Červen 2012

Jahody - dvakrát chlazené, dvakrát tekuté

26. června 2012 v 15:36 | Madla |  Cheesecaky, tvarohové dorty a nepečené dorty
Já vím, já vím, že jsem slíbila poslední kousek zvířátkových hrátek, že tu už dávno mělo být vylosování vítěze řízkové kuchařky, ale tak nějak to tu poslední dobou nedávám a nestíhám. A dost, víc už psát nebudu, protože pak by celý článek působil příliš antikoncepčně, a to by rozhodně nebyl záměr.Takže milujte se a množte se, ale hlavně milujte jahody a určitě vyzkoušejte jeden z následujících jahodových receptů.

Třeba tenhle nadýchaný pěnový zázrak od Chez Lucie:


Nelekněte se té růžové, dort bude chutnat i otrlým chlápkům i tak trošku cynickým múzám s alergií na růžovou barvu (jakože já). Recept je zde, a protože jsem na něm nic neměnila, nebudu ho opisovat, jenom přidám odkaz.


A nezbytnou fotodokumentaci, protože je vážně skvělý.


Je to léto vtělené do nadýchané, jemné a krémové úpravy.


Samozřejmě za předpokladu, že máte rádi jahody :-) Já teda člověka, co by nerad jahody, neznám (výjimku tvoří malé děti, tam je odmítání ovoce jev dosti častý - čestnou výjimku tvoří naše mládě, které jako hladová kobylka spase cokoli - třešně, meruňky, jahody, nektarinky, borůvky, ostružiny, angrešt, maliny a tak dál až do aleluja).

Pokud máte fakt nepřekonatelnou alergii na růžovou, vyzkoušejte tenhle cheesecake s jahodami, který jsem loňské léto vyzkoušela podle receptu v Gourmetu.


A byl perfetkní. je jednoduchý, lehký, nepečený, prostě super. Jo a ten nadpis klame, to jako upozorňuju předem, není to cheesecake, je to tvarohový dort s jahodama, ale fakt dobrej, tak si ho udělejte.

Na dortovou formu o průměru 20 cm budete potřebovat:

200 g bílé čokolády
300 g jahod
250 ml smetany ke šlehání
750 g tučného tvarohu
2 vanilkové cukry (home made výroba je snad samozřejmostí, nejsme žádný ořezávatka, že ne ...)

korpus:

180 g (1 balení) sušenek Koka (nebo jakékoli oblíbené sušenky)
80 g změklého másla

Nejdřív si připravíme sušenkový korpus: Sušenky rozdrtíme najemno, sušenkovou drť smícháme s máslem a vzniklou drobenku namačkáme na dno dortové rozevírací formy o průměru 20 cm a dáme na pět minut zapéct do trouby vyhřáté na 180 stupňů. Po vytažení z trouby necháme vychladnout.

Ve vodní lázni si rozpusťte bílou čokoládu, jahody nakrájejte na kousky. Dotuha si ušlehejte smetanu ke šlehání. Do mísy si vyklepněte všechny tvarohy, přidejte ušlehanou šlehačku, vmíchejte cukr a ještě jednou promíchejte. Nakonec vmíchejte rozpuštěnou čokošku a zlehka vmíchejte kousky jahod.

Krémovou náplň vlijte na připravený sušenkový korpus a nechte v chladu ztuhnout do druhého dne.


Ozdobte zbylými jahodami. Jo, pokud nemáte rádi sušenky a ve vaší domácnosti se vyskytují asi tak sporadicky jako mimozemšťani, udělejte si třeba vločkovo-mandlový korpus jako já. Recept je tadyk.


Jo a omluvte sníženou kvalitu fotek, byly pořízeny loni, večer, ve večerních podmínkách, kdy naše kuchyně připomíná šerou sluj obývanou napruženými draky se zálibou v požírání princezen. A letos nějak svoje jahodové výtvory (a jiné) nestíhám moc fotit. Každopdáně, je to jahodový ráj.

A jako třetí chlazenou tečku přihazuju výborné jahdoové pití - všem známý a oblíbený jahodový koktejl.


Budete ptřebovat.

hrst jahod
200 ml mléka
2 lžíce bílého jogurtu
dvě lžíce medu

Nacpěte to do mixéru, promixujte a hnedle vypijte.


A život bude hnedle růžovější.

Pokud chete pití, co má grády, ale nechcete se po něm octnout na záchytce, připravte si jahodový koktejl s růžovým vínem.


Nachystejte si:

hrst jahod
150 ml růžového vína
tři lžíce meduňkového sirupu (používám domácí, vyrobený dle tohoto receptu)
lžíci medu

promixovat, vypít a vznést se na růžovém obláčku do výšin :-)



A protože jahody ještě vesele rostou, jahodím i já, tak jestli čas dovolí, budete u mít i jahody v mražené podobě - výtečnou jahodovou zmrzlinu s marcipánem a taky kokosovo-jahodovou zmrzku. Těšíte se? Já děsně :-)

Tak vzhůru do jahod a do jara!

Zmrzlinování

19. června 2012 v 17:27 | Madla
Konečně zase udeřila vedra. Ačkoli nejsem zastáncem tropických teplot, vítám je, protože se můžu bezostyšně rozšoupnout při výrobě výtečných domácích zmrzlin. Zmrzlinovač sice nevlastním, ale jde to i bez něj, věřte mi :-)

na poctivou domácí zmrzlinu vám bude stačit jen pár ingrediencí, na sorbet v podstatě jen ovoce, cukr a voda, na smetanové zmrzliny pak smetana, vejce a vámi zvolená přísada (čokoláda, vanilka, káva ...). Ale ještě existuje takový malý kříženec, úplně jednoduchý na výrobu a skvělý chuťově - smetanová jogurtová zmrzlina. A já vám zatím představím dvě její variace.

Doma se mi už pár týdnů válel pytlík sušených švestek. Nejprve jsem z něj chtěla upéct tenhleten výtečný závin, ale kdo by se v těch vedrech chtěl potit u plotny, že? Tak jsem se rozhodla připravit si smetanovo-jogurtovou zmrzlinu s vábivou vůní a chutí švestek. Těm jsem poskytla koupel v bílém rumu se třtinovým cukrem a byla to lahoda neskutečná. Nevěříte? Vyzkoušejte!

Na marinované opilé švestky si anchystejte:

100 g sušených švestek
3 lžíce tmavého cukru (použila jsem Demerarra)
3 lžíce bílého rumu

Švestky propláchneme horkou vodou (protože sušené ovoce bývá dost často sířené - kvůli barvě) a dáme do kastrolku. Nalijeme na ně tři lžíce bílého rumu, zasypeme je třemi lžícemi tmavého cukru. Promícháme a necháme minimálně půl hodiny marinovat. Švestky krásně změknou, zvláční a nasají sposutu chuti. Po marinování je to jen na nás, zda nám nevadí ve zmrzlině troška alkoholu, nebo zda ji připravujeme i pro děti. U nás samozřejmě zvítězila dětská varianta, takže jsem kastrolek se švestkami dala na sporák a na mírném plameni jsem švestky pět minut povařila. Alkohol vyprchá a zbyde z něj jen malý chuťový akcent. Švestky necháme mírně vychladnout a zlehka je rozmixujeme. a rozmixovanou švestkovou hmotu pak opatrně vmícháme do připraveného základu na smetanovo-jogurtovou zmrzlinu.

smetanovo-jogurtová zmrzlina základní:

200 ml smetany ke šlehání
tři lžíce cukru moučka
tři lžíce hustého bílého jogurtu (používám Hollandii)

Dotuha si vyšleháme šlehačku. Ke konci šlehání do tuhnoucí šlhačky vešleháme moučkový cukr. Přemístíme do mísy a přidáme bílý jogurt. Zlehka zamícháme. A zlehka zamícháme i připravené rozmixované marinované švestky. A vlijeme do plastové krabičky a dáme do mrazáku. Minimálně na čtyři hodiny.


Před podáváním necháme zmrzlinu asi čtvrt hodinky povolit při pokojové teplotě, půjde pak líp kopečkovat.


V jemné a decentně sladké zmrzlině kousky voňavých švestek opravdu dominují a dělají z ní vláčnou a voňavou dobortu. Takovou si nikde nekoupíte, tak šup, šup, pro šlehčku, jogurt a švestky :-)

Jestli jste milovníky netradičníh chutí a smetanové zmrzliny vám v hlavě nerozblikají varovnou červenou kontrolku, určitě si pochutnáte na téhle zcela sezónní dobrotě - bezové zmrzlině!


Je sice trošku pracnější než její smetanovo-jogurtová přítlekyně, ale pokud umíte šlhat vajíčka ve vodní lázni, tak ji taky zvládnete :-) A té blátíčkové barvy se nebojte, vím, že květy bezu jsou čistě bílé, leč při vymačkávání bezových kvítků namočených ve smetaně se tam holt dostal asi nějaký ten chlorofyl ... potvora zelená :-)

Inspiraci k téhle zmrzlině jsem našla u báječné Farfally, která se neorientuje jen na pečení z kvásku - i když na všechny otázky kolem kvásku je fakt machr, o tom jako žádná ...Ale učaroval mi její bezový cheesecake, v němž spočívá hlavní finta - louhovat květy bezu ve smetaně, pak z nich smetanu vymačkat a přidat k základní hmotě na cheesecake.

Já původně chtěla dělat něco tak nudného jako je sirup, přiznám se bez váhání. Leč po sdělení mého drahého, že bezovej sirup nerad, jsem musela najít pro asi patnáct květenství bezu jiné využití. A tak, po třech dnech louhování ve smetaně ke šlehání, spatřila světlo světa smetanová bezová zmrzlina. A byla ... (moment překvapení) ... úžasná!

Výrazně aromatická, skvěle smetanová a chutnala i těm, co bez (třeba jako sirup) neradi. Tak honem, honem, než to odkvete, ať můžete mrazit!

Na bezovou smetanovou zmrzlinu budete potřebovat:

200 ml smetany ke šlehání
10 květenství bezu
2 vejce
3 lžíce curku moučka

Jak prosté, milý Watsone, orvěte květenství bezu a ty maličké něžně bílé kvítky bez milosti nacpěte do zavařovačky nebo šroubovací sklenice. Přelijte smetanou ke šlehání, uzvařete víčkem, dejte do chladu a nechte den, dva nebo tři louhovat. Občas, až si půjdete do mrazáku třeba pro zmrzlinu, nádobou porřepte, dejte ji dnem vzhůru, prostě tak, aby se smetanou obalila všechna kvítka. A nelekněte se, část květů, které nebudou ponořeny ve smetaně, zhnědne, to neva. Já nechala bezové kvítky louhovat tři dny, pak už jsem nevydržela, kvítky ve smetaně jsem vyjmula z lednice, nasypala do cedníku a rukou z nich pořádně vyždímala smetanu. Až nebylo fakt co ždímat (nějak záhadně v těch kytkách 50 ml smetany zůstalo), vyšlehala jsem zeleno-hnědě zbarvenou smetanu dotuha. Dost jsem se bála té barvy, to se přiznám, ale vonělo to úžasně! Poté jsem si přirpavila kastrol, do kterého jsem nalila horkou vodu, do kastrolu s horkou vodou jsem dala šlehací válec, do kterého jsem vyklepla dvě celá vejce. Osladila jsem je třemi lžícemi moučkového curku a šlehala jsem tři minutky. Našlahaná sladká vejce jsem smíchala s bezovou smetanou, směs jsem nalila do plastové krabičky a dala mrazit.


A pak už jsem jen koštovala a při každém soustu se mé chuťové pohárky tetelily blahem, cévy se zalévaly mléčným tukem a díky bezovému aroma nepřišel na buben ani nos. Tak šup, šup, jděte orvat bez.

A co se stalo se zbýajícími pěti květenstvími bezu? Ty jsou už třetí týden naloženy ve vodce a já z nich chci spáchat sorbet. Tak snad bude tak dobrý, jako tahle smetanová nálož.

Jestli je tohle na vás příliš a máte radši klasiku, vyráběla jsem i jahodovu zmrzlinu.


Skvělou, poctivou, smetanovou, nepřeslazenou ... prostě super. Recept na ní jsem převazala ze stránek Laskominy od Maryny. Určitě k Maryně nakoukněte, má na svém blogu spoustu pochoutek a jako bonus navíc se věnuje polské kuchyni, což je jev v českých foodblogerských vodách málo prozkoumaný.

Recept jsem tentokrát neupravovala, takže na něj koukněte sem.


Tak, a protože jsem vyráběla i zmrzlinu makovou, na níž jsem zase já Maryně slíbila recept, tak ji sem konečně po dlouhé době dávám.

Na smetanovou makovo-medovou zmrzlinu s plátky mandlí budete potřebovat:

80 g medu
80 g nemletého máku
3 vejce
80 g cukru krupice
400 ml smetany ke šlehání
3 lžíce mandlových lupínků

Nejprve si nad vodní lázní rozpustťe med a přisypte k němu mák. Vodu ve vodní lázni nechte tři minuty zlehka vařit (pozor, ať se nedotkne dna nádoby, v níž je med a mák), občas makovo-medovou směsí promíchněte. Poté odstavte ze zdroje tepla a nechte mírně vychladnout.
Ve vodní lázni si vyšlehejte tři vejce s cukrem stejně jako při přípravě předchozí zmrzliny. Prostě tři minuty šlehejte tři vejce ve vodní lázni a nezapomeňte na cukr. Poté si (už bez vodní lázně) vyšlehejte dotuha obě smetany ke šlehání. Vaječnou směs vlijte do smetany a zamíchejte. Přidejte makovo-medovou směs a také zamíchejte. A naposled úplně zlehka zamíchejte mandlové lupínky. Nalijte do uzavíratelné krabičky, dejte zamrazit a pak si jen užívejte netradiční chuti.


Nádherně žluté zbarvení dodaly zmrzlině domácí vajíčka a samozřejmě med, mák k tomu všemu skvěle pasuje a křupavé mandlové lupínky dovádějí celek k dokonalosti. Je dost sladká, ale fakt šíleně dobrá!


jako jo,je to pracnější, než si vystát frotnu u stánku se zmrzlinou, ale zase víte, co v té zmrzce je, a pokud jste milovníky máku, vrhněte se na ní!

Jo a jestli schválně uhádnete, na čem jsem tuhletu medovo-makovou zmrzlu fotila :-)

Tak a v mrazáku mám ještě višňovou granitu a grapefruitovo-citronový sorbet s tymiánem. Ale o těch až příště, jo?

Jestli chcete ještě nějaké ledové osvěžení, mrkněte sem nebo sem.

Chřest zapečený se strouhankou, parmezánem a ančovičkami

16. června 2012 v 18:28 | Madla |  Bezmasé dobrůtky
Tak nějak si poslední dobou připadám jako brouk Kvapník. Pořád chvátám, chvátám, nemám chvíli klid, nestíhám, nestačím (ale svačím, to zas jo :-)), ale tady na blogu to vypadá, že se nimrám v nose a hledím přitom do ... dály.

Ale protože dnes je díky emigraci staršího dítka trošku volněji, mám konečně chvíli času i na své oblíbené blogování. Tak honem, honem, malé robě ještě choruní, v obchodech je k mání ještě poslední chřest, tak vám tu pěkně rychle přestavím svou zatím nejoblíbenější úpravu chřestu. je to rychlovka a dobrota, co si víc přát, přátelé.

Na proci pro dvě osoby si nachystejte:

500 g bílého chřestu
hrst strouhanky
hrst najemno nastrouahného parmezánu
2-3 proužky ančoviček (možno vynechat)
pár cákanců olivového oleje na dno pekáče
50 g másla, nakrájeného na kousíčky
sůl, pepř

Nejrpve si oloupeme chřest, odlámeme dřevnaté konce (a nevyhazujeme je, uděláme si z nich eno nůňo polívku - třeba tuhle nebo tudle). Připravený chřest dáme vařit na zrhuba deset minut do osolené vody s troškou cukru, plátekm citronu a plátkem másla. Jen při tomto poctivém vaření chuť chřestu pěkně vynikne. Pokud nevlastníte hrnec na chřest (jako já :-(), svažte chřest kuchyňským provázkem a postavte ho do hrnce na výšku tak, aby vrcholky chřestu (to, co se neloupe) trčely ven z vody. A vařte deset minut. Pokud máte anorektický chřest, vařte méně. Chřest vyjměte, rozvažte a dejte na plech vymazaný zlehka olivovým olejem.
V hlubkém talířku či misce smíchejte pramzeán se strouhankou a k sypké směsi přimíchejte na kousíčky nakráejné ančovičky. Směsí posypte chřest, poklaďte kousíčky másla a vražte do trouby vyhřáté na 200 stupňů a pečte zhruba dvacet minut do zezlátnutí.


Servírujte jen tak, nebo jako přílohu k masu. Já servírovala ke kotletce v medovo-zázvorové marinádě a bylo to perfektní.


Ale tenhle chřest má své kouzlo sám o sobě. Stačí pár kvalitních ingrediencí a je to. Pokud nemáte rádi ančovičky, nepřidávejte je tam, ale dodají tomu správný šmrnc, já ančovičky miluju.


Pokud ještě narazíte na nějaký chřest, rozlučte se s ním rychle a důstojně :-) Já kupuju krásný slovenský chřest v bio kvalitě v Albertu (trhy tu nemáme, bééé ... a Albert je co se týče kvality ovoce a zeleniny ze všech supermarketů v našem městě zatím dost dobrý - samozřejmě teď raději nakupuju u občas se vyskytujících zahrákrářů nabízejících své přebytky, ale ti chřest fakt nemaj, maj tak akorát saláty, nějaké sazeničky, bylinky a taky jahody a o těch bude další článek :-))

A nebo taky né, poněvadž zase udeřila vedra, bude možná další článek o zmrzlinách, jaký chcete dřív, řekněte mi :-)

Prima hrátky se zvířátky - pokračování

9. června 2012 v 18:49 | Madla |  Slané potěšení
A tentokrát na slanou notu. A protože starší z dítek opět hicuje a naříká, bude to pěkně rychle. Nečekejte žádné vychytané recepty, spíš jen takovou malou inspiraci pro malou (no dobře tak delší, záleží, jak jste rychlí a šikovní) kreativní chvilku.

Na oslavě manželových narozenin měly velký úspěch nivové kuličky s ořechy. A tak jsem opět koupila spoustu Nivy, spoustu Lučiny, ale místo nudných kuliček jsem uhňácala malé roztomilé myšky.

Inu, hleďte:



Jak vidno, není toho na myšky potřeba moc. Čumáček a očka jsem tvořila nejprve z barevného pepře, ouška pak z mandlových lupínků a ocásek ...? Ten byl z česnekové pažitky. Jako podložka posloužily křupavé Bake rolls.


Poté se však do věci vložil můj drahý a došlo na intervenci. Takže aby byly jedlé i oči a čumák, vystřídal barevný pepř černý sezam a myšky tak získaly trošku asijské rysy.


Byla to trošku piplačka, uznávám, ale fakt to stálo za to!

Vždycky, když naše robátko slaví narozeniny, peču mu hrozivého slaného krokodýla. I letos tomu bylo tak, a protože všem strašně moc chutnal (a dokonce mě o recept poprosila má drahá sestra, och!), přidávám recept.



Inspirací mi byly opět stránky Maminčiných receptů. Přípravu krokodýla má detailně popsanou a vyfocenou, tak jestli do něj půjdete, jukněte se na to. Já navíc do těsta přidala místo oregána uzenou papriku, která krokodýlovi propůjčila krásnou barvu. Jinak jsem dělala stejné těsto a a dravého plaza jsem plnila nahrubo nakrájenou anglickou slaninou, najemno nakrájeným pórkem a rozdrobenou Nivou.

těsto: 260 ml mléka, 3 lžíce oleje, 2 lžičky soli, 1 lžička cukru, 250 g hladké mouky, 250 g polohrubé mouky, 1 lžíce uzené papriky, 20 g čerstvých kvasnic
náplň: pórek, anglická slanina, niv
Ze surovin na těsto vypracujeme hebké a nelepivé těsto, které necháme dvě hodiny nkynout na teplém místě. Po vykynutí těsto přemístíme na vál a rozválíme asi na velikost plechu. Nožem nebo rádýlkem obkrojíme tak, aby vznikl pravidelný obdélník a seřízneme mu trochu rohy. Doprostřed těsta navrstvíme náplň (můžeme libovolně obměnit). Podle obrázku těsto rádýlkem nařežeme a poskládáme. Krokodýla přemístíme na plech s papírem na pečení a zformujeme do žádaného tvaru. Z odkrojků těsta vytvoříme oči a nohy. Nůžkami nasříhneme zuby a bodliny na zádech. Oči můžeme dotvořit olivami, do kterých zapíchneme špejli (a tu špejli s olivou zapíchneme do místa, kde chceme mít oči.). Vložíme do trouby vyhřáté na 200°C a pečeme 20-30 minut.


Svrchní pohled sice nevypadá nic moc, krokouš na něm vypadá krapet rozplácle, ale zdání klame, byl pěkně plastický a co víc, moc dobrý. Uzená paprika dodala těstu nejen barvu, ale i dobrou chuť a tenhle praplaz sklidil úspěch. Nejen vizuálně, ale i chuťově.

Tak co, jdete do zvířátek?

Jestli hrátek se zvířátky ještě nemáte plné zuby, ještě mám v zásobě poslední zvířátka, tentokrát masová.

Prima hrátky se zvířátky

4. června 2012 v 22:38 | Madla |  Dorty a moučníky dětské
Už sice nezním jako nějaká postavička z animáčů, kterou ostatní zvířátka šikanují, ale bacilům se v našem obydlí evidentně daří, protože nám už zase hoří polovina domácnosti. Ne, nemusím volat hasiče, to jen malý Paleček nahrazuje přímotop a opičí se po něm i starší dítko. To, které obvykle nevydrží sedět v klidu pět minut teď najednou polehává a pobrekává a ruka šmátralka zjišťuje, že v tomhle tělíčku se horečce vážně skvěle daří. Takže mám náladu pod psa (títmo se omlouvám všem psům, malým i velkým), a abych se nepřidávala do ufňukané party, zlepšuju si náladu něčím dobrým. A protože mezi přebíháním mezi čtením pohádek a chováním a mazlením obou pidižvíků není času nazbyt, mlsám jogurtovo-tvarohový pohár z ledových kaštanů, ale vám naservíruju vzpomínkové menu, které jsem uskutečnila v květnu na počest třetích narozenin našeho nejstaršího. Lehce se usmívám u vzpomínek, protože tehdy jsme byli všichni zdraví, já se nemusela učit chvaty a hmaty důležité pro Vojtovu metodu, prostě nám bylo fajn. A k podpoření nálady jsem na oslavu předložila zvířátkové menu:

špaldové ježečky:


Inspiraci jsem načerpala tady, recept jsem upravila a tak vám jej upravený předávám:

250 g špaldové celozrnné mouky (použila jsem v BIO kvalitě)
125 g másla
75 g tmavého cukru (použila jsem Demerrara)
1 vejce
sušené třešně

na odzobení:

čokoláda
strouhaný kokos

Těsto je vlastně linecké, pokud chcete, použijte bílou mouku, budete mít ježečky pěkně světlé. Já chtěla, aby ježky mohla ochutnávat i moje neteř s alergií na lepek, a navíc, ježci jsou hnědí i ve skutečnosti a tak nechávám mouku na vás. Já hlasuju pořád pro špaldovou. Všechny suroviny, krom sušených třešní, spolu rychle smícháme, a těsto dáme na hodinku až dvě odpočinout do lednice. Zabalené v igelitu, aby neokoralo. Jestliže spěcháme, dáme zabalené těsto na pět minut do mrazáku.
Zchladlé těsto vyjmem, ušouláme z něj váleček a nožem odkrajujeme malé kousky. Sušené třešně si přepůlíme. Z válečků těsta si naděláme v dlani malé placičky, do každé placičky dáme půlku sušené třešně, zabalíme a vytvarujeme ježečka. Dáme na plech vyložený papírem na pečení. A pokračujeme do zblbnutí a do vypotřebování těsta. Pečeme na180 stupňů asi 20 minut. Necháme vycladnout.
Do misky si nasypeme strouhaný kokos. Nad vodní lázní, v mikrovlnce nebo starosvětsky na pánvičce si roztopíme tmavou čokoládu. Až bude zcela rozpuštěná a krásně tekutá, sejmeme ji z tepelného zdroje. Opatrně namáčíme hřbetyježků do rozpuštěné čokoládya ihned je vtiskáváme do strouhaného kokosu, který vytvoří iluzi bodlin. A poté špejlí vyznačíme očka a čumáčky ježečků. (Já teda očička "vypíchla" - to zní fakt hrozně, špejlí do syrových ježečků před pečením). A je to.

Garantuji vám, že všichni udělají obdivné - jé!

Sladkou armádu ježků završil zlatý hřeb oslavy: dort-želvička, plněný tvarohovo-smetanovým krémem z bílé čokolády


Inspirovala jsem se tady, rolády jsem však dělala dvě, jednu tundlenctu bezlepkovou podle Vandy, druhou lety ověřenou piškotovou balenku (kterou jsem však pekla poprvé v životě, jinak ji vždy "ověřovala" moje maminka).

Recept a posutp na kakovou roládu naleznete tady, mě se bohužel moc nepovedla, nebyla vůbec tak nádherně nadýchaná a šla mi blbě sloupnout z pečícícho papíru. Nevim, jestli to enbylo papírem, rukama, nebo vyšší mocí, možná zapacovalo to, že jsem pečící papír vymazala máslem namísto předepsané Hery. Ale dobrá byla, to jo, chuťově ji nemůžu nic vytknout. Kvůli již zmíněné neteři, která krom alergie na lepek taky nesnáší mléčné výrobky , jsem vandinu lahodnou náplň vyměnila za obyč domácí jahodoou marmošku a bylo to dobré. Roláda sice nevypadala tak esteticky, ale chutnala, a to je hlavní.


Balenka z piškotového těsta se naštěstí povedla na jedničku (protože kdyby ne, tak to bych už asi vážně plakala). Tady je důkaz místo slibů:


Byla nadýchaná, krásně pružná, krásně žlutá, tak akorát sladká, lehká jako vánek. Plněná tadytoudlenc domácí rybízovou marmoškou s bílou čokoládou.


Takže pokud si chcete upéct funky želvičku,


upečte si buď dvě rolády a od každé vám tak větší třetina zbyde, nebo upečte jen jednu a nezbyde vám nic. Dobře ale vypadá, když bude v krunýři i pár kakaových koleček, takže si dejte tu práci a upečte stejně rolády dvě ... :-)

Jo, tady je recept na tu světlou piškotovou balenku (to mé vykecávání mě jednou zabije):

100 g polohrubé mouky
100 g cukru
5 vajec

na promazání:

rybízová marmoška


Polovinu množství cukru utřeme se žloutky. Dotuha si vyšleháme sníh z bílků, ke konci šlehání pak přidáme zbytek cukru. Do žloutkové hmoty opatrně zabalujeme pevný sníh spolu s moukou. Piškotové těsto poté velice zlehk promícháme. Dáme na plch vystlaný papírem na pečení a pečeme čtvrt hodinky až dvacet minut při 180 stupních, dokud roláda nezrůžoví. Balenku necháme velmi mírně vychladnout a poté ji překlopíme (papírem nahoru) na nvlhčenou utěrku. Papír na pečení sloupneme, roládu pevně zavineme a necháme vychladnout. Poté rozbalíme, namažeme rybízovou marmeládou a znovu znovu zavineme.



Na lehký smetanovo-tvarohový krém do želvičky si nachystáme:

1 zakysanou smetanu (balení 190 g)
1 měkký tvaroh ve vaničce (250 g)
2 bílé čokolády (200 g)
2 lžíce želatinového ztužovače (používám tento)

Čkošku si nalámeme na čtverečky a rozpustíme nad vodní lázní. Až bude rozpuštěná, zamícháme do ní tvaroh a zaksyanku. Přisypeme dvě lžíce ztužovače (možná by nebyl potřeba, já ale dělala želvičku den předem, tak jsem potřebovala jistotu, že mi krém nebude téct) a pořádně zamícháme.

Rolády nakrájíme na asi centimentr tlusté plátky a vyložíme jimi vhodnu kulatou misku. Já používám skleněnou mísu z Ikea.


Na plátky rolády navrstvíme krém a zakryjeme dětskými piškoy (budou tvořit "bříško" želvičky).


Dáme nejlépe přes noc ztuhnout do chladu.

Hlavičku, nožičky a ocásek vytvarujeme z marcipánu (pravýho, jakože z mandlí, nekupujte žádnou jakobymarcipánovou tyčinku, co neviděla mandle ani z letadla). Oči dotvořte třeba z lentilek, jazyk je ze zbytku sušené třešně.

Želva z boku:


Želva shora:


Želva zezadu:


Byla bezvadná, co vám mám povídat, lehký piškotový krunýř ukrývajíc jemnou lahodnou náplň byl prostě super. A to jste neviděli reakce dětí i dospělých. Foto rozkrojené želvičky nemám, protože rozkuchaná želva mizela světelnou rychlostí, i když se před ní servíroval výobrný kakový dort, který donesla moje maminka. (Recept jsem si už taky střihla, takže bude někdy, někdy, až mi nebude tak ouzko, následovat).

Tak co, jdete do želvičky?

Jestli nejste na sladké, hrátky se zvířátky budou pokračovat i ve slaném duchu, těšte se :-)

Jarní salát s maceškami

1. června 2012 v 15:51 | Madla |  Salátové lupení
Dnes nejde ani tak o recept, jako spíš o rychloua zběsilou obměnu klasického salátu, jak ho máte určitě nejradši. Ačkoli dneska prší jen se leje, já vlivem zánětu průdušek a laryngitidy zním jako uchrchlaný Darth Vader v kombinaci s Bugsem Bunnym sitohle roční období vážně užívám. Včera jsem je tak s lehkým srdcem šla jakože něco málo nakoupit a vracela jsem se obtěžkaná taškou plnou zeleniny, robě v kočárku bylo utemováno přepravkou plnou krásných českých jahod a pro jistotu ještě zajištěno dvěma óbr palicemi čerstvého českého česneku. A v podvozku kočáru trůnily kolem tašky plné zeleniny ještě dva krásné svěží saláty. Na jaře a v létě je totiž i u nás na malém městě šance, že zastihnete na jednom místě prodávat místní záhrádkáře své nadpočetné výpěstky. A protože nás salátem, nádherně křehkým a svěžím, zásobuje i manželova maminka, máme salát skoropořád. A ještě se nám nepřejedl, představte si :-)

A když už to začne vypadat že by se nám zelené lupení přeci jen mohlo začít přejídat, zapojím svou fantazii a taky svou hloupost, ysvětlím ozději :-) a salát ozdobím jedlými kvítky malých macešek.

To bylo tak, byla jednou jedna bytost ženského pohlaví, kterou nbaví pinožit se v hlíně, ale děsně touží po zahrádce a tato bytost dostala od jiné bytosti žeského pohlaví dobře míněnou radu, aby si vytrhala odkvetlé modřence v pidizáhonku na pididvorku. Inu, bytost se do toho pustila hlava nehlava, sázejíc vytrhané modřence do červeného plastového kyblíčku starší ratolesti, a v zápalu trhání vyrvala i pár macešek. bylo jí líto je nechat jen tak uschnout, tak s nimi ozdobila čerstvý listový salát přelitý klasickou citronovo-cukrovou-oliváčovou zálivkou. Tož dobré to bylo a taky potěch apro oko.

Hleďte:


Tak šup, šup pro čerstvý salát, vyrvat nějaké macešky, zakápnout to oblíbenou zálivkou a naládovat si do těla nějaké vitamíny.


Dobrou chuť a dobrou náladu i v upršených dnech vám přeje Madla!