Sladké vábničky

Francouzská čokoládová pěna s třešňovicí a olivovým olejem

30. dubna 2013 v 20:04 | Madla
Je máj, je máj, máme tady zase máj, zase máj. Je máj, je máj...


Anebo radši romanticky?

Byl pozdní večer - první máj -
večerní máj - byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.

Celou verzi slavné básně naleznete například zde: http://www.lupomesky.cz/maj/

Ať máte rádi živočišného Petra Vášu a Ty syčáky nebo radši romanticky se tvářícího (leč ve skutečnosti snad ještě více živočišného) Káju Hynka Máchů, je nesporné, že máj je prostě lásky čas a tak si ho pojďme osladit hříšně dobrou čokoládovou pěnou. Lehkou jako pírko, jednoduchou na výrobu a tak dobrou...

Na dvě slušné porce budete potřebovat:

100 g hořké čokolády (s 85% kakaa)
1 lžíci medu
3 vejce (žloutky a bílky zvlášť)
2 lžíce olivového oleje
2 lžíce třešňovice
větší špetka soli

Čokoládu si nalámeme na kousky a dáme spolu se lžící medu a olivovým olejem rozpustit nad vodní lázeň. Rozpuštěnou čokoládu odstavíme a necháme mírně zchladit, poté do ní zlehka vmícháme žloutky. Bílky vyšleháme dotuha. K čokoládové směsi přidáme třešńovici a větší špetku soli. Soli se nebojte, pěkně zdůrazní a podtrhne chuť čokolády. Do čokoládové směsi velmi zlehka zabalíme sníh z bílků. Dáme do sklenic a do chladu, minimálně na tři hodiny.


Já vím, je to hodně nezvyklé, cpát do slakdého olivový olej, ale pokud použijete kvalitní oliváč, v pěně jej neucítíte, jen se postará o krásnou vláčnost a jemnost. A třešňovice pak podtrhne chuť a vůni. Tak si určitě dejte do nosu!


Víc fotek pěny nebude, měla jsem co dělat, abych ji vyfotila takhle, je totiž vážně neodolatelná!

Tak si ji rychle udělejte, čokoláda je totiž jak známo afrodiziakum, tak ať vám to líbání pod rozkvetlou třešní pěkně jde!

Celožitné celozrnné mandlové medové perníčky slepované

30. března 2013 v 21:30 | Madla
a hned měkké. Jen v tom názvu těch přídavných jmen. Ale perníčky budete mít připravené rychleji, než vyslovíte zdlouhavý název. A nekecám, fakt jsou hned měkké a ani jim nemusíte pomáhat fintou s rozkrojeným jablkem. V porovnání s perníky z obchodu jsou teda velmi málo sladké, jenže sladkost jim dodáte cukrovou polevou a taky samozřejmě slepením. A čím slepovat? Marmeládou? Nee, tu si nechejte na linecké, k těmhle žitným potvůrkám se náramně hodí povidla nebo třeba zkaramelizované Salko. To je moje hodně oblíbená kombinace. S povidlama jsou perníčky takové svěží a s karamelem? No to jsou prostě neodolatelné. Ale bacha, díky celozrnné žitné mouce jsou dost syté, takže stačí jeden dva kousky a svačinku máte za sebou.


A kde jsem k receptu přišla? U pana Cuketky, tedy doslova pod komentáři k jeho článku o soutěži s vánočním cukrovím. Recept tam vložil někdo s nickem Sybilátko a já dotyčné/mu budu vděčná až do smrti, protože tyhle perníčky se u nás doma staly prostě vánoční a velikonoční stálicí. Recept jsem si mírně upravila, protože v původním receptu byl ztužený tuk a ten mi prostě do kuchyně nesmí. Nikdy. V žádném případě. Ani u perníčků. Ale půl na půl s máslem a sádlem funguje recept skvěle! Taky jsem zaměnila sodu za kypřicí prášek, protože při použití sody v pečení mě obvykle štípe jazyk, což je věc, kterou si při vychutnávání cukroví ráda odpustím. Navíc jsem postupem času přidala do směsi část mletých mandlí, protože tak jsou perníčky ještě o řád lepší. Nějak jsem se rozkecala, takže šup na recept, ať je stihnete ještě upéct!

Takže tady je dávka na zhruba dva a půl plechu velikonočních vajíček:

425 g celozrnné žitné mouky
50 g mletých mandlí
180 g medu
2 vejce
125 g tuku (máslo a dálo v poměru 1:1)
1 vrchovatá lžíce perníkového koření
1/2 balíčku kypřicího prášku

Vše smícháme. Vznikne nám těsto připomínající maltu, ale nebojte, tak to má vypadat. Zpracované těsto dáme na deset minut odpočinout do lednice. Poté je rozpůlíme, každou půlku vyválíme na pomoučeném válu na hrubší (zhruba 3-4 mm tlustou) placku a vykrajujeme libovolné tvary. Pečeme v troubě rozehřáté na 180°C do světle hněda.


Ještě teplé potíráme rozšlehaným vejcem. Necháme vychladnout a buďto odzobíme, nebo slepujeme a poté zdobíme.


Já budu letos slepovat čokoládovou ganache a vršek opatlám svou oblíbenou citronovou polevou. A jak zdobíte perníčky vy? jste šikovní a ornamentálně se vyřádíte, nebo jsou vaše výtvory stejně jako ty moje k nerozeznání od výtvorů dětí školkou povinných?


Nachystáno pro malé koledníky:


Tak, poslední plech jsem teď vytáhla z trouby a zítra se s dítkem vyřádím lentilkového zdobení.

Tak veselé Velikonoce Vám všem a nezapadněte při koledování do závějí :-)

Dietní banánovo-špaldová bábovka a jeden neřestný dezert jako bonus

29. ledna 2013 v 16:40 | Madla
Tak a teď jsem si naběhla. V jednom z minulých příspěvků jsem si stěžovala, jak všechny časopisy věnované jídlu páchají hromadné dietní harakiri a teď vám tady budu servírvoat recept na špaldovou bábovku? Nene, nezbláznila jsem se, ani nejsem kam vítr, tam plášť. Pořád miluju a ráda vařím poctivě dělaná jídla, ale člověk míní a ... viry mění.

To takhle náš roček někde k viru přišel, tomu se zas tak moc zalíbil ročkův trávicí trakt, že jsme kvůli tomu zůstali tři dny na dětském oddělení. Pěkně za dveřmi s nápisem izolace, bez návštěv, bez možnosti se projít po chodbě. Leč našemu robátku nikdo nevysvětlil, že mu ve střevech řádí jakési fujtably a že by jako dítko správně vychované mělo odpočívat. Ne a ne a na just ne! Roztomilému bacilonosičovi to bylo šumák a měl energie jako čerstvě zakoupená baterie Duracell. A protože se pár dnů předem naučil pochodovat s oporou, vyžadoval (a vyžaduje) neustálá pochodová cvičení. Jakmile byl a je odveden k postýlce, křeslu či jakémukoli jinému záchytnému bodu, kolem něhož může čile cupitat, řve jako pardál v říji. Takže neustále skláním hřbet a s rukama vytahanýma jako opice pochoduju také.

Po mírně euforickém příjezdu domů mě nadšení brzy opustilo. Ten malý virový hajzlík si to po ani ne dvanácti hodinách namířil k našemu tříletému mládežníkovi. A tam se fakt rozšoupl. Následoval zvracecí a průjmový kolotoč, okořeněný pořádně vysokýma horečkama. Bohudík to trvalo jen dva dny. I na mě si ten malý norovirový zákeřák pěkně zgustnul.

Jen co jsme se oklepali, dostala díťata chřipku. Pravou, nefalšovanou, přece nejsme ňáký béčka s obyčejnou virózou ... Chřipka skákala pěkně z dítěte na dítě, a když ji to omrzelo, sedla chvíli i na vola (tudíž i na mě), aby se zase potočila na nějakém dítku. A tak už jsem doma třetí týden zavřená a jediné mé sociální interakce jsou při návštěvě dětské paní doktorky.

A protože jsou děti ještě oslabené z infekčního průjmu (což dokazuje velice "roztomilá" včerejší historka. To jsem tak trůnila na místě, kam i králvona Alžběta chodí pěšky, když v tu mi do místnůstky vrthnul náš tříletý bandita a vítězoslavně mi hlásil: "Maminko, já jsme blinkal!" Maminka s gatěmi na půl žerdi se vyřítila do obýváku, kde zastihla nejmladší robě, jak si hraje ... nos čím asi, že?).

Takže takto já trávím svůj čas a občas taky něco upeču, něco, co musí být dietní, bez krému, bez másla a jiných mléčných výrobků (čestnou výjimku tvoří ty zakysané, ty už dítka mohou) a už mě to nebaví, i když tahle bábovka byla fakt skvělá.

A tady na ni máte recepis:

2 vejce
1 hrnek hnědého cukru
1/3 hrnku oleje
1 hrnek rozmačkaných banánů (buď 3 velké nebo 4 malé)
1 hrnek řeckého jogrutu (lze použít i jiný kvalitní hustý)
1 hrnek polohrubé mouky
1 hrnek jemně mleté špaldové mouky
1 balíček kypřicího prášku
1 lžíce koření do perníku

Vejce smícháme s cukrem a olejem. Přidáme rozmačkané banány a jogurt a dobře promícháme. Přisypeme oba druhy muk a kypřicí prášek spolu s kořením do perníku. Nalejem do vymazané a vysypané bábovkové formy a pečeme zrhuba hodinu v troubě vyhřáté na 180 °C. Ke konci pečení vyzkoušíme propečenost vpichem špejle dovnitř bábovky. Pokud ji vytáhneme čistou, vytáhneme bábovku z trouby, necháme čtvrt hodinky vychladnout apoté vyklopíme z formy.


Jo a inspiraci jsem čerpala tady, akorát jsem teda nemikrovlnila, protože v té potvoře hranaté mikroušské ohřívám tak akorát jídlo.


Jo a tu supr důpr sovu nad bábovkou vytvořil můj manžel se synkem v době, kdy jsem byla s malým v nemocnici. je krásná a má dokonce hejbací křídla!


Kuk!


Bábovka sice hejbací křídla nemá, je ale krásně vláčná, hodně banánová a jemně voní perníkem.


Takže si ji klidně udělejte, ať už máte nebo nemáte nějaká dietní omezení.


I když já musím říct, že už se nesmírně těším, až budu moct upéct něco se spoustou čokolády, protože péct bez másla, čokolády, smetany a mléka mě fakt už bavit přestává.


Ale aspoň mě to nutí přemýšlet, o tom zase žádná.

Pokud ale vaše srdce touží po něčem jemném, s nadýchanou karamelovou šlehačkou v kakaovo-ořechové skořápce, představím vám jako bolestné dezert, který jsem připravovala na manželovu oslavu narozenin (má je na Tři krále).
Třeba ještě někomu zbyly medvědí tlapky po Vánocích a pomocí jednoduše připavené karamelové šlehačky jim dodáte úplně nový rozměr.

A pokud už pracny nemáte, tak si je prostě znovu upečte. Já používám osvědčený recept paní Šárky Škachové.

A na karamelovou šlehačku? Potřebujete jen ...

1 kelímek (200 ml) smetany ke šlehání
1/2 plechovky (cca 4 lžíce) Salka karamel
větší špetka soli

Příprava je až tak jednoduchá, že je mi hloupé o ní psát. Ale přeci jen tak činím. Nalijte do rendlíku smetanu ke šlehání, přiveďte k varu, přidejte větší špetku soli (krásně vyzdvohne chuť karamelu), přidejte Salko karamel, stáhněte z ohně a pořádně rozmíchejte. Dejte do chladu do druhého dne. A druhého dne pěkně dotuha ušlůehejte.

Šlehačkou naplňte pracny (já použila velké pracny, které jsem pekla ve formičkách na košíčky) a ozdobte třeba sušenýma brusinkama.



Je to jednoduché, ale neskutečně dobré!



AAčkoli jsem při sestavování "menu" na oslavu myslela spíše na slané dobroty, protože jsem počítala s tím, že po Vánocích jsou všichni přeslazení, tyhle plněné pracny zmizely za čtvrt hodiny! Někteří je ani nestihli ochutnat! A to jich bylo vážně hodně ...


Jeden z pozvaných dokonce prohlásil, že to je ta nejlepší věc, jakou kdy jedl ... (Omluvá ho jen fakt, že je v pubertě :-))

Ale jsou fakt dobrý, takže pokud můžete, udělejte si je. A pokud nemůežte, vemte za vděk aspoň banánovou bábovkou.

Tak bacha na zákeřné bacily a užívejte krásnou zimu plnými doušky aspoň za mě!

Dýňové sušenky a dýňový pohár s medovým tvarohem

12. listopadu 2012 v 10:58 | Madla
aneb dýně ve sladkém provedení. Chutná vám dýňový koláč? Já ho jednou zkoušela, a protože jídlo, které u rodinných strávníků prostě neprojde jejich krutopřísňácky hustodemónskou kritikou na blog nedávám. Jasně, dýně nejede každému, mě třeba loni taky moc nejela (vařila jsem ji jen pro tehdy ještě jedno dítě), ale letos jsem se dokonale zbláznila do oranžové (nemyšleno politicky!) a dýňuju o sto šest i o sto sedm. Můj drahý třeba nerad dýňové polévky (obecně mu prý všechny krémové polévky příliš připomínají dětskou stravu), tak jsem hodně váhala, jestli mám zkusit upéct dýňové sušenky. Ale pak jsem si řekla, no co, když tak je zbagruju já se starším synátorem, něco dám babi s dědou a nějak to dopadne.

A jak to dopadlo? Neprozradím, tůdle nůdle, nejdřív si přečtěte recept na dýňové sušenky a dýňový pohár s medovým tvarohem a až pak si můžete přečíst, jak akce Sladká dýně dopadla v reálu :-)

Domluveno, jo?

Tak jdeme na to ... nejdřív na dýňový pohár s medovým tvarohem


budete potřebovat:

700 g dýně Hokkaidó
300 ml hruškového džusu
1 lžička sušené pomerančové kůry

měkký tvaroh
med

na ozdobu:

pražená dýňová semínka
ořechy
med

Dýni nakrájíme na kusy, odstraníme semínka a nakrájenou dýni dáme péct do trouby vyhřáté na 200 °C tak dlouho, dokud nebude měkká. Záleží na velikosti nakrájených kusů. Prostě až do ní píchnete vidličkou a vidlička hezky projde, vyjměte dýni z trouby, nechte vychladnout a pak ji šoupněte do mixéru. Zalijte kvalitním hruškovým džusem a rozmixujte na kaši.

Měkký tvaroh si rozmíchejte s medem dle chuti, nachystejte si skleničky a vrstvěte, lžíci dýňového pyré, lžíci medového tvarohu a tak dál, dokud vám bude sklenička/miska stačit. Dozdobte ořechy, praženými dýňovými semínky nebo pokapte medem a podávejte.


Tenhle "pohár" můžete s klidným svědomím podávat i ročnímu dítěti. Pokud máte dítko mladší jednoho roku, vyměňte měkký tvaroh za kvalitní jogurt (tvaroh není dětem do jednoho roku doporučován, protoože obsahuje velké množství bílkovin, což by mohlo zatěžovat ještě ne zcela dovyvinuté ledviny) a "pohár" pak můžete nabídnout místo obligátní ovocné přesnídávky.

A chtělo by to k tomu poháru ještě něco křupavého, co?

A co může být lepšího než dýňové sušenky :-)


Na tři plné plechy budete potřebovat:

1 hrníček výše zmíněného dýňového pyré
půl hrníčku másla, pokojové teploty
1 a půl hrníčku hnědého cukru
2 velká vejce
1 hrníček špaldové mouky jemně mleté
1 a 1/2 hrníčku hladké bílé mouky
1 a půl hrníčku mandlí (nebo vlašáků), nahrubo nasekaných
lžíce prášku do pečiva
1 lžička mleté skořice
1 lžička citronové kůry

nebo 2 lžičky pomerančové kůry

Předehřejte troubu na 200 °C. V míse smíchejte důkladně máslo s cukrem. Poté přidejte po jednom vejce. Dále přimíchejte dýňové pyré. V další misce promíchejte hladkou a špaldovou mouku, koření a prášek do pečiva. Suché ingredience přidejte do misky k mokrým a pořádně promíchejte. Přidejte mandle či ořechy. Na vymazaný plech dejte vždy zakulacenou lžičku těsta, 2,5 až 3 centimetry od sebe. Pečte 12 až 14 minut ve vrchní polovině trouby, pokud máte rádi sušenky měkké, pokud máte radši křupavé, pečte je o pět minut déle.


Kolem dýňového pyré s medovým tvarohem, které na svou chvilku slávy čekalo v lednici, chodil můj drahý velmi obezřetně. Viděl, jak to mizí v dětech, jak chutná i mě a možná se lekl, že by na něj nemuselo taky zbýt, tak se odhodlal ... a chutnalo mu :-)

A se sušenkami? Ty jsem upekla dopoledne za vydatné asistence obou dětí a drahý se při pohledu na rozvalující se oranžová bříška sušenek ptal z čeho jsou ty sušenky. Jemně jsem zamlžila, že ze skořice a ořechů (ty jsou taky, takže to lež nebyla ...), manžel si opatrně vzal jednu sušenku, zakousl se ... a mírně se zasnil ... pak řekl: "jsou dýňový, že jo?". A kupodivu i po mém přitakání si bral pořád a pořád a následujícíh několik hodin jsem ho potkávala s pusou plnou oranžových drobků.
A to prosím dýně nerad :-)


Včera jsem pekla variantu jen s pomerančovou kůrou a místo mandlí jsem dala vlašáky a teď nevím, které sušenky jsou vlastně lepší. Obě varianty jsou super a ačkoli jsou tři plné plechy fakt hodně, ve velké krabici se nenápadně krčí posledních asi sedm sušenek.

Tak si je upečte :-)

Čemu se tak řepíš?

14. září 2012 v 15:44 | Madla
aneb červená řepa na sladko. A rovnou dvakrát. Momentálně jsem řepný maniak. Má drahá maminka mi zasadila na zahrádce červenou řepu (a taky hokkaiďata - těšte se na recepty, momentálně jsem dýněmi doslova zasypaná) a tak, když můj drahý se šklebícím se obličejem přivezl bednu plnou krásných rudých bulviček, nastalo rozhodování, co s nimi. Udělala jsem polévku z červené řepy, taky chlodnik podle Maryny, řepu jsem pekla s rozmarýnem a česnekem, taky jsem ji "zfetovala" (v původním receptu je ale zbalkanizovaná), ale stejně nejvíc nám chutnala jen tak upečená v alobalu a zastříknutá citronovou šťávou a oliváčem. Jedno veliké mňam. A protože příval řep pořád neustával, ve sklepě už se do písku další řepy nevešly, a na mě jednou při "listování" mými oblíbenými foodblogy vypadl recept na zmrzlinu z červené řepy a při listování mou oblíbenou kuchařkou Chléb v hlavní roli mě zase uchvátil řepný chlebíček.


Proměnila jsem tedy svou kuchyň v malý řepný obětní chrám a po celé té řepné akci, s rudýma rukama a celou kuchyní musím říct, že to fakt stálo za to. Tak předkládám recepty. První na řepný chlebíček s čokoládou. Já tedy zase udělala nějaké změny (ten původní podle receptu byl děsně přeslazenej, takže nebyla cítit skoro ani ta čokoláda), tak nejdřív vám tady napíšu originál a pak vám napíšu, co jsem udělala jinak, ju?

Řepný chlebíček s čokoládou podle kuchařky Chléb v hlavní roli:

170 g nakládané červené řepy, bez nálevu
200 g polohrubé mouky
50 g hladké mouky
80 g kakaa holandského typu
1 lžička kypřicího prášku do pečiva
1/2 lžičky jedlé sody
230 g třtinového cukru
3 vejce
200 ml oleje
100 g tmavé čokolády, nasekané nahrubo
špetka soli

Výsledek byl dosti hutný, fakt hodně sladký a byla v něm cítit ta soda, což já nerada. Nicméně byl dobrý a já hned třetí den dostla chuť jej upéct podruhé (snědl se týž den po upečení :-)). Trošku jsem improvizovala, protože doma nebylo vše potřebné, ale nakonec byla moje imrpovizace o dost lepší. Chlebíček byl nadýchanější, lehčí, měné sladký a trošku více řepný. Prostě pro mě ideál. A snědl se stejně rychle.

Takže moje varianta:


200 g uvařené červené řepy
150 g polohrubé mouky
100 g celozrnné pšeničné jemně mleté mouky
1 lžíce kaaa
2 lžíce Cara (nebo instantního kafe)
2 lžičky kypřicího prášku180 g třtinového cukru
3 vejce
100 ml oleje
100 ml syrovátky (nebo kefíru, acidofilního mléka apod.)
100 g hořké čokolády, nasekané nahrubo
špetka soli

Troubu si předehřejeme na 180 stupňů. Uvařenou řepu jsem spolu se syrovátkou a olejem rozmixovala na hladkou pastu. Do mísy jsem přidal oba druhy mouky, kakao i kávu, kypřicí prášek, třtinový cukr a špetku soli. Promíchala jsem. Do sypké směsi jsem vyklepla tři vejce, přidala řepnou pastu (uvařená vychladlá řepa rozšmelcovaná se syrovátkou a olejem), pořádně zamíchala a nakonec jsem vmíchala nahrubo nasekanou hořkou čokoládu.

Těsto jsem vlila do vymazané a vysypané chlebíčkové formy a pekla jsem necelou hodinu. jakmile byla špejle po vpíchnutí do těsta čistá, vyndala jsem chlebíček z trouby. Nechala jsem ho mírně vychladnout, nožem jsem objela boky formy a chlebíček jsem vyklopila na drátěnou mřížku, kde jsem ho nechala úplně vychladnout.


Je prostě perfektní, nadýchaný a díky řepě, která v těstě působí jako zvlhčovadlo je pěkně morký, žádná protivná dusivka. Je decentně sladký a chuť řepy je v něm cítit jen náznakem. Nikdo ze vzorku ochutnávačů hned nepoznal, z čeho je chlebíček upečen. Hrubé kusy čokolády jsou v nadýchaném kyprém těstě příjemným překvapením.


A ta barva, dámy a pánové, není prostě úžasná? Bez potravinářských barviv, hezky přirozeně dík královně červené řepě.


A teď k té zmrzlině, jo?


Ta už je teda fakt jen pro hard core řepné fanatiky, ale kupodivu chutnala i mému muži, který řepě až tak nefandí (i když po teplé pečené řepě s citronovo-oliváčovou zálivkou se může utlouct). Aby taky nebyla dobrá, když tu řepě zase zdatně sekunduje hořká čokoláda. Recept jsem převzala z Adrianiných stránek a můžu je jen a jen doporučit, přetéká tu jeden chutný recpt za druhým. A fotky vypadají víc než svůdně.

Tentokrát jsem vůbec neupravovala, protože jsem byla fakt zvědavá na originál. A super, přátelé, takže pokud milujete červenou řepu, jděte si ji připravit i ve formě mrazivého potěšení, jako udělaného pro příchod babího léta.

Budete potřebovat:

300 g uvařené, očištěné a vychladlé červené řepy
4 žloutky
100 g cukru krupice
250 ml smetany ke šlehání
250 ml mléka (použila jsem plnotučné)
100 g hořké čokolady

Postup jsem si trošku upravila a zjednodušila.

Žloutky šleháme nad vodní lázní tři až čtyři minuty do doby, než zesvětlají a třikrát nezvětší svůj objem. Do našlehaných žloutků pomalu přidáváme cukr astále šleháme. Nad vodní lázní si rozpustíme čokoládu rozlámanou na čtverečky a přidáme k ní 100 ml mléka. Smetanu ke šlehání si vyšleháme dotuha. Uvařenou červenou řepu nakrájíme na kostky a se zbytkem mléka (150 ml) rozmixujeme v micéru na hladkou kaši. Pyré z červené řepy spojíme s vyšlehanými žloutky s cukrem a se smetanou ke šlehání a poté opatrně zamícháme rozpuštěnou čokoládu. Důkladně přešleháme a vlijeme do vhodné nádoby k mrazení. Vždy jednou za hodinu tuhnoucí zmrzlinu prošleháme (třebas vildičkou), aby se netvořily velké krystalky ledu. Opakujeme nejméně čtyřikrát.


Je fakt dobrá! Jen jemně sladká, s výraznou chutí červené řepy a jemnou čokoládovou dochutí. A ta barva! Fakt super! Jelikož je v ní té řepy opravdu dost, nemůžete počítat s klasickou jemnou zmrzlinovou strukturou, tahle zmrzlina má sklon se při nedbalém kopečkování trošku drobit, ale pokud vystihnete ten správný moment, kdy je tak akorát měkká, bude se vám kopečkovat celkem obstojně. Prostě ji vytáhněte z mrazáku tak deset minut před vlastní konzumací, a pak ji trošku povolenou nakopečkujte. A užívejte si tu nezvyklou chuť!

Tak co, kdo do toho jde?

Trojí rybízová inspirace

2. září 2012 v 14:36 | Madla
Sezóna rybízu už pomalu, ale jistě končí a já vám tak nabídnu hned tři rybízové recepty. Všechny jsem v průběhu minulého týdne upekla podrobila přísné ochutnávce, ze které vyšli vítězně. A protože čas kavpí jako splašená kobyla, držte si čepičky, jedeme z kopce přímo na recepty.

První z receptů je inspirací na rybízový koláč se sněhem podle Maryny. Maryna je velká pokušitelka a na jejím blogu najdete takovou nálož laskomin, že se po letmém prohlédnutí jejích stránek budu vaše chuťové buňky tetelit ještě několik týdnů.


Moje chuťové pohárky zažily veliké tetelení při konzumaci sněhového rybízového koláče. Recept, kterým jsem se inspirovala, najdete zde a já vám předkládám zase ten svůj. Snad se na mě Maryna nebude zlobit, že jsem přesně nedodržela její rozpis, ale občas v kuchyni hrozně ráda experimentuju.


na křehké těsto do dortové rozevírací formy o průměru 20 cm budete potřebovat:

100 g másla, pokrájeného na kousky
80 g moučkového cukru
1 vejce
100 g celozrnné špaldové mouky
100 g hladké bílé pšeničné mouky
50 g strouhaného perníku

na náplň:

6 bílků (asi 180 g)
špetka soli
500 g rybízu
180 g krupicového cukru
2 lžíce kukuřičného škrobu (Gustin)
1 lžička skořice
1 lžíce strouhaného perníku

Všechny sruoviny na křehké těsto rychle zpracujte na hladké těsto (nejlépe to jde rukama), vložte do igelitové fólie adejte buď na půl hodiny do lednice nebo na pět minut do mrazáku. Zchlazené těsto rozprostřeme pomocí prstů do dortové rozevírací dortové formy o průměru 20 cm a z těsta vytáhneme i okraje. Těstové dno propícháme vidličkou, dáme na něj pečicí papír, který zatížíme fazolemi a dáme na čtvrt hodiny péct do trouby vyhřáté na 180 stupňů. Poté vyjmeme předpečený kropus, opatrně sloupneme papír s fazolemi a na korpus rovnoměrně nasypeme tři lžíce strouhaného perníku. Strouhaný perník zabrání rozmočení korpusu od bílkovo-rybízové hmoty.

Náplň vytvoříme následovně: bílky osolíme špetkou soli a vyšleháme z nich tuhý sníh. Do vyšlehaného sněhu postupně zašleháváme cukr. Až je veškerý cukr zašlehán, přidáme lžíci kukuřičného škobu. Zašleháme a čtyři vrchovaté lžíce sněhu odložíme stranou. Do zbylé sněhové hmoty pak zlehka vmícháme skořici a strouahný perník a poté omytý a odstkopkovaný rybíz. Rybízovo-pěnovou hmotu nalijeme na předpečený kropus posypaný strouahným perníkem a sněhovou rybízovou hmotu přikryjeme čtyřmi lžícemi čistého sněhu. Pečeme třičtvrtě hodiny při 180 stupních. Pokud by sníh hnědl příliš rychle, přikryjeme povrch koláče alobalem.



Je super! Křehké máslové těsto ovoněné perníkem, lehký sladký rybízový sníh s pikantním rybízem a bílá sněhová čepice, která nejvíc chutnala našemu tříleťákovi, který ji v cukuletu oloupal téměř z celého dortu.


Sice se trošku hůř krájí (sníh praská), ale fakt stojí za to!


Další rybízová inspirace mi přišla do rány, když jsem si pročítala Věruščin blog. Její tvarohový moučník byl přesně to, nač jsem měla chuť. Zase jsem si jej upravila podle zásob v ledničce, ale i s úpravami byl neodolatelný a já vím, že jej budu péct častěji. Stejně jako ten sněhový podle Maryny.


Původní Věruščin recept máte tady, moji inovovanou verzi vám předkládám:

Na rozevírací dortovou formu o půrměru 20 cm budete potřebovat:

na těsto:

100 g másla, nakrájeného na kousky
1 hrnek mouky (250 ml - dala jsem půl na půl celozrnnou špaldovou a klasickou bílou polohrubou)
1/2 hrnku moučkového cukru

na tvarohovou náplň:

250 g měkkého tvarohu (v kostce)
250 g ricotty (jak jinak než domácí)
2 lžíce zakysané smetany
4 vrchovaté lžíce řeckého jogurtu
100 ml syrovátky (nebo mléka)
1 hrnek moučkového cukru
lžíci vanilkového cukru (jestli nemáte domácí, nedávejte radši nic)
30 g kukuřičného škrobu Gustin
půl hrnku drobného ovoce (použila jsem rybíz)

Je to rychlovka. Troubu si předehřejeme na 180 stupňů. Dortovou rozevírací formu si vysteleme pečícím papírem. Suroviny na těsto si rukama smícháme v misce. Vznikne nám drobenka. Asi třetinu drobenky odebereme a odložíme stranou. Drobenku nasypeme na dno rozevírací formy a rukama uhňácáme dno. Na dno nalijemem tvarohovou náplň s ovocem.
Tu vyrobíme jednoduše. Ve velké míse smícháme ricottu, tvaroh, smetanu a jogurt, osladíme cukrem (i vanilkovým), přilijeme syrovátku (nebo mléko) a zlehka zamícháme prosátý kukuřičný škrob. Já ještě přidala čtyři lžíce rybízového sněhu z předchozího receptu. Nalijeme na drobenkové dno, uhladíme a posypeme zbylou drobenkou. Pečeme zhruba hodinu.


Podáváme zcela vychladlý. Což teda trvá dlouho, takže doporučuju tenhle dort upéct třeba večer, aby do rána hezky zchládl. je sytý, jemně sladký a chutná i dětem, kteří jinak mléčné výrobky vůbec nejí.


Máte dítko, které nebaští tvaroh, jsou mu ukradené jogurty, nad ricottou by ohrnovalo nos? Upečte mu tenhle koláč a můžete pak nad prázdným talířem dělat zlomyslné kyš, kyš :-) (Našich dětí se to naštěstí netýká, ten starší má takovou spotřebu mléčných výrobků, že by mi vůbec nevadilo, kdyby nás chtěla sponzorovat nějaká mlékárna ...co, najde se někdo, já vás vychválím do nebes :-))


Až jsem se divila, jak tenhle koláč neskutečně rychle zmizel. Jedli ho všichni ajá měla co dělat, abych k účelům dokumentace uchránila alespoň poslední kousek.


Pokud už nemáte rybíz, nevadí, použijte třeba nadrobno krájené švestky anebo klidně i sušené ovvoce, myslím, že by by skvěle chutnal třeba s brusinkami nebo se sultánkami.



Tak a pokud očekáváte do třetice další koláč, tak pěkně dokysela protáhněte obličej, protože vám naservíruju ... rybízové knedlíky. Ne, ne, nebudu vás nutit šoulat malé kousíčky těsta, honit po stole neposlušné kuličky rybízu, balit je do těsta a snažit se udělat z nich něco jako knedlík, abyste potom kyselostí křivili obličej. Nee, já jsem otestovala hrnečkové rybízové knedlíky, na které byl recept v srpnovém čísle magazínu Albert.


Není to žádná vyšší dívčí, ale je to rychlé a polité pořádnou procí slazeného tvarohu i dobré :-)

Na tři porce si nachystejte:

2 vejce
200 g polohrubé mouky
250 ml mléka (já použila syrovátku)
špetka soli
200 g červeného rybízu (původně je 300 g, to je ale fakt moc)
máslo na vymzaání hrníčků
hrubá mouka nebo dětská krupička na vysypání hrníčků

k podávání:

tvaroh smíchaný s ricottou, zředěný syrovátkou a oslazený medem (nebo podle redakce pribináčky + přelití máslem)
moučkový cukr

mimoto budete ptřebovat:

3 čtvrtlitrové hrníčky

Smíchejte žloutky, mouku, mléko (syrovátku) a špetku soli. Nakonec vmíchejte sníh z bílků. Čtvrtlitrové hrnky pořádně vymažte máslem, vysypte hrubou moukou a na střídačku naplňte těstem, rybízem, zase těstem, zase rybízem a zakončete těstem. Rybízu nedávejte přespříliš (jako já), jinak se vám budou knedlíky blbě krájet a nebudou vypadat moc esteticky.

Do širokého hrnce vložte složenou utěrku nebo látkovou plenu, na ní dejte hrnečky s těstem a rybízem, nalijte vodu tak, aby sahala do poloviny výšky hrnečků a přiklopené vařte 35 minut. Knedlíky vyjměte, nechte pět minut v klidu a poté je opatrně vyklopte.


Pokud to nepůjde, předeďte po obvodu hrníčku ostrým nožem a knedlíky pak půjdou vyklopit natošup. Hotové knedlík nakrájejte,


posypte moučkovým cukrem,


bohatě zalijte oslazenou tvarohovou omáčkou.


Musím říct, že jsem se na ně tvářila ze začátku dost skepticky (o mém drahém ani nemluvě), ale nakonec to bylo docela příjemné překvapení. Z alberťáckého časopisu s jejich knedlíkovými recepty chci ještě ozkoušet knedlíky plněné jablky.


A hola, hola, zítra začíná škola (a školka - a nejvíc se asi těší rodiče :-))

Cuketová buchta s mandlemi a čokoládou - výtečná

12. srpna 2012 v 10:16 | Madla
Máte rádi cukety? A pěstujete je? Nebo je dostáváte? Mými pravidelnými letními cuketovými dodavateli je moje maminka, pravidelně dostanu i pár přerostlých potvůrek od kamarádky Lucky a taky od švagrové. Ale od mámy, od té jich mám regulérně nejvíc. A taky nejlepších, protože moje maminka nemá ráda přerostlé cuekty a tak kolikrát dostanu úplně malinké křehké cuketky, které se dají sníst jen tak, nebo v salátu a já si tak můžu vychutnat jejich jemnou ořechovou chuť.

Ale co s cuketami, které jsou střední nebo maximální velikosti? Prostě se stane, že ty potvory přerostou, jenže mě nevadí ani plody maximální velikosti, prostě je nastrouhám a vytvořím z nich výtečnou buchtu plnou čokolády a mandlí. Tak jestli máte velkou cuketu a nevíte co s ní, upečte si se mnou vláčnou a fakt dobrou buchtu.


Recept jsem převzala od Tege, udělala jsem pár úprav (vlašáky nahradily mandle, do těsta jsem přidala svůj milovaný kardamom, místo kefíru jsem dala syrovátku, které mám monetálně díky své zálibě v domácí ricottě nadbytek) a zjistila jsem, že se jedná o moučník velmi variabilní, který snese dost úprav a přesto vždycky překvapí výbornou chutí. A je vláčný a příjemně vlhký. Tak jo, přestávám se slintáním a představím vám recept:

2 a 1/4 hrnku hladké mouky
1/2 hrnku holandského kakaa
1 čajová lžička kypřicího prášku do pečiva
1 čajová lžička soli
1 a 1/2 hrnku třtinového cukru
1 lžíce sušeného kardamomu
1/2 hrnku rozpuštěného másla
1/2 hrnku oleje
2 vejce
1/2 hrnku podmáslí (já použila syrovátku, ale použít i kefírové mléko apod.)
2 hrnky nahrubo nastrouhané cukety (zhruba jedna střední cuketa)
na posypání:
150 g nahrubo nasekaných mandlí
100 g nahrob nasekané hořké čokolády
Do jedné mísy si prosijeme hladkou mouku, kakao, kypřicí prášek, lžičku soli a kardamom, promícháme a dáme stranou.
Ve větší míse si smícháme třtinový cukr s olejem a máslem a po jednom zašleháme vejce. Do této tekuté směsi pak po částech přisypáváme sypkou směs a přiléváme syrovátku (podmáslí, kefír ...). Nakonec vmícháme nahrubo nastrouahnou cuketu, promícháme a vlijeme na klasický velký plech s vysokým okrajem. Posypeme nahribo posekanou hořkou čokoládou a mandlemi a pečeme v troubě vyhřáté na 180 stupňů asi třičtvrtě hodiny. Pokud po vpíchnutí špjele těsto nelepí, je hotovo a můžeme tuhle voňavou dobrotu vytáhnout z trouby.


Je fakt výborná! Vláčná, vlhká, pěkně čokoládová, s jemnou vůní kardamomu a přitom je fakt jednoduchá na přípravu. A já, protože jsem zavalena další dávkou cuket od maminky, chystám se na její upgrade - tentokrát bude do kávova :-)


Rozhodně si ji upečte!

Višňový crumble a knedlíky s meruňkama dvakrát jinak

1. srpna 2012 v 13:03 | Madla
aneb, řekni to ovocem. Mám pocit, že mě to ovoce za chvíli semele a já o tom ani nestíhám psát. Teď končí višně i na chladnějších částech Moravy, taktéž na domorodé moravské meruňky čeká exit už příští týden, s borůvkama si nejsem tak jistá, ale protože jsem už tři týdny neviděla svého oblíbeného stánkaře s drobnými ametystovými plody v kelímcích, budou už asi i borůvky za zenitem. A to je škoda, protože já mám v záloze tolik báječných ovocných receptů, borůvkový mojito sorbet, jogurtovou meruňkovou zmrzlinu s mandlovo-perníkovou drtí, meruňkový sorbet s chilli, a teď nevím, jestli má vůbec cenu sem dávat ledovou ovocnou inspiraci, když už sezóna meruněk a borůvek končí.

Ale abych aspoň stihla nějaké ovocné resty, představím vám nejdřív báječný višňový crumble s mandlemi a perníkem.


Na šest malých porcí budete potřebovat:

100 g mandlí (i se slupkou)
100 g strouhaného perníku
50 g ovesných vloček
50 g třtinového cukru
80 g másla, rozpuštěného

odpeckované višně
6 lžic třtinového cukru
máslo na vymazání zapékacích misek (zrhuba 60 g)

Malé zapékací misky bohatě vytřeme máslem a do každé vsypeme lžíci třtinového cukru. Protřeseme, aby se ukr dostal rovnoměrně na celé dno misky a na vrstvu cukru rozprostřeme odpeckované višně. na višně navrstvíme "drobenku". tu si vytvířme úplně jednoduše. Mandle (opravdu doporučuju je před samotnou přípravou na čtvrt hodinky nasucho opražit v troubě nebo na pánvi, jejich aroma achuť se neuvěřitelně prohloubí) rozmixujeme, ovesné vločky rozmixujeme a vše smícháme se strouhaným perníkem a třtinovým cukrem. Přidáme rozpuštěné máslo a pomocí prstů vytvoříme drobenku, kterou navrstvíme na ovoce, tak, aby bylo celé rovnoměrně přikryté. Takhle přirpavený dezert si můžeme odložit do ledničky a pak machrovat přřed návštěvou s čerstvým horkým crumblem. Pečeme dvacet minut v troubě rozehřáté na 200 stupňů. Necháme chvíli vychladnout a podáváme.


Nejlepší je třeba s créme fraiché nebo zaksysanou smetanou, ale absolutní dokonalosti dosáhnete, když jej budete servírovat s nějakou dobrou smetanovou zmrzlinou. Třeba se smetanovou zmrzlinou s mandlemi.



Jo a jí se to lžičkou :-) Crumble sice nevypadá moc esteticky, ale křupavá sladká drobenka skrývající zkaramelizované ovoce je prostě super. A když k tomu přidáte domácí zmrzlinu, máte za pár minut ten nejlepší a nejrychlejší dezert na světě. To jako že se Madla jmenuju!


Pokud máte rádi crumble, vyzkoušejte třeba tenhle s karamelizovanými jablky, nebo rynglovo-jablíčkový.

A pokud máte ještě nějaké meruňky, určitě vyzkoušejte meruňkové knedlíky z odpalovaného těsta podle Maryny. Jsou fakt skvělé.


Jsou báječné a to vám říkám jako člověk, který až dosud neměl saldké knedle vůbec v oblibě, tenoučká slupička odpalovaného těsta dává v plné síle vyniknout šťavnatým sladkým meruňkám. Já je podávala přelité rozpuštěným máslem a posypané strouhaným perníkem a moučkovým cukrem.


A kombinace to byla vážně skvělá, což dokládá i náš tříletý mrňous, který zvládl sníst tři ohromné knedle a manžel, který se knedlíky vyžádal místo pstruha! (A to mi ještě přřed pár týdny tvrdil, že ovocné knedlíky fakt nee).

Jenže tohle tvrdil, dokud nedostal tvarohové nočky utopené v jahodách. Recept je od Marušky a už jsem ho tu představovala. Dvě menší porce nočků mi zůstaly, takže pustovaly do mrazáku a tak, když drahý odcestoval na služebku, vytasila jsem nočky z mrazáku, povařila je pět minut v mírně osolené vodě a podávala přelité bíločokoládovou omáčkou s meruňkami.


Tu si připravíte supersnadně, stogramovou tabulku bílé čokolády si rozlámejte na dílky, dejte do rendlíku, zalijte čtyřmi lžícemi mléka nebo smetany (já použila smetanu, heč) a za občasného míchání rozpusťte. Přidejte čtyři meruňky nakrájené na kousky a ještě dvě minutky prohřívejte.


Přelijte přes uvařené nočky a pěkně je v omáčce obalte.

Dobrou chuť a pravé nefalšované ovocné léto vám všem přeje Madla!

Třikrát a dost - pro jablka

12. května 2012 v 6:23 | Madla
Před časem byla u nás v rodině doslova narozeninová smršť, já kvůli kojení mívám neustále chuť na sladké, a ve sklepě se krčila poslední jablka, která už zoufale křičela po zpracování. A tak se tahle nesourodá směsice faktů spojila, vyzbrojila se mlsnou a odvážnou kuchařkou a vykouzlila několik jablečných dobrot. Jestli tedy máte ještě nějaká jablíčka z pozidmního uskladnění, tady máte inspiraci, jak je se ctí zachránit před jejich neodvratným koncem.

První jsem si chtěla střihnout naprostou českou klasiku - tažený závin. U nás doma se štrúdl dělal vždy z kupovaného listového těsta, jenže po výrobě a hlavně ochutnání domácího lístkového těsta (a po slepém testu, kdy domácí lístkové jednoznačně zvítězilo) jsem štúdl pekla z něj. Ale chtělo to změnu a hlavně si dokázat, že to svedu. A stalo se. recept jsem si vypůjčila od Chez Lucie. S těstem se pracovalo skvěle, i když při vytahování těsta jsem občas skrze zuby ucedila slovíčka, která se do něžných úst asi příliš nehodí. Ještěže doma dlelo dítko pouze několikaměsíční, jež význam slov stále ještě nechápe. Každopdáně tažený závin se fakt povedl, mizel, mizel a mizel a ačkoli byl fakt obrovský,


nevydržel ani dvacet čtyři hodin. (A já tak na víkend musela péct zase něco jiného :-))

Už vás nebudu unavovat, pojďme na recept, který jsem si drze vypůjčila od Chez Lucie:

Na jeden fakt veliký závin si nachystejte:

250 g hladké mouky (s vysokým obsahem lepku, tzv. 00)
špetku soli
2 žloutky
120 ml vody
1 lžíci octa (použila jsem bílý vinný)

na náplň:

600 g jablek
50 g rozpuštěného másla
60 g mletých ořechů
50 g tmavého cukru
1 lžičku mleté skořice
1 lžičku citronové kůry
hrst brusinek
hrst vlašských ořechů
moučkový cukr na poprášení

Mouku jsem si prosila se solí, přidala jsem žloutky, vlažnou vodu s octem a dobře jsem prohnětla. Bochánek těsta pak na půl hodiny zahřejeme. Já to provedla tak, že jsem bochánek těsta přiklopila hrncem, v němž jsem povařila vodu. (Hrnec musí být samozřejmě ještě teplý vytřený dosucha). Protože je těsta celkem dost, radím vám si ho před vyválením rozdělit na půlky, jinak budete zápasit s obrovským kusem těsta a klít u toho jako spolek dlaždičů na konferenci o vulgarismech.
Na pomoučené ploše těsto jsem těsto rozválela na tenký plát a nechala jej čtvrt hodiny odpočinout. Pak ho přendáme na pomoučenou utěrku a vytáhneme hřbety rukou na co nejtenčí plát. To mi teda nešlo stejně jako Lucii, takže jsem poučena jejím popisem se chytla opatrně těsto za rohy a ve visu jsem ho natahovala. Teda já ho nenatahovala, ono se natahovalo vlastní vahou. To je nutné provést po všech stranách těsta. Pokud se bude těsto trošku trhat, nevadí, ale neměly by v něm být fakt velký trhliny. Takže drobné dírečky na okrajích jsou povoleny, džuzny jako vchod do ponorky nee.
Po téhle adrenalinové části už je to brnkačka. Prostě si připravíme jablečnou náplň. Oloupeme a odjádřincujeme jablka, nakrájíme je na tenké plátky (už nikdy je nebudu strouhat, ty pltáky, to bylo něco!). Doporučuju si předem nasucho opéct v troubě ořechy, jejich chuť a vůně se báječně zdůrazní. Máslo si rozpustíme a zhruba jeho polovinou potřeme plát těsta (který pořád zůstává na pomoučené utěrce). Posypeme namletými ořechy (používám tuhle fintu místo strouhanky, ale kdo chce, ať použije klidně strouhanku) a na ořechy poházíme tak nějak rovnoměrně jablka. Posypeme tmavým cukrem, poházíme brusinkami (můžete místo nich použít klidně rozinkovou klasiku, já jsem ale brusinkomaniak a přišlo mi to fakt báječný) a nahrubo nasekanými ořechy. Pomocí utěrky zavineme štrúdl a švem dolů ho překlopíme na plech vystlaný papírem na pečení.
Potřeme ho máslem a pečeme na 180 stupňů asi třičtvrtě hodiny. Během pečení jej ještě tak třikrát potřeme zbylým máslem.


A pocukrujeme.


Musím říct, že mě osobně opravdu překvapilo, jak rychle tenhle klasický štrúdl mizel. Přímo kosmickou rychlostí. manžel kolem něj pořád chodil jako mlsný pes, ukrajoval a ukrajoval a když k němu dostal i porci domácí mandlové zmrzliny s karamelovým griliášem, tak prohlásil, že byl asi dneska moc hodnej :-)

A ani ne tříleté dítko, které normálně na sladké moc není (divné ... nebudou ho za to ve školce či škole verstevníci šikanovat?), k snídani zblajzlo tři ohromné kusy. (Já snědla dva a už ve mně nebylo místo). U mě teda jasně pořád vítězí verze z domácího lístkového těsta, protože mi prostě u těsta chybí ta máslová chuť a vůně (jenže já jsem na máslo ujetá, to už asi víte), ale protože ostatním rodinným příslušníkům chutnal víc než moc, budu ho v jablkovém zavalení péct asi dost často :-)

Tak ještě foto a recept na domácí smetanovou mandlovou zmrzlinu s karamelovým griliášem:


karamelový griliáš:

hrnek (250 ml) nahrubo nasekaných neloupaných mandlí
hrnek cukru
dvě lžíce vody

dvě lžíce oleje na vymzaání talíře

Na dobrou rovnou :-) pánev nasypeme cukr, přilijeme dvě lžíce vody a pomalu zahříváme. Z počátku se nebude nic dít, ale po chvíli se začne cukr tavit a začnou se dít věci. S tavícím se cukrem nemícháme, jen můžeme občas zlehka potřást pánví, aby se cukr rovnoměrně rozprostřel. Cukr začne měnit skupenství, tát a také měnit barvu. Až bude z cukru pěkně tekutý a světle hnědý karamel, přisypeme k němu nahrubo posekané mandle, které jsme si v ideálním případě čtvrt hodinky nasucho opražily v troubě při 200 stupních. Mandle opatrně obalíme pomocí vařečky v karamelu a mandlovou hmotu vlijeme na předem lehce naolejovaný talíř. Opravdu ho nezapomeňte naolejovat, jinak přijdete o griliáš, talíř i o nervy :-)
Po vychladnutí griliáše jej rozsekejte nebo rozdrťte na drobné kousíčky a přidejte do mandlové zmrzliny nebo si s ním dělejte, co chcete. Je fakt skvělý.

Na smetanovou mandlovou zmrzlinu budete potřebovat.

1 kelímek (210 g) smetany ke šlehání
2 celá vejce
3 lžíce cukru moučka
1 lžíce mandlového aroma

Jednoduše si dotuha vyšleháme smetanu. Nad hrncem s horkou (ne vařící vodou) si dáme nádobu, v níž budeme šlehat vejce s cukrem. Šleháme zhruba tři minutky. Přilijeme k vyšlehané smetaně, přidáme lžíci mandlového aroma a promícháme. Pokud cheme, zlehka zamícháme tři lžíce najemno posekaného karamelového mandlového griliáše. Nalijeme do plastové vaničky a dáme do mrazáku na minimálně čtyři hodiny.

Tahle zmrzlina je fakt skvělá a bude vám chutnat i k další jablečné klasice - žemlovce.



U nás doma byl na žemlovku přeborník tatínek. Ačkoli jinak vařit neuměl a k vaření se neměl, jeho žemlovka a krupicová kaše byly fenomenální a dost často mi je za odměnu uvařil, když jsem se ve svých vysokoškolských létech vracela po čtrnácti dnech na víkend domů. Sladké vzpomínky ...

Tatínek vždycky používal náležitě oschlé rohlíky, které jen lehce pokapal mlíkem, nesměl chybět sladký tvaroh vylepšený rozinkami a minimálně dva druhy ovoce - jablka s malinama, meruňky s rybízem - prostě co špajzka a mrazák v paneláku daly. A samozřejmostí byla sněhová čepice mnohdy posypaná drcenými ořechy nebo kokosem. Ještě teď mi při t vzpomínce ukápla slina.

Moje žemlovka tentokrát nebude tátovou kopií, protože vznikla jako čistá souhra náhod - manžel (který nerad sladká jídla snad už od kojeneckých dob) odjel na služebku, já dostala chuť na nějaké sladké jídlo (což ani u mě nebývá moc často) a v lednici byl karamelový pribináček, který už našemu malému Příšerákovi moc nejel. A v papírovém sáčku začínaly pomalu ale jistě okorávat rohlíky.


Takže tohle nebude žádný striktní recept, prostě jsem si jen uvařila domácí Pribináček podle tohoto receptu (místo pudingu jsem použila adekvátní množství kukuřičného škrobu Gustin a sladila jsem třtinovým cukrem), rohlíky jsem zlehka pokropila smetanou na vaření, dala na ně vrchovatou lžíci domácího pribináčku, nakrájené jablko, přiklopila plátky pečiva, opět skropila smetanou a navrch jsem dala plátek másla. Vrzla do trouby a v malé kokotce to trvalo jen čtvrt hodinky. Rohlíky krásně zrůžověly, vykřupaly se, vpilo se do nich máslo a celé to bylo ...prostě och.


Věřím, že i tátovy by chutnala!


A jak děláte žemlvku vy? A dáváte si na ní zmrzlinu? Jemná a smetanová zmrzlina je v kombinaci s křupavými a máslem voňavými rohlíky (zase to máslo, já mám asi máslovou obscesi, se kterou bych si měla zajít k psychiatrovi :-)) prostě božská.


určitě na tu zmrzlinu nezapomeňte a dejte si jí k ještě horké žemlovce a uvidíte, že i nejzarytější odpůrci žemlovky nakonec vylízají celou kokotku (to teda znělo pěkně nestoudně, že :-))

Mandlovou zmrzlinu jsem zvolila jako garde i pro další jablečný recept.

I tady se jednalo o čistou improvizaci a nechuť vyhodit zbytky. (To zní teda hrozně, uznávám, ale výsledek byl super). Svůj blondie pokus s amarantovou moukou jsem vám předvedla už tady. Nevím, jestli za to mohla moje nepozornost (holt když člověk kojí a zároveň peče, na nějakou tu minutku zapomene) nebo to, že amarantová mouka prý z každé buchty udělá cihlu (což mi však má drahá sestra sdělila až po návštěvě, na kterou jsem čistě jen pro její dceru pekla tyhle bezlepkové dobroty), každopdáně z blondies byly spíš sušenky. Křupavé, uvnitř trošku vláčné a hodně sladké. Jako jo, dobré byly, ale tak nějak jich pár kousků přebývalo, já pekla furt něco jiného (hodně teď blbnu se sladkým bílým kváskem) a tak milé blondies tvrdly a tvrdly a mě je bylo líto vyhodit. A potřebovala jsem taky zužitkovat zbylé vlašáky. Takže jsem tyhle dvě suroviny zkompinovala s máslem a jablky a vznikl moc dobrý crumble. Jednoduchý a přitom báječný rychlý dezert, který navíc můžete mít připravený v ledničce dopředu a pak ho jen v malých zapékačkách prdnete do trouby vyhřáté na 200 stupňů na čtvrt hodinky a máte hotovo.


Na tři malé kokotky budete potřebovat:

100 g namletých blondie (nebo nějakých dobrých sušenek s bílou čokoládou)
100 g namletých vlašských ořechů (ideálně předem opražených nasucho v troubě, však mě znáte ... aroma a chuť se plně rozvinou ... bl, bla, bla ...)
50 g ovesných vloček
80 g rozpuštěného másla

tři jablka nakrájená na osminky

máslo na vymazání kokotek

Kokotky si pěkně vymažeme máslem, na máslo rozprostřeme plátky jablek. V míse si smícháme rozdrcené ořechy, rozmixované blondie a ovesné vločky, spojíme s rozpuštěným máslem v drobenku, kterou pak třeba prstama nebo lžící nahňácáme na jablka. Vrazíme do trouby vyhřáté na 200 stupňů na čtvrt hodinky až dvacet minut a podáváme třeba s tou dobrou mandlovou zmrzlinou.


Ještě horké, prosím, tak je to fakt nejlepší ...


Tak si určitě dejte! Dobrou chuť!

Sladké Velikonoce

6. dubna 2012 v 13:47 | Madla
Já vím, já vím, slíbila jsem rajskou omáčku, když už jsem konečně stvořila ty knedlíky, tak ať je máte v čem omočit, ale Velikonoce už nám dejchaj na záda (i když podle venkovních teplot to vypadá, že bysme se měli pomalu chystat spíš na vánoční pečení)a já jsem pekla, až mi skoro za patama hořelo, takže se s vámi musím prostě podlěit o své voňavé výsledky.

První jsem se vrhla na mazanec. Loni ten můj totiž nebyl vůbec dokonalý. Chutově byl skvělý, to jako jó, o tom žádná, ale vizuálně připomínal spíš létající talíř. Prostě to byla necelé tři centimetry tlustá placka. Takže letos jsem se vrhla na mazanec podle Lucie, trošku si ho ozdravila přidáním špaldové mouky a třtinového cukru (abych měla pocit, že si toho předvelikonočního mlsání užívám uvědoměle) a do těsta jsem místo rozinek přidala báječně nakyslé brusinky. A bylo to úžasné!

Kus mazance jsem opět dala tchyni jako poděkování za hlídání naší akční ratolesti a byla jsem obdařena takovou chválu, že jsem se ani nestačila červenat. Tenhle mazanec krásně voní máslem a svou chutí a vláčností připomíná spíše biskupský chlebíček. Je úžasný. Tady je Luciin vzor a tady máte mou variantu.

200 ml mléka
60 g cukru muscovado
60 g cukru domácího vanilkového cukru
30 g droždí
300 g polohrubé mouky
200 g hladké celozrnné špaldové mouky
špetka soli
3 žloutky
kůra z jednoho citrónu
50 g brusinek
50 g plátkovaných mandlí
120 g rozpuštěného másla (nesmí být ještě horké)
vejce na potření

Z části vlažného mléka, lžičky cukru, dvou lžiček hladké mouky a droždí si uděláme kvásek a necháme ho na teplém místě vzejít. Do mísy si prosijeme obě mouky,které osolíme špetkou soli. Přilijeme vzešlý kvásek, tři žloutky a zbytek mléka. Přisypeme oba druhy cukru, muscovado (dodá krásnou hnědou barvu a karamelovou chuť) a domácí vanilkový cukr (o chuti tu snad mlvuit nemusím :-)) , citrónovou kůru, brusinky a plátky mandlí a opatrně vařečkou propracujeme. Přilijeme rozpuštěné vlažné máslo a vypracujeme tužší těsto, které necháme asi hodinu kynout na teplém místě. Nakynuté těsto znovu propracujeme a zformujeme z něj bochánek, který dáme na plech vyložený pečícím papírem ještě další půlhodinu kynout. Mazanec potřeme rozšlehaným vejcem, střed nařízneme do kříže a pečeme v troubě vyhřáté na 200 stupňů asi deset minut, poté snížíme teplotu na 160 stupňů a dopečeme ještě půl hodiny. Pokud začíná mazanec hodně hnědnout, přikryjeme jeho povrch alobalem.


Je dokonalý! Křehký, jemný, vláčný, máslem vonící. Doufám, že nikoho nenapadne tam cpát místo másla Heru, použijte pěkně to nejvkvalitnější a nejlepší máslo jaké seženete, vanilkový cukr jedině domácí (žádné fialové hnusy s etylvanilinem prosím). Díky špaldové mouce a třtinovému cukru je sice výrazně hnědší, ale cukr muscovadu mu dodá mazanci příjemný karamelový podtón a špaldová mouka zase jemnou oříškovou příchuť. O křupavých mandlích asi netřeba dlouho povídat, a že se brusinky postaraly svou nakyslostí o příjemné vyvážení chuti, to je snad jasné.


Ani jsem netušila, že se po něm tak zapráší. Ačkoli ho byl fakt pořádný kus, mizel neskutečně rychle a já jen koukala, jak si manžel chodí pořád pořád ukrajovat a jak bych ho mohla vystopovat jen podle máslem a mandlemi vonících drobečků.


Rozhodně si ho udělejte a třeba ještě dnes! A aby nebyl zase až tak strašně zdravý, namažte si ho trošku poctivým českým máslem. Džemy ani marmelády netřeba, chutná opravdu skvěle jen s lehkou máslovou pokrývkou.


Mazanec byl byl zbaštěn za neuvěřitelné dva dny a já měla zase neodolatelnou chuť stvořit něco tematického. I vzpomněla jsem si na prastarou keramickou formu beránka, která obložená silnou vrstvou prachu odpočívá na půdě. I vyslala jsem svého drahého, aby formu donesl, pěkně ji umyla a začala vymýšlet, jakýmže těstem ji naplním. Tu jsem svým slovanským bokem zavadila o mrazák a v hlavě se mi rozsvítila varovná kontrolka. Bílky, blikalo tam, v mrazáku mám nasysleno spoustu bílků! I nadešel jejich čas. Čas zúčtování bílků, čas superbílkového beránka. Pro recept a inspiraci jsem si zašla sem a beránka jsem obměnila tak, že jsem do bílkového těsta přidala své oblíbené brusinky a slunečnicová semínka.

Takže jestli jste pilní a křečkujete si bílky do zásoby, na makronky si ještě netroufáte a Pavlovy máte stejně jako já už plné zuby (protože ji na přání lačných pečete prostě furt), pusťe se do tohohle bílkového beránka.

Na těsto si nachystejte:

7 bílků
špetku soli
160 g moučkového cukru
160 g hladké mouky
70 g rozpuštěného másla
slunečnicová semínka
sušené brusinky

Z bílků a soli ušleháme sníh. Po malých dávkách přisypáváme cukr a ušleháme dotuha.
Vařečkou zlehka vmícháme mouku s vlažným máslem a brusinky se slunečnicovými semínky.
Těsto urovnáme do vymazané a vysypané formy a asi hodinu pečeme na 180 stupňů.



Beránek nádherně voněl a vypadal moc hezky i bez zdobení. Pohled zezadu:


Já jsem však měla rozmražené ještě čtyři bílky, takže jsem je ušlehala se špetkou soli, po částech jsem přidala 240 g cukru krupice a došlehala dotuha. A pak jsem bílkem nahatého beránka pěkně opatlala a vrazila ho do trouby vyhřáté na 100 stupňů ještě na hodinu dosušit, aby mu bílkový kabátek pěkně zatuhl.


A pak jsem jen citronovou polevou (citronová šťáva + moučkový cukr) přilepila oči z lenitek a pusu z brusinky).
A na světě byl superbílkový beránek.
A byl skvělý - jemný a vláčný, tak akorát sladký, prostě dobrota. Pokud budete svého beránka taky upgradeovat tímto způsobem, nezapomeňte jej zdobit přímo na plechu vystlaném pečícím papírem, protože jinak by se vám beránek dost špatně transportoval do trouby.


Když jsem hotového beránka dala na stůl, ani jsem netušila, s jakým nelíčeným obdivem se setká. Naše tříletá ratolest po poobědovém posilujícím spánku spatřila beránka a po zavýsknutí: "Jé, beránek!", začala vykládat, že půjde s beránkem na pastvu, bude mu nosti travičku a bude se s ním kamarádit. A v nestřeženém okamžiku ulouplo dítko kousek bílkové polevy a začalo beránka hladit po holých zádíčkách ... A když jsem mu chtěla milého beránka nabídnout coby krmi ke svačině, hned jsem vypadala jako Herodes, který mu chce zaříznout jeho nového nejlepšího kamaráda.
Nakonec se "porážka" beránka přeci jen uskutečnila a dnes z milého superbílkáče zbyl poslední kousek. A já jdu péct dalšího. Co bych pro rozzářené dětské oči a nelíčenou radost neudělala ...

Sladké Velikonoce Vám všem a dámám všeho věku co nejméně bolavých sedacích partií.
 
 

Reklama