Třikrát a dost - pro jablka

12. května 2012 v 6:23 | Madla |  Sladké vábničky
Před časem byla u nás v rodině doslova narozeninová smršť, já kvůli kojení mívám neustále chuť na sladké, a ve sklepě se krčila poslední jablka, která už zoufale křičela po zpracování. A tak se tahle nesourodá směsice faktů spojila, vyzbrojila se mlsnou a odvážnou kuchařkou a vykouzlila několik jablečných dobrot. Jestli tedy máte ještě nějaká jablíčka z pozidmního uskladnění, tady máte inspiraci, jak je se ctí zachránit před jejich neodvratným koncem.

První jsem si chtěla střihnout naprostou českou klasiku - tažený závin. U nás doma se štrúdl dělal vždy z kupovaného listového těsta, jenže po výrobě a hlavně ochutnání domácího lístkového těsta (a po slepém testu, kdy domácí lístkové jednoznačně zvítězilo) jsem štúdl pekla z něj. Ale chtělo to změnu a hlavně si dokázat, že to svedu. A stalo se. recept jsem si vypůjčila od Chez Lucie. S těstem se pracovalo skvěle, i když při vytahování těsta jsem občas skrze zuby ucedila slovíčka, která se do něžných úst asi příliš nehodí. Ještěže doma dlelo dítko pouze několikaměsíční, jež význam slov stále ještě nechápe. Každopdáně tažený závin se fakt povedl, mizel, mizel a mizel a ačkoli byl fakt obrovský,


nevydržel ani dvacet čtyři hodin. (A já tak na víkend musela péct zase něco jiného :-))

Už vás nebudu unavovat, pojďme na recept, který jsem si drze vypůjčila od Chez Lucie:

Na jeden fakt veliký závin si nachystejte:

250 g hladké mouky (s vysokým obsahem lepku, tzv. 00)
špetku soli
2 žloutky
120 ml vody
1 lžíci octa (použila jsem bílý vinný)

na náplň:

600 g jablek
50 g rozpuštěného másla
60 g mletých ořechů
50 g tmavého cukru
1 lžičku mleté skořice
1 lžičku citronové kůry
hrst brusinek
hrst vlašských ořechů
moučkový cukr na poprášení

Mouku jsem si prosila se solí, přidala jsem žloutky, vlažnou vodu s octem a dobře jsem prohnětla. Bochánek těsta pak na půl hodiny zahřejeme. Já to provedla tak, že jsem bochánek těsta přiklopila hrncem, v němž jsem povařila vodu. (Hrnec musí být samozřejmě ještě teplý vytřený dosucha). Protože je těsta celkem dost, radím vám si ho před vyválením rozdělit na půlky, jinak budete zápasit s obrovským kusem těsta a klít u toho jako spolek dlaždičů na konferenci o vulgarismech.
Na pomoučené ploše těsto jsem těsto rozválela na tenký plát a nechala jej čtvrt hodiny odpočinout. Pak ho přendáme na pomoučenou utěrku a vytáhneme hřbety rukou na co nejtenčí plát. To mi teda nešlo stejně jako Lucii, takže jsem poučena jejím popisem se chytla opatrně těsto za rohy a ve visu jsem ho natahovala. Teda já ho nenatahovala, ono se natahovalo vlastní vahou. To je nutné provést po všech stranách těsta. Pokud se bude těsto trošku trhat, nevadí, ale neměly by v něm být fakt velký trhliny. Takže drobné dírečky na okrajích jsou povoleny, džuzny jako vchod do ponorky nee.
Po téhle adrenalinové části už je to brnkačka. Prostě si připravíme jablečnou náplň. Oloupeme a odjádřincujeme jablka, nakrájíme je na tenké plátky (už nikdy je nebudu strouhat, ty pltáky, to bylo něco!). Doporučuju si předem nasucho opéct v troubě ořechy, jejich chuť a vůně se báječně zdůrazní. Máslo si rozpustíme a zhruba jeho polovinou potřeme plát těsta (který pořád zůstává na pomoučené utěrce). Posypeme namletými ořechy (používám tuhle fintu místo strouhanky, ale kdo chce, ať použije klidně strouhanku) a na ořechy poházíme tak nějak rovnoměrně jablka. Posypeme tmavým cukrem, poházíme brusinkami (můžete místo nich použít klidně rozinkovou klasiku, já jsem ale brusinkomaniak a přišlo mi to fakt báječný) a nahrubo nasekanými ořechy. Pomocí utěrky zavineme štrúdl a švem dolů ho překlopíme na plech vystlaný papírem na pečení.
Potřeme ho máslem a pečeme na 180 stupňů asi třičtvrtě hodiny. Během pečení jej ještě tak třikrát potřeme zbylým máslem.


A pocukrujeme.


Musím říct, že mě osobně opravdu překvapilo, jak rychle tenhle klasický štrúdl mizel. Přímo kosmickou rychlostí. manžel kolem něj pořád chodil jako mlsný pes, ukrajoval a ukrajoval a když k němu dostal i porci domácí mandlové zmrzliny s karamelovým griliášem, tak prohlásil, že byl asi dneska moc hodnej :-)

A ani ne tříleté dítko, které normálně na sladké moc není (divné ... nebudou ho za to ve školce či škole verstevníci šikanovat?), k snídani zblajzlo tři ohromné kusy. (Já snědla dva a už ve mně nebylo místo). U mě teda jasně pořád vítězí verze z domácího lístkového těsta, protože mi prostě u těsta chybí ta máslová chuť a vůně (jenže já jsem na máslo ujetá, to už asi víte), ale protože ostatním rodinným příslušníkům chutnal víc než moc, budu ho v jablkovém zavalení péct asi dost často :-)

Tak ještě foto a recept na domácí smetanovou mandlovou zmrzlinu s karamelovým griliášem:


karamelový griliáš:

hrnek (250 ml) nahrubo nasekaných neloupaných mandlí
hrnek cukru
dvě lžíce vody

dvě lžíce oleje na vymzaání talíře

Na dobrou rovnou :-) pánev nasypeme cukr, přilijeme dvě lžíce vody a pomalu zahříváme. Z počátku se nebude nic dít, ale po chvíli se začne cukr tavit a začnou se dít věci. S tavícím se cukrem nemícháme, jen můžeme občas zlehka potřást pánví, aby se cukr rovnoměrně rozprostřel. Cukr začne měnit skupenství, tát a také měnit barvu. Až bude z cukru pěkně tekutý a světle hnědý karamel, přisypeme k němu nahrubo posekané mandle, které jsme si v ideálním případě čtvrt hodinky nasucho opražily v troubě při 200 stupních. Mandle opatrně obalíme pomocí vařečky v karamelu a mandlovou hmotu vlijeme na předem lehce naolejovaný talíř. Opravdu ho nezapomeňte naolejovat, jinak přijdete o griliáš, talíř i o nervy :-)
Po vychladnutí griliáše jej rozsekejte nebo rozdrťte na drobné kousíčky a přidejte do mandlové zmrzliny nebo si s ním dělejte, co chcete. Je fakt skvělý.

Na smetanovou mandlovou zmrzlinu budete potřebovat.

1 kelímek (210 g) smetany ke šlehání
2 celá vejce
3 lžíce cukru moučka
1 lžíce mandlového aroma

Jednoduše si dotuha vyšleháme smetanu. Nad hrncem s horkou (ne vařící vodou) si dáme nádobu, v níž budeme šlehat vejce s cukrem. Šleháme zhruba tři minutky. Přilijeme k vyšlehané smetaně, přidáme lžíci mandlového aroma a promícháme. Pokud cheme, zlehka zamícháme tři lžíce najemno posekaného karamelového mandlového griliáše. Nalijeme do plastové vaničky a dáme do mrazáku na minimálně čtyři hodiny.

Tahle zmrzlina je fakt skvělá a bude vám chutnat i k další jablečné klasice - žemlovce.



U nás doma byl na žemlovku přeborník tatínek. Ačkoli jinak vařit neuměl a k vaření se neměl, jeho žemlovka a krupicová kaše byly fenomenální a dost často mi je za odměnu uvařil, když jsem se ve svých vysokoškolských létech vracela po čtrnácti dnech na víkend domů. Sladké vzpomínky ...

Tatínek vždycky používal náležitě oschlé rohlíky, které jen lehce pokapal mlíkem, nesměl chybět sladký tvaroh vylepšený rozinkami a minimálně dva druhy ovoce - jablka s malinama, meruňky s rybízem - prostě co špajzka a mrazák v paneláku daly. A samozřejmostí byla sněhová čepice mnohdy posypaná drcenými ořechy nebo kokosem. Ještě teď mi při t vzpomínce ukápla slina.

Moje žemlovka tentokrát nebude tátovou kopií, protože vznikla jako čistá souhra náhod - manžel (který nerad sladká jídla snad už od kojeneckých dob) odjel na služebku, já dostala chuť na nějaké sladké jídlo (což ani u mě nebývá moc často) a v lednici byl karamelový pribináček, který už našemu malému Příšerákovi moc nejel. A v papírovém sáčku začínaly pomalu ale jistě okorávat rohlíky.


Takže tohle nebude žádný striktní recept, prostě jsem si jen uvařila domácí Pribináček podle tohoto receptu (místo pudingu jsem použila adekvátní množství kukuřičného škrobu Gustin a sladila jsem třtinovým cukrem), rohlíky jsem zlehka pokropila smetanou na vaření, dala na ně vrchovatou lžíci domácího pribináčku, nakrájené jablko, přiklopila plátky pečiva, opět skropila smetanou a navrch jsem dala plátek másla. Vrzla do trouby a v malé kokotce to trvalo jen čtvrt hodinky. Rohlíky krásně zrůžověly, vykřupaly se, vpilo se do nich máslo a celé to bylo ...prostě och.


Věřím, že i tátovy by chutnala!


A jak děláte žemlvku vy? A dáváte si na ní zmrzlinu? Jemná a smetanová zmrzlina je v kombinaci s křupavými a máslem voňavými rohlíky (zase to máslo, já mám asi máslovou obscesi, se kterou bych si měla zajít k psychiatrovi :-)) prostě božská.


určitě na tu zmrzlinu nezapomeňte a dejte si jí k ještě horké žemlovce a uvidíte, že i nejzarytější odpůrci žemlovky nakonec vylízají celou kokotku (to teda znělo pěkně nestoudně, že :-))

Mandlovou zmrzlinu jsem zvolila jako garde i pro další jablečný recept.

I tady se jednalo o čistou improvizaci a nechuť vyhodit zbytky. (To zní teda hrozně, uznávám, ale výsledek byl super). Svůj blondie pokus s amarantovou moukou jsem vám předvedla už tady. Nevím, jestli za to mohla moje nepozornost (holt když člověk kojí a zároveň peče, na nějakou tu minutku zapomene) nebo to, že amarantová mouka prý z každé buchty udělá cihlu (což mi však má drahá sestra sdělila až po návštěvě, na kterou jsem čistě jen pro její dceru pekla tyhle bezlepkové dobroty), každopdáně z blondies byly spíš sušenky. Křupavé, uvnitř trošku vláčné a hodně sladké. Jako jo, dobré byly, ale tak nějak jich pár kousků přebývalo, já pekla furt něco jiného (hodně teď blbnu se sladkým bílým kváskem) a tak milé blondies tvrdly a tvrdly a mě je bylo líto vyhodit. A potřebovala jsem taky zužitkovat zbylé vlašáky. Takže jsem tyhle dvě suroviny zkompinovala s máslem a jablky a vznikl moc dobrý crumble. Jednoduchý a přitom báječný rychlý dezert, který navíc můžete mít připravený v ledničce dopředu a pak ho jen v malých zapékačkách prdnete do trouby vyhřáté na 200 stupňů na čtvrt hodinky a máte hotovo.


Na tři malé kokotky budete potřebovat:

100 g namletých blondie (nebo nějakých dobrých sušenek s bílou čokoládou)
100 g namletých vlašských ořechů (ideálně předem opražených nasucho v troubě, však mě znáte ... aroma a chuť se plně rozvinou ... bl, bla, bla ...)
50 g ovesných vloček
80 g rozpuštěného másla

tři jablka nakrájená na osminky

máslo na vymazání kokotek

Kokotky si pěkně vymažeme máslem, na máslo rozprostřeme plátky jablek. V míse si smícháme rozdrcené ořechy, rozmixované blondie a ovesné vločky, spojíme s rozpuštěným máslem v drobenku, kterou pak třeba prstama nebo lžící nahňácáme na jablka. Vrazíme do trouby vyhřáté na 200 stupňů na čtvrt hodinky až dvacet minut a podáváme třeba s tou dobrou mandlovou zmrzlinou.


Ještě horké, prosím, tak je to fakt nejlepší ...


Tak si určitě dejte! Dobrou chuť!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Oli Oli | 12. května 2012 v 10:53 | Reagovat

Vypadá to moc dobře, ostatně jako vždy:) Crumble taky dělám a je vynikající, já si k němu dávám zakysanou smetanu. Mňam:)

2 Meg Meg | Web | 14. května 2012 v 19:13 | Reagovat

Jee, vsechno je to paradni! A k psychiatrovi nechod, maslo je super! :D

3 Madla Madla | E-mail | Web | 14. května 2012 v 21:13 | Reagovat

Oli: Díky moc za takovou chválu :-) Crumble je neuvěřitelný dezert, jednoduchý, variabilní a s krémovou zakysanou smetanou si skvěle rozumí... Hmm, asi vím, co udělám zítra jako poobědovou tečku ... a zakysanku mám :-D

4 Madla Madla | E-mail | Web | 14. května 2012 v 21:14 | Reagovat

Meg: Díky, díky, díky :-D Jsem ráda, že je nás másloholiků víc, to by byla u psychiatra fronta :-)

5 Vilemína Vilemína | Web | 22. května 2012 v 22:34 | Reagovat

Ve velkém Albertu nedávno měli máslo jen za 10 - tedy nebylo tak značkové, obyčejné, ale i tak jsem viděla už jen ceduli nad prázdnými škatulemi:)
Másloholiků tedy bude dosti - zvlášť je-li levnější než jiný tuk.

Tažený štrúdl se ti moc povedl, gratuluju.

6 Madla Madla | E-mail | Web | 25. května 2012 v 9:40 | Reagovat

Vilemína: Máslo za desetikačku? Raději ani nechci vědět, odkud bylo a jak dlouho muselo ležet u ledu 8-O
Já právě vždycky kroutím hlavou nad logikou většiny, která bere do ruky hnusný ztužený tuk, když vedle něj leží jen o pár korun dražší kvalitní české máslo. Jak není u másla lákavá cedulka Akce!, tak mám pocit, že ho nikdo nebere ... Snad se blýská na lepší časy :-)
tažený závin musím někdy zopakovat, měl vážně úspěch!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama