Červen 2015

Mandlová tvarohová bábovka s čokoládou

23. června 2015 v 22:28 | Madla |  Sladkosti bezlepkové
Poslední měsíc hrozně ujíždím na sladkém. A na kafi. A večer na vínu. Na pěkně opojném a jiskrném Merlotu. Hmmm. Vždycky jsem se zajímalo o to, co strčím do pusy, a snžaila jsem se stravovat jakž takž zdravě. Jasně, žádná vysportovaná fitneska s pekáčem buchet ze mě nikdy nebyla (a nikdy nebude), ale poslední dobou je sladké a kofein tak to jediné, co mě drží nad vodou.

Nějak se toho hodně nakupilo a krom lítání po vyšetřeních s nedoslýchavým Kubíčkem přišla další jobovka, Kubík začal po ránu chodit po špičkách, přidala se ranní ztuhlost a pak večerní bolesti kloubů. Se svou vlastní nemilou zkušeností s RA jsem nelenila a diagnóza juvenilní idiopatické artritidy mě tedy ani nepřekvapila. Nepřekvapila mě, protože jsem to tušila, ale dolehlo to na mě hodně. A stále doléhá. Našemu benjamínkovi šíleně oteklo koleno, na nožičku po většinu dne nedošlápne, ale je neskutečně statečný a vždycky, když už se kloub jakž takž rozhýbá, tak Kubík se Kubík snaží o kulho-běh, o s kákání na posteli, prostě o pohyb, jaký je běžný pro jiné tříleťáky.

Ale protože po většinu dne nemůže na nožku došlápnout, musel si zase zvyknout na kočárek a co vůbec, přestal navštěvovat školku. A tak bojujeme s naslouchátkem, které Kubík nosit nechce, se smutkem, když vidí ostatní děti běhat, a s nudou, protože je to celkem bída, vymýšlet neustále nějakou kreativní činnost pro skoro nonstop naštvané nechodící dítě. A stihnout u toho vařit, uklízet a péct a starat se i o starršího, šíleně akčního předškoláka.

Takže cukr, cukr, kafe, kafe a večer nějaká ta deci červeného jsou teď mými velkými podpůrnými pomocníky. A já doufám, že Kubíčkovi brzy zaberou každotýdenní injekce, že si zvykne na sluchadlo a já budu mít o prázdninách dva upovídané šikovné divochy. Kéž by.

No, aby to nebylo pořád tak smutné a depresivní, nesmím zapomenout na tu bábovku. Je rychlá, úžasně vláčná, jemně sladká a mandlová moučka v ní se dá nahradit třeba kokosem nebo rozemletými ořechy. Takže je v podstatě univerzální. A tvaroh je zdravej, čokoláda vlastně taky, takže je to v podstatě děsně fitnes recept, tak místo zdvihání činek zvedněte zadek do kuchyně. Tahle bábovka vás nezklame!


Nachystejte si prosím:

250 g měkkého tvarohu ve vaničce
100 g roztopeného, ale ne horkého másla
150 g třtinového cukru
4 lžíce mléka
50 g vanilkového cukru (jedině domácí, prosím, žádný ethylvanilín!)
30 g Gustinu (jemný kukuřičný škrob)
100 g mandlové moučky (kokosu, jemně mletých vlašáků)
100 g kukuřičné mouky polohrubé (jestli vám lepek neva, tak nahraďte klasickou pšeničnou polohrubou)
4 vejce, žloutky a bílky zvlášť
veliká hrst mléčné čokolády (volitelné)

Je to jednodušší než aritmetika pro láčkovce. Smíchejte tvaroh s oběma cukry, s máslem, mlíkem a žloutkama. Přidejte Gustin, mleté mandle (nebo kokos nebo vlašáky) a kukuřičnou pohrubou mouku. Pořádně promíchejte. Vyšlehte tuhý sníh a opatrně ho zabalte do těsta. Přidjete libovolně velkou hrst peciček z mléčné čokolády. Já mám ruce jak šimpanzí mládě, takže dám klidně hrsti dvě. Formu si vymastěte máslem a vysypejte třeba kokosem nebo polentou a dejte ten zázrak péct zhruba na hodinku do trouby vyhřáté na 180 °C. Vyklopte, nechte vychladnout, pocukrujte a aspoň na malou chvilku nechte tu sladkou mandlovou dbrotu odfouknout všechny vaše starosti a obavy.


Celou bábovku se mi bohužel vyfotit nepodařilo, jen co vychladla, přišel starší synek, nechal si kusanec uříznout, zahryzl se, zašel do obýváku a už jsem slyšela: "Mamí, Kuba chce takýýý..." Poslední bábovkový drobeček byl slíznut z talíře přesně dvanáct hodin po upečení. Což je výkon i na ty moje rozmlsance.