Sladké vábničky

Banánovo-mandlové cupcakes s lanýžovým Baileys krémem

22. září 2015 v 10:05 | Madla
Prázdniny uběhly jako voda a já se přiznám, že jsem během prázdnin blog hodně zanedbávala. Ale vzhledem k šíleně horkému létu, jednomu akčnímu (už teď) prvňáčkovi, který se skoro nonstop nudí, pokud mu někdo neustále nevymýšlí nějakou činnost a špatně chodícímu Kubíkovi, kterému jsem naopak musela hledat nějakou zábavu, která se dá dělat pokud možno vsedě (a není to sledování pohádek na počítači) byla docela fuška. A když k tomu připočtu šílenou rekonstrukci poloviny domu, pracovně zaneprázdněného manžela a neustálé pendlování po dokorech, je vůbec div, že jsem to léto přežila.

Zdraví fyzické teda dostávalo zahulit pořádně, a když už jsem se těšila, že si odpočinu a trochu se uvolním na svatbě své hodně dobré kamarádky ještě ze střední školy (hrůza let, ani to radši nebudu počítat...), chytil mě krásný ... zánět ledvin.
Teď už je to naštěstí dobrý, blahoslaveno budiž září, které zaměstnává staršího synka v první třídě a toho mladšího, který bohudíky zatím školku zvládá.

A já tak konečně můžu začít zpracovávat resty a recepty, o které bych vás, své skvělé a oddané čtenáře, rozhodně ochudit nesměla. Budu se zuby nehty držet sezóny a domácí višňový sirup a smetanovou jahodovou zmrzlinu se Sherry si teda nechám na příští prázdniny, ale o tyhle cupcakes se podělit prostě musím. Ačkoli jsem je pekla před víc než měsícem a půl, ještě pořád je mám uloženy v chuťové paměti, a protože zmizely neuvěřitelnou rychlostí, musím si na ně zapsat recept, než ho zase díky své vrozené senilitě, zapomenu.



Na cca 20 cupcakes si nachystejte:

150 g předem upražených jemně mletých mandlí (i se slupkou)
150 g polohrubé mouky (celiaci použijí 100 g kukuřičné polohrubé a 50 g Gustinu)
150 g třtinového cukru
3 hodně zralé banány
150 ml domácího mandlového mléka (nebo obyčejného mlíka, nebo kefíru)
2 lžičky prdopeče nebo vinného kamene

Nejprve si upražte v troubě nebo nasucho na pánvi mandle (v troubě je dejte na čtvrt hodinky na 200°C, na pánvi je nechte tak deset minut, občas spánví zatřeste, ať se mandle opečou rovnoměrně. Ještě horké mandle umixujte. Rozmixované mandle smíchejte s moukou a třtinovým cukrem a s prdopečem. Promíchejte. Přidejte mandlové mléko (recept bude snad co nevidět) a rozmačkané banány. Promíchejte a do nižšího papírového košíčku dejte jednu lžíci těsta. Pešte asi 20 minut v předem vyhřáté troubě na 180°C.

I když mi mléčné výrobky žádné velké problémy nedělají, tohle léto jsem tak nějak žila skoro bez nich (ty zmrzliny se nepočítat, že jo...), takže pokud máte dietu, v níž musíte oželet vejce, lepk a mléčné výrobky, udělejte si děsně dobré muffiny. A pokud mléčné výrobky můžete, ozdobte si muffiny krémem a hnedle jedle máte krásný cupcaky.


Na lanýžový krém s Baileys:

200 g mléčné čokolády (používám belgickou mléčnou se 36 % kakaa)
60 ml smetany ke šlehání
40 g másla
60 ml Baileys (nebo jiného karamelového likéru)

na ozdobu:

višně a cukrová srdíčka

Postup:

Nad vodní lázeň (na hrnec s horkou - ne vařící vodou, položte skleněnou či nerezovou misku) a nasypte tam pecičky mléčné čokolády (nebo čokoládu rozlámanou na kostičky), přilijte smetanu, likér a přidejte nakrájené máslo. A nechte za občasného míchání rozpustit. Krásně hladký čokoládový krém nechte vychladnout na pokojovou teplotu apak ho šupněte do lednice. A za hodinku už by měl být tak akorát tuhý, aby se vám s ním pěkně zdobilo.

Já jsem na zdobení antitalent, eleganci volím nedbalou jak v módě, tak v případě dortů a cupcakes, takže já si vystačila s malou lžičkou, višněma a curkovýma perličkama. A i tak to vypdalo kupodivu dobře.


Ale hlavní je ta chuť, která je opravdu úžasná. I samotný "korpus" je díky banánům krásně šťavnatý, mandle mu dodávají strukturu a samozřejmě úžasnou mandlovou chu´t a třtinový cukr dodává jemné karamelové aroma.

A lanýžový krém s Baileys ... hmmm, v misce mi zbyl po dozdobení ještě kousek a já se přiznám, že jsem nikomu nenechala ani trošku oblíznout a na tajňačku jsem si chodila ak dlouho umlsávat, až mi nešly dopnout nově koupené gatě...

Tvarohovo-kokosové knedlíčky nejen pro horké dny

22. července 2015 v 10:42 | Madla
Jaké by to bylo léto bez sladkých knedlíků? No, u nás v podstatě normální, pokud by v naší rodině vládl patriarchát, ale protože kuchyni vládnu tvrdou artritickou rukou já, vládkyně Madla, bez knedlíčků se neobejdeme. A tak, když je nouze a časová tíseň nejvyšší, kvalitní tvrdý tvaroh (ten od Osičků, samozřejmě), jedno vajíčko, trocha kokosu a mouky to jistí. A hebké knedlíčko-nočky bez tuku a cukru jsou na světě za chviličku.


Pro čtyři osoby budete potřebovat:

250 g tvrdého tvarohu
1 vejce
1 lžíci medu
4 vrchovaté lžíce kokosu
4 vrchovaté lžíce mouky (já jako celiak volím většinou rýžovou nebo jáhlovou)
špetka soli


A to je všehno přátelé. Všechno hezky zpracujete a ušouláte v posypaných rukou malé pinpongové míčky. Těsto trošku patlá (hlavně, když použijete bezlepkovou mouku), takže si občas pomoučete dlaně a ke konci šoulání si je namočte do studené vody. Vkládáte do vařící vody a hned jak vyplavou, jsou hotové. Podáváme s jogurtem, nebo rozmačkaným ovocem, nebo přelité rozpuštěnou čokoládou.


Mňam!

Na tyhle knedlíčky jsem nenatrefila sama, ale dělám je už dva roky podle báječného blogu líné vegetariánky Pipi. V původním receptu (a na první fotce) jsou použity mleté mandle, ale já ráda používám kokos a občas i mleté vlašské ořechy. A tak vám můžou jemné a nadýchané knedlíčky vzniknout vždycky podle vaší momentální chuti a stavu zásob.


Univerzální kynuté těsto

25. května 2015 v 10:48 | Madla
Tak jo, Madla je zpátky na místě činu. A dluží vám vysvětlení a to pořádný, protože jsem blog fakt pěkných pár měsíců zanedbávala, a i když jsem občas dostala blogovací absťák, nějak jsem nevěděla, jak svou dlouhou absenci vtipně pojmout. No, pořád jsem na nic nepřišla, takže prostě kápnu božskou. Bez serepetiček a bez příkras, panenskou nepřikrášlenou pravdu.

To že už několik měsíců opravdu hodně intenzivně hledám práci, a že se mi ji i se dvěma vysokoškolskými tituly v kapse, stovkám rozeslaných životopisů, nedaří najít je věc druhá. Čas sice ještě není nepřítel number One, ale po šesti letech doma s dětmi už to na mě doma padá (momentálně díky naší obří rekonstrukci skoro i doslovně).

Normální člověk by si řekl paráda, když jsou děti ve školce, mám na všechno čas a klid. Což je pravda. Leč hyperaktivec ve mě (který se ve mě vyklubal až díky mateřství, já byla takové klidné, čtivé a nudně hodné dítě) se bouří a navíc se ven derou kousavé a nepříjemné myšlenky co a jak bude... s naším nejmladším. Počátkem Kubových třetích narozenin jsme už začali pořádně řešit nemluvení našeho benjamínka, což rozpoutalo kolotoč různých vyšetření neurologických, foniatrických a jiných dalších ...ckých, po kterých vždy přišlo vyjádření, že je ještě na nějakou diagnózu brzo. A po dlouhé, předlouhé době, kdy jsem s více či méně spolupracujícím dítkem (a v polovině případů vůbec nespolupracujícím) chodila na logopedii, několikrát jsme kvůli téměř neustálé rýmě museli posunout vyšetření na foniatrii, se konečně dostáváme k tomu, kde je zakopaný pes. Kuba je nedoslýchavý, to už je jisté. Teď nás čeká dlouhá a trnitá cesta dalších vyšetření, aby se zjistila příčina a stupeň. Tak nám držte pěsti.

Ale protože Jakoubek při vyšetřeních na ORL (zatím) krásně spolupracoval, vždycky pak za odměnu dostane něco dobrého. Samozřejmě domácího, když je ta matka doma, tak ať se nelajdá a pěkně peče, až z ní poteče. Takový sladký rohlíček s čokoládovou náplní, Honzovské buchty, kynuté šátečky s jablky, koláčky, buchtu na plech se všemi možnými náplněmi a posypkami... a všechno z jednoho těsta. Univerzálního, děsně dobrého, které navíc vydrží kypré ještě třetí den (říkal manžel a tchyně, já jako bezlepkářka strouhám v totmo případě mrkvičku).

Na recept jsem narazila před asi třemi roky u svého cukrářského guru Chez Lucie, a protože je recept vychytaný do poslední špetky soli, předávám ho i vám... a co s ním uděláte, je na vás. Možností je nepočítaně :-)

500 g hladké mouky
100 g polohrubé mouky
100 g cukru krupice
80 g sádla (změklé)
špetka soli
3 velká vejce
250 ml vlažného mléka
30 g čerstvého droždí
dřeň z 1/2 vanilkového lusku (nebo lžička vanilkového extraktu-home made, samozřejmě)
šťáva z 1/2 citrónu
1/2 lžičky soli
1 lžička citronové kůry

Přiznám se, že já se s kynutým těstem nepářu. Vše jednoduše nasypu a naleju do robotu, na povrch nasypu rozdrobené čerstvé droždí (pokud si nejste jisti čerstvostí droždí, vyrobte si radši nejdřív kávsek - do dvou lžic vlažného mléka rozkvedlejte lžíci mouky a lžičku cukru, rozdrobte droždí, rozmíchejte v kašičku nevábného hnědého vzhledu a nechte čtvrt hodinky vzejít na teplém místě) a místo svých artritických rukou nechám pracovat stroj. Propracované vláčné těsto přendám do hladkou moukou vysypané mísy, překryju potravinářskou fólií nebo utěrkou a nechám na teplém místě hodinku kynout.

A pak už je jen na vás, co z těsta vytvoříte. Můžou to být sladké rohlíky, na které čtvrtinu těsta rozválíte na kruh, rozřežete na výseče a od nejširší části zabalíte. Pak pomašlujete rozšlehaným vajíčkem, můžete posypat mákem, semínky, vločkami, plátky mandlí a nechat v teple kynout 20 minut. Nebo můžete rohlíky naplnit strouhanou čokoládou, tužší marmeládou, povidly a sekanými vlašáky, nastrouhanými jablíčky smíchanými s rozinkami a ořechy, nutelou... Zase necháte vykynout a pečete v troubě rozehřáté na 180°C asi 20 minut, podle velikosti rohlíčků.

Nebo z těsta tvarujte maličké kuličky, které narovnejte do máslem vymazaného pekáče, potřete ze všech stran rozpuštěným máslem smíchaným s vanilkovým extraktem, nechte zase 20 minut kynout, upečte a v mezičase si můžete přirpavit vanilkovou omáčku nebo šodó a máte vymazlený sladký oběd, na který se budou před vašimi okny srocovat davy.

Pokud nejste hračičkové, jednoduše půlku množství těsta vyválejte, přeneste na plech pokrytý papírem na pečení, poklaďte ovocem, posypte drobenkou a máte ten nejlepší kynutý koláč. A kdo říkal, že to musí být jen stará známá rovnice ovoce + drobenka? zkuste těsto potřít povidly zředěnými slivovicí a zasypat nahrubo strouhanými vlaškými ořechy, zalít karamelem a čokoládovou ganache a oujé, těch kombinací je strašně moc. Která je vaše oblíbená?


Těsta je fakt hodně, takže vám vyjde celý plech koláče a ještě pekáč Honzovských buchet. ty si naplňte čím chcete - nahrubo nastrouhanými jablky s rozinkami, tvarohovou, makovou nebo povidlovou náplní, nutelou. Hlavně nezapomeňte každou plněnou buchtičku ze všech stran pěkně pomazat máslem s rozpuštěným vanilkovým extraktem (nebo s rumem, ale ten doma nevedeme). A po upečení zase pěkně ještě horké buchty pomašlujte, posypte moučkovým cukrem a můžete vyrazit na vandr.

Z těsta můžeme dělat malé koláčky, výborné jsou z něj i donuty nebo kobližky pečené v troubě.


Prostě univerzální těsto, strašně dobré a dlouho vláčné.


Tak s čím ho vyzkoušíte vy?

Avokádovo-kakaový "puding"

7. prosince 2014 v 19:20 | Madla
Je to strašně dobrý, je to strašně zdravý a budete po tom mít energii jako králíček Duracell. Pokud jste zastánci alternativního stravování, tak tuhle dobrotu určitě znáte jako své boty a jen si klepete na čelo, proč ta Madla objevuje Ameriku.

Po pravdě, slyšela jsem o tomhle "pudingu" už mnoho, co mě ale vždycky odrazovalo, byla jeho hlavní složka. Avokádo. Nemám ho ráda. A to jakože hodně. Avokádo? Pro mě ovoce bez chuti a bez vůně, takový zelený margarín. Jenže jednou bylo takhle avokádo v akci. V Albertě ho měli snad za osum korun za kus. Tak jsem dvě pěkně zralé kousky vzala domů. Rozloupla jsem, děti byly nadšené z mega velké pecky a hned mi ji sázely do květináče k šefleře. Ochutnala jsem, jestli se v mých chuťových preferencích přeci jen něco nezměnilo. Nezměnilo. Nechutnalo mi. Ochutnal ho i náš pětileťák a s všeříkajícím výrazem ho vyplivl. A to jinak baští ovoce a zeleninu skoro po kilech. A pak jsem si vzpomněla na tenhle profláklý recept a avokádu jsem dala šanci vyniknout na sladko.

Na jednu porci vám bude stačit:

1 avokádo
1 - 2 lžíce medu
1 - 2 lžíce kakaa (já použila Franko doslazované rapadurou, těšte se na další příspvěk)
případně trošku mléka (nebo jeho rostlinnou alternativu)

Já měla avokáda superzralá. Takže jsem je jen rozpůlila, vyjmula jsem pecku, sloupla slupku a rozmačkala je vidličkou. Přidala jsem med dle chuti a kakao. A se zavřenýma očima ochutnala. A týý blááho bylo to dobrý! A dokonce moc. Chuťově i konzistencí to připomínalo čokoládovou pěnu ... fakt nekecám. Normálně jsem si z toho sedla na zadek.


Pak jsem zase vstala. Avokádový "puding" jsem navrstvila do pěkných skelniček a dala vychladit do lednice, že si dám ráno zdravou snídani spolu s domácícm kokosovým mlékem.

Jenže všechno bylo jinak. Mláďata se rozhodla vstávat už v nějakých pět hodin a já ještě v mrákotách jsem jim dala svou avokádovou dobrotu ozdobenou lesními ostružinami z mrazáku. Pak jedno dítko zmerčilo moje pokusy scedit jakousi bílou tekutinu a dožadovalo se ochutnání. Moje kokosové mléko v nich zmizelo jako blesk. A pak lítali po kuchyni, obýváku a předsíni jako turbomyši až do půl osmé, kdy se trochu rozednilo a kdy je krkavčí matka konečně nezačla expedovat do školky.

Takže tak, pokud je vaší nejoblíbenší snídaní čokoládový muffin, skořicové vafle, hemenex nebo chleba s tvarglema, udělejte si změnu a prostě ochutnejte sladké avokádo. A doufám, že si z něj sednete na zadek stejně jako já...

Makové koláčky s pudingovým krémem a švestkami

19. září 2014 v 11:11 | Madla
které naše dítko hned přejmenovalo na koláčky Macocha. Protože prý vypdají jako propast. Ano, přiznám se bez mučení, že jsme je s dětmi tvořily pár dní po naší pozdně červencové dovolené, což je už dosti dlouho. Ale protože se bohudíky pořád dají sehnat dobré a kvalitní české švestky, máte tady recept.

Ačkoli jsou koláčky z kynutého těsta, vydrží měkké v pohodě dva dny (prý, já je jako celiak teda netestoval, i když jsem měla co dělat, abych se udržela). Jemné a nadýchané kynuté těsto si perfektně rozumí se sladkým kakaovým pudingovým krémem a šťavnatá švestka na povrchu už je jen takovou třešinkou nebo spíše švestičkou pro radost.


Tak honem, musím napsat ten recept, než se zase rozkecám. Na asi dva plechy koláčků si nachystejte:

na těsto:

250 g polohrubé mouky
50 g nemletého máku
1/2 kostky kvasnic (tedy cca 20 g)
1 vejce
125 ml mléka
1 lžičku cukru
špetku soli
75 ml oleje

na pudingový krém:

300 ml mléka
3 lžíce Gustinu (nebo balíček pudingu)
2 lžíce kakaa
3 lžíce vanilkového cukru
125 g měkkého tvarohu

dále:

čerstvé švestky, na čtvrtiny
strouhaný perník na posypání


Ve dvou lžících lehce ohřátého mléka rozmícháme lžičku mouky a cukru, rozdrobíme kvasnice a necháme v teple vzejít kvásek. Poté si prosejeme mouku, přidáme mák, přilijeme zbytek mléka, olej, rozklepneme vejce, lehounce osolíme a přilijeme kvásek. Zpracujeme v pružné těsto, které by se nemělo lepit na ruce. Dáme do mísy vysypané hladkou moukou a přikryté potravinářskou fólií nebo utěrkou necháme na teplém místě kynout hodinu.
Poté rozválíme na plát cca 0,5cm tlustý a vykrajujeme kolečka, která dáváme na plech pokrytý pečicícm papírem. Na kolečka naneseme lžičkou pudingový krém, dozdobíme čerstvými švestkami a můžeme na závěr posypat tvrdým strouhaným perníkem. Pečeme na 180 °c 20-30 minut (podle velikosti koláčků).

Na pudingový krém jednoduše uvaříme hustý puding, do kterého pak vmícháme tvaroh. Krémem pak plníme koláčky, do krému přitiskneme švestky a posypeme lžičkou strouhaného perníku.


Zcela bez mučení se přiznávám, že koláčky byly takřka samostatným dílem malých Příšeráků (necelé tři roky a pět let). Sledovat děti, jak s vyplazeným jazykem se snaží vykrajovat koláčky, poté na ně kydají krém (který ne moc tajně ublizují), snaží se a klouzavý krém položit švestku a pak celé dílo korunují horou perníku, to byl mazec. Mé mateřské srdce tak trochu jihlo. Po upečení si děti ale koláčky už nedaly a radši se vrhly na kynuté ksichtíky, ze stejného těsta, z jejichž přípravou pomáhaly snad ještě ochotněji.


Ač se děti snažily přitisknout raznici opravdu důkladně (to menší vždy několikrát a na úplně jinou stranu), ksichtíky nakonec nebyly tak výrazné. Ale chutnaly jim, protože zmizly hned ten den (pečivo, ne děti :-)).


A koláčky Macocha moc chutnaly mému muži, kterému se jen tak něčím nezavděčím. Tak ije upečte, dokud ještě švestky jsou.

Švestková bílková pěna s kardamonem

1. září 2014 v 13:39 | Madla
aneb sladké a lehoučké nic na lžičku. Když jsem v létě u Meg uviděla recept na jahodovou bílkovou pěnu, musel ajsem ji prostě vyzkoušet. Vzpomínám si, jak nám ji dělala jako dětem babička a pro mě to vždycky byla noční můra. Šíleně přeslazená pěna, sice s krásně růžovou barvou (ale já růžovou fakt nesnáším), bez jahodové chutě. Ale co, byl čas ji rehabilitovat, tak jsem ji vyzkoušela s o polovinu menším množstvím cukru a vytuněnou o limetkovou šťávu a kůru. A byla skvělá! Hodně jahodová, jemně nakyslá a limetka jí dodalal opravdový šmrnc. Sice nebyla tak krásně tuhá, ale to připisuji právě menšímu množství cukru.

Na jahodové pěně jsem tedy ulítávala celou jahodovou sezónu, a protože teď každý den (fakt nekecám, každej den!) dostáváme od manželova tatínka mísu krásně zralých domácích švestekm, řekla jsem si, že švestková varianta by taky určitě nebyla špatná.


A fakt nebyla. Byla perfektní! Prostě si představte napěněné nasládlé švestky ovoněné kardamonem. Přidejte pár hoblienk mléčné čokolády a tahle pěna vás katapultuje do labužnických výšin. A jak na ni?

Na čtyři velmi slušné porce si nachystejte:


150 g švestek, oymtých a vypeckovaných
1 bílek
80 gramů cukru krystal (pokud máte rádi sladké, tak klidně i dvojnásobek)
2 tobolky kardamonu

Omyté a vypeckované švestky dejte spolu s tobolkami kardamonu do mixéru (já mám jen ruční, ale zvládl to, pašák) a umixujte na jemnou kaši.
Vyšlehejte si téměř dotuha bílek, zašlehejte cukr, přilijte rozmixované švestky s kardamonem a ještě chvilku šlehejte. Vlijte do sklenic a nechte tak dvě až čtyři hodiny ztuhnout.


Po ztuhnutí ozdobte hoblinakmi čokolády, vezměte si lžičku a bagrujte :-)

Je jemná, lehounká, svěží, prostě jako babí léto.

Teď vás čeká takové malé putování za švestkovou vůní (mimochodem má oblíbená dětská knížka), protože švestek se opravdu urodilo a do sudu je nikdo cpát nebude. Tak hybaj s nimi do skleniček!

Angreštové želé s meduňkou a jemná jogurtová panna cotta

11. července 2014 v 13:56 | Madla
jsou ti nejlepší parťáci do horkých dnů. Miluju panna cottu - tu svou hedvábně jemnou a lehkou díky jogurtu, která není úplně tuhá. A tahle jemně sladká kráska potkala kyselkavého zelenáče a byla z toho láska na první pohled. Oni se zamilovali a já tu upím pod angreštovým jhem. Obdarovaná jsem byla srstkami dosti kyselými, ze kterých marmeláda vzniknout nemohla (nebo mohla, ale to bych si ten curkovar mohla rovnou postavit vedle baráku), zavařovat kompoty se mi nechtělo, takže jsem část angreštů zakaremlizovala a nacpala do výborných muffinů, z druhé části jsem upekla výborný kokosovo-angreštový koláč (s velkým bonusem - je bezlepkový :-)) a ze zbytečku jsem udělal tohle želé. Je sice trošku pracnější, ale dejte tomu kyselému chlupatci šanci a taky se do něj zamilujete.

Na šest nadupaných porcí nebo dvanáct maličkých frťanovek si nachystejte:


angreštovo-meduňkové želé:

400 g angreštu
150 ml meduňkového sirupu
1 lžička agaru

Odbubákovaný a odstopkovaný angrešt dáme do hrnce, přilijeme meduňkový sirup a deset minut povaříme. Pak necháme mírně vychladnout a tyčákem rozmixujeme. Ovocnou směs přepasírujeme přes síto, vrátíme do hrrnce, přidáme lžičku agaru, rozmícháme a přivedeme k varu. Poté odstavíme a vlijeme do připravených skleniček. A necháme minimálně dvě hodiny vychladit.

na jogurtovou medovou panna cottu:

215 ml smetany ke šlehání
1 lžička agaru
3 lžíce řeckého jogurtu
3 lžíce medu


Smetanu ke šlehání vlijeme do hrnce, přidáme k ní lžičku agaru, promícháme a přivedeme k varu. Poté přidáme med a řecký jogurt a promícháme dohladka. Vlijeme na již ztuhlé angreštovo-meduňkové želé a necháme minimálně dvě hodiny vychladit.


A nebo si můžete udělat víc panna cotty a jen trochu ji zalít želé jako je to na obrázku v mini verzi. A já vám garantuju děcka, že je to pecka, a nejen určená do Německa.

Tak honem, dejte si ji, dokud je angrešt ještě v kondici. A příště mám pro vás nějaký džem: je libo třešňový se skořicí či marcipánem nebo radši revoluční černorybízový bez vaření?

Božská bábovka s rebarborou a ořechy

13. května 2014 v 10:49 | Madla
Ať zvedne ruku ten, kdo má rád bábovky! Myslím si, že bábovka a jablečný závin neboli štrúdl patří prostě k moučníkovým stálicím českých, moravských a slezských luhů a hájů. A tak se i já přidávám se svou špetkou do mlýna a do bábovkové všehochuti přináším osvědčený recept na netradičně pojatou dobrotu. Tuhle krsáku jsem jednu dobu (asi před čtyřmi roky) pekla pořád a pořád a pak jsem na ni chudnku neprávem úplně zapomněla. Pro zkoušení nových receptů bych vám zapomněla prozradit recept na vláčnou a voňavou bábovku plnou křupavých ořechů a šťavnaté rebarbory. Jsem ostuda, ale lepším se.

Sice už od své drahé švagrové žádnou rebarboru nedostávám (brek, brek, brek...) a v obchodě na ni narazit taky nemůžu (ani na chřest, no jsem z toho jelen), ale jak budu mít jednou štěstí, ukořistím ji a bábovku proženu i bezlepkovým testováním. Zatím vám bude muset stačit varianta s lepkem. Původní verze receptu byla v on-line verzi Apetitu. Hned po přečtení mi však bylo jasné, že takhle by to věru nefungovalo a tak jsem si recept poněkud radikálně upravila. A dobře jsem udělala - bábovka byla krásně nadýchaná, plná ořechů, které pečením hezky zkaramelizovaly a zesládly a tvořily dokonalé duo se šťavnatou nakyslou rebarborou.

A protože mám nejradši pečení jednoduché, tak na váhy v tomto receptu můžete zapomenout, vezměte si k ruce klasický hrnek čtvrtlitráček a s tím si bohatě vystačíte.

A co na ni budeme potřebovat?

2 hrnky hladké mouky (dávám půl na půl s celozrnnou pšeničnou jemně mletou)
3/4 hrnku cukru krystal
3 lžičky kypřicího prášku do pečiva
2 vejce, rozšlehaná
1 a 1/2 hrnku mléka
4 lžíce olivového oleje
2 řapíky rebarbory, nakrájené na asi centimetrové kousky
hrst vlašských ořechů

A jak na to?

Takhle:

Nakrájenou rebarboru nasypte do misky azasypte trochou cukru a nechejte alespoň půl hodiny odstát. Ale v klidu si na rebarboru můžete zapomenout třeba přes noc.
Zbylý cukr smícháme s moukou a kypřícím práškem. Ve větší míse si rozšleháme vejce, přilijeme k nim šťávu, kterou pustila pocukrovaná rebarbora, mléko a olivový olej. Pokud nemáte olej olivový, s klidem v duši použijte třeba ten slunečnicový. Mně však bábovka mnohem více chutná s olejem olivovým, který jí dá další nenápadný chuťový rozměr. K "mokrým" ingrediencím přidáme ty suché a promícháme. Vmícháme rebarboru i s cukrem, přidáme ořechy a těsto nalijeme do bábovkové či jiné formy, kterou jsme vymazali tukem a vysypali strouahnkou. Pokud tedy nepoužijete formu silikonoovou jako já, tím vám všechna tato práce odpadne.

Pečeme v troubě vyhřáté na 180 stupňů zhruba hodinu, ke konci pečení kontrolujem vpichem špejle. Pokud po vpichu do nejvyššího místa bábovky vytáhneme špejli suchou, může náš voňavý moučník opustit rozpálený chřtán trouby a putovat k vychladnutí přímo na stůl.
Bábovku necháme čtvrt hodinky chladnout ve formě a potom ji opatrně vyklopíme.
Decentně ji poprášíme moučkovým cukrem
a můžeme krájet na jednotlivé porce přímo nabité chutnými kousky šťavnaté rebaarbory a křupavých oříšků.
Jak dokládají i jendnotlivé (čtyři roky staré) fotky na nestejnobarevných talířích, bábovka se u nás pekla velmi často, protože to spojení chutí je opravdu báječné.
A jestli si chcete ještě ozvláštnit, místo vlašáků přidejte do těsta celé mandle a přilijte dvě pěkně plné lžíce karamelového likéru Carolans. A chuťový zážitek na sebe opravdu nenechá dlouho čekat...

Máte rádi rebarboru? Ráčkujete (jako já) a tak se o ni stydíte požádat?

Mrkvový beránek

19. dubna 2014 v 21:22 | Madla
Asi jsem se tajně zařadil do nějaké dortové sekty, protože jinak si nedovedu představit, že jsem v týdnu kažý den pekla dort. Ale nějak to a mě dolehlo. Včera jsem se totiž pustila do odvážné akce duhový dort, dnes jsem ho dozdobil domácími perníkovo-karamelovými cake pops a teĎ celý včer trnu, jestli se vůbec líbil a jestli chutnal. Byl totiž na objednávku.
A tak tu sedím, utahaná jak kotě a mám chuŤ J9T SPát pomalu dřív než děti.

Měla jsem v plánu upéct velikonoční dortík. Nějaký dobrý, bezlepkový, něco dekadentního, s pořádnou vrstvou krému. Ale všechno mě bolí a počasí mi zřemě ufouklo poslední kousky energie a tak vám nabídnu alespoň recept na vynikajícího mrkvového beránka. Pekla jsem ho poprvé předdvěma roky a byla jsem nadšená, takže bude i letos (no co, to přece nevadí, že jsme už jednoho beránka snědli ... teda děti s manželem...)

Je krásně oražový, pěkně mokrý a hutný a v podsttě jeděsně zdravej, když je v něm tolik mrkve. No, snad ho jetě do pondělka ještě stihnu. Ale vy ho určitě vyzkoušejte, nebo mi alespoň napište, jaký je ten váš oblíbený. Já ty své berany toiž ráda střídám, přece nebudu péct rok co rok toho stejného!


Nelekejte se prosím dva roky staré fotky beránka utopného v arádě zajíců, bu´dte odvážní, vyhrňte si rukávy a pusťte se do strouhání mkve. Budete jí potřebovat:

350 g jemně nastrouhané mrkve
250 g polohrubé mouky
100 g jemně mleté špaldové mouky
1 prdopeč
1 vrchovatá lžíce vanilkového cukru
180 g cukru krystal
2 vejce
150 ml smetany ke šlehání (nevyšlehané)
150 ml mléka
4 lžíce rozpuštěného másla

Smícháme všechny suché přísady, poté do nich zamícháme ty mokré a přidáme najemno nastrouahnou mrkev. Promícháme, vlijeme do dobře máslem vymazané a dětskou krupičkou vysypané formy na beránka a pečeme zhruba hodinu v troubě vyhřáté na 180 °C.


Beránka stačí jen pocukrovat.

Tak co, troufnete si na carrot cake v rouše beránčím?

A já vám můžu na závěr tohoto v podstatě děsně zdravého receptu sdělit, že všechno dobře dopadlo (a nespadlo na mě letadlo), dvojčokoládový cheesecake i duhový dort všem moc chutnaly a mě tak spadl neuvěřitelný kámen ze srdce a můžu už jít klidně spát...

A minimálně do zítřka nechci žádné dorty ani vidět!

Univerzální těsto na krásně vláčné podmáslové muffiny

28. února 2014 v 20:13 | Madla
Já vím, že jsem vám slíbila recept na bramborový chleba i pro celiaky, ale když mě už druhý člověk v průběhu dvou dní požádal o recept na vláčné a dobré muffiny, prostě jsem musela konat. A jsou fakt dobré, o čem svědčí i fakt, že je teď peču dvakrát týdně do pekařství. A zmizí prý vždy ještě týž den. Zatím začínám, takže Uničovští mohli zatím ochutnat jen banánové se smetanovou čokoládovou polevou a hruškové se zkaramelizovanými mandlemi. A ze slaných pak zaválely bramborové muffiny se slaninou a uzeným sýrem a podmáslové s mozzarellou a sušenými rajčaty. Takže pokud v úterý a ve čtvrtek nemíříte náhodou do Uničova a i přesto máte chuť na dobrý, vláčný (vydrží vláčný až čtyři dny) muffin, není nic jednoduššího, než vzít pár surovin, zamíchat a upéct si bábovičku pdole vaší fantazie a chuti.


Na asi 20 báboviček:


300 g polohrubé mouky
150 g cukru krupice
1 prdopeč
100 g rozpuštěného másla (ne horkého)
300 ml podmáslí/kefíru/acidofilního mléka
2 šťastná vejce

a podle chuti:

čokoláda, kakao, sušené ovoce, nastrouhaný amrcipán, džem, koření a různé kombiance


Nejdřív zamícháme suché ingredience, do nich vlijeme tekuté přísady, zamícháme a přidáme ochucující složku. Naplníme do dvou třetin papírových košíčků/formiček na muffiny a dáme péct do trouby vyhřáté na 180°C asi na dvacet až dvacet pět minut (podle velikosti košíčků ... hihi, to je trošku sexistické...). KOntrolujeme vpichem šlejle, až se na špejli nic nelepí, je hotovo a muffiny můžeme vytáhnout z trouby.

A jaká je moje oblíbená kombinace, To je těžké, je jich toli! Ale miluju kombinaci pravého mandlového marcipánu a kávy, dál je úžasný višňový džem s těstem ovoněným levandulí, čokoládové se sušenými švestkami macerovanými v bílém rumu ... hmm a takhle bych mohla pokračovat do nekonečna.... prostě příchutí je fakt spousta. Záleží jen na vás!


Tipy a triky: pokud chcete ušetřit na vejcích, rozmačkejte do těsta zralý banán, platí úměra jeden banán= jedno vejce, ale když dáte banánů víc, ničemu to vadit nebude.

Bezlepkový muffin upečete jednoduše, prostě nahradíte mouku v poměru 1:1 moukou rýžovou a polohrubou kukuřičnou. Ale v případě bezlepkového pečení je dobré nahradit část mouky mletými ořechy, jemně strouhaným kokosem nebo mákem. Těsto pak není suché, což s bezlepkovými moukami často bývá. Já většinou dávám 100 g mletých mandlí/ořechů/kokosu/máku, 100 g polohrubé kukuřičné a 100 g rýžové.

Tak ať se vám povedou a dejte mi vědět, jaká kombinace Vám nejvíc chutná!
 
 

Reklama