aneb vzpomínka na léto. Proč na léto, když sezóna řepy vrcholí právě v těchto dnech? Protože v létě mi moje drahá maminka dovezla plnou bednu čerstvě vypěstovaných řep s krásně rudě buclatým pupkem. Část řep jsme neprodleně umístili do bedny s pískem a dali do sklepa, ale pěknou nálož křupavých čerstvých řep jsem si nechala k ruce. Neohřály se doma moc dlouho. Hned druhý den jsme s drahým grilovali, pozvali jsme k nám rodiče z obou stran a mého muže napadlo zabalit do alobalu očištěné a olupané a na čtvrtky nakrájené řepy. Ještě horké, do měkka ugrilované řepy pak přelil směsí olivového oleje a čerstvé citronové šťávy a ... jedno veliké mňam! Takhle připravená řepa byla prostě perfektní a na řepnou víru obrátila i chronické nepojídače řepy.
A tak já nyní, v časech pošmourných, dobrovolně podstupuji nebezpečný sestup po strmých schodech našeho středověkého sklepa, abych si tam z písku vyrýpla pár červených bulviček. Teď samozřejmě řepy negriluju, ale peču je v troubě (zpravidla ještě s něčím, abych nebyla tak marnotratná, takže řepy utemované v alobalu dělají garde tu nějaé pečínce, tu koláči nebo chlebu a houskám. A je jim dobře a mě pak taky.
Takže tady vám předkládám řepnou úpravu, kterou miluje i můj řepu jinak odmítající muž.
Nachystejte:
červené řepy, oloupané a nakrájené na čtvrtiny
citrnovou šťávu
olivový olej
a dál:
alobal
k podávání:
čerstvé lístky z červené řepy
čerstvá petrželová nať
Oloupanou a na čtvrtky nakrájenou řepu zabalíme pořádně do alobalu a šoupneme do trouby vyhřáté na 180 °C. A pečeme do měkka, což záleží na velikosti nakrájených kousků - malé jsou upečeny za dvacet minut, větší kusy za půlhodinu i déle. Stačí zkusmo píchnout do jedné řepy nožem. Když jsou řepy upečeny do měkka, ještě horké je dáme do mísy nebo na talíř a přelijeme stejným dílem olivového oleje a citronové šťávy. A ihned podáváme. Ozdobit můžeme pořádně opranými čerstvými řepnými lístky a super je taky čerstvá nahrubo nakrájená petrželová nať..
Pokud jste opravdu velkými milovníky řepy, vyzkoušejte třeba řepný chlebíček s čokoládou a nebo dokonce i řepnou zmrzlinu (ta je fakt super!).
A ještě k nadpisu, proč je tenhle salát ultimativní? Protože by ho zvládl připravit i přitroublý pomocník Horsta Fuchse ...
A co vy, jak máte nejradši řepu vy? V minimalistické úpravě, nebo ji kvůlu strávníkům musíte opatrně maskovat?
Já červenou řepu taky nejraději jen tak upečenou v alobalu a nebo polský barszcz. "Ultimativní" je fakt hrůzné slovo