Září 2014

Tymiánový sirup pro snadnější odkašlávání

26. září 2014 v 18:45 | Madla |  HOME MADE
Tak už je to tady. Podzim v plné parádě. Krom bezva věcí, které podzim přináší jako jsou dýně, hutnější dezerty se spoustou ořechů či čokolády, přehršel hrušek a jablek, nebo pestrobarevné listí snášející se k zemi, jsou tu i jiné, nepříjemné aspekty. Bacily. Všude poletují bacily. Jakmile někdo někde někdy zakašle, je mi hned jasné, že budeme nemocní. A tak jsem se připravila. Mě a staršímu synkovi většinou běžné nachlazení sedne rovnou na průdušky a tak tuberácky na všechny a všechno kašleme a je nám blbě i od žaludku.

A protože jsem se s nastávajícím kalendářním podzimem stala krkavčí matkou, protože i náš ještě ani ne tříleťák začal navštěvovat školku, mám krom rozesílání životopisů všem možným i nemožným potencionálním zaměstnavatelům i najednou mnohem víc času, když jsou obě děti čtyři hodiny ve školce. Najednou si v klidu uvařím, nakoupím a uklidím a dokonce i stihnu připravit opravdu účinný tymiánový sirup proti výše zmíněným chyceným průduškám.


A tak, protože jsem v pondělí prochladla, tu sedím před monitorem počítače, zachumlaná v županu, honem vám ho musím napsat, ať si ho stihnete ještě připravit. Ve všech receptech nalezených v hlubinách internetu se používal tymián sušený a bílý cukr, já však díky tchyni disponovala velkým svazkem čerstvého tymiánu, a siurp jsem chtěla mít zdravý co nejvíce, takže čtěte dále a budete žasnout :-)

Na zhruba 300 ml budete potřebovat:

250 ml vody
100 g třtinového cukru
100 g medu
svazeček čerstvého tymiánu, nastříhaného

Do kastrolku vlijte vodu, vsypte cukr a pomalu zahřívejte, dokud se cukr zcela nerozpustí. Nemusíte vařit. Nechte mírně vychladnout a pak přimíchejte med. Přidejte nastříhaný tymián (normálně i s dřevnatými konci),


zamíchejte a ve chladné místnosti nechte louhovat nejlépe 24 hodin (můžete i méně). Poté sirup přelijte přes cedník, vlijte do sklenic či lahví a uchovávejte v lednici.


tenhle sirup není určen k normálnímu pití jako jeho meduňkový či dobromyslový kolega, tenhle siurp se dávkuje po lžičkách, když cítíte, že máte "zase" chycené průdušky. Já ho zkoušela včera, když jsem začínala kašlat, odpoledne jsem si dala lžíci, zapila lipovým čajem s medem a páni, to byla síla! Chuťově je skvělý, sladký jako med, voňavý po tymiánu, ale má grády. A já celou noc spala pokojně jako batole a dnes už není po kašli ani památka.


Jak vidíte na té velké flašce, díky spoustě čerstvého tymiánu jsem udělala dávku trojnásobnou. Ale věřte mi, že se v nadcházejících měsících bude fakt hodit.

A chcete příště recept na vepřové na fenyklu podle Jamieho, něco sladkého, nebo tajný inhalační tip zaručeně fungující proti ucpaným dutinám?

Makové koláčky s pudingovým krémem a švestkami

19. září 2014 v 11:11 | Madla |  Sladké vábničky
které naše dítko hned přejmenovalo na koláčky Macocha. Protože prý vypdají jako propast. Ano, přiznám se bez mučení, že jsme je s dětmi tvořily pár dní po naší pozdně červencové dovolené, což je už dosti dlouho. Ale protože se bohudíky pořád dají sehnat dobré a kvalitní české švestky, máte tady recept.

Ačkoli jsou koláčky z kynutého těsta, vydrží měkké v pohodě dva dny (prý, já je jako celiak teda netestoval, i když jsem měla co dělat, abych se udržela). Jemné a nadýchané kynuté těsto si perfektně rozumí se sladkým kakaovým pudingovým krémem a šťavnatá švestka na povrchu už je jen takovou třešinkou nebo spíše švestičkou pro radost.


Tak honem, musím napsat ten recept, než se zase rozkecám. Na asi dva plechy koláčků si nachystejte:

na těsto:

250 g polohrubé mouky
50 g nemletého máku
1/2 kostky kvasnic (tedy cca 20 g)
1 vejce
125 ml mléka
1 lžičku cukru
špetku soli
75 ml oleje

na pudingový krém:

300 ml mléka
3 lžíce Gustinu (nebo balíček pudingu)
2 lžíce kakaa
3 lžíce vanilkového cukru
125 g měkkého tvarohu

dále:

čerstvé švestky, na čtvrtiny
strouhaný perník na posypání


Ve dvou lžících lehce ohřátého mléka rozmícháme lžičku mouky a cukru, rozdrobíme kvasnice a necháme v teple vzejít kvásek. Poté si prosejeme mouku, přidáme mák, přilijeme zbytek mléka, olej, rozklepneme vejce, lehounce osolíme a přilijeme kvásek. Zpracujeme v pružné těsto, které by se nemělo lepit na ruce. Dáme do mísy vysypané hladkou moukou a přikryté potravinářskou fólií nebo utěrkou necháme na teplém místě kynout hodinu.
Poté rozválíme na plát cca 0,5cm tlustý a vykrajujeme kolečka, která dáváme na plech pokrytý pečicícm papírem. Na kolečka naneseme lžičkou pudingový krém, dozdobíme čerstvými švestkami a můžeme na závěr posypat tvrdým strouhaným perníkem. Pečeme na 180 °c 20-30 minut (podle velikosti koláčků).

Na pudingový krém jednoduše uvaříme hustý puding, do kterého pak vmícháme tvaroh. Krémem pak plníme koláčky, do krému přitiskneme švestky a posypeme lžičkou strouhaného perníku.


Zcela bez mučení se přiznávám, že koláčky byly takřka samostatným dílem malých Příšeráků (necelé tři roky a pět let). Sledovat děti, jak s vyplazeným jazykem se snaží vykrajovat koláčky, poté na ně kydají krém (který ne moc tajně ublizují), snaží se a klouzavý krém položit švestku a pak celé dílo korunují horou perníku, to byl mazec. Mé mateřské srdce tak trochu jihlo. Po upečení si děti ale koláčky už nedaly a radši se vrhly na kynuté ksichtíky, ze stejného těsta, z jejichž přípravou pomáhaly snad ještě ochotněji.


Ač se děti snažily přitisknout raznici opravdu důkladně (to menší vždy několikrát a na úplně jinou stranu), ksichtíky nakonec nebyly tak výrazné. Ale chutnaly jim, protože zmizly hned ten den (pečivo, ne děti :-)).


A koláčky Macocha moc chutnaly mému muži, kterému se jen tak něčím nezavděčím. Tak ije upečte, dokud ještě švestky jsou.

Kokosový dortík se švestkami a karamelovým krémem

12. září 2014 v 20:17 | Madla |  Sladkosti bezlepkové
Věřili byste tomu, že něco bezlepkového, bez tuku a bez cukru může být strašně moc dobré? Já bych nad takovouto informací ještě nedávno jen zlehka pokývala hlavou a pomyslela bych si něco o odumřelých chuťových pohárcích. Jenže asi před rokem jsem objevila úžasný blog Veselé borůvky a narazila jsem tam na recept na báječný dortový korpus - bez jediné špetky mouky, bez cukru a bez tuku. A ty brďo, ono to fakt funguje. Recept jsem samozřejmě zkoušela i v původní podobě a strašně zachutnal i moji tchyni, které ho od té doby "musím" péct k narozeninám. Což je pro mě velice milá povinnost.

Každopdáně když měli před časem přijet k nám domů pohlídat neštovicemi osypaného Kubíka naši, abych mohla jít s Toníčkem do školky na třídní schůzky, musel ajsem zkusit kokosovou variantu. Mí rodiče totiž milují kokos. Fakt to jsou kokosoví fanatici. Takže jsem to riskla, upekla jsem seprerrychlý a superjednoduchý a hlavně superkokosový korpus, navrch přidla švestky a po vychladnutí jsem ozdobila karamelovým krémem, který mi zbyl ještě po výrobě domácích laskonek (recept bude!)


