Smetanová česneková omáčka se ztraceným vejcem a mandlovými kroketkami z odpalovaného těsta

18. července 2012 v 17:34 | Madla |  Přílohy a omáčky všelijaké
Je hnusně. Zima. Pořád prší. Starší dítko je v onom nešťastném věku vyznačujícím se záchvaty vzteku, miminu rostou další zuby (už teď je to malý aligátor) a je zapraženo čtyřikrát denně do vojtění. Takže podtrženo sečteno. Děti často prudí, kvůli počasí (a vždy přítomnému cvičení Vojtovy metody) je takřka nemožné jejich energii rozpýtlit venku, a to všechno má za následek nejen mou vyšší spotřebu čokolády, ale i chuť na něco kaloričtějšího, jemného a smetanového, co zanechá na patře a na jazyku příchuť nebe. Ale zároveň to nesmí být extra složité, protože čas je můj staronový nepřítel. To všechno splňuje jídlo zmíněné v nadpise. Za dvacet minut máte uvařenou omáčku, v průběhu vaření si připravíte těsto na mandlové krokety, které z celého jinak obyčejného jídla udělají pořádný požitek. Tak dem na to, jo, děcka?


Smetanovou česnekovou omáčku dělám s tímhle:

3 plátky másla (cca 80 gramů)
1 velkou cibulí, nadrobno nakrájenou
3 vrchovaté lžícemi hladké mouky (občas použiju i celozrnnou pšeničnou)
1/2 litrem horkého vývaru
100 ml smetany na vaření nebo smetany ke šlehání
3 lžícemi zakysané smetany
5-8 stroužků česneku, rozetřeného
sůl, pepř

Do rendlíku dám plátky másla. Na rozehřátém másle osmahnu na velmi jemno nakrájenou cibuli tak, aby byla pěkně dozlatova. Trvá to tak pět minut. Osmaženou cibuli zapráším třemi vrchovatými lžícemi mouky a neustále míchám. Minutu prosmažím mouku s cibulí. Přiliju horký vývar a metličkou tak dlouho, dokud není základ omáčky jemný a hladký. Provářím čtvrt hodiny. Omáčkový základ by měl začít pěkně houstnout. Po čtvrt hodině vaření přiliju do omáčky půl kelímku smetany na vaření (když chci hřešit tak použiju smetanu ke šlehání) a ještě pět minut povařím. Poté do omáčky přidám prolisovaný česnek. Když mám štěstí na pěkný čerstvý český, použiju ho daleko míň než česneku třeba španělského nebo dokonce pseudočenseku čínského. Já teď od manželovy maminky dostala pár paliček čerstvého palicového česneku ze zahrádky, tak mi na dochucení stačily dokonce jen čtyři megastroužky. Omáčku ochutnáme, dosolíme a případně opepříme (pokud máme pěkný silný vývar, není většinou žádné další dochucování třeba) a zjemníme třemi lžícemi zakysané smetany.

Podáváme s mandlovými kroketami z odpalovaného těsta, které jsem dělala podle Vandy, takže tady na ně máte odkaz. Rozhodně je vyzkoušejte, jsou jemné, lehoučké a delikátní, a mandlové lupínky v nich jdou krásně cítit a křupat.

A do talíře přidejte i ztracené vejce. To vařím jednoduše. Do vroucí hodně osolené vody (asi jako když vaříte špagety, jen dejte míň vody) vliju dvě lžíce lžíce vinného nebo jablečného octa (umeocet nevedu :-)) a vařečkou vytvořím vír. Vejce si vyklepnu do žufánku (naběračky, nebo jak se tomu česky nadává?) . Do víru vařící se vody pak vyleju vejce ze žufánku a ihned vypnu oheň. Vajíčko nechám v horké vodě dvě minuty, poté jej vylovím děrovanou naběračkou.


Neříkám, že je snadné vyrobit zastřená vejce, ale já je prostě miluju. Pokud jste na tom stejně, zkuste je uvařit podle Václava Friče anebo na jděte podle Hestona Blumenthala (jak na to v češtině vám poradí šikovná Meg).

Tak optimismus do žil, dobrou smetanovou omáčku na talíř a víru, že bude zase líp vám přeje Madla.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 maryna maryna | 18. července 2012 v 21:28 | Reagovat

Smetanovo-česnekovou omáčka - mňam! Ztracené vejce taky mňam a ty krokety od Vandy teda konečně musím vyzkoušet!

2 Madla Madla | E-mail | Web | 20. července 2012 v 15:29 | Reagovat

maryna: určitě vyzkoušej, byla to velice vydařená kombinace, i já budu určitě brzy opakovat (pokud bude trvat tohle léto-neléto). A ty kroketky jsou fakt něco!

3 vanda vanda | E-mail | Web | 23. července 2012 v 7:54 | Reagovat

Nojo, to nejsou "moje", ty jsou od Friče :-) JInak Madli píšeš mi z duše, u nás je to stejně, já naštvaná z počasí, starší dítě zpruzené procházející první předškolní pubertou a malej škvor za sebou všude nechává cestičku ze slin jako šnek, jak jí rostou trojky.  Do toho objevila krásu lehání si na zem v amoku. Takže tak.  Já dělám smetanovo česnekovou polévku, podobnou téhle omáčcce. Můžu se po ní umláti. Kombinace s těma kroketama z tohole jídla dělá jasné světlo na konci tunelu deprese :-D

4 Madla Madla | E-mail | Web | 23. července 2012 v 13:35 | Reagovat

vanda: Úplně jsem se u tvého komentáře musela smát té představě :-) Je strašně fajn, že v hlubokých vodách internetu lze narazit nejen na lidi se stejnými koníčky, ale i na podobné hravě potrefené matky se stejně starými dětmi. Držím place, ať i u vás zdárně překonáte období vzdoru a zubní vílu dolující první tesáky z nateklých dásniček :-D
Mít děti je někdy fuška, ale neměnila bych. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama