Srpen 2014

Kukuřičné lupínky s mořskou solí

25. srpna 2014 v 11:04 | Madla |  Moje úlovky
aneb co mě zaujalo v nákupním košíku. Původně tu měl být úplně jiný příspěvek. Recept na svěží citronovo-tymiánový cheesecake s rynglovým želé. Ale, ale a ještě jednou ale. Momentálně mám nějakou "vyhořelou" náladu. Mám pocit, že jsem pořád po uši zavalena sezónním ovocem a zeleninou, ale než se dokopu k napsání receptu, už je po jahodách, angreštu, rynglích, broskvích...

A za druhé... už mě tak nějak přestává bavit být "dokonalou" matkou, která peče vlastní pečivo, připravuje teplé večeře, dbá na vyváženou skladbu jídla, cvičí s dětmi jógu, učí je recyklovat a starat se o domácí zvířátka. Tak nějak mě poslední dobou vyčerpává hyperaktivní pětileté dítko a neustálé záchvaty vzteku nemluvícího a věčně uječeného Kubíka. Jasně, pořád je miluju, ale asi by to chtělo na chvíli vypnout motor a aspoň na pár dní odjet někam sami na výlet. No, třeba se dočkám, až se Kuba domluví se šumperskou babičkou... Do toho všeho mě letos hodně zlobí artritida, která loňské prázdniny klidně spala.

A co mě nebaví ze všeho nejvíc a završuje už tak dosti blbou náladu je celé prázdniny trvající rekonstrukce všech ulic přilehlých k našemu domu. Takže já teď kdykoli chci jít z domu, musím kontrolovat, aby mi děti jednak nespadly do výkopu (pod vchodovými dveřmi máme vybagrováno téměř půl metru). Už se párkrát stalo, že jsem otevřela dveře a vlezla málem pod bagr. A že se opravují naráz všechny ulice, všechno je rozbahněné a připomíná tankodrom a Kuba dostává pravidelně hysterické záchvaty vzteku, jakmile si má obout gumáky (nebo v podstatě jinou obuv než jeho oblíbené plátěné tenisky). A tohle má trvat až do listopadu...

Je to mazec a tak když večer padnu do křesla, pustíme si s manželem Hru o trůny a nalijeme víno, mám nutkavou potřebu křoupat něco slaného a ne úplně zdravého. O mé závislosti na kukuřičných křupkách (takových těch jak se prodávaly už za socíku) zřejmě nikdo krom mého drahého neví, takže se k této závidlosti veřejně přiznávám a třeba vytvoříme nějakou virtuální podpůrnou terapeutickou skupinu :-)

Ale občas to chce změnu, tak když jsem v Albertě v bezlepkové sekci uviděla tyto kukuřičné lupínky s mořskou solí, nadšeně jsem po nich sáhla.


Doma jsem si pak přečetla složení, které nebylo vůbec špatné a večer jsem konečně ochutnala.


A konalo se další překvapení. Lupínky byly fakt dobré, křupavé, příjemně slané a neměly takovou tu nepříjemnou škrobovou pachuť, jakou často má pečivo z bezlepkové mouky.

Takže suma sumárum, svým oblíbeným křupkám sice věrná zůstanu, ale občas jim budu nevěrná s těmito lupínky. Ale jednu vadu mají, je jich fakt málo :-)


A kdybyste se náhodou obávali o mé duševní zdraví, tak už nemusíte, tenhle článek jsem psala takřka týden (ano, ano, jsem hrozná a měla bych se obalit v dehtu a peří a jít na sluníčko) a od té doby se pocit vyhoření tak nějak zmenšil. Už zase peču dorty a kváskový chleba a další pečivo, i když je fakt, že chvilky klidu, kdy jsou děti u babičky, mi připadají pořád neuvěřitelně krátké.

Levná a šetrná domácí aviváž

15. srpna 2014 v 18:11 | Madla |  HOME MADE
aneb ta Madla se asi dočista pomátla. Nestačí mi už péct si domácí pečivo a chleba (bezlepkový i klasický), pěstovat si kvásek (Lubomír se má k světu!), vyrábět domácí sirupy, marmelády a džemy a bůhvícoještě. To mi tak jednou došla aviváž a já jako správná plašanda na to přišla až těsně před praním. Já už neměla žádné čisté kraťasy, manžel zase čisté spodní prádlo a dětem docházely čisté fusekle. Tak jsem rychle zagůglila a na těchto perfektních stránkách jsem našla blbuvzdorný, superrychlý, šetrný a ekologicky nezávdaný postup, jak si vyrobit domácí aviváž.

Potřebujete na ní jen tři věci, které běžně míváte určitě doma. Dobře, esenciální olej doma možná nemáte, ale teď už si ho určitě koupíte. Já na Vánoce dostala od své sestry úžasně voňavou sadu vonných olejíčků do koupele, a protože se příliš nekoupu (vanu, kterou máme v ložnici okupují téměř výhradně šplouchající se Příšeráci), tak nějak jsem nevěděla, co s těmi olejíčky. Občas jsem přidala kapku meduňkového dětem do koupele ke zklidnění (ne že by to pomáhalo :-)), ale jinak jsem si k nim občas chodila tak akorát čuchat. Ale teď je používám hodně. A mám tak každou chvíli aviváž vonící podle mé aktuální nálady.

Takže honem , na asi půl litru aviváže budete potřebovat:

250 ml vody
250 ml octa
10-15 kapek libovolného vonného oleje dle libosti (pokud vám prádlo voní po vyprání málo, neváhejte a před dalším praním prostě do aviváže pár kapek přilijte)

A postup? Jednoduchý jako pár facek. Jednoduše smíchejte vodu s cotem, přelijte do vhodné prázdné lahve, přidejte 10-15 kapek oblíbeného vonného oleje, promíchejte (např. špejlí) a je to. Dávkujte stejně jako klasickou aviváž.

Je to levné (jen si to propočítejte), je to šetrné k životnímu prostředí i k pračce a nebojte se, prádlo vám nebude smrdět po octu (ze začátku jsem se toho hdoně bála), ale bude jemně příjemně vonět po vámi zvoleném vonném oleji. Já prvně použila mandlový olej, podruhé olej levandulový a teď si ujíždím na aviváži z pomeranče a mandarinky.


Když jsem vám tuhle aviváž tak strašně vychválila, určitě by vás zajímalo, jestli vlastně splňuje primární funkci aviváže, kterou je změkčení prádla. A ano, splňuje! Prádlo je s ní fakt stejně měkké jako s klasickou aviváží z obchodu a při šikovném pověšení pak v podstatě nemusíte ani žehlit.

Tak co, vyzkoušíte? A aby toho nebylo málo, zkoušela jsem i domácí repelnet proti komárům a chystám se na výrobu home made plastelíny...

Dlouho vláčné bezlepkové kefírové rohlíky

1. srpna 2014 v 22:14 | Madla |  Slanosti bezlepkové
Sliby se maj plnit nejne o Vánocích... Takže ačkoli zítra odjíždíme konečně na fakt zaslouženou týdenní dovlenou (a zatím nikdo z nás neonemocněl, ha!) a já mám dnes za sebou zavařovací maraton, protože jsem potřebovala zlikvidovat nadúrodu višní ze dvorku (před dvěma roky nám dal stromeček celé tři višně a teď? - je z ní doslova višňová královna), od manželových rodičů jsme dostali ohromnou mísu plnou extra velkých a krásně zralých broskví od nich ze zahrádky, a protože i višně i broskve se kazí extrémně rychle, musela jsem je taky rychle zpracovat. Takže dnes vznikl pečený čaj višňovo-broskvový s pomerančovou kůrou, potom višňový kompot s kardamonem (a pro dospěláky taky s kardamonem a navíc s brusinkovou vodkou), moc dobrý višňový džem s marcipánem (bez Gelfixu), višňová zmrzlina a taky karamelovo-rynglová zmrzlina, protože umíráček zvonil i posledním rynglím uskladněným bezpečně v lednici.

A tak toho mám dnes plné zuby a s plným břichem rajčatového salátu vám teď chci nabídnout recept na moc dobré a vláčné bezlepkové rohlíky. Kupodivu vydrží vláčné i tři dny, což se mi ještě s jiným receptem nestalo.


Takže k věci, budete potřebovat váhu a tyto ingredience:

300 g Jizerky
50 g kukuřičné mouky hladké
50 g Solamylu
50 g Psyllia
200 ml kefíru/acidofilního mléka/podmáslí
2 vejce
2 lžičky soli
1 lžičku cukru
1/2 balíčku droždí

Ze všech přísad umícháme hladké těsto. Pokud lepí (ale nemělo by), přidáme trošku mouky, pokud se sype, můžeme přilít krapet mléka. Těsto vložíe do mouky vysypané hladkou kukuřičnou moukou a necháme na teplém místě hodinu kynout. Poté jej znovu jemně propracujeme a na vále jej rozválíme na plát, ze kterého vykrajujeme trojuhelníky těsta, které poté zamotáme jako rohlíky. Dáme na pelch vystalný pečicím papírem a necháme ještě půl hodinky kynout. Poté je potřeme vodou a podle chuti posypeme semínky, mákem, hrubou solí, jak máme rádi. A pečeme zhruba 20-30 minut (podle velikosti rohlíků, já měla mega velké rohle) při teplotě 180 °C. Jo a hned jak rohlíky strčíme do vyhřáté trouby, tak do ní stříkněte párkrát vodu z rozprašovače na kytky.
Upečené rohlíky přendáme z horkého plechu na mřížku, aby se nezapařily.



A můžeme hodovat. Zatím jsem je dělala jen jednou, protože kynuté bezlepkové těsto moc často nedělám, radši dělám bezlepkové bramborové placky nebo mandlovou placku se sušenými rajčaty, to je moje srdcovka, ale překvapily mě, jak byly dobré a hlavně, že se nedrobily hned druhý den, což bývá u domácího bezlepkového pečiva dost častý problém.

Tak dobrou chuť a užívejte zbytek prázdnin!