Řekni mi co jí tvoje dítě a já ti řeknu jaký jsi

4. září 2012 v 9:49 | Madla |  Mí zlatí Příšeráci
Předběžné upozornění: Tento článek je silně subjektivní, nekorektní a neberu si v něm servítky. Realitu kolem jídla a hlavně jídla malých dětí popisuje z mé pozice nezastřeně a pravdivě. Kdo to neche číst, nemusí. Každopdáně kdo tenhle článek přečte, byla bych moc ráda za jakoukoli odezvu, ať už od matek zasloužilých, které mají s jídlem svých či ostatních dětí letité zkušenosti, tak od těch, kteří se třeba na rodičovství pomalu chystají a nebo jim prostě není putna, co do sebe ládují. Děkuji.

Nastiňme si takovou malou situaci. Ráno jde dítě s matkou nakoupit. Máma jde do řeznictví a tam, světe div se, mají za pokladnou kyblík s bonbóny pro děti. Paní prodavačka chce dát dítku bonbon, matka to odmítne. Ne že by neměla dítě ráda, ale za chvíli bude čas svačiny a rozmlsanému dítku pak nebude chutnat bílý jogurt (domácí) a hruška. Které normálně jí, pokud jim předskokana nedělají sladkosti. A to není všechno. Matka platí a v nestřeženém okamžiku strká úplně cizí paní jejímu dítku bonbon. Jako satisfakci. Že má tak krkavčí matku, chuďátko. Matka vře vzteky, leč snaží se zachovat si tvář. Bonbon schová na potom. Jde se do ovozelu. Tam si dítko paní prodavačky půjčuje (bez dovolení) brýle vaší ratolesti. Ratolest se vzteká a brečí. Paní prodavačka utíká pro lízátko pro vaši ratolest. Na vaše naléhání, že to není potřeba dělá, že neslyší (možná nerozumí, je to Vietnamka). Lízátko už se vám na potom schovat nedaří. Jdete z nákupu domů na svačinu. Dítko divočí, zakopne a odře si koleno. Uslyší to babička, vykoukne z okna a jako bolestné dá dítku dva čokopiškoty nebo sušenku. Na matčino naléhání nedá, vždyť to není nic hrozného. Dítko sní dvě lžíce jogurtu a půlku hrušky. Bez předcházejících sladkostí by snědlo celou misku jogurtu a celou hrušku. Bez nucení, samo, v klidu a v pohodě. A nebylo by hyperaktivní jak motorová myš.
Dítko si bere babička na hlídání. Upozorňujete ji, ať dítku už nedává nic k jídlu, že svačilo. Když si jdete pro dítko, babička vypočítává, co všechno dítko snědlo. Bohudík je to jen ovoce. Dítko sní bez protestů bramborovou polévku a špagety s rajčátky. A misku čerstvé zeleniny (okurek, paprika, rajče). Během dne pije Roibos, neslazený. Jde se spát. Po spánku jdeme na hřiště. Na svačinu jste dítku vzala hroznové víno, hrušku a pohankové křupky (bez soli a dalšího, je to jen pohanková krupice). Jedno dítko vytáhne slané tyčinky. Nabízí i vašemu dítku. Další maminka vytahuje bonbóny. Nabízí dítku. A vy svačíte hrozny a hrušku. Doutnáte vztekem. Cestou domů dítě neskutečně otravuje, že má hlad. Dlouho, dlouho, předlouho. Doma uvidí buchtu. Chce ji jíst. Zasáhnete. Jste za semetriku. Na večeři dostane dítko bramboračku a krůtí maso s bramborovou kaší. Vzteká se, že chce buchtu. Uklidíte buchtu z dohledu a nabídnete dítěti suchý chléb. Nechce. Tak nic, vypne se pohádka a půjde se spát bez jídla? Nee, chci papat. Dítko sní bramboračku, maso s kaší. A misku zeleniny. A do vany pak dostane nanuk. Domácí. Višňovo-jogurtový. Za odměnu.
Dítko spí a vy si připadáte divně. Že s sebou na hřiště vláčíte bílý jogurt nebo skleničku s domácím pribiňákem, že dítěti ke každému jídlu dáváte ovoce či zeleninu. A neslazené pití. Nebo jen s troškou 100% džusu. Víte, že je to správně, ale pomalu vás semílá uplácení dítěte sladkostmi, babičky rozmazlující dítě bonbóny nebo čokoládovým müsli (to zase moje maminka).

Nejste zas tak šíleně radikální, aby jste omdlévala, když si vaše tříleté dítko poručí šmoulovou zmrzlinu, ale snažíte se, aby to bylo jen výjimečně. Když už lízátko, tak z lékárny z hroznového cukru. Když už něco sladkého, tak vyrobeného doma. Poctivě. Bez emulgátorů, éček a podobných hovadin. A pak s vámi zcela vážně diskutuje vaše vlastní sestra (matka dvou dětí), že děti potřebují bonbony k získání energie. Ach jo.

Když vaše dítko dostane k Velikonocům zajíčky z pseudočokolády, hraje si s nimi. A když ho přestanou bavit, vyhodíte je. Ano, vyhodíte. A není to plýtvání. Loňské Velikonoce dostalo dítko asi tři velké, dva střední a tři malé zajíce, nespočet vajíček. A jen dva velcí zajíci a jedno vajíčko bylo ze skutečné čokolády. Ostatní putovaly do koše. Bez milosti. A znovu - není to plýtvání. Je plýtvání kupovat pseudopotraviny. Zvlášť malým dětem. Jenže ono to asi bylo v akci.

Teď dítku začala školka. Vy jste si jako matka pročetla týdenní jídelníček vaší ratolesti. A nestačíte se divit. Tady ho předkládám:

3. 9. Chléb, pomazánka ze strouhaného sýra, ovocný čaj
Polévka hovězí s nudlemi
Těstovinové mašličky s perníkem, jablko, "COLA" pro děti
Chléb, šunková pěna, šípkový čaj

4. 9. Veka, meruňkové máslo, bílá káva
Polévka bramborová
Rizoto z bulguru, obloha ze steril. zeleniny, ovocit
Chléb, pomazánka z olejovek, ovocný čaj

5. 9. Chléb s máslem, plátkový sýr, banánové mléko
Polévka kroupová se zeleninou
Hovězí guláš, houskový knedlík, ovocit
Chléb s máslem, kolečko vajíčka, ovocný čaj

6. 9. Rohlík s máslem, ¼ jablka, kakao
Polévka fazolová
Čevabčiči, brambory s cibulkou, obloha-okurek, rajče, ovocit
Chléb, sýrová pomazánka, čaj s citronem

7. 9. Finský chléb, tvarohová pomazánka, mléko
Polévka rajčatová s těstovinovou rýží
Vepřové na kmíně, rýže, okurkový salát, ovocit
Chléb, kapiové máslo, šípkový čaj

Proč mají tříleté děti dostávat k pití colové nápoje, co je to proboha Ovocit? Proč mají na začátku září jako přílohu sterilovanou zeleninu? Proč šunkovou pěnu? Kde jsou jogurty?

Jasně, jako celek to není úplně až tak zlé, zvlášť polévky jsou v pohodě, ale stejně, pramálo zeleniny a ovoce, k pití jakési sladké chemické srajdy. Ve školce. Jak pak bude jíst doma?

Co si o tom myslíte? Přemýšlíte nad jídlem svých dětí? Nebo jim prostě koupíte Brumíka nebo slané tyčinky, protože jinak by vám dítě nic nesnědlo? Řeším to moc a už z toho všeho matkuju?

Poznámka pod čarou - mé dítko jí dobře, zbytečně nevymýšlí. V obchodě nedělá scény u regálů s cukrovinkami. Nejíme před ním čokoládu, chipsy a podobné "jídlo". Nejí však knedlíky (jen ovocné), tvrdé sýry - jen parmezán, tvaroh na slano mu nejede a pomazánky celkově taky ne. A to je doma dělám - ovšem jen pro sebe a manžela.

Jak to máte se stravováním svých ratolestí ve školce? Líbí se vám ten jídelníček? Nebo se vám z něj ježí srst?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kivi kivi | 4. září 2012 v 12:58 | Reagovat

ahoj Madlo, myslím, že ke stravování svého syna přistupuji úplně stejně jako ty. Můj syn má teda 14 měsíců, takže ještě nemusím řešit chození kolem regálů se sladkostmi, protože vůbec neví, co to je a v obchodě kolem nich nejdeme. To co říká Tvoje sestra, že děti bonbony potřebují. Je pravda, že děti potřebují sladkou chuť více jako dospělí, ale bonbony z bílého cukru a narvané chemií, to opravdu není ono. Cukr je v ovoci a v různých alternativních sladidlech. Já se proto snažím dělat když už sladkosti, tak domácí a sladké tak nějak akorát. A když nechci vypékat, tak kupuji bio sušenky slazené např. rýžovým sirupem. Co se týče okolí, tak to u nás momentálně jen představují ony babičky. Moje mamka ví, jaký mám názor a nedovolila by si malému dávat nějaké sladkosti, když už by snad něco chtěla, prvně se mě zeptá, jestli může. Co se týče tchýně, tam je to horší, tam dost trpím, ale snažím se dělat kompromisy, ale občas jsem asi nepříjemná ach jo.
Jinak když je doma nějaká mimořádná akce typu narozeniny nebo hody, tak když si všichni dávají např. tvarohové koláčky, které jsou dost sladké, tak malému dám taky, bylo by to nefér, když to jí i taťka a mamka, ale vždy se snažím nabídnout i alternativu. Jinak během běžných dnů jím to, co si myslím, že je dobré i pro malého, nechci si někde v rohu dávat čokoládu a mu to zakazovat, přeci jenom příklad rodiče je na prvním místě.
Otázku školkového stravování tedy zatím nemusíme řešit.
Co se týče toho jídelníčku, tak nejhorší mi příjdou ty podivné sladké nápoje. Jenže chápu to z toho pohledu, že většina dětí z domu naučená není na obyčejnou vodu nebo neslazený čaj a ve školce by to nejspíš nepily. To je bohužel smutné. A nějaké stoprocentní mošty jsou zase drahé a na to školky asi nemají. A je pravda, že chybí jogurty a tvarohy a je tam málo ovoce a zeleniny. Takže doma to budete muset dohnat. Jo ale zas na druhou stranu, jestli by jogurty měly být typu pribiňák nebo dobrá máma, tak to ještě dobře že tam. :-)nejsou.
Přeji hodně zdaru se stravováním dětí v té naší neuvědomělé společnosti! :-)

2 Martina Martina | Web | 4. září 2012 v 13:37 | Reagovat

Já nevím,holky, asi jsem špatná matka. Na zdravou výživu si moc nepotrpím, ale se sladkostmi to taky nepřeháním. Každý den nemají ani brumíka, ani čokolády, coly se u nás nepijí, jen výjimečně, koláče sníme většinou s manželem sami, holky o ně moc nejeví zájem. Na obědy dělám smažené řízky, knedlíky.

Co se týče jídelníčku ve školce, překládám tento (aktuální tam ještě není)

Pondělí    
  Přesnídávka:    Koláček s pudinkem, granko, ovoce
  Oběd:     Polévka vývarová s písmenky
Bramborový guláš, rohlík, šťáva
  Svačina:  Chléb s máslem, plátek sýra, čaj ovocný

Úterý    
  Přesnídávka:    Chléb, kukuřičná pomazánka, mléko, ovoce
  Oběd:     Polévka kmínová s kapáním
Zeleninový nákyp s masem, brambory, salát z čínského zelí
  Svačina:  Koblížek, čaj ovocný s citronem

Středa    
  Přesnídávka:  Chléb, pomazánka z ta. sýra, mléko, ovoce
  Oběd:     Polévka slepičí s nudlemi
Vepřový perkelt, kolínka, šťáva
  Svačina:  Veka s pom. máslem, čaj s citronem

Čtvrtek    
  Přesnídávka: Chléb, pomazánka sardinková, mléko, ovoce
  Oběd:    Polévka gulášová
Buchty s povidly, šťáva  
  Svačina:  Chléb s máslem, vejce, pórek, čaj s citronem

Pátek    
  Přesnídávka:    Chléb, pomazánka z paštiky, mléko, ovoce
  Oběd:    Polévka hrášková
Přírodní kuřecí maso, rýže, salát okurkový
  svačina: termix, rohlík, čaj s citronem

Váš názor vám neberu, trochu spíš závidím ten  zdravý styl, který bychom taky občas potřebovali všichni. Přeji hezký den. :-)

3 Alizia Alizia | E-mail | Web | 4. září 2012 v 13:58 | Reagovat

Madlo, ani nevíš, jak moc mě tvůj příspěvek potěšil. Jsem ráda, že o stravování dětí někdo píše a zajímá se o něj. Mám za to, že to je jeden z nejdůležitějších základů - zdravé stravování a správné stravovací návyky jsou ten nejlepší dar dítěti do života. A taky mě štve složení jídelníčku ve školkách, ale to prostě musíme překousnout a aspoň si dítě začne pomalu zvykat na dospěláckou stravu a školní jidelny :-D Já mám doma roční dcerku, která toho zatím moc nesní, ale i tak se jí snažím vařit zeleninu a maso od farmářů, dávat ji sezonní ovoce a i piškoty jsem ji upekla, protože ty kupované mi přijdou sladké. Vím, že si to ztěžuji a někteří v mém okolí kývou hlavou, proč si péči o ni tak komplikuji a že to vůbec řeším, ale mně to příjde velmi důležité a chtěla bych aby byla zdravá a měla do života prostě dobrý základ. Za to to úsilí stojí :-) Držím pěsti, ať vám doma toto zdravé stravování vydrží co nejdéle a zvládneš mít trošku přivřené oči nad tou školkou ;-)
Jinak jsem se podobnému tématu nedávno na svém blogu také věnovala: http://mamou-stylove.blogspot.cz/2012/08/byt-vzornou-matkou-nebo-mit-sve-deti-na.html ;-)

4 schnytlik schnytlik | Web | 4. září 2012 v 14:04 | Reagovat

Madlo, ten jidelnicek neni zas tak priserny. Spis ten Ovocit zni desive. A jak pise kivi, nez umely, tak radsi zadny jogurt.

Se stravovanim v nasi skolce jsem spokojena, maji ryby, zeleninu, ovoce, bezmasa jidla. Takze doma dohanime jen lusteniny.

Sladkosti doma nejsou, maximalne nejaky kolac nebo domaci zmrzka, takze pokud nekde od nekoho neco sladkeho dostanou, tak je to i necham snist.

Sice chapu, ze mas o sve ditko obavy, ale je zrejme, jej zivis zdrave a vyvazene, tak trochu zvolni ;-)

5 Andrea Andrea | Web | 4. září 2012 v 22:54 | Reagovat

Madla len toľko som chcela. Od svojích zásad nepopúšťaj. Máš dobre nastavený postup pri výchove detí čo sa potravin týka. Len to všetko chce dosť pevné nervy, neviem čo vydržíš, ale sú to tvoje deti ktoré sa ti raz poďakujú. Ináč čo sa týka školskej jedálne , neber to tak tragicky je to len časť dňa a ty si to hlavné čo sa stravy tvojích detí týka. A v šk. jedálňach nevaria až tak zle všetko je v rámci finančných možností a zmestenia sa do finančnej jednotky, ale vždy sa snažia o to lepšie. Zlé je to v reštauráciach kde takmer nikto nikoho nekontroluje a koniec koncov platíš nehorázne peniaze za nehorázne jedlo.

6 Arion Arion | 5. září 2012 v 15:44 | Reagovat

Ahoj Madlo, "přišla" jsem na blog kvůli receptu, ale nedalo mi to si nepřečíst i tenhle článek a reagovat na něj, jelikož o tom taky často přemýšlím. Abych vše uvedla na pravou míru - ještě děti nemám, ale jsem s nimi velice často v kontaktu (a to hlavně s těmi školkovými, kam chodím na brigádu). A než začnu, snad bych ještě měla říct, že se zajímám o to, co jím, že mi to není lhostejné, snažím se podporovat farmáře, jak jen to jde, vařit i péct ze sezónní zeleniny a ovoce, kupovat to "správné" maso, obloukem se vyhýbat všem potravinářským náhražkám a šmejdům, co jich je všude kolem plno. Tak;) A snad ještě jedna věc - neber můj komentář jako nějakou rýpavou kritiku, protože jinak je mi tvůj styl opravdu vlastní.
Každopádně - vždycky si vzpomenu na své dětství, na to, jak mě živili mí pra/rodiče a musím říct, že se to dosti neshodovalo s tvým, pro mě až trošku radikálním stylem. Samozřejmě souhlasím, že dítě se musí vést od mala k zdravému životnímu stylu, naučit ho automaticky jíst ovoce a zeleninu a kvalitní mléčné výrobky, pít neslazené nápoje, pravidelně se hýbat,jíst pravidelně, mít sladké jen jako odměnu po řádném jídle atd. Ale přeci jen - rodiče se o mě samozřejmě starali, ale určitě to nijak "nehrotili" - tedy štrúdl od babičky, sem tam rohlík s máslem a marmeládou(domácí :-D ) na snídani, granko do mléka,špagety s gumákem a kečupem (domácím :-P )knedlík s vajíčkem či krupičná kaše na večeři. To je moje dětství, a i když ten výčet zní takhle hrozivě, stále si myslím, že mě to na mě nijaké jizvy nezanechalo a že naši nic nezanedbali. Jistě, v té době se to všeobecně asi tak moc jako dnes neřešilo (co si budeme vykládat, jídlo jako takové je prostě velký hit poslední doby, no zkouším si představit, že si někdo doma před dvaceti lety vyráběl jogurty a pekl loupáky...no, moc mi to nejde ;-) ), ale dnes můžu s klidým svědomím říct, že jsem zdravý a šťastný člověk s dobrými jídelními návyky, že vím, co je a není dobré, umím si vybírat, šunty a polotovary mě nechávají chladnou, že vím, že "domácí je nej" a chovám se podle toho, že se snažím, aby se tak chovalo i moje okolí (i když někdy ty pohledy od ostaních, když jim řeknu, že ať tyhle trojkový vajíčka neberou, protože ty chudáci slepice si protrpí celý život...) a tak dále. Samozřejmě, když vidím, co jsou dnešní (a už tak malé děti!) schopny sníst-resp. co jim jsou rodiče schopni dát(oproti tomu je jídelníček ve školce radikální předpisová dietní strava-viděla jsem např.nějaký šunkový "mozaikový" nářez s vekou namazaný Lyrou či podobnou sra.kou, "rozjetý" umělohmotný řez s anonymním rostlinným tukem ještě zabalený ve folii...no skoro mi vypadly oči...)tak mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Každopádně z nabídnutého bonbonu, zmrzliny, když jdeme městem, řízku k obědu, domácí vánočce s máslem a medem nebo jednou za čas koupenému rohlíku bych si rozhodně nic nedělala. Právě naopak. Přišlo by mi to normální. Určitě bych totiž nechtěla, aby z mého dítka vyrostl nějaký radikální vyznavač pouze jen a 100% zdravé stravy s obscesí ohledně každého sousta, bojící se byť jen ochutnat kousek štrůdlu, jelikož jablka byla slazena cukrem.
Prostě bych se řídila heslem - "všeho s mírou" a jako alfu a omegu, bych brala to, aby mé dítě bylo zvyklé se hýbat, znalo zásady zdravé stravy (klasika - ovoce a zelenina 5x denně, pít dostatek neslazeného, mléčné výrobky, celozrnné cereálie...), a pokud je 80% stravy v pořádku, nevidím důvod, proč si nezajít jednou týdně v neděli po obědě do kvalitní cukrárny na ten "náš" oblíbený věneček ;-)

7 salomeh salomeh | 5. září 2012 v 17:33 | Reagovat

Já si myslím, že bez ohledu na váš přístup ke stravování, vám nemá kdo co bortit návyky vašeho dítěte. Se školkou je to bohužel komplikované ( Ovocit, pokud si vzpomínám, byl prášek, ze kterého se dělala limonáda, my to jako děti olizovaly bez vody), zvlášť když je státní a plná postarších paní učitelek, ředitelky a hospodářek, kterým to všechno už léta funguje. Ale aby mi cizí bába a prodavačky cpali dítě sajrajtem přem můj jasný nesouhlas, to teda ne! Já jsem na tyhle věci vzteklá, myslím, že byste si měla víc dupnout :-D

8 salomeh salomeh | 5. září 2012 v 17:34 | Reagovat

[7]: pardon - učitelky a ředitelka samozřejmě cpaly s y.

9 Madla Madla | E-mail | Web | 6. září 2012 v 10:05 | Reagovat

kivi: Díky moc za obsáhlý a pozitivní komentář, je moc příjemné vidět, že existují i lidé, kterým na stravování svých dítek záleží. Prostě se snažím, aby měl malý dobré stravovací návyky, ale občas klidně klidně kus domácí buchty dostane.
A plně souhlasím hlavně s tím, že příklad rodičů je ten nejdůležitější, nelze se někde v koutku cpát chipsy a dítěti dávat bio bílý jogurt :-) (I když přiznávám, že si chipsy občas zakřupnu, ale až když jsou obě děti v postýlkách :-))
Malému ve školce zatím celkem chutná, ale je fakt, že se dopíjí doma (neslazeným Roibosem nebo vodou s troškou džusu) a snažím se, aby doma tím pádem jedl víc jogrutu a ovoce se zeleninou. Naštěstí to pro něj problém není. Tak snad to bude fajn a dobré stravovací návyky mu vydrží :-)

10 Madla Madla | E-mail | Web | 6. září 2012 v 10:09 | Reagovat

Martina: Proč byste byla špatná matka? Na občasném řízku nebo knedlíkách k obědu nevidím vůbec nic špatného, i náš prcek je vždycky nadšený, když dělám řízky (jenže já nerada smažím, takže je dělám fakt výjimečně :-)).
A ten školkový jídelníček je fajn, krom jakési paštikové pomazánky je celkem v pořádku. Hlavně se mi líbí, že tam dávají dětem k pití čaj s citornem ane nějaké chemické hnusy.
Takže se straováním vašich dětí to určitě není nijak hrozné, nebojte se.

11 Madla Madla | E-mail | Web | 6. září 2012 v 10:15 | Reagovat

schyntlik: Jojo, asi už z toho všeho trošku matkuju ;-)
jen nechápu, proč nemůžou dětem ve školce radši nabídnout k pití jen solazený čaj s citornem. Rozhodně by to bylo menší zlo než zmíněný Ovocit. Ale jinak to fakt není tak hrozné, dítku tam chutná (včerejší guláš zfutroval celý).
Co mi vadí, je uplácení dětí sladkostmi, na to jsem prostě háklivá, navíc jak jsem popsala, někdy se ty situace nakupí a přelsané dítko pak nejí doma připravené věci. A to mě štve, to stigma, že matka, která dítěti nedovolí bonbon (nebo až po svačině) je hned za špatnou matku či semetriku.

12 Madla Madla | E-mail | Web | 6. září 2012 v 10:30 | Reagovat

Andrea: Díky moc Andrejko! Opravdu to chce pevné nervy a stát si za svým, i když si pak člověk někdy připadne vážně jako semetrika.
S tou školkovou stravou je to celkem fajn, až na ty zmíněné přeslazené chemické nápoje (proč jim radši nedají k pití čaj citornem?).
Tak díky moc za povzbuzení!

13 Madla Madla | E-mail | Web | 6. září 2012 v 10:44 | Reagovat

Arion: Ale já v článku nikde nepsala, že dítku odmítám dávat slazené věci, domácím štrúdlu nevidím vůbec nic špatného, domácí marmelády dělám a miluju (a dítku je neodpírám), Granko v mlíce má každý den :-) Šlo mi hlavně o bonbony, lízátka a podobné pamlsky, kterých je občas dítěti nabídnuto víc než dost a dítko pak nesní to, co je mu doma nabídnuto (třeba ten rohlík s máslema domácí marmeládou - který je o moc lepší než chemií narvané bonbony).
Malého jídelního neurotika z něj rozhodně nevychovávám, občas dostane zmrzlinu (dokonce i tu hroznou šmoulovou), za odměnu pak bonbony. K snídani či svačině klidně buchtu. Ale vadí mi všeobecné uplácení dětí bonbony a sladkostmi, když to lze i jinak a hlavně když je toho přes míru.

14 Madla Madla | E-mail | Web | 6. září 2012 v 10:47 | Reagovat

salomeh: Děkuju moc za váš komentář, utvrdil mě v tom, že si budu víc stát na svých zásadách. Někdy je to ale těžké, vysvětlovat pořád dokonala cizím lidem, že nechci, aby se dítě před svačinou ládovalo sladkostmi. Takže díky  a jsem ráda, že je nás víc!
PS: Tu vaši správnou ráznost bych občas potřebovala jako sůl :-)

15 Meg Meg | Web | 6. září 2012 v 12:05 | Reagovat

Ta Cola a Ovocit zni na prvni pohled hrozive, ale pokud to nebude vyrazne casteji, tak je to mozna zase lepsi - pro  ostatni deti, ktere jsou na daleko horsi veci zvykle doma to bude jeste malo. A az prijde do skoly, tak tamni jidelna bude treba jeste horsi...
Nemuzu zatim soudit, ale to davani sladkosti pres vyrazny nesouhlas by mi taky vadilo (i kdyz cas od casu bych to snesla). A na sunkove pene ulitavam :D
Celkove si myslim, ze ze me radikalni matka nebude, hranice jsou potreba, ale taky nehodlam nic prehanet. My jsme taky nejak vyrostli ;)

16 Terezka Terezka | E-mail | Web | 7. září 2012 v 9:13 | Reagovat

Madlo,souhlasím, že sladkosti ve větší než normální míře nejsou dobré, ale na druhou stranu, vezmi to trochu více s nadhledem a nehroť to tolik, jistě to byl jen výjimečný den a tebe to nadzvedlo ze židle. Já mám děti 5,5leté a ve školce jedí vše, spíš se pak snaží doma vybírat, že něco nechtějí atp., ale na to my nehrajeme, prostě se sní, co je na talíři. Ve školce vidí, že děti kdeco nejí, tak to zkouší alespoň doma, ale to mají smůlu :)
K snídani mají skoro každý den domácí koláč, bábovku, štrůdl, prostě něco, co vím, co to obsahuje a přes den pak mají někdy lízátko u řezníka :) nebo zmrzlinu na procházce, ale rozhodně nevyžaduji striktně lízátka z hroznového cukru. Já mám narozdíl od tebe pochybnosti o domácích jogurtech, asi je to i o zvyku, ale Beník po týdnu u našich na chalupě měl na zádech vyrážku a zřejmě /není to 100%/, ale nic jiného jsem nevypátrala, to je z jogurtu, co jim babička dělala v jogurtovači. Já jogurty kupuji, samozřejmě si je pečlivě vybírám, ale nezhrozím se, když ve školce mají jogurt asi ne úplně podle mých představ.
Nejmladší 6m. mimi baští krásně vše, vařím ze zeleniny z domácích zdrojů a když nemám, tak má kupované přesnídávky nebo to kombinuju, z obchodu ze zeleniny bych mu neuvařila.
Shrnuto a podtrženo, i párek občas neuškodí, když však je z masa a ne z popela a kostí, že :)

17 Madla Madla | E-mail | Web | 7. září 2012 v 10:40 | Reagovat

Alizia: Úplně jsem ti zapomněla odpovědět! Tvůj článek jsem před časem četla a byl to právě on, co mě nakoplo dokončit tenhle svůj výlev ohledně stravování dětí. (Dokonce jsem k němu měla napsaný sáhodlouhý komentář, který mi pak ale nešel vložit :-()
Myslím si stejně jako ty, že správné stravovací návyky jsou tím nejlůepším vkladem do života pro naše děti, protože co se do třílet věku naučí, to se s nimi pak potáhne dál a pak nějaké špatné stravovací návyky půjdu hodně špatně napravovat.

18 Madla Madla | E-mail | Web | 7. září 2012 v 10:44 | Reagovat

Meg: No právě, nechápu, proč jim nemůžou radši nalít čaj oslazený cukrem a s citornem. Jasně že občasné sladkosti malému neodpírám, ale prostě pokud je čas před jídlem nebo bylo sladkého už moc, tak jsem nekompromisní. Žádný
Na šunkové pěně není pro dospělého člověka nic špatného, ale tříletým, čtyřletým dětem bych ji fakt nedávala.

19 Madla Madla | E-mail | Web | 7. září 2012 v 10:54 | Reagovat

Terezka: Však tohle taky není žádný seriózní článek o tom jediném správném dětském stravování, ale spíš jen takový výkřik do tmy. A bohužel musím říct, že to až tak výjimečný den nebyl, do podobných situací se teď s dítětem dostávám víc než často. A fakt se mi to nelíbí.
Jinak u nás doma taky vybírání jídla netoleruju, buď dítko sní, co má na talíři nebo dostane jen suchý chleba a poslední možnost je prostě bez jídla. A další jídlo je prostě v určený čas. A dítko pak není vybíravé, i v té školce futruje dobře :-)
Jinak já taky často peču, taky máme skoro denně něco sladkého na stole, na tom nevidím nic špatného, když je to domácí a vím z čeho. Jogurty už taky striktně nedělám jen doma, momentálně ulítávám na řeckém jogurtu, takže ob den tahám domů kilový kybílk řeckého jogurtu :-)
Občas malý dostane i lízátko normální (zrovna včera měl čokoládové ;-) ), o zmrzlině už psala v článku. Takže si fakt nemyslím, že bych to nějak hrotila.
Ale je fakt, že párek ještě neměl :-), zato dobrou farmářskou klobásu jen z masa, tu jo, ta mu jede :-)

20 Schnytlik Schnytlik | Web | 8. září 2012 v 16:09 | Reagovat

[11]: Madlo, ja uplaceni sladkostmi taky neuznavam, ale myslim, z deti nejsou tak hloupe a dokazi rozlisit, v jake situaci neco mozna dostanou a ze na matku to radeji zkouset nemaji ;)

K tomu piti, zkusila bych se domluvit na nabidnuti obycejne vody misto sladkeho piti. To by snad problem byt nemusel.

21 farfalla farfalla | Web | 8. září 2012 v 19:27 | Reagovat

Hle, ovocit - http://www.fruko.cz/produkty-sirupy-refrakce-64.html
Já myslela, že to bude něco jako Tang nebo šumienka, umělá sladila a tak, ale vypadá to prostě jen jako obyčejný sirup s cukrem, tzn. celkem pohoda, určitě ho v rámci šetření nebudou dělat ta sladký, jak by měl být (ve školách je pak čaj se sirupem, to je ještě horší verze a ničení další surovinyk tomu:)
Jinak já do školky nechodila, moje máti nějak na speciální vyvařování nebyla, ale doma jsme moc sladkostí jako malí neměli,tak jsme si celkem užívali aspoň ty občasné blbosti, co nám někdo podstrčil.. a brzy jsme zjistili, že některé adventní kalendáře a čokolády jsou hnusné a prostě jsme se je naučili vyfiltrovávat sami, měli jsme nějaký ten "vzor" toho dobrého, to je důležité.
Podrobnosti ohledně toho,jak po lízátkách člověk nechce oběd bohužel nepamatuju:)

22 Madla Madla | E-mail | Web | 9. září 2012 v 20:11 | Reagovat

Schnytlik: To je fakt, leč naše dítko je velmi, velmi vytrvalé a ví, že takové babičky či tatínek často lehce povolí. Matky jsou holt ohledně sladkostí větší drsňačky :-)
S tím pitím to nakonec asi nebude tak strašné, po prostudování jídleníčku na další týden jsem zjistila, že budou mít převážně ovocný čaj, což jsem ráda.

23 Madla Madla | E-mail | Web | 9. září 2012 v 20:13 | Reagovat

farfalla: Díky moc za informace ohledně Ovocitu, nakonec to nevypadá fakt tak hrozně! To je bezva.
Ten vzor je fakt důležitý, malej třeba nejí vůbec sýry, jen parmezán a rozdíl pozná hned po strčení do pusy :-) Holt si vychováváme malého labužníka, ale vůbec mi to nevadí :-)

24 Paya Paya | 12. září 2012 v 13:30 | Reagovat

Dobrý den,
zavítala jsem na Váš blog vpodstatě náhodou a zaujal mne tento Váš článek. Úplně s Vámi souhlasím! Mám syna 18měsíců starého a moc rád papá. Někdy až moc. Co však vidím v krámech nebo čím krmí maminy své děti, to mi přechází zrak. Roční dítě s hambáčem od McDonalda, ty Brumíky, ježiš, to bych nesnědla ani já, vždyť to i chutná uměle, všechny ty "ovocné šťávy" plné barviv a cukrů, párky (!!!)... Mám jednoduchou filosofi - vařím pro všechny tak, abych to s čistým svědomím mohla dát 1,5 letému dítěti (samozřejmě guláš pro nás dělám ostřejší atd.). Nepoužívám uzeniny, muži kupuji jednou začas angus klobásu s 98%masa, mňamky máme domácí, čokoládu jíme jen výjimečně, malej ne, stejně z ní většonou jen peču. Lízátka a bonbony, proč? To nepotřebuje, až bude větší, tak možná jako odměnu. Coly a takovéhle věci nepotřebujeme, když už, tak pijeme mošt, a malej nejradši sojové nebo kozí mléko (je alergický na laktózu). Jinak pijeme všichni vodu z vodovodu, která je to lepší, než nějaké lahvové. Už ze mě taky udělali na jednej rodinnej sešlosti hroznou matku, když chtěl malej zákusek a já mu dala jenom těsto bez té náplně a čokolády...ale co, moje dítě je důležitější! :-) Každopádně chválím super blog, jste hvězda!!! Krásný den! Pavlína H.

25 Madla Madla | E-mail | Web | 14. září 2012 v 12:22 | Reagovat

Paya: Díky moc za souhlasný komentář. Budu se opakovat, ale vštípení správných stravovacích návyků našim ratolestem je ta nejdůležitější deviza, kterou jim můžeme dát. Občas mi taky zůstává rozum stát nad tím, co všechno vidím cpát maminky do svých malých dětí. I já se snažím vařit tak, aby to jídlo s námi mohlo jíst i starší tříleté dítko (tomu mladšímu ještě není rok, takže mu ještě příkrmy vařím zvlášť). Tak přeju spoustu odhlodání a pevné vůle a hlavně obrnit se proti nepříjemným výrokům, které jsou mnohdy směřovány i z vlastních příbuzenských řad.

26 Vilemína Vilemína | Web | 16. září 2012 v 20:36 | Reagovat

Chce to trochu nadhled, odmítat s klidem, ale zas to zbytečně nehrotit, protože celkově význam nějakých zde zmíněných stravovacích poklesků není tak fatální - navíc dnes už u spousty potravin těžko říct, co je a není zdravé a v  každé je něco, případně vadí nějaká kombinace ap., v celoživotním kontextu to taky nyní nevidíte - rozumně a vyváženě, a to Madlo, určitě děláš.
BTW - děti do 10 let nemají konzumovat sóju, neumějí ji trávit. Přemíra vlákniny zas odvádí z těla živiny a vitamíny, takže s citem.

27 Madla Madla | E-mail | Web | 17. září 2012 v 13:52 | Reagovat

Vilemína: Ano, ano, naprostý souhlas. Jen mi někdy činí problém ten klid, když musí člověk v průběhu půl hodiny odmítnout několikátý pamlsek (bobon, sušenku, žvýkačku) v pořadí tak, aby se dítko necítilo ukřivděně.
Díky za informaci o sóje, to jsem nevěděla, i když jsem to tak nějak podvědomě asi tušila, protože když jsem náhodou přirpavovala něco ze sóji, dítku jsem vždy dala maso či bezmasou alternativu. Ale minulý týden měli ve školce sojovou pomazánku, což mě překvapilo.

28 Pipa Pipa | 17. září 2012 v 15:56 | Reagovat

Milá Madlo, dovolím si poznámku k šunkové pěně. Podle norem školního stravování se jedná o šunku a máslo, neměla by to být ta šunková pěna jak ji můžete koupit v obchodní síti. Tedy na jemno rozmixovaná šunka nejvyšší kvality a máslo 82% (poměr 1:1), tak to tedy dělám dětem v naší MŠ já, není na tom nic špatného, zařazuji ji jednou za 6-8 týdnů do jídelníčku a dětem moc chutná.

29 Pipa Pipa | 17. září 2012 v 16:03 | Reagovat

Jinak nápoj Ovocit mi nic neříká, my dětem připravujeme bylinné a ovocné čaje, mírně slazené cukrem, dále nápoje ze zmrazených koncentrátů, ty jsou bez dalších barviv, konzervantů a přísad, kdo chce pít vodu tak může, je kontrolovaná a bez závad.

30 Pipa Pipa | 17. září 2012 v 16:07 | Reagovat

Co se týká ovoce, zeleniny, jogurtů, tak to jim podáváme opravdu hojně, až k nelibosti některých , co nejsou z domu zvyklí od takových maminek jako jste Vy :-)

31 Madla Madla | E-mail | Web | 18. září 2012 v 8:11 | Reagovat

Pipa 28-30: Tak pokud je to se šunkovou pěnou takhle, nemám proti ní žádných námitek :-) A v takové školce, jakou popisujete, by se mi moc líbilo :-D
Je hrozně fajn, že jsou školky, kde dbají na kvalitní skladbu pokrmů a nápojů.

32 HaF HaF | Web | 21. září 2012 v 23:24 | Reagovat

Já už mám děti věkem trochu mimo - 11 a 14, ale přiměřeně zdravé stravování řešíme stále.
Pravda, před deseti - patnácti lety nebylo tolik dostupných informací ani možností jako dnes. Ale snažila jsem se řídit selským rozumem a snad můžu mít svědomí čisté. Uvařit dítkám doma, z čerstvých, pokud možno domácích surovin, bylo pro mne normální. Je taky pravdou, že veškeré průmyslově zpracované dětské příkrmy teprve začínaly. Ovšem babičky trápily i nás- neustálý přísun sladkostí a čokoládek - i když se člověk snažil, měly naše děti sladké období - hlavně dcerka. Ale je pozoruhodné, že z nej časem vyrostla a dnes sama vyhledává raději ovoce a když čokoládu, tak tu kvalitní, nepřeslazenou. ;-) Takže si myslím, že základ mají dobrý a začíná se to u nich projevovat, především když je slyším mluvit o jídle s jejich vrstevníky!
Takže za sebe mohu jen říci, ano vytrvat v zásadách zdravého stravování, ale zbytečně nehrotit do extrému, prostě aby celá rodina byla v pohodě a nikdo neměl z jídla zbytečný problém. A ostatní by to měli respektovat. (Jenže vysvětlete to babičkám!) :-D
Kamarádka má jedno rčení, které se sem hodí:
Dítěti můžeš jít vzorem a snažit se vychovávat do puberty, pak si sedni tiše do kouta a doufej, že si na to všechno tvé dítě jednou vzpomene.
A já věřím, že když děti mají dobrý základ, tak i přes občasné výkmity, to nakonec bravurně zvládnou! :-D

33 Tři kopečky Tři kopečky | 26. září 2012 v 14:10 | Reagovat

Já jsem hodně rezignovala. Sladkosti kupuju jen výjimečně, ale stejně se nám doma kupí (nevěřili byste, ale mám tu ještě loňské mikuláše..)Občas to potajmo vyhazuju. Ve školce dávají bonbony za odměnu, třeba když se sí nebo uklízí. Zhůvěřilost  - asi nikdy neslyšeli o složitější vnitřní motivaci a když už, nemohly by to bejt třeba hvězdičky na nástěnku? Ale vím, že ani můj jídelníček není vždy vyvážený a bez chyby, nestíhám leckdy nakupovat jak bych chtěla a zeleninu jí dítě málo a odporem, takže to vzdám a dostane třeba těstoviny s parmezánem, což taky nutričně není nic moc. Já a muž jíme zeleninu vydatně a doufáme, že ji časem zlomí náš příklad. Doufám, že jim ve školce aspoň vaří bez glutamátů. Teď čekám druhé dítě a bojím se, kdy začně se sladkostmi, protože první jsme do dvou let udrželi takřka bez průmyslových cukrovinek, ale teď to půjde o dost hůře. Každopádně hranolky, Mc Donalds a spol nevedem, i mezi těmi sladkostmi se nsažím vybírat, z nanuků třeba mrože, čokoládu vysokoprocentní..ale leckdy mi to nestojí za konflikt...

34 Madla Madla | E-mail | Web | 29. září 2012 v 11:28 | Reagovat

HaF: Omlouvám se za pozdní reakci, hani, ale na nějaký delší komentář nebyl zatím čas. Máš úplnou pravdu, před deseti lety nebylo mezi lidmi téměř žádné povědomí o správné výživě a navíc se po pádu režimu začaly mnohem masověji šidit potraviny (pouze můj názor), takže nastoltit kvalitní úroveň stravování bylo mnohdy těžší než dnes. Ale je to přesně tak, jak píšeš, chce to trochu selského rozumu, vařit pokud možno z čerstvých, místních a hlavně sezónních surovin a děti (a nejen ony) si samy bezbolestně zvyknou na zásady správného stravování. A když jsou takovéto základy v rodině přítomny, nějaké to sladké vybočení je v pořádku.
Je super, že se to na tvých dětech tak dobře projevilo a že o jídle mluví s dalšími puberťáky, to je fakt milá informace! Musíme holt těm našim výrostkům (u mě zatím spíš výhonkům :-)) fakt víc věřit :-)

35 Madla Madla | E-mail | Web | 29. září 2012 v 11:34 | Reagovat

Tři kopečky: Tak ty mikulášovské sladkosti mě vážně pobavily :-) O bonbonech ve školce za odměnu jsem už slyšela a vážně to teda nechápu. Naštěstí v "naší" školce to tak nechodí. To by mi asi hodně vadilo a snažila bych se spolu s učitelkami najít nějaké lepší řešení, třeba ty hvězdičky :-)
Děti někdy mají období, kdy zeleninu nejí vůbec, ale ono se to časem zlomí, hlavně když rodiče jdou tak krásně příkladem. U druhého dítka je to opravdu těžší, taky si myslím, že k cukrovinkám pak "přičuchne" mnohem dřív. Nezbývá nám, než se pořád snažit, mít pevnou vůli a mile a bez hysterie trvat na svém :-)
Držím palce a přeju pohodové a klidné těhotenství!

36 Karolína Karolína | 29. září 2012 v 17:45 | Reagovat

Opravdu zajímavý článek! Je mi 16 let od mala jsem byla oplácaná. Mamka nám skoro nikdy nic neodeprěla takzě se to semnou táhlo do náctého věku. A nemuzu ji to odpustit! Odmala jsem sice aktivne sportovala ( aspon teda ji vdecim zato ze umim hrat tenis a basket a kdyz mi nekdo da do ruky palku na pingpong nebo me postavi na běžky tak nejsem "nemozna" :D)Něco (hodne) jsem  shodila, tedka sice zase nabrala ale moje postava mě dosti hodně štve! Přitom kdyby mi to Mamka odeprela z toho nějak vyrostu. Tedka jsem ještě je všemu mala takže kazde kilo vidět. No ale chtěla jsem říct že i kdyz člověk neni vychován na zdrave stravě muže si k ní najít cestu - jako já. Chvilku trvalo nez všichni zkousli že si budu vařit "svůj" oběd ale přežili to. Já bych ti byla jako matka asi jednou vděčná ;D

37 Karolina Karolina | 29. září 2012 v 17:46 | Reagovat

Matce vděčná - oprava;)

38 Madla Madla | E-mail | Web | 1. října 2012 v 9:03 | Reagovat

Karolina: Díky moc za tak podnětný komentář, který mě utvrdil ve správnosti mého počínání. Stravovací návyky se budují opravdu od raného dětství a co rodiče (potažmo matka, protože ta má většinou kuchyň pod palcem) do tří let věku dítěte zanedbají, to pak těžko dohánět.
Podporovat přejídání a mnohdy i nevhodnou skladbu potravin by rodiče  vážně neměli. Jste skvělá, že jste i v takhle mladém věku vzala vaření apečení do svých rukou, stojíte si za tím a měníte své stravovací návyky! Moc vám fandím, jen pozor na extrémy (příliš omezený jídelníček).

39 Avent Avent | 16. října 2012 v 7:44 | Reagovat

Ahoj Madlo,
už jsem tady k tématu chtěla něco kdysi napsat, ale nakonec jsem to smazala. Nějak už mě přestalo bavit účastnit se internetových diskuzí ve smyslu obhajovat pak pře někým svůj názor na něco a vysvětlovat, jak jsem to vlastně myslela atd.
Jen poslední přispívající mě trochu nakopla, mám podobné zkušenosti. Rodič, i když zdravotnické vzdělání, nedokázal ošéfovat jídelníček svých dětí. Ne množstvím sladkostí, ale naprosto nevhodným uspořádáním jídelníčku, málo zeleniny, přemíra cukrů a tuků atd. Kombinace introverta a milovníka knih je spolu s výše jmenovaným spolehlivý zabiják každé postavy:-) Až po hoodně dlouhé době, s vlastní rodinou, jsem přišla na to, co a jak. Má to výsledky, i viditelné, ale je to běh na dlouhou trať, pro mě.
Takže vás celkem chápu.
Jen mi někdy přijdou některé názory matek (neříkám, že vaše), lehce militantní. Zvláště pokud vím, že se fakt stravují vesměs zdravě a hroutí se z nějaké sladkosti, že je tam to a to. Si vždycky říkám, ježiši, kolik by těch bonbonů, tyčinek, čehokoliv muselo být, aby to obsažené barvivo začalo nepříznivě ovlivňovat pozornost dítěte, metrák?:-) A to já jsem ta, co na složení kouká, ale protože sladkosti (kromě vysokoprocentních čokolád) nekupujeme, tak to studuju hlavně u těch věcí, které dostaneme. Takže jsme ochutnali i toho profláklého Brumíka, kde jsme se dost zasmáli, co si někdo představuje pod pojmem zdravá svačinka - dát synovi jen toto, během chvíle mi zdemoluje byt :-D Takže brumíka dáme ve 3, zas chápu, že možnost užrat medvědovi packy a hlavu má své kouzlo:-D
Držím palce:-)

40 Madla Madla | E-mail | Web | 16. října 2012 v 14:18 | Reagovat

Avent: Díky moc za komentář!
Samozřejmě to chce určitou dávku soudnosti, některé matky jsou v honbě za "správnou" výživou schopny se hroutit z každého bonbonu a z dítěte vypěstovat tak akorát neutorika, který se bojí strčit jídlo do pusy, aby v něm nebylo něco "zakázaného". U staršího synka jsou sladkosti na příděl a za odměnu a neexistuje, že by jen tak dostal celý pytlík bonbonů. Ale i toho proklínaného Brumíka samozřejmě měl (ono to má fakt své kouzlo, jen tak sníst medvědomi hlavu :-)), ale dostal k němu ještě třeba ovoce, a hlavně, nejí ho každý den (tak možná dvakrát do roka) jako většina dětí v mém okolí.
Já v svém okolí momentálně pozoruji u matek malých dětí trend, kdy máma děcku koupí na dopolední svačinku párek v rohlíku (protože jinak by dítko stropilo scénu) a pak se diví, že dítě nejí oběd, odpoledne mu koupí nějakou tu "zdravou svačinku" typu Brumík a situace s večeří se oapkuje.
Takže chce to znát správnou míru a používat selský rozum.

41 Bětka Bětka | E-mail | 16. října 2012 v 15:28 | Reagovat

Take jsem chtela napsat uz drive...pridam se tedy se svou troskou do mlyna i ja:-) Je mi 26 let a dnes se stravuji v porovnani s okolim velmi zdrave, i kdyz zadny extrem. Na zeleninu i ovoce jsem byla zvykla od malicka v mnozstvi, o kterem se mym kamaradum ani nesnilo. S bratrem jsme ale take dostavali ruzne sojove karbanatky apod. a to mi v detstvi proste nechutnalo. Vzdycky mi taky bylo lito, kdyz jsem na skolu v prirode odjizdela s pytlikem musli tycinek, a ne susenek a cokolad. Schvalne jsem si pak takove veci kupovala tajne a po odchodu z domu na VS jsem si prosla i kratkym bagetovo-zakuskovym vzdoroobdobim, kdy jsem mela potrebu si to "stradani" doma vynahradit. Dnes jsem se k domacim zvyklostem vratila, bratr u baget ale zustal. Jsem za "zeleninovou" vychovu sice vdecna, myslim si ale, ze je lepsi jit prikladem a pripadne primerene veku vysvetlovat, nez pouzivat zakazy. Treba by se to pak u me bylo obeslo bez tech baget...

42 Madla Madla | E-mail | Web | 19. října 2012 v 9:02 | Reagovat

Bětka: Ona je hrozně důležitá i ta míra "zdravých" potravin. Když je zravého přespříliš a dětem to navíc nechutná, rodiče se pak nemůžou divit jejich pozdější revoltě, když opustí rodičovskou náruč. U nás se jí sice docela zravě, ale nijak to nehrotím, jíme i maso, občas máme omáčky, něco smaženého (zrovna včera palačinky na večeři), sladká jídla.
Také se sanžíme jít doma příkladem a u nevhodných potravin vysvětluju a vysvětluju, až mi z toho jde hlava kolem :-)

43 Bětka Bětka | 19. října 2012 v 12:02 | Reagovat

:-)

Jinak vas ale ve vasem pristupu urcite podporuju a myslim, ze i vase deti za to jednou budou rady. Obcas se clovek musi divit, o co vyznavaci knedliku sami dobrovolne prichazeji, kdyz treba kamaradka poznamena, ze nemuze doma uvarit brokolici, protoze jejim rodicum by to prislo moc alternativni :-)

44 Madla Madla | E-mail | Web | 19. října 2012 v 15:56 | Reagovat

Bětka: Díky moc za podporu!
A kamarádce by to chtělo trošku víc odvahy a míň dát na to, co řekne okolí :-)
I když je fakt, že u nás taky tchyně docela dost prožívala, když jsem jí řekla, že maso máme tak maximálně třikrát týdně :-)

45 Andy Andy | E-mail | 9. prosince 2012 v 22:10 | Reagovat

Děkuju :-)
za další inspiraci,
za novou dávku energie v "boji" proti mamce a tchýni, které nedovedou pochopit, že 14 měsíční kluk si vystačí s jablkem a nepotřebuje čokoládku...
za skvělou chvilku při čtení :-)

já jsem od mala byla v jídle celkem "zkažená", dodnes mám hrozně ráda smažená jídla...ale dávám si je příležitostně, doma se snažím vařit více omáčky s masem a zeleninou a třeba rýží, nesnáším totiž "suché" jídlo(bez šťávy)...Malý dostal teď ochutnat během výletování směr památky v Praze kousek řízku(bez strouhanky) a od dědy Mikuláškou z pralinkárny(takže kousek čokolády, protože to jedli máma i táta), ale sladké u nás nefrčí...občas si sice nedokážu dostatečně pohlídat, jestli mi jí dost zeleniny a ovoce, ale snažím se mu ještě vařit jeho vlastní jídla a "dospěláckým" ho moc nekrmit(přece jen, jak už jsem psala, podepsalo se na mě dětství a nedovedu prostě míň solit),ale někdy taky obědvá se mnou a neřeším to. Na vánočku ke svačině nebo večeři už jsem rezignovala, tou ho krmí jak babička,tak prababička, tak se to snažím aspoň korigovat...Rohlík(suchej) mu dávám normálně, pokud chce, k svačině máznu máslem a rajče...
A musím se pochlubit, začala jsem doma o šunkovaru k Vánocům a ejhle - jeden se vyloupl z máminy spíže s tím, že ho kdysi koupili a neosvědčil se...mě se teda osvědčí, to už teď vím, když si vybavím složení "dětské" šunky :-D  :-! mám v plánu ho "zajet" hned příští týden,tak držte palce!
No a abych to uzavřela - vím, že nejsem stoprocentní, ale snažím se si to hlídat a být co nejlepší máma. Ve všech ohledech

46 Madla Madla | E-mail | Web | 12. prosince 2012 v 12:36 | Reagovat

Andy: Díky moc za krásný komentář a přju spoustu vytvravlosti a pevné vůle při "boji" s babičkami a prababičkami. Někdy je to opravdu boj spíš jen s tím okolím, ale vytrvat se vyplatí. Jsem moc ráda, že se maminky zamýšlejí nad tím, čím krmí své děti a že jim záleží na kvalitě.
Šunkovar závidím, já chtěla s výrobou domácí šunky začít už dávno, ale nějak nemám poslední dobou se dvěma malými dětmi čas :-(
Tak vám i se synkem přeju co nejhezčí Advent a vánoční čas.

47 Bara Bara | 14. prosince 2012 v 12:06 | Reagovat

Ahoj holky, tak ak vidno, ja patrim do sorty matek ze stare skoly, presto, ze mam prvni a tricatiny se terpve blizi. Za meho detstvi se jidlo neresilo jako dnes a co si budem povidat, na knedlikach a kolacich jsme nemely tolik obeznich deti, jako dnes. Jsem pro variantu byt opatrna v tom, co dite ji, tedy pred obedem nema jist sladke, ale rozhodne nejsem zastancem pohankovych kasi, doma delanych vse moznych tvarohu a jogurtu a nejvetsi odpor mam k nejakym krupkam, co nemaji zadnou chut (zaplacavat potomkovi zaludek necim, z ceho nema pozitek, to je dle meho nazoru zbytecne). Za to si myslim, ze domaci knedliky a omacka, vyvar a pomazanka za to stoji. Co se tyce jidelnicku ve skolach, asi vite, ze limit je omezen (financni). Muzete sveho potomka dat do soukrome, kde je jidlo dle parametru modernejsi a zdravejsi. A na zaver: vety typu "nejime pred potomkem tohle a tohle, aby to nechtelo" to je teda slaba vule :). Kdyz preci chcete, aby jedlo zdrave, meli byste jako rodice jit prikladem. Bohuzel, pravda odveka rika, ze dite se uci napodobou, kecy nejsou to, co dite registruje tak, jako chovani. Vsak ono mu dojde, ze vlastne pekne kecate, kdyz mate v kabelce cokoladu :)

48 Madla Madla | E-mail | Web | 14. prosince 2012 v 16:41 | Reagovat

Bára: No, ale ony ty křupky bez chuti kupodivu našemu tříleťákovi jedou. Pokud mu tedy samozřejmě místo nich někdo nenabídne slané tyčinky nebo bobnóny. Nemyslím, že si tím zaplácává žaludek, naopak mi přijde zbytečné si zaplácavat žaludek cukrovinkami se spoustou chemie a mnohdy i ztuženého tuku. Doma vařím domácí poctivé jídlo (každý den, dítko má i na večeři teplé jídlo). Takže domácí knedlíky, omáčka, vývar a pomazánky, to se u nás jí a nad tím jsem neřekla ani půl slova, že je to špatně.
Vím, že školní a školkové stravování je omezeno finančně (a soukromou školku na našem malém městě nemáme), ale přijde mi levnější dát dítku k pití čaj než například dětskou Colu (jak to blo v jednom z jídelníčků).
Jinak se stravováním jdeme dítku příkladem, ale občas si holt večer dáme ke sklence vína nějaké slané tyčinky nebo chipsy. Kdybych vás brala doslovně, nemohla bych pít ani kávu nebo občas víno či pivo. V kablece čokoládu nenosím, protože svačím v podstatě to stejné, co děti (ovoce, jogurty, pečivo s domácí pomazánkou, občas něco sladkého doma upečeného).

49 Eva Eva | E-mail | 15. dubna 2014 v 17:23 | Reagovat

[8]: Salomeh, reaguji na text o školkách (cit.: Se školkou je to bohužel komplikované ... zvlášť když je státní a plná postarších paní učitelek, ředitelky a hospodářek, kterým to všechno už léta funguje.)

Ráda bych malinko obhájila státní školky - pracuji v MŠ a z počátku jsem byla z jídelníčku v naší MŠ také zklamaná (o zdravou výživu se zajímám a zatím se stále učím nové věci) a tak jsem toto téma nadhodila na poradě, ale je tu velký problém se kterým školky nehnou, ať je tam věkový personál od 20 do 100 let a to je SPOTŘEBNÍ KOŠ - pekelná věc... Prostě musí mít vše přesné normy a to znamená, že dítě musí každý den/týden mít "vyvážený" jídelníček dle určtých pravidel... A bohužel ani ty finance na stravu nejsou moc košér - peněz je málo a tak je těžké kupovat kvalitní potraviny, které jak známo jsou většinou dražší (samozřejmě ne vždy)...
Co se týká slazených nápojů, máme pro děti vždy vodu a čaj (slazený). Takže asi tak ;)

Stravování v MŠ se mi také nelíbí, přijde mi, že tam i moc moučných výrobků (včetně častého zahušťování moukou), mléčných výrobků (tím myslím, že často je k svačině mléko bez obměn, třeba i k rybičkové pomazánce :/) a masa jakbysmet, poměrně málo je čerstvá zelenina a ovoce.

Ale to už je zase o tom, jakým teoriím ve světě stravování věřím já :))

50 Jitka Jitka | E-mail | 30. ledna 2015 v 19:59 | Reagovat

Ahoj, ale lízátka z hroznového cukru, ikdyž se prodávají v lékárně, nejsou pro děti na běžnou konzumaci vhodná. Způsobují zubní kaz stejně jako řepný cukr. Hroznový cukr, u nás k dostání jako Glukopur by se ani neměl využívat k běžnému vaření. Podívejte se třeba tady na víc informací: http://www.glukopur.cz

51 Madla Madla | E-mail | Web | 2. února 2015 v 19:40 | Reagovat

Jitka: Nevím, jestli to tak z článku vyplynulo, ale rozhodně dětem lízátka z hroznového cukru (ani ta běžná) denně nedopřávám. Jen jsem psala, že když už lízátko, tak radši to z hroznového cukru. Kluci ho dostanou tak maximálně jednou za dva týdny a to zubní sklovinu nijak rapidně neohrozí.
K běžnému vaření nejradši používám med nebo třtinový cukr, nevyhýbám se ani klasickému bílému "jedu".:-)

52 Veronika H. Veronika H. | E-mail | 13. listopadu 2016 v 16:44 | Reagovat

Ahoj Madli, az dnes jsem si precetla tvuj clanek, ktery me zaujal. Nejsem ani zaslouzila matka ani se na rodicovstvi nechystam, ale zajimam se o zdrave stravovani a neni mi putna cim se laduju. Je mi tvuj pristup moc sympaticky a fandim ti. Tvuj pristup vyzaduje vice usili a casu, nez koupit neco v supermarketu, ale urcite se vyplati. Verim, ze neni jednoduche byt za "macechu", ktera diteti nechce doprat bonbon. V uvedenem skolkovem jidelnicku mi chybi vic cerstve zeleniny a ovoce,vice ruznych obilovin,mimo chleba z bile mouky, a opravdu nevidim duvod detem podavat napoje typu Cola. Ziju ted na farme a moc si tu vazim moznosti kvalitne jist, cerstve vejce od spokojenych slepic pobihajicich venku a ne od zubozenych chudinek v klecich, kvalitni maso-domaci ci od mistnich farmaru,ovoce a zelenina ze zahrady,domaci nepasterizovane kozi mleko,domaci jogurt,syry a chleb. Zaroven pracuji ve fast foodu a kdyz vidim, cim lide sebe a sve deti laduji, je mi z toho smutno. A mezi nekterymi kolegy jsem povazovana za divnou se s svym jidlem, ktere si nosim z domu. Ale s tim se lehce vyrovnam, vim co mi prospiva:) Kazdy sveho stesti strujce. Nekdy si ovsem donut ci muffin v praci taky dam, snazim se najit balanc a nejit do extremu a nestresovat se ohledne stravovani. Domaci buchtu, knedlik a omacku si dam bez vycitek, vim co v nich je. At se ti i tvym klukum dari a at je vam dobre nejen u stolu, Madli:) Moc zdravim z Kanady.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama