Jiné plány a nouzová rybičková pomazánka

28. září 2013 v 9:11 | Madla |  Pomazánky
Tak jsem předevčírem vyslala své dva Antoníny na expedici Apalucha a těšila se na čtyři odpočinkové dny jen s jedním dítětem. Jenže, jenže, a ještě jedno veliké jenže. Mladší dítko ztropilo po loučení se starším bráškou třičtvrtěhodinový vysilující řev, který jej tak vyšťavil, že na hodinu usnulo. Veškeré snahy o uklidnění hladového (odpolední spánek bohužel proběhl bez oběda, protože robátko bylo tak unavené, že nabízeným jídlem jen metalo) a vřískajícího tvora měnícího barvu z brunátné na fialovou se míjely účinkem. Nepomáhalo nošení, hlazení, zpívání, pohádka, oblíbené hračky. Všechno letělo s šíleným řevem na zem. A dítě též. Když se totiž vzteká, tak se vzteká pořádně. Kopat a ječet na zemi, to je jeho. Nakonec jsem kapitulovala a nechala dítko se vyvztekat. Jen jsem ho šoupla do hracího stanu, ve kterém má měkkou peřinu. Dítku se tam mírně uklidnilo (řev už nepřipomínal zvuk startujícího letadla, ale spíše sbíječky). Usilovné ječení po třičtvrtě hodině ustalo a dítko z vyčerpání usnulo. Na hodinu. O třičtvrtě na pět jsem ho jemně vzbudila a zdálo se, že se vše vrací do starých kolejí. Dítko v klidu posvačilo, pohrálo si se stejně starým kamarádem, kterého jsme měli pozvaného doma a pak si vynutilo hodinu a půl trvající projížďku na kočáru. Vraceli jsme se za tmy, ještě si chvíli doma hráli a dítko snědlo opravdu vydatnou večeři. Po koupání, čištění zoubků a písničce vytuhlo o třičtvrtě na deset večer. Zdálo by se to jako idylka.

Tahle idylka trvala jen malou chvilku. O půl druhé "ráno" mě vzbudilo fňukání. Přeběhla jsem do dětského pokoje v domnění, že chce malý spáč jen dudlík (který má jen na usínání) a zhrozila jsem se. Všechno, co dítko za den stláskakalo, bylo v postýlce, na peřinách, polštáři, plyšových zvířátkách a samozřejmě i na malém Kubíčkovi. Za uklidňujícího pobrukování jsem rozespalé dítko dala na bráškovu postel a lehce vlažnou plínkou omyla a převlékla do čistého. A chtěla jsem převléct celou postýlku. No, co se asi nestalo. Hádáte správně, opět jsem převlékala dítko a další postel. A už viditelně rozmrzelé dítko jsem pak uspávala vedle sebe v manželské posteli. Pro jistou jsem pod něj dala ručník a k ruce si dala hlubokou misku. Miska byla během noci stále v pohotovosti a stejně tak i já. A převlíkala jsem další postel. A dítko. A sebe. A naspala jsem asi tak půlhodinku.

V šest ráno jsem pak na balkoně jen v pyžamu věšela první várku prádla. V osum pak druhou pračku. A mezi tím jsem čile převlékala, sprchovala ječící dítko, chovala a chovala a snažila se do něj dostat alespoň pár lžiček tekutin. A mé plány ohledně toho, jak budu mít spoustu času na blogování, se najednou vypařily. Ještěže jsem jsem den před přípravou odjezdu bohatě navařila a napekla, takže jsem se nemusela zaobírat přípravou jídla. Protože to bych asi nezvládla. Maximálně tak uplácat nějakou pomazánku v tomhle stavu. Ale proč ne? A proč ne zrovna rybičkovou? Je moc dobrá, zdravá, rychlá a zasytí.

A kdo dočetl až sem, a není máma na mateřské "dovolené" před tím smekám a klidně mu pošlu vlastnoručně vyrobený diplom za statečnost a trpělivost ...

A tak na ni tady máte recept (na pomazánku, ne na statečnost či trpělivost):

1 balení sardinek v konzervě
1 lžíce hustého bílého jogurtu (používám řecký)
2 lžičky dijonské hořčice
půlka malé najemno nasekané cibule (nemusí být)

Sardinky rozňahňáme vidličkou, přidáme k nim jogurt a hořčici a případně i cibuli (pokud ji spaříte hokou vodou, nebude tak výrazná a šťiplavá), promícháme a servírujeme.


A podáváme s pečivem, nebo v mém případě se skvělými tasovskými kukuřičnými plackami. A hojně dozdobíme zeleninou. Foto je staré, teď už plné misky rajčat od manželova tatínka nedostáváme (fňuk, fňuk, proč jen je ta rajčatová sezóna tak krátká?) a plastově chutnajícím pseudorajčatům z hyper-, super- se vyhýbám.


A jaké máte nejradši pomazánky vy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Shraven Shraven | E-mail | Web | 28. září 2013 v 12:15 | Reagovat

Diplom za statečnost si zasloužíte spíš vy, uf... Ať je brzy dobře :-)

2 Millie Millie | 28. září 2013 v 16:25 | Reagovat

Také souhlasím, že ten diplom patří Vám. Já jsem toto zažila pouze v obměně se psem a ty děti byly větší a snažily se pomáhat, ale taky to stálo za to

3 Vilemína Vilemína | Web | 29. září 2013 v 19:00 | Reagovat

Tak to jsou radosti, inu, taky takové situace pamatuju... ať je zas líp!

A pomazánky - nejoblíbenější jsou z nivy, mrkvová s majonézou a la humr, vajíčková, ale celý seznam jich mám tady:
http://vilemina.blog.cz/1205/pomazanky-od-a-do-z

4 Maryna Maryna | 30. září 2013 v 8:03 | Reagovat

To je tedy příběh, zákon schválnosti opět zafungoval bezchybně, co? Tak snad je už líp :-)

5 Madla Madla | E-mail | Web | 30. září 2013 v 10:15 | Reagovat

Shraven + Millie: Holky, díky moc! Tak já si ten diplom vyrobím :-)Naštěstí už je lépe.

6 Madla Madla | E-mail | Web | 30. září 2013 v 10:17 | Reagovat

Vilemína: Díky moc, o co menší děti, o to větší starosti, tak mi to někdy přijde...
Teď jen doufám, že to nechytí starší bráška a tatínek, to by bylo teprve nadělení...

7 Madla Madla | E-mail | Web | 30. září 2013 v 10:18 | Reagovat

Maryna: To jo, mohlo by se to jmenovat Murphyho zákon pro matky na mateřské dovolené :-D
Naštěstí se už vše vrací do starých kolejí, tak snad už bude alespoň chvíli dobře.

8 Meg Meg | Web | 4. října 2013 v 9:33 | Reagovat

Já chci diplom! ;) Ale patří hlavně tobě, tohle je hrozná starost, tak doufám, že už je líp! My jsme si podobným prošli s našima dvěma jorkšírkama, taky to bylo něco...

9 Pipi Pipi | E-mail | Web | 25. října 2013 v 10:40 | Reagovat

Ahoj Madlo, to je teda story! :-D

Za sebe mohu k receptu říct, že na rybičkovou pomazánku z dětství mám ty nejlepší vzpomínky. Jako jsem nejedla lepší svíčkovou než ve školních jídelnách, tak nikdo nikdy nepřekonal chuť a vůni rybičkové pomazánky z mých letních táborů v Růženné. To bylo retro. A to říkám hlavně proto, že jinak jsem rybám nijak moc neholdovala.

10 Madla Madla | E-mail | Web | 25. října 2013 v 13:05 | Reagovat

Pipi: Jojo, tyhle bacily jsou fakt zákeřní, hlavně když se jedná o malé děti. I pro mě je rybičková pomazánka malé retro, ale musím říct, že ve škole ani na táborech mi nikdy nejela, takhle podobně ji dělávala moje maminka. Tak rybám i rybičkám zdar :-)

11 Honza Honza | E-mail | Web | 8. února 2014 v 20:25 | Reagovat

Paráda, najít na pomazánky recepty není nic jednoduchého

12 Madla Madla | E-mail | Web | 9. února 2014 v 19:53 | Reagovat

Honza: Kdo hledá, ten najde :-) Ale tahle je prostě naše oblíbená.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama