Malá sousta aneb předkrmy

Mozzarellový salát se zakysanou smetanou podle Jamieho

21. února 2014 v 21:41 | Madla
Ne, nezbláznila jsem se a nebudu vás v ufoukaném předjaří krmit ještě nevyrašeným salátem. Tenhle salát je zhotnělé krémové blaho. Je strašně jednoduchý a moc dobrý. Věřte mi.


Proto přejdu rovnou k receptu, což nedělám moc často :-)

6-8 porcí:

4 koule mozzarelly (nejlépe buvolí)
kelímek zakysané smetany
sůl
čerstvě mletý pepř
citron (kůra i šťáva)
čerstvá majoránka/tymián (majoránku radí Jamie, mě líp ladil k mozzarelle tymián)
čerstvé chilli papričky/cayenský pepř )to první radí jamie, to druhé,hádejte kdo... :-))
olivový olej


Mozzarellu nakrájejte na zhruba půlcentimetrové plátky, rozložte na talíř a potřete tučnou zakysanou smetanou. Zlehka osolte, opepřete.
Citron (pokud nemáte bio), napatlejte olejem a a umyjte vodou s troškou jaru. Znovu důkaldně omyjte pod horkou vodou. Tak a teď jste se zbavili všech postřiků (alespoň u citrusů pěstovaných v rámci EU).
Citron osušte a nakárjete škrabkou na brambory jemné hoblinky žluté kůry. Bacha na bílou, ta je hořká. Hoblinkami citronové kůry poházejte mozzarellu se zakysankou. Citron rozpulte a vymačkejte z něj šťávu. Citronovou šťávou zakapejte salát. Jamie sice radí jen půlku citronu, ale to se mi zdál sýr moc planý. Poházejte lístky tymiánu a zlehka posypte cayenským pepřem. Dejte vychladit.


Jasně, na fotkách nevypadá fešácky, ale ta chuť, ta je, panečku! Kombinace mozzarelly, tučné zakysané smetany s voňavým tymiánem, citronovou kůrou a šťávou, to celé šmrnclé cayenským pepřem, to prostě dobrota.Chutná nejlépe s vykřupanou bagetkou, třeba tou domácí, superjednoduchou.
A pokud jste bezlepkáři, dejte si k salátku bramborový chlebík (recept bude snad záhy), a budete v sedmém nebi.


A jinak, pokud se bojíte, co je s Madlou, že píše až po tak dlouhé odmlce, tak nebojte, jsem v pořádku. Jenom peču (a po prvním dortu na zakázku a každotýdenním pečicím maratónu pro mendlovské pekařství jsem dnes ještě pekla své první tři chleby na zakázku), prostě nějak nestíhám. Ale baví mě to, a to je hlavní. A že občas něco nevyjde? Nevadí, vyjde zase něco jiného...

Svět je krásný, tak si ho koukejte užít!

Telecí paštika s třešňovicí a vánočním kořením

9. prosince 2012 v 7:06 | Madla
Hřejivá skořice, voňavý hřebíček a aromatická třešňovice. Ne, to není seznam přísad k výrobě vánočního cukroví. Všichni kolem vás začínají péct vánoční curkoví jako šílení, na vašich oblíbených blozích se též peče jako o závod, ale já půjdu chvíli proti porudu a pokusím se vánočnímu šílenství chvíli odolávat. I když ne tak docela, protože tahle telecí paštika spolupracuje s voňavým kořením, které mnohdy hraje ve sladkém pečení prim.

To bylo takhle, před asi dvěma měsíci jste chtěla trošku ozvláštnit svůj zavedený recept na jemnou telecí paštiku. Nijak jsem se tehdy nerozpakovala a do rozmixované směsi jsem vrzla trošku skořice, hřebíčku a bílého ppeře, místo obligátníh whisky jsem použila aroamtickou třešnovici .. a výsledek? Lepší než všechna očekávání!

Takže tady ji máte, vychytanou paštiku s vánoční vůní a chutí, která uzemní každého.

Na necelého půl litru paštiky budete potřebovat:

20 g másla
1 malou cibuli, nasekanou
2 stroužky česneku, nasekané
300 g telecích jater, čištěných a nakájených na kusy
60 ml třešňovice
125 g studeného másla, nakrájeého na kousky
60 ml smetany ke šlehání
1 lžičku soli
1/2 lžičky mleté skořice
1/2 lžičky rozdrceného hřebíčku
1/2 lžičky bílého pepře

1) Na pánvi rozpustíme 20 g másla, přidáme najemno nasekanou cibuli a na střednímplameni asi dvě mintuy smažíme. Přidáme česnek a smažíme ještě asi minutu. Nakonec přidáme játra a smažíme další minutu. Přilijeme třešňovici a necháme pět minut povařit.
2) Játrovou směs, studené máslo pokrájené na kostičky, smetanu ke šlehání, sůl, skořici, hřebíček a bílý pepř rozmixujeme dohladka.
3) Vzniklou směs přepasírujee přes jemné sítko a přendáme do dvou misek o objemu 250 ml.
4) Paštiku dáme minimálně na dvě hodiny vychladit do lednice a poté ji můžeme ještě polít přepuštěným máslem a dát opět chladit. Podáváme nejlépe s domácí bagetou , kyselými okurkami, sušenými brusinkami nebo olivami.


Je fakt strašně dobrá. Nekencám. Použité koření a voňavá třešňovice dodávají paštice takový příjemný ocásek, který vás donutí saht po dalším a dalším kousku, pořád a pořád. Tak si ji udělejte, k Vánocům se hodí a je dobré přikusovat něco slaného k výrobě sladkých laskomin.

Tak spokojený Advent vám přeje Madla.

Profiterols s bazalkou a krémem z domácí ricotty

4. října 2012 v 9:00 | Madla
Strašně ráda si hraju na hostitelku. Baví mě vymýšlet kombinace chutí a posloupnost chodů. Někdy se rozšoupnu, někdy méně, podle toho, jak děti dovolí. Ovšem i kvůli malé návštěvě ráda upeču něco nevšedního, co mý nejbližší ještě jen tak neochutnali. A tak jim trošku rozšiřuju obzory. Už poznali crumble, panna cottu, cheesecaky a teď jsem měla strašnou chuť si něco odpálit. Něco malého a taky slaného. Protože sladké už jsem měla - byl cheesecake, mramorovaný, z domácí ricotty a s kávovo-marcipánovou příchutí. Jemný zázrak, který vás vystřelí do nebe.


A do nebe vás vystřelí i tyhle slané profiterolky. Odpalované těsto je hračka, já použila svoje léta ověřené.

75 gramů másla
175 mililitrů vody
špetku soli
100 gramů mouky
3 vejce (rozkvedlaná)

A dejme se do toho. Rozpálíme si troubu na 200 stupňů a necháme ji, ať se pěkně žhaví. Její čas ještě přijde. Tentokrát si místo mísy nachystáme kastrol, ve kterém budeme těsto odpalovat.
Do kastrolu nejprve vlijeme jemně osolenou vodu a máslo. Necháme přijít k varu, a jakmile se máslo rozpustí, vsypeme k němu naráz celou dávku mouky a začneme míchat vařečkou. A ačkoli se to nezdá, stačí malá chvilička a mouka se s omáslovanou a osolenou vodou spojí v krásné "těsto". "Těsto" pořád promícháváme a máme jej nad zdrojem tepla. Když se těsto přestane lepit na vařečku samotnou a dno a boky nádoby, odpalujeme ještě minimálně jednu minutu. Mouka se musí totiž pořádně provařit, vlasntě prosmažit.
Až se nikde nic nelepí, odstavíme hrnec s hmotou mimo zdroj tepla anecháme jej mírně prochladnout. Stačí na teplotu těla.
Zvlášť v hrnku si rozšleháme tři vejce a do přiměřeně teplé hmoty je po malých částech přiléváme. A intentivně mícháme. Vždycky po přilití vejce směs pořádně vařečkou zpracujeme a další vaječnou dávku lijeme, až když je ta následující už pěkně vsáklá do těsta. Těstem naplníme cukrářský sáček a na plech vyložený pečícím papírem se snažíme umně sázet kopečky jeden jako druhý. Vrazíme do rozpálené trouby a pečeme deset minut až čtvrt hodiny podle velikosti. A rozhodně neotevíráme troubu!
Až začnou vašim odpalovaným výtvorům hnědnout špičky, snižte teplotu na 160 stupňů a ještě pět minut dopečte.
Ještě horké profiterols přesuňte z plechu na mřížku a do každého z nich bodněte nožema trošku pootočte. Z vnitřku pak vyjde pára, která zabrání zvlhnutí těsta. Počkete, až ta nádhera vychladne, pak je rozřízněte a naplňte libovolným sladkým či slaným krémem.
Já plnila výtečnou cuketovou pomazánkou, ke které jsem přidala ještě tři lžíce hutné a chutné domácí ricotty.
Recept na pomazánku je zde.
Co dobrého slaného dáváte do větrníčků či profiterols vy?
A máte rádi podzim? A dýně? A cheesecaky? Tak se těšte, protože následující týdny budou dýňové a cheesecakové a vůbec strašně receptové. Jdu péct dýňové sušenky, kdo se ke mně přidá?

Jemná telecí paštika k namazání

18. února 2012 v 11:03 | Madla
Po svém prvím paštikovém pokusu, který se fakt povedl, zněl úkol jasně - vyrobit paštiku, která se dá mazat. Moc se mi do toho, přiznám se bez mučení, nechtělo. Paštiky jsem totiž jako dítko nepolíbené jejich domácí verzí nesnášela a dostat ke svačině gumovou housku z konzumu a krabičku Májky pro mě bylo větším peklem než třeba dělení beze zbytku :-) A taky nemám ráda játra - taky od dětství po jednom hororovém obědě ve školní jídelně, kdy se mě přísná a všemi neoblíbená paní učitelka snažila donutit sníst snad dušená játra v játrové omáčce, či jak tomu říkaly. Já si jen pamatuju na šílený smrad linoucí se z talíře a na následnou ostudu, když jsem po polknutí sousta, které mi učitelka natlačila do pusy, zareagovala tak, jak nikdo zřejmě nečekal (pro slabší povahy raději nepopisuju :-))

Ale protože můj drahý má paštiky rád a ta první paštika s brusinkami a pistáciemi chutnala dokonce i mě, obula jsem se do toho a vyzkoušela jsem paštiku podle alberťáckého magazínu, který se ke mně náhodou před Vánoci dostal. Provedla jsem pár malých změn a výsledek byl natolik úžasný, že jsem se stala obhájkyní a milovnicí paštik v jednom :-) v originále jsou použita játra kuřecí, já vyzkoušela obě varianty, abych se vrátila ke své původní, s telecími játry. Zdá se mi jemnější a chuntější.

Na dvě mističky o obsahu 250 ml budet potřebovat:

20 g másla
1 malou cibuli, nasekanou
2 stroužky česneku, nasekané
300 g telecích jater, čištěných a nakájených na kusy
60 ml whisky (v originále brandy)
125 g studeného másla, nakrájeého na kousky
60 ml smetany ke šlehání
sůl a čerstvě mletýpepř

1) Na pánvi rozpustíme 20 g másla, přidáme najemno nasekanou cibuli a na střednímplameni asi dvě mintuy smažíme. Přidáme česnek a smažíme ještě asi minutu. Nakonec přidáme játra a smažíme další minutu. Přilijeme whisky a necháme pět minut povařit.

2) Játrovou směs, studené máslo pokrájené na kostičky, smetau ke šlehání, sůl a pepř rozmixujemem dohladka.

3) Vzniklou směs přepasírujee přes jemné sítko a přendáme do dvou misek o objemu 250 ml.

4) Paštiku dáme minimálně na vě hodiny vychladit do lednice a poté ji můžeme ještě polít přepuštěným máslem a dát opět chladit. Podáváme nejlépe s domácí bagetou (recept bude záhy, až zdrvotní stav můj a staršího synka dovolí), kyselými okurkami, sušenými brusinkami neo olivami.


Pašika je nádherně jemná a hutná a já se vždycky divím, jak rychle zmizí. Moc dobrá je ve spojení se sušenými brusinkami a navíc v lednici po přelití přepuštěným máslem dost dlouho vydrží. Ideální spojenecv boji s dlouhou a nepříjemnou zimou.


Tak hajdy pro játra!

Nivové kuličky s ořechy

24. ledna 2012 v 14:36 | Madla
Tyhle výborné kuličky jsem podávala na oslavě manželových narozenin a byly opravdu moc dobré a moc jednoduché. Koupila jsem totiž krásně zralou Nivu, která by se v podstatě sama od sebe dala mazat, v lednici byly velké Lučiny na plánovaný cheesecake, ze kterého nakonec sešlo, tak jsem spojila jen dvě ingredience a třetí na obalování a nemělo to chybu. Takže pokud nemáte nic proti Nivě a podaří se vám ji sehnat krásně uzrálou, pusťte se do toho.

Na asi 60 kousků budete potřebovat:

200 g dobře uzrálé Nivy
200 g Lučiny

na obalení:

nahrubo mleté vlašské ořechy

Postup přípravy už nemůže být jednodušší. Nivu nastrouhejte na hrubém struhadle, přimíchejte k ní Luičnu apořádně promíchejte. Dejte miniálně na dv+ hodiny (ale klidně i přes noc) do chladu a pak ze směsi tvarujte kuličky, které obalte v nahrubo nasekaných vlašácích.


Opravdu jednoduché a úžasně dobré. Bála jsem se, že se sýrová směs bude příliš patlat, ale opak byl pravdou, kuličky šly koulet jedna radost a já vím, že když seženu pěkně smradlavou uleželou Nivu, budu je zase ráda opakovat.
Jo a nejlepší je přikusovat k nim slané krekry :-) ty já hodlám upgradeovat a vyrobit domácí :-)


A co vy? Máte rádi Nivu?

Telecí paštika s brusinkami a pistáciemi - značka domácí

30. listopadu 2011 v 17:36 | Madla
Další meta překonána - tentokrát jsem si střihla výrobu domácí paštiky. Stála za ní souhra náhod - v řeznictví pár metrů od našeho bydliště jsem narazila na krásná telecí játra, tak jsem k nim přibrala ještě bůček a doma jsem nad stavem zásob vykoumala svůj originální recept na paštiku. A byla delikatesní. A nebyla ani tak pracná, jak jsem si myslela, že výroba paštiky bude - maso stačilo jemně pomlít, játra rozmixovat, vše pěkně promíchat s kořením, alkoholem a dalšími ochucovadly - v mém případě s brusinkami a pistáciemi ... a nechat odležet ... a další den péct ve vodní lázni ... a zase nechat odležet. A třetí den už jen sklízet slávu, protože jemně slané pistácie krásně kontrastovaly s nasládlou chutí brusinek a tomu všemu dominovala paštika jemná jako dech.
Já se volně inspirovala tady, ale protože podle mého názoru má paštika volné pole působnosti a dá se při její přípravě popustit uzda fantazii, předkládám vám i svůj recept.

Na telecí paštiku s pistáciemi a brusinkami si nachystejte:

500 g jemně umletého vepřového bůčku
200 g telecích jater
150 g anglické slaniny
lžička čerstvě mletého bílého pepře
lžička soli
dvě lžíce jemně nasekaného čerstvého rozmarýnu (v nouzi i sušený poslouží)
3 lžíce whisky
3 stroužky čenseku, rozetřeného
hrst sušených brusinek
hrst vyloupaných solených pistácií


Já chtěla mít paštiku krásně jemnou, proto jsem telecí játra nakrájela na kousky a rozmixovala spolu s anglickou slaninou na kaši. Bůček zbavený kostí a kůže jsem umlela najemno a obě hmoty jsem ve velké míse spojila dohormady. Přidala jsem pepř, sůl, čerstvý nadrobno nasekaný rozmraýn, rozetřený čensek, zakápla třemi lžícemi jemné whisky apořádně promíchala. Mísu jsem přikryla potravinovou fólií a nechala dvacet čtyři hodin v chladu, aby se všechny chutě pěkně propojily. Druhý den jsem směs upěchovla do silikonových formiček na muffiny, dala do hlubokého pekáče, kam jsem nalila horkou vodu tak, aby sahala do dvou třetin silikonové formy. Přikryla jsem alobalem, do kterého jsem udělal několik děr, aby mohla odcházet pára a pekla jsem ten paštikový zázrak hodinu v troubě rozpálené na 180 stupňů.
Poté jsem nechala paštiku ve vodní lázni zchládnout a paštičky v muffinovéformě jsem přemístila na dalších dvacet čtyři hodin do chladu. Hodinu před podáváním jsem paštiky vzala z chladu, vyklopila jsem z formiček a nechala je při pokojové teplotě.


A první pokus o domácí paštiku se vyvedl fantasticky - jemná příchuť telecích jatýrek se dokonale snoubila s lehce nasládlými brusinkami a křupavými pistáciemi. Jednoduché, efektní, a opravdu moc dobré.

Nikdy jsem neměla v lásce paštiky, ale ta domácí má opravdu něco do sebe a navíc si ji můžete přirpavit zcela podle vaší chuti. Já chci paštiky darovat jako jedlý dárek masové části příbuzenstva a tak se chystám ještě na prá testovacích kreací - v plánu je kuřecí paštika s olivami a sušenými rajčaty a také husí či kachní paštika s mandlemi a sušenými švestkami.

Tyhle výtečné roztomilé paštičky jsem servírvoala s domácími křupavými pletýnkami podle tohoto receptu.


Krásně vyladěný podzim vám přeje Madla.

Hrátky s chřestem - druhý předkrm

27. května 2010 v 6:23 | Madla
Tentorkát jsem si s chřestem opravdu vyhrála a stále jsem se držela osvědčené italsko-české kombinace. Česká křupavost a jemná decentnost chřestu byla nádherně vyvážena šťavnatostí vypečeného prosciutta a omamnou vůní mozarelly a čerstvých bylinek.

A protože mozarella nepatří zrovna mezi dvakrát aromatické sýry, chuť a vůni pokrmu podtrhly vhodně zvolené bylinky a další křupavý závěr patřil bylinkovo-ořechovému přelivu, který výslednému jídlu vytvořl onu příslovečnou zlatou tečku. Ořechy jsem nepoužila jen tak ledasjaké, poprvé jsem měla tu čest se seznámit s ořechy makadamovými a teď jsem si na nich vytvořila dost slušnou závislost.

Protože makadamové ořechy nejlépe uvolní svou vůni a chuť tepelnou úpravou, rozhodla jsem se pro úpravu gratinováním. A musím říct, že takto upravenému chřestu nebylo co vytknout.

Chcete vědět, jak jsem tedy zapékala? A co z toho nakonec vzniklo?

Tak já vás pozvu k sobě do kuchyně. Pojďte dál a nakoukněte, jak dělám gratinovaný chřest s prosciuttem, mozarellou a bylinkovo-ořechovým přelivem.

Na dvě porce budeme potřebovat:

4 plátky prosciutta (nebo pěkné a libové anglické slaniny)
1 balení mozarelly, nakrájené na plátky
10 kousků chřestu (bílého či zeleného, který máte raději)

Na bylinkovo-ořechový přeliv:

dvě hrsti makadamových ořechů, nasekaných nahrubo (nemáte-li makadamové, použijte třeba vlašské, lískové nebo mandličky)
hrst bazalky, nahrubo posekané
dvě snítky čerstvého rozmarýnu, lsítky odrhneme z větvičky a posekáme
špetku hrubé soli
čerstvý hrubě mletý pepř (používám svůj oblíbený tříbarevný, vlastnoručně uhmožděný)


Máte doma roztomilé kokotky? Ne, opravdu se nejedná o škádlivou přezdívku rozverných dívčin s rozevlátými sukýnkami, jde vlastně o zapékací mističky s pokličkami. Já ty své koupila tady a ačkoli je vlastním jen pár měsíců, čile v nich vařím a nemůžu si je vynachválit a už nyní uvažuji a rozšíření jejich řad.

A tak jsem po nich s jistou rukou sáhla i nyní. Každou kokotku jsem vstlala dvěma plátky prociutta tak, aby nikde nečouhala ani malá skulinka.
P1000937-SM
Na prociutto jsem dala stonky oloupaného bílého chřestu, jemuž jsem rázně seřízla konce. Na jednu porci jich bohatě stačí pět kousků.
P1000938-SM
Chřestové konce nevyhazujeme, ale pěkně je schraňujeme v ledničce, protože z nich posléze vytvoříme hladký a báječně jemný chřestový krém.
Na chřest jsem navrstvila plátky mozarelly.
P1000939-SM
Na mozarellu jsem vsypala štědrou dávku čerstvých posekaných bylinek
P1000940-SM

a tuto voňavou zelenou záplavu jsem završila posypem z hrubě posekaných makadamových ořechů.
P1000941-SM
A šoupla jsem na čtvrt hodinky do pekelně vyhřáté trouby, kde se tato lahůdka při 200 stupních změnila ve voňavý vypečený koncert chutí.
P1000942-SM
Servírovala jsem s opečenou a na kousky nakrájenou polentou, které společníka dělaly taktéž makadamové ořechy a čerstvé bylinky.
P1000943-SM
Byla to opravdu voňavá a skvělá večeře. Jen škoda, že v dnešních dnech už nemůžu n aždáný chřest narazit.
P1000944-SM
A protože jsem si minulý a předminulý týden opravdu užila ve špárglovém duchu, můžete se ještě těšit na risotto s bílým a zeleným chřestem, na chřestový koláč v italském duchu a na jemný chřestový krém.

Těšíte se? Je vám to fuk? Nemáte rádi chřest?

Pokud jste chřestem dosud nepolíbeni a rádi byste jej vyzkoušeli, zde vám nabízím naprosto jednoduchý a elegantní recept, díky nemuž si chřest zamilujete stejně jako já.

Hrátky s chřestem - první předkrm

19. května 2010 v 13:45 | Madla
Na takřka všech blozíg zabývajících se jídlem se teď bublá, zapéká, vaří či peče ... s čím? S lahodnými býlími či svěže jarně zelenými stonky chřestu. Pozadu jsem nechtěla zůstat ani já a tak jsem pravidleně brala útokem všechna možná oddělení zeleniny v našem malém městečku. Leč marně, co se týče sezónní zeleniny, byla nabídka víc než chabá. Pásla jsem také po rebarboře, ani té jsem se však nedopátrala.

Ale podle znění tohot článku už snad tušíte, že má očekávání byla nakonec přeci jen splněna.
v jednom nejmenovaném hypermarketovém řetězci mě už u vchodu vítala cedule s vyvobrazeným chřestem. "Mají chřest, mají chřest, honem dokud je!" - vydralo se mi z mých špárgluchtivých úst a já se jako divá hnala do oddělení ovozelu.

Svým výkřikem jsem poděsila několik okolstojících lidí a výborně pobavila manžela a obsluhu reklamačního pultu. Ale co, stálo to za to. nakonec jsem stála nad balíčky s bílým chřestem a jako dítě v cukrárně jsem vybírala balíček s co nejméně ovadlými pazochy. Mé nadšení trošku uhasilo vědomí, že v sezóně špárglu budu odkázána jen na chřest bílý, ale díky bohu i za něj.

Při dalším šmejdění kolem regálů mi v hlavě rotovaly možnosti, s čím já ten svůj první chřest zkombinuju. A v tom mi padl zrak na malý nenápadný balíček s nehoráznou cenou - prosciutto crudo. a bylo to jasné. Tento světoznámý italský masný výrobek jsem chtěla vždycky ochutnat, ale nemohla jsem na něj nikde narazit. Až dnes a zrovna, když si nesu chřest!

Cena za 100 gramů velejemně krájeného masíčka byla sice naprosoto nad moje možnosti, ale touha ochutnat zvítězila. Ale pokud se nenecháte ovldánout jako já, zvolte místo prosciutta třeba hodně kvalitní a takřka libovou anglickou slaninu nebo jemnou šunku.

Já jsem na svém prvním setkání zasnoubila český špárgl s italskými donchuany - již zmiňovaným prosciuttem a parmazánem. A vznikla z toho láska na první pohled.

Takže jdeme na to?

Na dvě porce si připravte:

8 stonků bílého (či zeleného) chřestu
2 plátky prosciutta (nebo kvalitní šunky či anglické slaniny
hrstku pravého parmazánu

A to je všechno. Tedy ne tak docela, chřest musíme nejprve připravit. odlomíme mu spodní část (kterou nevyhazujeme a necháme si ji na krémovou chřestovou polévku) a pokud máme chřest bílý, oloupeme jej až po hlavičky. pokud jsme vlastníky jeho zeleného brášky, stačí nám oloupat jeho spodní třetinu. A teď nám nezbyde nic jiného, než oloupaný chřest uvařit ve zlehka osolené a mírně oslazené vodě, obohacené o plátek másla a citronu.
Nevíte, jak uvařit špárgl? Pomůže vám Šárka.
Můj chřest byl tenký, proto jsem křehké bílé stonky vařila jen sedm minut a pak je ihned opatrně slila.
Ještě horký chřest jsem ovinula plátkem prosciutta a zasypala lehkým popraškem parmazánu. Na jednu porci jsem tedy měla čtyři stonky chřestu, plátek prosciutta a trošku parmazánu.
podávat musíme ihned, jinak půvaby itlsko-českého přátelství brzy vyvanou. jako přílohu jsem servírovala opečené kostičky z bílého pečiva, ale výbroná by byla i čerstvá bagetka.
P1000936-SM
Spojení to bylo vskutku dokonalé. K tomu sklenka lehkého bílého vína a pěkný předkrm nebo lehká večeře je na světě. A stačí tak málo.

Zapékaná čekanka se slaninou a kozím sýrem

13. dubna 2010 v 15:50 | Madla
Ačkoli sezóně čekanky již dávno odzvonilo a také v mé kuchyni zbyla na křehkou chuť čekanky jen příjemná vzpomínka, nedá mi  musím se podělit o její další zapečenou variaci. Druhé rande s čekankou mělo být v její přirozené podobě, chtěla jsem vyzkoušet nějaký zajímavý čekankový salát.
Ale počasí rozhodlo za mě, sluníčko se zatáhlo za mraky, nepříjemně zafukovalo a rtuti teploměru se moc popovylézt směrem vzhůru nechtělo. A  v takovém počasí obvykle příliš chuť na saláty nemívám.
Ale co s čekankou, jejíž dva krásné puky se stydlivě skrývají v útrobách přihrádky na zeleninu?
navíc byla lednice přecpána zbytky z oslavy a ty bylo radno zlikvidovat dříve, než ony zlikvidují nás.
Ale když se zkombinují správné a kvalitní suroviny, nemůže vzniknout nic špatného.

A také se stalo. Na oslavu narozenin mé švagrové jsem upekla krokodýla se slanou náplní a špentáové tartaletky s uzeným sýrem a zbylo mi tak pár plátků slaniny a krémová náplň s uzeným sýrem. A z předešlého večerního zobání zbylo pár plátků úžasného tvrdého kozího sýra. Jednotlivé suroviny spolu krásně ladily a s křehkou čeknakou se dokonale sehrály.

Jestli si chcete tedy připravit čeknakoovou dobrotu, zásobte se těmito nezbytnostmi:

Na tvarohovo-sýrový krém si připravíme:

1 vaničku měkkého tvarohu
200 gramů uzeného sýra, nastrouhaného nahrubo
trošku pepře

Dále si nachystáme:

2 větší čekankové puky
pár plátků kvalitní slaniny
2 vejce
tvrdý kozí sýr (či jiný oblíbený sýr)

A jdeme na věc:

Malé zapékací misky pěkně vysteleme slaninkou tak, aby nikde nečouhala ani škvírka.
P1000777-SM
Čekanku, kterou jsme zbavili případných ovadlých lístků a pět minut pvoařili v osolené vodě, zcedíme, překrojíme opatrně na poloviny a každou polovinu vložíme řeznou stranou směrem na slaninku.
P1000778-SM
Vyklepeneme vejce a mírně osolíme a opepříme.
P1000779-SM
Poklademe plátky kozího sýra a šoupneme na čtvrt hodinky až dvacet minut do trouby, rozpálené na 200 stupňů. Až sýr zezltáne, je hotovo a můžeme servírovat.
P1000780-SM
necháme chviličku odpočinout, aby sýr zatuhl a poté vyklopíme z misky a rychle se pouštíme do jídla. Bohužel velice estetické foto s pruhovanou slaninkou nebylo zachyceno, prtoože mi právě v té chvíli odešly baterky ve foťáku. K vzteku.
Ale bylo to tak dobré, že až bude zase sezóna čekanky, už vím, co s toutou netradiční zeleninou spáchám.
Komu slanina příliš nevoní a raději by si dal krmi veskrze vegetariánskou, nechť slaninový pelíšek vymění za lože z brambroové kaše. Třeba jako tady:
http://madlinakuchyne.blog.cz/1003/nedockava-cekanka-prvni-rande

Nedočkavá čekanka - první rande

19. března 2010 v 10:57 | Madla
kelímek zakysané smetany

Už je to konečně tady- čekanka!!! Něžně zelenobílé puky stydlivě se schovávající pod pod tmavým pytlem mě vždycky lákaly. Vždy mě od jejich zakoupení odrazovala v jejich spojitosti neustále opakované tvrzení, že čekankové puky jsou nahořklé. A toho jsem jse bála... Co znamená nahořklé - jenom s jemně hořkým chuťovým nádechem jako třeba u růžičkové kapusty, nebo s výraznějším hořkým akcentem jako třeba u grepů? Navíc se čekance často dostává na pultech obchodů nesprávného zacházení - její jemné bílé puky se mají uchovváat zakryté, tak aby na ně nemohlo světlo. A když už člověk tedy na nějakou tu čekanku narazí, zarazí jej a od nákupu odradí právě to, že je čekanka v celé své křehké nahotě vystvena umělému super-, hyper- osvětlení.
Ale minulý týden jsem si při "velkém" nákupu všimla nenápadné tmavě modré krabice s fólií, zavětřila jsem čekanku, konečně jsem dostala odvahu a už jsem si tu křehkou krásku ládovala do pytlíku a těšila se, co z dobrého z ní vzejde. Domů jsem dorazila celá natěšená a okamžitě jsem se hnala k internetu pro inspiraci - na stránkách olivové kuchařky byl začerstva přidán recept na zapečenou čekanku.
Jednodcuhé, krásné a chutné. Ale chybělo mi pár ingrediencí a do obchodu se mi už vážně nechtělo.
Tak jsem se koukla ještě k Šárce, protože ta má na svých stránkách vždycky nějakou zaručenou bombu. A opět nezklamala. Její gratinované čekankové puky s ořechovo-sýrovou omáčkou vypadaly naprosto skvěle.
Jenže ouha, zase by mi nezbývvalo, než naložit neklidné dítě do kočárku a vydat se přes půl města dokoupit pár drobností.
tak jsem si trošku zaexperimentovala a protože výseldek byl více než chutný, předkládám vám jej k nahlédnutí.
Třeba i vy dáte čekance šanci, protože vězte, že hořká vážně není. když se správně skladuje a dobře se s ní zachází, odmění se vám jemnou chutí s opravdu jen malým, takřka nerozpoznatelným a jemně nahořklým podtónem.
Tak pojďme rychle vařit!

Na 2 porce plněné a zapečené čekanky budeme potřebovat:

2 velké čekankové puky
asi 100 gramů mozarely nakrájené na plátky
2 velké pltáky šunky
sůl, čerstvý pepř
špetka nastrouhaného muškátového oříšku

bramborová kaše

A aby čekance nebylo smutno, uděláme jí pohodlné hnízdečko z brambroové kaše. Tu si každý připravte dle vašich zvyklostí, jen by měla být opravdu krásně hebká a jemná. Kaši vylepšíme jemným strouhnutím voňavého muškátového oříšku a vysteleme jí zapékací misky, vekterých uděláme důlek pro čekankové puky.
P1000675-SM
Čekankové puky zbavíme případných ovadlých lístků, seřízneme spodní část košťálu a vhodíme je na pět minut do vařící osolené vody.
P1000674-SM
Po pěti minutách puky vyjmeme a necháme je chvilku vychladnout. Nechceme si přeci pálit prsty. Vezmeme si na pomoc ostrý nůž a pokusíme se čekanku podélně nakrojit. Do vzniklého otvoru naskládáme proužky mozarely a celý čekankový puk obalíme velkým plátem šunky. Vložíme na postýlku z brambroové kaše.
P1000676-SM
Osobně mi plnění čekanky moc nešlo, tak jsem s dalším pukem udělala radikální řez a čekanku jsem prostě přepůlila,
P1000677-SM
pokladla plátky mozarely
P1000678-SM
a přikryla šunkou.
P1000679-SM
A jdeme do finále! zapneme si troubu na 200 stupňů a do ruky si vezmeme kelímek zakysané smetany. Jeho obsah osolíme a opepříme pdole naší chuti, pěkně procmícháme a navrstvíme na schovanou čekanku.
P1000680-SM
Vrazíme do trouby a zapékáme zhruba 20 až 30 minut, prostě do té doby, než se na povrchu neudělá pěkná zlatá krustička.
P1000681-SM
Jíme jen tak, horké a božské. Foto řezu nebude, protože to bylo tak dobré, že jsem až fotit zapomněla.

Mé první rande s čekankou dopalo skvěle a na příštím rande se k ní už budu chovat něžněji a chci si ji vychutnat v čerstvém stavu. te´d jen, aby mi tu krásku nevyprodali...
 
 

Reklama