A ono to fungovalo! A dokonce skvěle! Takže pokud milujete kokos stejně tak jako já své rodiče (poté, co přijeli, tak přivezli báječný bezlepkový borůvkový koláč, pohlídali dítko a pak si to druhé, neinfekční odvezli na tři dny :-)), tak to prostě musíte vyzkoušet, ať už celiakii máte, nebo jste zdraví jako tuřín.

Na korpus budete potřebovat:

3 vejce, žloutky a bílky zvlášť
2 lžíce medu
špetka soli
80 g strouhaného kokosu
2 velké lžíce kakaa
lžičku prdopeče (bezlepkového, OK je třeba ten od Dr. Oetkera)

omyté a vypeckované švestky

Do mísy si rozklepněte žloutky, bílky dejte do nádoby, kde budete šlehat sníh. K žloutkům přidejte med a pěkně ho prošlehejte. Přisypte kokos, kakao a prdopeč a pořádně promíchejte. Zlehka osolte (to v původním receptu není, ale špetka soli vždycky zvýrazní sladkou chuť) a zase promíchejte.
I k bílkům přidjete špetku soli. Lépe se tak vyšlehají. Vyšlehejte je dotuha. A jemně je zabalte do kokosového těsta. Teď už jen těsto přemístěte do dortové formy o průměru 20 cm (já mám teflonovou, takže ji vždycky jen vymažu máslem), poklaďte rozpůlenými švestkami a pečte v troubě vyhřáté na 180°C 20 až 30 minut, dokud se těsto nelepí na špejli.

Poté nechte dortík vychladnout, vyklopte jej a potřete karamelovým krémem. V tom už tedy cukr a máslo je, ale je tak strašně dobrej, že i můj muž, kterej jinak veškerý karamelový slakosti odmítá, ho vyjídal lžící z mísy.


Na karamelový krém (bacha, je ho hodně, tak na tři dortíky):

1 plechovka Salka karamel (pokud máte obyčejné, musíte ho nejdřív cca dvě hodiny vařit a poté nechat vychladnout)
250 g másla
300 ml mléka
3 lžíce Gustinu

Z Gustinu a mléka uvařte hustý puding, který nechte za občasného míchání vychladnout. Do nádoby na šlehání si dejte část Salka karamel, přidejte část mléka a šlehejte. Poté přidávejte postupně puding a šlehejte, pak přidejte další Salko s máslem, šlehejte a puding a tak dál, než všechno spotřebujete a až se vám vytvoří krásně hladký hsutý karamelový krém.
Krémem natřete vršek dortu, ozdobte a střed dortíku můžete poprášit kakaem.



Jak jste si možná všimli, na fotce celého dortu jsou jakž takž cukrářským sáčkem utvořeny špičky z karamelového krému, kdežto výřez dortu už vypadá tak nějak jetě. Je to tím, že dortík vytáhnutý z lednice zmerčil starší synek a než jsem stačila pohotově zareagovat, svým nenechavým prstíkem objel celý obvod dortu a tak zrušil mou veškerou pracnou cukrářskou snahu. Ale oblizoval se, to je pravda :-)


Tak jestli máte teď, v upršeném a studeném počasí chuť na mírně dekadentní a hodně kokosový korpus se šťavnatými švestkami, překrytý hříšně dobrým karamelovým krémem, jděte do toho, a bez výčitek. Protože v podstatě je to děsně zdravé ...

Švestková "nutela" snadno a rychle

7. září 2014 v 20:08 | Madla |  Zavařování
Tak další slíbený švestkový příspěvek je tady. Jestli jste si mysleli, že švestky u nás končí v sudu, tak jste se nemohli víc mýlit. Po počátečních rozpacích se do nich amilovaly i naše děti, které jsou schopni stláskat klidně i deset švestek na posezení. A švestková hromada přitom nijak neubývá. Tak pokud budete mít taky spoustu švestek, určitě si zavařte výbornou švestkovou nutellu. O pravou nutelu fakt nejde, ale kombiance švestek a hořké čokolády je fakt úžasná. A navíc tahle sladká marmeládopomazánka je úžasná nejen třeba ke sladké rýži, na lívanečky či palačinky, ale jen tak do jogurtu.


Už před časem byla švestková "nutela" velkým hitem internetu, ale pokud jste ji, stejně jako já, objevili až letos, tak neváhejte, čas švestek se pomalu krátí.

Na asi 8 skleniček o objemu 200 ml budete potřebovat:

1,5 kg parádně zralých švestek
250 g krupicového cukru
250 g třtinového cukru
150 g kvalitní hořké čokolády (použila jsem belgickou se 74 % kakaa)
3 tobolky kardamonu (není nutné, ale já kardamon miluju a se švestkama si svkěle rozumí)

Přípravu si musíte rozložit do dvou dnů, protože tahle dobrota potřebuje den k tomu, aby se pěkně rozložily chutě a švestky se spojily s čokoládou v jeden voňavý a podmanivý celek.
Takže první den si omyté a vypeckované švestky nasypte do velkého hrnce, přidejte tobolky kardamonu a nechte čtvrt hodinky povařit až změknou. Nechte lehce zchladnout a poté rozmixujte. Do rozmixované švestkové hmoty vmíchejte čokoládu a oba cukry a mírně zahřejte, aby se čokoláda pěkně rozpustila. Občas promíchejte.
A dejte uležet do chladu do druhého dne.

Pak už se jen vybavte čistými skleničkami. Promíchejte švestkovo-čokoládovou hmotu, naplňte s ní skleničky, uzavřete a sterilujte 15 minut při 80 °C.


Spojení švestek, čokolády a kardamonu je sice trochu netradiční, ale strašně dobré. A tak místo pracných povidel u nás jednoznačně vítězí tahle dobrota.

Prodloužené prázdniny si vybírají svou daň

2. září 2014 v 13:19 | Madla |  Mí zlatí Příšeráci
a ze mě se stává pochodující nervově labilní uzlíček. Pětileťák má totiž tento čtvrtek odjet jen s tatínkem na chatu otců s dětmi. Na celé čtyři dny. Božské dny. Tak jsem si minulý týden řekla, že nemá cenu, aby šel na ty tři dny do školky. Kubíček totiž vždycky dělá strašné scény, když jde Toník do školky, leze za ním do třídy, mě ze třídy vystrkuje a tak, ačkoli Kuba už může taky nastoupit do školky, nechtěla jsem mu v hlavě dělat zmatek tím, že mu budu pár dní říkat, že do školky nesmí, když tam potom druhý týden nastoupí.

Jenže matka míní a neštovice mění. Takhle hezky a logicky jsem to vymyslela minulou středu. Ve čtvrtek ráno jsem pak volala do školky, odhlásila jsem Toníka i Kubíka na týden, aby nastupovali každý spolu a večer při koupání jsem si všimla tří podezřelých flíčků na Kubově nožičce. V pátek jsme šli radši k doktorce (kde jsem stejně potřebovali potvrdit papír do školky) a paní dokorka mi řekla, že se má vyčkat, jestli se to vysype. A taky se to vysypalo. Kuba má všeho všudy jen osm pupínků, sice pěkně velkých, ale je bez teploty a v pohodě. Dotud by se zdálo, že to jsou samá pozitiva a sociální jistoty. Kuba byl první dva dny trochu víc umrčený a chovací, ale teď je z něj doslova přírodní pohroma. Dneska vstával krátce po šesté hodině a od té doby pořád lítal a divočil s Toníkem.

Oběd byla děs běs. Zatímco Toníček disciplinovaně zfutroval dvě dospělácké porce houbové risotta, Kuba nechtěl sedět ani u stolečku, když jsem ho šoupla spát do postýlky (většinou nejí, když už je moc unavený), nějakým sebevražedným způsobem se mu podařilo dostat se ze šprušlové postýlky a zase přišel do obýváku. Když viděl, že se už starší brácha chystá spát, sedl si tedy ublíženě a uraženě ke stolečku a já ho nakrmila (obvykle jí krásně sám) risottem a pak kuřecím vývarem s masem a zeleninou. Pak následovla rutina - vyčurat, vyzubat a spát.

Jenže problém byl trošku s poslední položkou. Kuba v postýlce žalostně řval a řval, i když jsem ho hladila a zpívala mu ukolébavky. Řval a řval, až nemohl nabrat dech. Inu, s vidinou ze vzteku pozvraceného dítka jsem vyměkla a dala ho do Toníkovy postele (zatímco starší dítko leželo vedle v ložnici v manželské posteli). Zalehla jsem k malému uvztekanci, utřela mu nudle z nosu, pohladila ho a s kručícím žaludkem jsem se modlila, aby rychle zabral. Když už dítko pomalu zavíralo oči, zazvonil telefon, ve kterém mi nějaká paní začala rozvláčně vysvětlovat, jaké to mám strašné štěstí, že naše pevná linka zrovna vyhrála... bla, bla, bla. Přiznám se, že jsem paní odsekla, že fakt nemám zájem, zavěsila jsem a šla jsem sledovat škody. Dítko samozřejmě koukalo zcela probuzené. Leč leželo v postýlce a vypadalo, že snad brzy zabere.

Je čas ohřát si jídlo, usoudila jsem, ale než jsem si ohřála porci polévky, uslyšela jsem hihňání z ložnice. Raketově jsem tam vběhla a na místě činu našla divočící chumel dvou spletených bratrských těl. Čeho je moc, toho je příliš. Děti dostaly sprda, přitulily se k sobě a ten starší dokonce začal předstírat spánek. Teď, když dopisuju tenhle článek, jsem si ještě ani neohřála risotto a už slyším další divočení z ložnice. Ach jo...

Nemá být nemocné dítě unavenější... klidnější... spavější? Nebo to moc řeším, když si myslím, že by měly děti předškolního věku dodržovat po obědě klidový odpočinkový režim?

A teď, je deset hodin večer, Toníčka si odvezli mí rodiče a Kubu jsem už asi sedmrktá uspávala, zpívala jsem, četla pohádku, hladila, ležela s ním ve velké posteli, nechávala vyřvat v postýlce (protože jinak chodil do obýváku).

A teď, v deset hodin deset minut konečně únavou sunul. A mě asi picne. Mateřství je někdy fakt záhul. Obdivuju maminky se třemi a více dětmi.

Švestková bílková pěna s kardamonem

1. září 2014 v 13:39 | Madla |  Sladké vábničky
aneb sladké a lehoučké nic na lžičku. Když jsem v létě u Meg uviděla recept na jahodovou bílkovou pěnu, musel ajsem ji prostě vyzkoušet. Vzpomínám si, jak nám ji dělala jako dětem babička a pro mě to vždycky byla noční můra. Šíleně přeslazená pěna, sice s krásně růžovou barvou (ale já růžovou fakt nesnáším), bez jahodové chutě. Ale co, byl čas ji rehabilitovat, tak jsem ji vyzkoušela s o polovinu menším množstvím cukru a vytuněnou o limetkovou šťávu a kůru. A byla skvělá! Hodně jahodová, jemně nakyslá a limetka jí dodalal opravdový šmrnc. Sice nebyla tak krásně tuhá, ale to připisuji právě menšímu množství cukru.

Na jahodové pěně jsem tedy ulítávala celou jahodovou sezónu, a protože teď každý den (fakt nekecám, každej den!) dostáváme od manželova tatínka mísu krásně zralých domácích švestekm, řekla jsem si, že švestková varianta by taky určitě nebyla špatná.


A fakt nebyla. Byla perfektní! Prostě si představte napěněné nasládlé švestky ovoněné kardamonem. Přidejte pár hoblienk mléčné čokolády a tahle pěna vás katapultuje do labužnických výšin. A jak na ni?

Na čtyři velmi slušné porce si nachystejte:


150 g švestek, oymtých a vypeckovaných
1 bílek
80 gramů cukru krystal (pokud máte rádi sladké, tak klidně i dvojnásobek)
2 tobolky kardamonu

Omyté a vypeckované švestky dejte spolu s tobolkami kardamonu do mixéru (já mám jen ruční, ale zvládl to, pašák) a umixujte na jemnou kaši.
Vyšlehejte si téměř dotuha bílek, zašlehejte cukr, přilijte rozmixované švestky s kardamonem a ještě chvilku šlehejte. Vlijte do sklenic a nechte tak dvě až čtyři hodiny ztuhnout.


Po ztuhnutí ozdobte hoblinakmi čokolády, vezměte si lžičku a bagrujte :-)

Je jemná, lehounká, svěží, prostě jako babí léto.

Teď vás čeká takové malé putování za švestkovou vůní (mimochodem má oblíbená dětská knížka), protože švestek se opravdu urodilo a do sudu je nikdo cpát nebude. Tak hybaj s nimi do skleniček!