Červen 2013

Karl-Gustav tårta v bezlepkové verzi a navíc kokosová variace na Princeznin dort

25. června 2013 v 18:33 | Madla |  Sladkosti bezlepkové
Jen co jsem u Terezky,Meg, Lucie a dalších svých oblíbených foodbolgerek viděla jejich nádherné realizace Princeznina dortu, okamžitě jsem se do téhle švédské dobroty zamilovala. Když je někde kopec šlehačky, to prostě musím vyzkoušet. Dort působil na všech fotkách nesmírně lehounce, s piškotem pěnovým jak pírko, plněný nadýchanou, sametovou šlehačkou.
A když jsem si pod Luciiným článkem přečetla ještě bratříčky princeznina dortu - Karla-Gustava s banány, čokoádou a žlutým marcipánem a Williama s pošírovanými hruškami, čokoládovou polevou a praženými mandlemi, sanice mi odpadla přímo od poslintané klávesnice a zakutálela se kamsi do kuchyně...

Asi mi chtěla něco naznačit, že jo...?

A protože se blížil den dětí (jojo, jsem hrozná brzda, že budu mít v lednici kus jídla,o kterém akutálně píšu, to ode mně vážně čekat nemůžete), já měla doma dva banány, co se do nich nikomu nechtělo a taky pravý mandlový marcipán, růžové gelové barvivo a čokoládové pecky z belgické čokolády, rozhodla jsem se inspirovat Karl-Gustavem a vytvořit svůj první potahovaný dort. Měl vypadat jako beruška. A musel být bezlepkový. A s pařížskou šlehačkou, protože na tu jsem prostě měla už několik dní strašnou chuť. Takže originál to fakt není, ale výsledek předčil všechna má očekávání.

Tak já už přestanu pindat a jdeme rovnou na recept, ju?

na mandlový kropus o průměru 20 cm budeme potřebovat:

4 vejce, žloutky a bílky zvlášť
150 g cukru krystal
50 g vanilkového cukru (žádnej vanilinovej sajrajt nebrat, jasňačka?)
100 ml oleje
125 g mandlové moučky
60 g jemného kukuřičného škrobu (Gustin)
65 g polohrubé kukuřičné mouky
100 ml mléka
2 lžičky bezfosfátového kypřicího prášku

Žloutky a bílky oddělíme. Žloutky dáme do mísy, bílky vlijeme do nádoby šlehače. Ke žloutkům přidáme oba cukry, vanilkový i krystal, olej a umícháme v hladkou hmotu. Po částech přimícháváme mandlovou moučku, kukuřičný škorb a polohrubou kukuřičnou mouku. Přidáme mléko, promícháme a přidáme zbytek suchých přísad. A kypřící prášek.
Z bílků si vyšleháme tuhý sníh, který opatrně zabalujeme do těsta. Formu vymazanou máslem a vysypanou třeba kukuřičnou polentou nebo kokosem naplníme těstem a dáme péct do trouby vyhřáté na 180°C. Pečeme zhruba hodinu. Necháme vychladnout na mřížce, poté nožem opatrně objedeme boky formy a korpus opatrně vyklopíme.


S plněním dortu je lepší počkat do druhého dne, korpus se pak lépe prořezává. Korpus prořízneme nadvakrát, takže budeme mít tři pláty. Bylo to poprvé, kdy jsem piškot přořezávala nadvakrát, takže jsem byla fakt nervózní, protože mnohdy mám potíže prokrojit korpus na dva pláty, ale povedlo se mi to skvěle.
První "patro" jsem plnila svým oblíbeným tvarohovým čokoládovým krémem, který jednoduše vyrobíme tak, že rozpustíme 100 g kvalitní čokolády a smícháme je s vaničkou tučného měkkého tvarohu. (Čtyři lžíce krému si necháme na pomazání dortu).



Krém poklademe plátečky banánů


a opatrně položíme druhý korpus.


Na ten navršíme pařížskou šlehačku.


Tu je také lepší dělat den předem. Na pařížskou šlhačku potřebujeme:

2 tyčinky Ledových kaštanů
200 ml smetany ke šlehání

Do kastrůlku vlijeme smetanu ke šlehání a přidáme na kousky nakrájené dvě tyčinky Ledových kaštanů. zahříváme a mícháme, než se čokoláda zcela rozpustí. Necháme vychladnout, přemístíme do lednice a druhý den vyšleháme dotuha.
Pařížskou šlehačku navršíme na druhý koprus tak, aby vytvořila kopec.


Překryjeme posledním plátem těsta.


Celý dort opatrně pomažeme zbylým čokoládovo-tvarohovým krémem a dáme do chladu.


na odzobu budeme potřebovat:

cca 300 g mandlového marcipánu
růžové gelové barvivo
rýžový (nebo jiný) sirup
čokoládové čočky

Část marcipánu (představující beuščinu tvář) necháme bílou a zbytek obarvíme gelovým barvivem dorůžova. Marcipán si na potravinářské fólii nebo na pečicím papíře vyválíme zhruba na tloušťku tři milimetry. půjde to dobře, když si váleček obalíte do igelitu. Já vyválela hodně natenko, takže se mi pak marcipán trochu trhal, ale co, byl to můj první potahovaný dort a nebyl určený na žádnou oslavu, takže čert to vem. Vyválený plát marcipánu opatrně přeneseme na dort, uhladíme případné nerovnosti.


Zbytek neboarveného marcipánu taktéž rozválíme a uděláme z něj "tvářičku".


Rýžovým sirupem přilepíme dvě čočky z hořké čokolády jako oči.


A osm čoček z mléčné čokolády přilepíme jako tečky na krovky.


Já vím, já vím, berušky mají ve skutečnosti černý "obličej" a bílé oči, ale nebuďme detailisti...

Jasně, tenhle dort není z nejhezčích, má zvlněné okraje, marcipán není hezky uhlazený a jak jsem ho měla tenounký, trošku se i trhal, ale ta chu´t je prostě super! Mechově jemný nadýchaný korpus s mandlovou chutí, lehoučký čokoládový tvarohový krém, sladké banány a o pařížské šlehačce asi žádné ódy psát nemusím...

A protože je léto v plném proudu (tak jo, aktuálně to teda vypadá, že se zase vrátil podzim, ale vy víte, co tím myslím), rychle sem musím vložit ještě svou druhou švédskou inspiraci, tentokrát na téma kokos, jahody a bílá čokoláda.
No, ale i na originál Pricneznu určitě dojde, jenže já si prostě všechno dělám po svém, to je těžké :-)

Na kokosový bezlepkový korpus o průměru 20 cm si nachystejte:

4 vejce, žloutky a bílky zvlášť
150 g cukru krystal
50 g vanilkového cukru (žádnej vanilinovej sajrajt nebrat, jasňačka?)
100 ml oleje
125 g strouhaného kokosu
60 g jemného kukuřičného škrobu (Gustin)
65 g polohrubé kukuřičné mouky
100 ml mléka
2 lžičky bezfosfátového kypřicího prášku

Žloutky a bílky oddělíme. Žloutky dáme do mísy, bílky vlijeme do nádoby šlehače. Ke žloutkům přidáme oba cukry, vanilkový i krystal, olej a umícháme v hladkou hmotu. Po částech přimícháváme strouhaný kokos, kukuřičný škorb a polohrubou kukuřičnou mouku. Přidáme mléko, promícháme a přidáme zbytek suchých přísad. A kypřící prášek.
Z bílků si vyšleháme tuhý sníh, který opatrně zabalujeme do těsta. Formu vymazanou máslem a vysypanou kokosem naplníme těstem a dáme péct do trouby vyhřáté na 180°C. Pečeme zhruba hodinu. Necháme vychladnout na mřížce, poté nožem opatrně objedeme boky formy a korpus opatrně vyklopíme.

Já tentokrát obě patra plnila bílou pařížskou šlehačkou, kterou si připravíme úplně stejně jako její tmavou kolegyni. Ale bacha,musíme jí připravit dvojnásobné množství (při případném ujídání - ano, to je můj případ i trojnásobné). Na druhé patro korpusu jsem navíc přidla na kusy pokrájené jahody, které jsem pak zakryla kopcem bíločokoládové šlehačky. Zakryla jsem posledním kropusem, celou tu nádheru pomazala zbytkem bílé pařížské šlehačky a potáhla bílým marcipánem, vyváleným na pečicím papíru s válečkem potaženým igeliťákem. Jen tak se nic nelepí a ani se nemusíte bát nalepených hroudiček moučkového cukru.


Na vršek dortu jsem "nakreslila" rýžovým sirupem obrys srdce a ten jsem posypala curkovými hvězdičkami. Na boky dortu jsem taktéž rýžovým sirupem nalepila čočky z mléčné a hořké belgické čokolády. A trošku jsem si hrála s aranžmá...


Drsně makáme, drsně paříme:


Omluvte příšernou kvalitu fotek, budu se snažit polepšit, ale ke zlepšení nejspíš dojde, až budou oba malí Příšeráci plnoletí.

Teď jen rychlý cvak řezu po asi čtyřech hodinách v kufru auta a zdolaných celkem sto kilometrech:


Tak co, taky milujete Princezny?

Salát z polníčku, slaniny a plísňového sýra s medovo-hočičnou zálivkou

8. června 2013 v 21:11 | Madla |  Salátové lupení
Zatímco rubrika věnovaná sladkému pečení doslova praská ve všech a skoro z ní vypadávají všemožné recepty na bábovky, dorty, čokoládové pěny, panna cotty a zmrzliny, v salátovém baru s jeho ubohými, umrněnými jedenácti příspěvky se pomalu usazuje prach. A přitom opak je pravdou, doma jsme všichni velcí salátožrouti a tak na pozdim a v zimě (a v letošním hodně netypickém jaru) dělám teplé a hutnější saláty z luštěnin, obilovin, těstovin, brambor. K tomu spoustu zeleniny, maso nebo vejce a takový salát s klidem zastoupí i hlavní jídlo. Jakmile se však trochu oteplí a hlavně začnou na českých luzích i hájích rašit první výhonky salátů, jsem celá netrpělivá a když pak od manželovi maminky dostanu křehoučký mladý listový salát, slintám blahem jako vyhladovělý hlemýžď. Pak mi stačí připravit si klasickou zálivku vinaigrette a pustit se do zeleného chroustání. Jenže pak následují další a další hlávky a nakonec to chce změnu. Naštěstí už není problém vypěstovat si valstní polníček nebo roketu, a ti nebozí (mezi něž patřím i já), bez vlastního kousku pěstební polchy, holt musí vzít zavděk nabídkou v supermarketu. Ale jednou za čas prostě neodolám a navíc te´d už se dá koupit i polníček český, takže i naprosto skalní požírači všeho sezónního pak nemůžou proti tomuto salátku nic namítat.


A pokud něco namítat budou, ať ho ochutnají... ony je ty námitky rychle přejdou :-)

Nachystejte si:

polníček
kvalitní slaninu (my měli domácí, heč!)
sýr s dvojitou plísní (použila jsem kozí, už si ale nepamatuju značku, jen to, že byl fantastický)
sušené brusinky (nemusí být)

na medovo-hočičnou zálivku:

1 lžíce medu
1 lžíce dijonské hořčice
3 lžíce olivového oleje

Opláchnutý a přebytečné vody zbavený polníček dáme do mísy a přelijeme zálivkou, kterou jsme jednoduše vytvořily smícháním medu, hořčice a olivového oleje. Promícháme. Slaninu si nakrájíme na zhruba dvoucentimetrové pásky a na pánvi ji pěkně dokřupava osmažíme. Přidáme k polníčku a promícháme. Můžeme přidat i hrst sušených brusinek. (N afotce sice nejsou, ale salát je s nimi vážně perfektní). Nakonec přidáme na větší kousky nakrájený dvouplísňový sýr.



Jak jednoduché a jak dobré!

Jasně, tenhle salát je trošku (tak jo, ne trošku, ale hodně) kalorická bomba, ale když si ho dáte místo večeře, tak se svět vážně nezboří. A jestli se má zase ochladit, tak takový sytý salát přijde jen a jen vhod.



A nebojte se, rubriku věnovanou sladkostem budu stále doplňovat, zamilovala jsem se totiž do Princeznina dortu a jeho variací, takže se můžete těšit na Karl-Gustav tårtu s pařížskou šlehačkou, samozřejmě v bezlepkové verzi. A dnes peču zase kokosovou variantu, plněnou čokoládovo-tvarohovým krémem, bílou pařížskou šlehačkou a čerstvými jahodami.

Takže buďte mi věrní, odměna vás nemine :-)

Bramborák tradičně i netradičně, s lepkem i bezlepkově

4. června 2013 v 10:03 | Madla |  Bezmasé dobrůtky
Čerstvě červnové počasí si z nás tropí kruté žerty. Občas vítr otočí listy kalendáře až na studený a ufoukaný listopad, aby ho pak vrátil k upršenému aprílu. Do toho ještě nemůžu nikde sehnat čerstvý chřest, což je uprostřed sezóny docela na pováženou.
bohudík ale žiju na Moravě, takže nemusím při hledání chřestu sjíždět rozvodněné ulice na loďce, stačí mi nazout si parádní galoše, obalit jedno dítko do pláštěnky a zabránit vřískajícímu batoleti, které před čtrnácti dny objevilo krásy první samostatné chůze jeden z mnoha jeho akrobatických kočárkových výpadů, které doprovází libý zvuk trhající se slídy.

S nervovou soustavou připomínající cupaninu pak po příchodu domů vybalím beztak mokré dítko z igelitových cárů, a v letu chytám mokré svršky druhého dítka, které se do zblbnutí dožaduje puštění "tajemné Karpatky".

Protože to u nás opravdu jede. Skoro jako "Karpatka" je oblíbený také bramborák. A protože máme ve sklepě ještě skoro dvě celé velké bedny brambor, můžete očekávat spoustu bramborových receptů. Protože já ty potvory bramborovatý hodlám co nejrychleji zlikvidovat a pak hurá na nové brambůrky.

Asi si řeknete, co sakryš může být objevného na obyčejném bramboráku. No, v podstatě nic, ale i z obyčejného bramboráku můžete udělat vynikající křupavou dobrotu. Kdeže jsou rozpadající se bramborové placky nasáklé olejem. Hoďte je do koše a pojďte si se mnou připravit ten nejkřupavější bramborák na světě. Nově i v bezlepkové verzi! (Mluvím jak prodejce ojetých aut...)


Ze spíže/sklepa vylovte:

1 kg škrobnatých brambor
1 vejce
1 lžíc hladké mouky (pro celiaky 1 lžíci bramborového škrobu)
2 lžíce dětské krupičky (celici použijí kukuřičnou krupici nebo instantní kukuřičnou polentu)
2 lžičky soli
4 stroužky česneku
kmín a majoránku

Brambory si oloupeme a opláchneme. Polovinu množství nastrouháme na hrubo a polovinu na struhadle s jemnými očky. Smícháme s vajíčkem, moukou a dětskou krupičkou (bezlepkáři nahradí mouku bramborovým škrobem a instantní kukuřičnou polentou nebo kukuřičnou krupicí), osolím, přidáme kmín a majoránku a nadrcený česnek. Pořádně promícháme a teď přijde ta finta, dámy a pánové, směs přendáme do cedníku, postavíme na misku a necháme půl hodinky stát. Vykape nám všechnepřebytečný škrob a zůstane jen hezky hutné bramborvé těstíčko, z něhož odebíráme lžící a na pánvi s troškou rozpuštěného sádla smažíme pěkně tenké bramboráčky, které odkldááme na papírové ubrousky. První bramborák ochutnáme a podle jeho chuti doladíme množství soli, česneku a majoránky. A je to!


Garantuju vám, že takhle připravený bramborák vám bude doslova mizet pod rukama!

A smažte fakt na sádle, žádný olej, s ním jsou bramboráky nasáklé a nedobré. Brambory prostě chtějí sádlo!


Tak, klasicku bysme jako měli, ale protože staré brambory nám stále přerůstají přes hlavu, upečme si celý plech bramboráku. Ano, slyšeli jste správně, upečme. Bramborák na plechu, kynutý a výborný. Zatímjen ve verzi s lepkem, bezlepkovou verzi musím ještě vykoumat.

Na jeden velký hluboký plech budeme potřebovat:

1/2 kostičky čerstvého droždí
3 lžíce vlažného mléka
1/2 lžičky cukru
250 g syrových brambor
250 g vařených brambor (už vychladlých)
3 stroužky česneku
majoránka, kmín
2 lžičky soli
2 lžíce hladké mouky

Do vlažného mléka smíchaného s cukrem si rozdrobíme droždí. Necháme čtvrt hodinky vzejít na teplém místě.
Syrové brambory si najemno nastrouháme, to stejné provedeme i s brambory vařenými. Přidáme česnek, koření, sůl a mouku. Promícháme a přilijeme vzešlý kvásek. Opět promícháme a přelijeme a plech, který jsme si řádně vymastily sádlem. A necháme na teplém místě hodinu kynout. Vykynulý bramborák Pečeme zhruba hodnu ve středně vyhřáté troubě, tedy na 180 °C.



Pokud vysypeme plech nemletým mákem, bude mít bramborák zajímavou chuť.

Kynutý bramborák můžeme jíst teplý, ale lépe se krájí až vychladlý. Rozežranci si ho můžou naservírovat k masu, nám stačí jen tak, se spoustou zeleninového salátu.


Tak ať vám chutná!

A schválně, kdo uhádne, jaký film se skrývá pod názvem "Tajemná Karpatka"?

A slunce nejen v duši přeje svým věrným/nevěrným čtenářům Madla.