Bezlepková dieta a její působení na RA

15. května 2013 v 13:07 | Madla |  Můj život s revmatoidní artritidou
Jak pravidelní čtenáři mého blogu ví, život mi přesně na Štědrý den nadělil opravdu zajímavý dárek. Revmatoidní artritidu. Ve dvaatřiceti letech trpím "nemocí babiček". RA (nebo taky ReA, jak jí osobně přezdívám, když zlobí) je autoimunitní nemoc, při které, zjednodušeně řečeno, buňky vašeho vlastního těla napadají vaše klouby a způsobují v nich zánět. A zánět způsobuje bolest kloubů, jejich otok a zvětšení a postupné deformity kloubů, které mohou přejít až v úplnou ztrátu hybnosti. Je to nemoc nevyléčitelná, chronická, bolestivá a nevypočitatelná. Postihuje asi 1% obyvatelstva, častěji jí trpí ženy. Postihuje nejen klouby, ale zánět může působit i na šlachy, plíce, osrdečník, postiženy mohou být například i oči, kůže, součástí nemoci je i porucha krvetvorné dřeně, při níž vzniká určitý druh chudokrevnosti.

Nepíšu to kvůli lítosti, v této rubrice bych se chtěla zaměřit na to, co v boji s touto nemocí pomáhá mě a tak třeba pomoci někomu, kdo jí taky trpí. Já totiž nejsem klasický pacient. V dospělosti jsem si uvědomila význam spolupráce při léčení různých neduhů a tak už na vysoké škole jsem bombardovala svého lékaře dotazy, zda ta antibiotika na v pořadí už třetí zánět průdušek jsou opravdu nutná, zda "to" nelze ukočírovat jinak. Bohudík jsem měla na vysoké chápavého a vstřícného lékaře, který rád zodpověděl všechny mé dotazy a kupodivu vypadalo, že je rád, že má pacientku, která se zajímá.

Bohužel po přestěhování do malého moravského městečka jsem padla na lékaře-morouse (byl jediný volný), který sice po popsání příznaků ihned vyslovil podezření na RA, ale o nějaké diskuzi o pravé příčině choroby a působení na ni nemohla být ani řeč. Prostě mě s výsledky krevních testů odeslal na nejbližší revmatologii.

A tam se situace opakovala. Po posání příznaků začal pan doktor psát jako v té básničce o mravenečkovi recepis. Já si pak vyzvedla tašku plnou léků a za tři měsíce adios na kontrole. Moje dotazy zůstaly nezodpovězeny, v podstatě mi bylo řečeno to, co jsem už věděla. Ani zmínka o důležitosti pohybu, o stravě, která pomáhá. Nikdo mi nenavrhl možnost kryoterapie nebo souvislost Rey s moužnou skrytou celiakií.

A to mě štve. Porč si musí pacient (pokud nechce jen zobat předepsané léky) vyhledávat tyto souvislosti sám? Proč se lékař alespoň nezmíní o důelžitosti tělěsného cvičení, o možném vyloučení lepku ze stravy?

Momentálně jsem na tom tak, že neberu předepsané léky na Reu. schválně. Ne, není to bojkot lékaře, ani nějaká mladická rebelie proti autoritě v bílém plášti. A ne, nechci nést nálepku nespolupracujícího pacienta. Je to cesta k lepšímu životu. Léky jsem totiž z počátku brala, jenže po asi týdnu hltání prášků mě sice přestaly úplně bolet klouby, ale bylo mi neustále na zvracení, trpěla jsem nechutenstvím, strašlivou únavou a přitom nespavostí, svědila mě kůže na celém těle, bušilo mi srdce. A pár dalších varovných příznaků k tomu. Dost, řekla jsem si, tudy cesta nevede. Ze dne na den jsem přestala zobat léky, začala jsem pít kopřivový a přesličkový čaj, višňové džusy a postupem času jsem přišla k tomu, že vyřadím lepek ze stravy. A po pár dnech se mi vrátila chuť k jídlu, v noci jsem spala jako dudek (pokud malý Kubíček dovolil), prostě všechno se začalo zlepšovat tak, že jsem tomu ani nechtěla věřit.

Tak jsem si po měsíci a půl dodržování bezlepkové diety udělala malý test - zařadila jsem do stravy lepek a chtěla vydržet týden. Že budu sledovat změny, jestli mě budou víc bolet klouby, jestli budou víc ztuhlé.

V kostce řečeno - s lepkem jsem začala v pondělí a už teď vím, že do konce týdne nevydržím a pěkně pokorně se vrátím k bezlepkové dietě. Už první den lepkování mě bolely víc klouby, vydržely ztuhlé až do večera a v noci začaly bolet ještě víc. Druhý den jsem si už během dopoledne začala připadat nafouklá jako vorvaň vyvržený na břeh a změna stravy se odrazila dokonce i na mém vzhledu - měla jsem pocit, že vypadám víc unaveně a že se mi mnohem víc mastí vlasy. A odpoledne jsem zcela bezdůvodně začala propadat jakýmsi chmurným náladám. po dvou a půl dnech stravy s lepkem se kamsi do nicoty vytratila ta akční, vysmátá ženská s jiskrou v oku a vrtáila se taková jakási nanicovatá bolavá chudinka.

Takže závěrem? Zasílám srdečné pozdravy chlebu, rohlíkům, bábovkám a vůbec všem výrobkům z mouky, adieu patří mým oblíbeným těstovinám, sbohem pekanovému pletenci s javorovým sirupem a skořicovým františkům...
občas si na vás, mí pečivovití přátelé asi vzpomenu, ale pokud si mám vybrat mezi svými klouby a pečivem, tak volím ... zdraví.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alizia Alizia | E-mail | Web | 15. května 2013 v 13:35 | Reagovat

Madlo, přeji pevnou vůli a sílu v boji s touto zákeřnou nemocí. Myslím, že jsi udělala dobře, že sis vyhledala o alternativním léčení i stravě v souvislosti s tímto onemocněním více informací a nenecháš se poslušně odrovnat lékaři. Chce to asi odvahu a odhodlání a hlavně chuť do života, nevzdát se. držím pěsti!

2 J. J. | 15. května 2013 v 13:59 | Reagovat

Jak jsem zde již naznačila, stála jsem před obdobným rozhodnutím - a bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí mého života. Doktoři jsou k ničemu, pokud jde o výživu. Jsem moc ráda, že jste si našla svou cestu i bez nich, resp. navzdory nim. A jak jste na tom třeba se sýrem? Asi dobře, když děláte lučinu, ale nedávno jsem četla příběh mladé ženy, který se tomu Vašemu dost podobá, a ta nemůže ani mléčné výrobky. Citát z jejího článku: “Look Doctor, I know I shouldn’t quit taking medications without consulting you, but it’s been kind of difficult to remember to take my Rheumatoid Arthritis meds, when I’m no longer having any Rheumatoid Arthritis symptoms…”

3 Euridika Euridika | Web | 15. května 2013 v 14:55 | Reagovat

Milá Madlo, držím všechny palce, co mám ať se Vám daří co nejlépe. Váš blog sleduji velmi ráda a už se moc těším na bezlepkové dobroty. ;-)

Musím s Vámi souhlasit ohledně postoje lékařů. Víc jak rok jsem mě pobolívalo břicho a často jsem měla průjem. Objehala jsem celou nemocni od chirurgie, přes urologii a gynekologii... Nikde žádný nález. Žádný z lékařů se mi nepodíval po vyšetření do obliče, natože aby navázal oční kontakt a projevil ochotu k diskuzi (To bylo loni v březnu). Leto v únoru se problémy vrátili, tentokrát padlo podezření na žlučník. Dle sona žlučník ok a trochu se jim nelíbila Slinivky, když jsem se pokusila vyptávat co mám dělat, takřka mě na sonu paní doktorka vystrčila  z ordinace, ať si to řeším s praktikem. Praktik pokýval hlavou a řekl:"...nooo, tak vynechte ty tuky a alkohol, no... a kupte si trávicí enzymy..." Ptala jsem si po podrobnostech diety v ordinac i lékářně a pořád jen ty tuky... Na netu jsem si pak dohledala, že musím omezit i sacharidy a lepek, nesmím nadýmavou zeleninu, ořechy, luštěniny, bobulovité ovoce, cibuly, česnek... Začala jsem držet dietu, pít bylinkové čaje (enzymy jsem vysadila po třech dnech, pálila mě žáha ;-)) a přemýšlet o proběhlém roce. Nakonec jsem pomocí testování na vlastní těle objevila, že mi dělají problém všechny mléčné výrobky, včetně jogurtů a sýra... Laktozu jsem vynechala a poprvé po roce se moje problémy zlepšují! Zatím nemám diagnozu potvrzenou od lékaře a momentálně o to ani moc nestojím... Teď radši držím slinivkovou i bez laktozovou dietu a za pár měsíců otestuji, jestli slinvka zvládne "zakázané" slinivkové potraviny, protože mám podezření, že jádro problému byla celou dobu ta laktoza...

Takže sbohem mé cheesecaky, zmrzliny, poháry, soté... ;-)

Abysem udržela ozkoušené recepty, které mi chutnají a a nedělají problémy, založila jsem si nakonec blog http://nalehko.blogspot.cz/ :-)

Omlouvám se za dlouhý příspěvek, jen jsem Vás chtěla "utěšit" že je to všude stejné... :-( Ještě, že jsme ženský šikovný a nějak si poradíme. ;)

Držím Vám palce.
Euridika

4 Lucie Lucie | Web | 15. května 2013 v 15:50 | Reagovat

Madli, přeju, ať se vám daří vyhýbat se lepku a ať je vám už jen dobře. Zdá se, že "zázraky", které dokáže změna stravy nebo přírodní léčba, nějak nejsou pro spoustu lékařů dost dobré... Tak se držte jim navzdory a já slibuju, že zkusím vymyslet ten bezlepkový korpus na quiche ;-)

5 manka manka | 17. května 2013 v 17:00 | Reagovat

V Lidlu teď mají bezlepkové (kukuřičné) těstoviny po třiceti korunách za balení!

6 Vanda Vanda | Web | 19. května 2013 v 10:09 | Reagovat

Ahoj Madli, v dnešní době je naštěstí škála potravin bez lepku mnohem širší než bývala. Věřím tomu, že se dočkáš i toho pletence s javorovým sirupem. Lidí, kterým lepek z nějakého důvodu vadí je víc a víc...bohužel. Přeju TI, ať s touto nemocí v rámci možností umíš zatočit a hlavně - žádná trudnomyslnost:-) !!! Můj otec ji má taky, ovšem tedy v podstatně jiném věku. ALe ten na dietu kašle. Třeba ho ještě přemluvím :-?  Drž se!

7 Vilemína Vilemína | Web | 20. května 2013 v 0:19 | Reagovat

No jo, jak jsou ty symptomy takové nejasné, není to něco vyzkoumatelného technikou, řešitelného uříznutím apod., medicína to moc neumí.

Tak se, Madlo, drž, bez lepku to možné je (pár tipů mám i já tady: http://vilemina.blog.cz/1109/bez-lepku a třeba bramborový koláč je super!)

Jsem moc ráda, že se ti ulevilo, ať to vydrží!

8 Madla Madla | E-mail | Web | 23. května 2013 v 15:12 | Reagovat

Alizia: Díky moc za krásný a pozitivní komentář! Někdy je to fakt boj, ale nikdy jsem nebyla prášky zobající typ, takže se prostě snažím, aby to šlo i jinak... Ale ten přístup lékařů mě štve. A hodně...

9 Madla Madla | E-mail | Web | 23. května 2013 v 15:15 | Reagovat

J.: Přesně tak, mluvíte mi z duše! Já o vyřazení mléčných výrobků zatím jen uvažuju, mám je totiž hodně ráda a zatím si život bez nich neumím představit, ale možná na to brzy dojde taky, protože jsem vypozorovala zhoršení Rey vždycky, když si třeba s manželem večer dáme sýry, nebo když si udělám mléčný koktejl apod. Tak zatím se je snažím alespoň omezovat...
Tak přeju i vám hodně elánu v "boji" proti klasické medicíně.

10 Madla Madla | E-mail | Web | 23. května 2013 v 15:19 | Reagovat

Euridika: Díky moc za bezvadný komentář, bezlepkové dobroty budou určitě následovat, ale i klasika s lepkem se tu objeví, přece jen občas "musím" upéct i něco normálního pro ty své rozmlsance :-)
Váš příběh je úplně typický a ani nevíte, jak mě štve, že tohle všechno musíme podstoupit a cestu si ze svých zdravotních problémů nakonec najít sami. Na slinivkovou dietu jsou výborné recepty tady: http://www.varimezdrave.cz/, u každého receptu je poznámka, jestli je vhodný při slinivkové dietě.
Tak přeju hodně štěstí a váš blog se mi moc líbí!

11 Madla Madla | Web | 24. května 2013 v 20:17 | Reagovat

Lucie: Lucinko, díky moc za milý komentář! Jsem zvědavá, co mi pan revamtolog řekne na kontrole :-)
Ale já se nedám a chemii do sebe cpát nebudu :-)
Zatím s bezlepkovou dietou trošku válčím, hlavně co se slaného pečení týče, a ten korpus na quiche mě napadlo jediné, upéct placku z polenty. Ale ono to nějak půjde... :-D

12 Madla Madla | Web | 24. května 2013 v 20:17 | Reagovat

manka: Děkuju moc z ainfo, Lídl sice u nás v městečku nemáme, ale řeknu si roičům. Snad už nebudou těstoviny vykoupené!

13 Madla Madla | Web | 24. května 2013 v 20:25 | Reagovat

Vanda: No, myslím, že bezlepkový pletenec s pekany je ještě hudba budoucnosti, ale já ho ráda oželím :-)
Trudnomyslnost na mě nemůže, jsem kovaný optimista a naštěstí dík hodně aktivním dětem ani nemám na nějaké smutnění čas :-)
Zkus tatínka přemluvit k bezlepkovce, ale asi to půjde těžko, starší ročníky (a zvlášť mužští) dost neradi mění svoje zvyky a stravovací návyky. Ale já můžu říct, že mě bezlepkovka vyloženě prospívá!

14 farfalla farfalla | Web | 27. května 2013 v 18:36 | Reagovat

To je dobře, Madlo. Jen vydrž .. a já držím palce!

15 Madla Madla | E-mail | Web | 29. května 2013 v 20:09 | Reagovat

Vilemína: Díky moc za přání, bez lepku to jde a docela dobře (jen opravdu dobrý chleba se mi zatím moc nedaří), tak myslím, že bude ještě líp, jak se odbourá všechen lepek nashormážděný v těle.

16 Madla Madla | E-mail | Web | 29. května 2013 v 20:09 | Reagovat

farfalla: Díky moc!

17 Katka Katka | E-mail | 26. července 2013 v 12:02 | Reagovat

Ahoj Madlo,
moc bych ti chtěla pochválit úúžasný blog. Narazila jsem na něj minulý týden náhodou, už ani nevím jaký recept jsem hledala a hled jsem si ho oblíbila. Je plný nápadů a skvělého jídla. Musím zaklepat, že zatím zdravotní porblémy nemám,nepotřebuji speciální diety,ale se stejným přístupem lékařů jsem se setkala také. Jen určí diagnozu a šup prášky , nikdo neřeší kde je příčina problému. je mi ted taky 32 a už v 25 letech mi najednou z čista jasna vyskočil krevní tlak. Lékařka mi ani neudělala EKG (máte to v rodině a hotovo) nejezde bílé pečivo,knedlíky atd, a bude to dobrý-když jsem řekla,že nic z toho nejím tak mi dala prášky na tlak. Kde byla příčina nevím dodnes,asi nějaký skrytý stres,protože ted jsem těhotná, štastně čerstvě vdaná a tlak mám spíš nízký než vysoký.
Jsem strašně ráda,že jsou lidi jako TY,kteří se zajímají i o jiné cesty než o chemické léky (ikdyž jsou občas nezbytné) a že dokáží rozumně vybrat co pomáhá a ještě k tomu inspirovat ostatní.
Prostě děkuji za tvůj úžasný blog :-)

18 Klára Klára | 28. července 2013 v 18:20 | Reagovat

Madlo, při těchto potížích je velmi vhodné vynechat cukr. Všechen.
Jinak doporučuju stránky Gluten Free Girl, určitě najdete, co Vám chybí.

19 Madla Madla | Web | 30. července 2013 v 20:02 | Reagovat

Katka: Děkuju moc za tak milý komentář, úžasně mě potěšil!
Někdy to asi jinou než chemickou cestou nejde, ale pokud to jde jen trošku jinak, volím jinou cestu, než jen polykat léky. Díky moc za milá slova!

20 Madla Madla | Web | 30. července 2013 v 20:03 | Reagovat

Klára: No, to by byla hodně jiná liga než držet jen bezlepkovou dietu. Cukr je obsažen v ovoci, zelenině, bramborách, luštěninách, rýži... To by byl hodně osekaný jídelníček.

21 Klára Klára | 31. července 2013 v 9:52 | Reagovat

Ah, nepřesně jsem se vyjádřila: myšleno cukr třtinový, cukr bílý, cukr kokosový, agave, datlový sirup, atp. Samozřejmě když člověk sní na posezení kilo hroznů, tak to taky není ideální, ale nejste malé dítě, tak to předpokládám neděláte:-). No a rýži např. raději celozrnnou, atp. Možná to pro někoho zní moc drasticky, ale na nemoc to účinkuje.

22 Remy Remy | Web | 24. března 2014 v 10:39 | Reagovat

Bohužel taková je dnes realita, pacient zná své tělo nejlépe, jeho chování, reakce... kryoterapie mi pomohla s bolavými svaly

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama