-) (Já z toho původního neochutnala ani ždibíček a abych věděla, jestli je opravdu tak dobrý, musela jsem si ho upéct znovu o týden později:-)

Jo a ještě prosba na závěr - nevíte, jak vyrobit domácí mandlovou esenci?

Voňavé a lehké jaro nejen na talíři vám přeje Madla!

Vepřové v mléce podle Šárky Škachové

11. března 2012 v 10:57 | Madla |  Maso hraje prim
Tak trošku obžerná doba masopustu je za námi a podle křesťanského kalendáře bychom teď měli držet půst. Já jsem letos postní dobu vzala dost vážně a opravdu se snažím přes týden vařit převážně jídla bezmasá. A ono to jde, dámy a pánové, jen to chce trošku fantazie a nebát se. Ale protože manžel i dítě jsou masomilci, alespoň o víkendu je odměním nějakou dobrou masitou baštou. A protože dvě děti jsou holt dvě děti a spánková deprivace trvající bezmála tři roky je pěkná potvora, chci si odpočinout alespoň trochu o víkendu. Takže sázím na bezpracné recepty. Co může být jednoduššího, než maso večer naložit a dát ho druhý den jen do trouby. Jenže to chtělo změnu. A počasí si bez ohledu na kalendář zatím říká o nešizené a pořádné domácí jídlo, pěkně syté a kldině trošku tučnější.

Vepřové v mléce splňuje všechna kritéria, je téměř bezpracné, chuťově úžasné, jemné a delikátní maso se dlouhým dušením v mléce rozpadá na jednotlivá vlákénka a a mléčná máslová omáčka s jemně oříškovým aroma vás vtáhne do nebe.

Tento recept jsem našla na skvělých stránkách Šárky Škachové. Tato labužnice, úžasná kuchařka a elegantní dáma v jednom v podstatě může za to, že jsem se i já pustila do blogování a já na její stránky nedám dopustit. Takže recept ani nepřidávám, pěkně si ho přečtěte na stránkách dolcevita.blog.cz.

Já jen neměla plnotučné mléko, takže jsem použila mléko polotučné a přidala k němu kelímek smetany ke šlehání.


Mlékem naducané šťavnaté maso, mléčná omáčka s máslem, ovoněná česnekem a rozmarýnem, k tomu nešizená bramborová kaše - takhle si představuju jídlo do nevlídných dnů. Maso dušené v mléce se tak stane mým oblíbeným podzimním a zimním pokrmem.
(Já vím, že podle kalendáře je už dávno jaro, ale neříkejte mi, že takhle jaro vypadá ...)

Jaro už má zelenou, tak ho vítám hráškovou

6. března 2012 v 10:54 | Madla |  Z polévkové mísy
Svět už se pomalu probouzí k životu, nesměle raší první zelené lístky, avšak zima je pořád jako když praští. A tak je nejlepší se na slunce a pomalu se probouzející jaro koukat z vyhřátého domova a posilnit se k tomu talířem husté věže zelené hráškové polévky.


Tuhle polévku jsem uvařila podle letošního únorového F.O.O.D.u, na který jsem sice v tomto příspěvku nadávala, ale pár receptů mě v něm zaujalo a hlavně, je v něm celkem dost plévkových receptů, což já, jako polévkový fanda, velice ocením. Polévka je u nás doma každý den a tahle je navíc stylově vyjarněná, lehká, svěží, ale díky přidanému uzenému i pěkně zasytí.


V originálním receptu používali u nás na malém městě těžko dostupný pršut, který jsem bezbolestně nahradila naším domácím uzeným.

Na 4-6 porcí si nachystejte:

20 g másla
1 menší pórek
1,2 l kuřecího vývaru
2 brambory
3 šálky mraženého hrášku
sůl a pepř na doladění chuti

na ozdobu:

6 plátků pršutu nebo kvalitního uzeného

V hrnci rozpustíme máslo, vsypeme k němu na kolečka nakrájený pórek a za stálého míchání pět minut opékáme. Poté přilijeme vývar. (Já rozmrazila domácí kuřecí vývar). Zvyšíme teplotu na maximum a polévku přivedeme k varu. Oloupané a na kostičky nakrájené brambory přisypeme do polévky, snížíme teplotu a vaříme deset minut. Přdáme mražený hrášek a znovu vaříme deset minut. Část polévky i se zeleninou odebereme a zbytek rozmixujeme. Vše vrátíme do hrnce a prohřejeme.
Podáváme s opečeným pršutem nebo uzeným.


Pokud máte rádi zcela hladký krém, nemusíte nic oddělovat a polévku umixujte zcela. U nás ovšem hlava rodiny odmítá jíst úplně rozmixované polévky (prý mu evokují kojeneckou stravu), takže já jsem polévku jen zlehka promixovala ponorným mixérem tak, aby v ní zůstaly i kousky pórku, brambor a hrášku. A myslím, že to i lépe vypadá.


Tak vzhůru do jara!

Jednoduše úžasná dušená jablka s ořechy

2. března 2012 v 13:49 | Madla |  Sladké vábničky
Těm červenožlutým potvorám ve sklepě už pomalu dotikává čas, lesklé tvářičky se jim začínají pomalu krabatět jako hladovému kojenci při srdceryvném křiku, takže v kuchyni nastává doba jablečná. Naštěstí máme doma k jablkům vztah ryze pozitivní. Pokud včak nepatříte k jablečným nadšencům, určitě tenhle recept vyzkoušejte a na sladké, kulaté a rudolící plody jistě změníte názor.

Recept na jablečnou marmeládu jsem převzala z on-line verze Apetitu, jen malinko upravila a je fakt dokonalý! Málokdy mě z Apetitu něco oslovilo tak, že bych to musela hned vyzkoušet, a a dokonce že bychdaný recept opakovala, ale tahle šťavnatá jablečná dobrota je vážně skvělá a navíc má mnoho způsobů servírování (s těmi vás taky seznámím). Ten název je však docela zavádějící, protože se v žádném případě o marmeládu nejedná, jsou to spíše jen dušená jablka. Ale ta chuť, dámy a pánové, nikdy bych nevěřila, že spojení jablek, cukru, másla, whisky a bobkového listu může být tak moc dobré.

Tak jedeme z kopce přímo na recept:

900 g jablek
100 g másla
160 g třtinového cukru (použila jsem hnědý)
šťávu ze 2 citronů
2 polévkové lžíce sušené citronové kůry
2 bobkové listy (ideálně čerstvé)
2 lžíce whisky
200 g vlašských ořechů, nahrubo posekaných

Jablka zbavíme jádřinců, nemusíme je loupat. Rozkrájíme je na čtvrtky a ty pak ještě rozpůlíme napříč. V hrnci rozpustíme máslo, vsypeme jablka, cukr, citronovou kůru a šťávu a bobkové listy. Zlehka promícháme a přiklopené zvolna dusíme asi deset minut, až jablka změknou.
Sejmeme pokličku a zesílíme oheň. Vaříme dalších pět minut tak, aby se šťáva odpařila na sirup. Vyjmeme bobkové listy, přilijeme whisky a necháme mírně zchladnout. Potom vmícháme nahrubo nasekané vlašské ořechy.

Jsou fakt skvělá. Sladká a šťavnatá jablka krásně zkaramelizují se třtinovým curkem, máslo jim dodá na hebkosti a bobkový list je decentně ochutí. Jestli jste si až dosud mysleli, že se bobkový list hodí tak maximálně do polévky nebo k masu, nemohli jste se mýlit víc :-) K těmhle jablíčkům opravdu pasuje a dodá jim tu příslovečnou tečku. Rozhodně ho nevynechávejte. Já si pěstuju svůj malý vavřínový keřík, takže jsem měla k dispozici čerstvé bobkové listy, ale pokud máte jen ty sušené, vůbec to nevadí.

Já tato voňavá dušená jablíčka podávala ještě za tepla s domácí karamelovou zmrzlinou jako sladkou tečku za sobotním obědem.


Recept (nejen) na domácí karamelovou zrmzlinu najdete tady.


Další den jsem voňavá a už v lednici přebývající dušená jablíčka podávala s báječnými a decentně sladkými ořechovými lívanečky.


Tyhle lívanečky jsem pekla také podle Apetitu, a velmi příjemně mě překvapily. Vše fungovalo tak jak mělo, lívanečky byly nadýchané, jemné, jen decentně sladké a navíc jsem zabila dvě mouchy jednou ranou, spotřebovala jsem skoro všechny sušenky, které zabíraly zbytečné místo ve skříni a už je nikdo nechtěl jíst a ořechy, kterých máme ještě z předvánoční doby půlku velké tašky.


100 g hladké mouky
150 g rozdrcených sušenek (použila jsem Bebe do jogurtu s ořechy a medem)
1 lžička kypřicího prášku
1/4 lžičky soli
1 vejce, prošlehané
250 ml mléka
40 g másla, rozpuštěného
50 g vlašských ořechů, nahrubo posekaných

Ve vyšší misce smícháme mouku, rozdrcené či rozmixované sušenky, kypřicí prášek a sůl. Přidáme rozšlehané vejce, mléko, máslo a ořechy. Promícháme. Na pánvi si rozpálíme olej a smažíme na něm lívanečky.


Lívanečky jsou pěkně kypré, nejsou vůbec nasáklé tukem, já je na trošce oleje smažial jen ze začátku, pak už jsem je smažila bez oleje a vůbec jim to nevadilo. Jsou sladké jen decentně, takže sněhobílý poprašek z cukru jim vadit vůbec nebude.


A do třetice to nejlepší nakonec. V mrazák jsem měla po skleničkách nasyslené velké množství bílků, a abych je pomalu zredukovala upekla jsem lehké a nadýchané skořicové sněhové oválky. Původně jsem chtěla dělat skořicovou Pavlovu, ale Pavlov jsem díky jejich velké oblíbenosti mezi naším příbuzenstvem docela přemlsaná, takže jsem si vymyslela své vlastní obří pusinky se skořicovou vůní.

Na asi 20 velkých kusů skořicových sněhových oválků si nachystejte:

4 bílky
200 g třtinového cukru

Bílky ušlehejte téměř do tuha. Až se jim budou tvořit pevné špičky, po částech ke sněhu přisypejte třtinový cukr. Sníh vyšlehejte úplně do tuha a pak velkou lžící klaďte na plech pokrytý pečícím papírem oválky, které pečte 1 hodinu v troubě vyhřáté na 120 stupňů. Po upečení nechte mírně vychládnout (jsou velmi křehké) a pak přemístěte na mřížku k dokonalému vychladnutí.


Oválky jsou jednoduše skvělé samy o sobě. Na povrchu křupavé, uvnitř vláčné, s jemnou vůní skořice.


Plánovala jsem je jako víkendovou dobrotu, ale nevydržely déle než pár hodin. Náš dvouletý syn pořád chodil po kuchyni a žadonil: "Maminko dej mi ještě tu křupavou dobrůtku". Kdo by takovým slovům odolal, že ...


Tak jesli vám přebývají bílky, pusťte se do nich.

Dobrou nejen jablečnou chuť vám přeje Madla!