Sladké vábničky

Brownies - vášeň ukrytá v čokoládě

5. května 2011 v 10:26 | Madla
Není pro vás čokoláda jen prázdným pojmem, ale chcete si ji opravdu vychutnat? Jste čokoholici a kvalitní čokoláda je pro vás odměnou nejvyšší, bez které si takřka neumíte představit den? Pak jste tady správně a já vám představuji dezert, který jako správní milovníci čokolády určitě už znáte ... brownies - "buchta" přímo nabitá čokoládou, svůdně temná, vášnivě lahodná, buchta, v níž se pod křupavou krustičkou skrývá hutná čokoládová chuť s mírně tekutým jádrem.
Já se do brownies v poslední době doslova zamilovala a tak vám zde předkldám tři fantastické variace na tuhle čokoládovou dobrotu. Takže pokud nemáte čokoládu v lásce, čelem vzad a zamyslete se nad sebou ... Čokoláda je přeci velice zdravá ...

První vášnivá brownies výzva byla tato, inspirovaná receptem v on-line verzi Apetitu. Držela jsem se předpisu takřka striktně, jen jsem mírně snížila množství curku, do brownies jsem nedávala všechny tři druhy čokolády, ale zato jsem do ní přidala naprosto luxusní 100 % čokoládu značky Vahrlona. A abych trošku zjemnila chuť tohoto doslova čokoládového masakru, přidala jsem na závěr do čokoládového těsta s kusy čokolády také domácí křupavý mandlový karamel. A ten jsem vyráběla podle tohoto více než osvědčeného receptu. A výsledek? Jak jinak než neodolatelný - temná kráska s křupavým povrchem a jemným, hutným vnitřkem a mírně tekutým jádrem - blaho povýšené na maximum. A příjemným bonusem navrch byly křupavé opražené mandle obalené ve slaďoučkém karamelu. Naprosto čokoládové brownies s karamelizovanými mandlemi byly jednoduše úžasné.

Tyto brownies jsem podávala na oslavě manželových narozenin a pro ty, kterým tmavě čokoládová slast nic neříká (ano, i tací jsou lidé) byly příjemným protipólem pomerančové lanýžky s bílou čokoládou.

Dalším čokoldávoým blahem jsem obdarovala sebe na březnové oslavě svých třicetin - inspirovala jsem se tímto úžasným receptem na brownies s karamelizovanými banány. Sladce hořká čokoláda nádherně kontrastovala s jemnými banány utopenými v karamelu. Tato banánová varianta chutnala i těm, kteří první borwnies verzi, v níž byla i 100% čokoláda, nepřišli na chuť. Ačkoli jsem pekla z dvojnásobné dávky, po skončení oslavy zbylo jen pár maličkých kousků této fantastické pochoutky.
Tentokrát jsem se držela základního receptu, který nám na svých stránkách nedávno nabídla sladká coco-choc. A s jejím základním těstem na brownies jsem pracovala i v další realizaci, protože mě více než příjemně překvapil. A do tohtoo základního těsta jsem přidala omamně vonící opilé zkaramelizované banány.
A co na ně budete potřebovat?

3 banány
4 lžíce třtinového cukru
3 lžíce koňaku
3 plátky másla, rozdrobeného na menší kousky

Tři banány oloupejte, nakrájejte na kousky a vložte do pekáče vymazaného máslem. Zasypte třtinovým cukrem, zalijte koňakem (v nouzi i whiskey dobrá :-)) a poklaďte kousíčky másla. Vražte do trouby rozpálené na 180 stupňů a pečte do doby, než banány krásně zkaramelizijí a jsou omamně voňavé.

Ta vůně prostě přiláká každého mlsala. Pečeme zhruba 20 až pětadvacet minut a dobře si dáváme pozor na to, abychom tuto dobrotu nespálili, karamel by nepříjemně zhořknul.
Upečené voňavé banány necháme mírně vychladnout a poté je seškrábneme do připraveného temně čokoládového těsta.

Zlehoučka zamícháme a vlijeme na plech. A pečeme půl až třičtvrtě hodiny. Záleží na každé troubě, proto radši občas zkontrolujte brownies špejlí. Ale tentokrát bude vše v pořádku, když se na špejli budou pěkně lepit drobečky z této čokoládové dobroty. Jakmile vytáhnete špejli obalenou čokoládou, nechte brownies ještě v troubě, ale až vytáhněte špejli, na které ulpí pevné drobečky tmavé čokoládové hmoty, je čas odtransportovat brownies z teplých krajin trouby.Tyto brownies měli neksutečný úspěch a já byla ráda, že jsem pro účely focení zachránila posledních pár malinkatých kousků.

A tady jim dělá garde poslední lahodný kávový lanýžek s kardamonem.

Svrchní pohled.

Temně čokoládová vášeň, v níž jsou ukryty kousky šťavnatého sladkého banánu obalené ve voňávém a alkoholem ochuceném karamelovém obláčku prostě nepotřebuej komentář. Vyzkoušejte sami.

Ještě pořád nemáte čokoládového potěšení dost? Pak na vás do třetice čeká inspirace poslední brownies bábovka s ovocno-jogurtovým krémem a křupavými sušenkami. Jogurtovo-ovocný krém příjemně odlehčí hutnost čokoládového těsta a pikantní rybíz, který jsem použila jako ovocnou složku, dodá čokoládě zajímavý podtón. Takže pokud se nebojíte neotřelých variací, určitě vyzkoušejte ...

Na brownies jsem opět použila základní těsto z browniesovského receptu od coco-choc. Pak zbývalo jen udělat rybízovo-jogurtovou omáčku, která je až směšně jendoduchá.
Já prostě s troškou vody povařila asi 200 gramů mraženého rybízu, přidala jsem k němu podle chuti hnědý cukr, špetku skořice a kardamonu

a vařila jsem asi pět minut. Po pěti minutách vaření jsem do směsi nalila trošku vody s rozmíchanou lžičkou kukuřičného škrobu, ještě minutku jsem povařla a zhoustlou směs jsem strčila za okno vychladit.


Z vychladlé ovocné omáčky, která nádherně voněla, jsem odebrala asi tři lžíce a ty jsem smíchala se třemi lžícemi hustého bílého jogurtu a se dvěma lžícemi domácího pribináčku.

Vzniklou celkem nevzhlednou ovocnou směsku jsem nalila do vymazané a strouhankou řádně vysypané bábovkové formy

na ovocný jogurtový krém jsem navršila polovinu čokoládové hmoty ze základního receptu na brownies, zlehka jsem pomocí špejle vrstvy promíchala (po upečení se ukázalo, že značně ledabyle)

a do druhé poloviny těsta jsem přidala nahrubo nalámané máslové sušenky (použila jsem celozrnné Be-Be, které mi už dost dlouho strašili v kuchyňské skříňce a já jim chtěla dát nějaké smysluplné využití), které jsem do těsta také jen zlehka zamíchala.

A šup s tím do formy.

Pekla jsem zhruba hodinku, protože vrstva těsta byla dosti vysoká, a když povrch brownies bábovky zmatněl a přestal se třást, vytáhla jsem moučník z trouby. A takhle vypdal po vyklopení.

Vzhledově nic moc, ale chuťově to bylo úžasné, dole křupavé sušenky, uprostřed hutná čokoláda, kterou skvěle zjemňoval skořicí a karadamonem ovoněný jogurtovo-ovocný krém, kterému dodal rybíz tu správnou míru nakyslosti. prostě hravý moučník pro milovníky čokolády a experimentů ...

Tak dobrou čokoládovou chuť!

Veselé Velikonoce nejen pro beránka a zajíčky

23. dubna 2011 v 14:51 | Madla
Letošní Velikonoce jsem si chtěla užít v kruhu rodinném, ve znamení pohody, pečení a návštěv všech milých, jež by si našli cestu k našim dveřím. Leč štěstena mi nebyla nakloněna a tak místo cinkání rolniček na beránčím krku poslouchám míchačku, místo velikonoční nálady víří naklizenými místnostmi prach a zmatek, ale i tak se s chutí zakousnu do čerstvě upečeného mazance a můžu vzpomínat na předcházející dny, kdy jsem ještě v relativním klidu pekla beránky a perníčky s karamelovou polevou pro děti v mateřském centru Ježeček, kam s naší ratoletí také často chodíme.

Takže pokud ještě nemáte vybráno, jakého beránka budete péci, já vám tu nabízím své dva favority, jeden je z těsta mrkvového, je plný šťavnatých sladkých rozinek a křupavých slunečnicových semínek:

a překvapí vás nejen svou šťavnatou a vynikající chutí, ale i krásnou oranžovou barvičkou:

To, že je z mrkve, nepoznají ani zapřisáhlí karotkoví odpůrci a pod popraškem z cukru vypadá tento beránek vskutku něžně:
Tenhle báječný mrkvový zázrak peču podle tohoto receptu, jen ještě přidávám do těsta rozinky se slunečnicovými semínky, nebo mandle, jednou jsem pekla i verzi s hořkou čokoládou, která byla také výtečná.
Letos jsem ještě před Velikonoci "musela" stihnout upéct dalšího beránka a tentokrát sjem zvolila beránka jablkového podle Gurmánky.

A protože jsem pekla pro malé děti, přidala jsem k beránkovi ještě pěknou řádku kamarádů-zajíčků, kteří byli z voňavého perníkového těsta a pro ještě větší lesk a chuť byli potřeni domácí karamelovou polevou.

A takhle to milým králíčkům slušelo:
Beránka peču v opravdu staré formě, která pamatuje ještě manželovu praprababičku, je jí snad víc než 120 let. A peče se v ní výtečně.

Perníčky peču podle tohoto receptu a jak na sladkou a lesklou domácí karamelovou polevu? Jendoduše jsem upotřebila zbytky po předchozím slakém pečení - zbytek zkaramelizovaného Salka jsem rozmíchala se zakysanou smetanou a vajíčkem a sladká poleva vhodná na potření jakéhokoli sladkého pečiva byla na světě. I mé mazance se teď zlatě karamelově lesknou a na chuti jim to jen prospělo, stejně jako to, že jsem rozinky nahradila pikantnějšími brusinkami.

Takže ať máte Velikonoce jaké máte, neztrácejte chladnou hlavu, upečte si něco dobrého a užijte si alespoň pár klidných chvil.
Veselé Velikonoce a dobrou chuť Vám přeje Madla!

Srdíčkové mini Pavlovy s malinovým coulis

29. března 2011 v 15:12 | Madla
Tenhle dezert jsem pekla místo tradičního dortu na oslavu svých třicetin spolu s brownies se zkaramelizovanými opilými banány a sklidil nevídaný úspěch. Ačkoli stůl přetékal domácími dobrotami jak sladkými, tak slanými, při pohledu na něžně bílé, nadýchané srdíčkové polštářky zjemněl pohled i těm nejdrsnějším chlapům a hubatým slečnám a všichni se už třášli na okamžik, kdy už bude konečně ušlehaná šlehačka a oni si budou moci zkompeltovat svůj vlastní dezert snů.

Tyto pavlovy jsou extrémně návykové a prostě úžasné a navíc mají nespornou výhodu, že bez úhony přežijí i pár týdnů ve zmrazeném stavu. Poté je stačí vytáhnout den před dnem konzumace a nechat je povolit v lednici (či u nás doma na schodech na půdu, kde je zima jako v psírně). A pak už stačí vesele servírovat, přidat k nim kopec ušlahné smetany a rudou, sladkou a mátou vonící omáčku, která vše dovede až k naprosté dokonalosti.

Recept jsem čerpala z knihy Vánoce s Nigellou, kterou jsem si nadělila k narozeninám, a i když už jsou Vánoce v tomto čase poněkud passé, já jsem knihou nadšená a rozhodně to není poslední dobrota, kterou podle Nigelly spáchám. Jen jsem si recept i postup trošku upravila, protože na osm bílků mi přišlo půl kila curku šíleně vražedné. Ale nebojte se, i s menším podílem cukru budou pavlovy krásně slaďoučké. I postup jsem si velmi mírně obměnila tak, aby byl opravdu doveden k dokonalosti. Takže vám zde předkládám svou vlastní verzi, kterou budu při nejbližší narozeninové příležitosti zase opakovat.

Takže dost řečí, přejděme k receptu.

Na Pavlovy budete potřebovat:

8 bílků (já použila zmražené, které jsem den předtím nechala rozmrazit v lednici)
400 gramů cukru krupice
4 čajové lžičky kukuřičného škrobu
2 čajové lžičky bílého vinného octa
1/2 čajové lžičky mandlového aroma (v původním receptu je vanilkové)

Na dohotovení:

šlehačka
podle chuti cukr

Na malinové coulis (omáčku):

1 balíček (300 gramů) mražených malin
125 ml mátového sirupu (nejlépe domácí výroby)
dvě lžičky citrónové šťávy
1/2 lžičky kukuřičného škrobu

Postup:
zapneme troubu a rozheřejeme ji na 180 stupňů. Na plech si dáme papír na pečení a vrhneme se na přípravu bílků. Z bílků ušleháme sníh, který tvoří vláčné špičky. Po částech do něj vešleháme cukr a pokračujeme ve šlehání, až vznikne hustý, lesklý sníh, tvořící tuhé špičky.
Přikápneme ocet a mandlové aroma a poprášíme kukuřičným škrobem, který jsme si přesili přes cedník. Zlehka a opatrně překládáním vmícháme do hmoty.
A teď si vezmeme k ruce velké vykrajovačky ve tvaru srdíček, nebo jiný oblíbený tvar a dáme vykrajovačku na plech, lžící dáme vrstvu hotmy, zlehka uhladíme a takhle pokračujeme, až spotřebujeme všechnu homtu a všechny plechy ...
Vložíme do trouby a ihned snížíme teplotu na 120 stupňů a pečeme třičtvrtě hodiny.
Po vyjmutí z trouby necháme na plechu zcela vychladnout.

Samozřejmě si můžeme práci zjednodušit a upéct velikou Pavlovu, já však chtěla předejít problémům při krájení křehoučkého korpusu a chtěla jsem, aby každý zúčastněný měl svůj malý dortík jen a jen pro sebe.

Servírujeme s malinovým coulis, které si vyrobíme úplně jednoduše:

Do hrnce vsypeme nerozmražené maliny, zalijeme 125 ml mátového sirupu (nejlépe domácí výroby, já ten svůj dělala podle Mlsné kočky - samozřejmě jsem místo meduňky použila mátu), a necháme asi pět minut vařit na mírném ohni. Poté odebereme část tekutiny a rozmícháme v ní půl lžičky kukuřičného škrobu, vrátíme do malinové omáčky a ještě pár minut povaříme. Na závěr podle chuti přikyselíme troškou citronové šťávy.

A kompletujeme:

Na vychladlé srdíčko z bílkové hmoty navršíme dotuha ušlehanou mírně oslazenou šlehačku a zalijeme pěknou dávkou malinovo-mátového coulis.

Dobrou chuť!

Jen pro čokoholiky - Čokoládový koláč Nemesis

15. března 2011 v 14:14 | Madla
Na tento čokoládový koláč jsem narazila při listování časopisem FOOD, který jsem si původně koupila kvůli jeho cheesecakeové příloze v srpnu 2010. Normálně si podobné časopisy moc nekupuju, teda spíš vůbec, ale nechala jsem se navést od coco-choc a teď jí za to moc děkuju. Časopis je celkem fajn, ale některé recepty v něm uveřejněné si ukládám do zlatého archivu a budu je při zvláštních příležitostech oprašovat a znovu vařit či péct. A právě k těmto zlatým pokladům patří výše zmiňovaný koláč Nemesis.

Už při přečtení složení receptu mi bylo jasné, že tohle bude naprostá bomba - čokoládový koláč bez jediného gramu mouky! Koláč, i když nevím proč koláč, protože pro mě je to čokoládový dort, je v podstatě jen ze čtyř ingrediencí, z čokolády, másla, vajec a cukru. Už od pohledu prostě mazec, ale co mě dostalo do kolen a donutilo mě tento famózní čokoládový dort (ano, budu mu říkat dort, prototože koláč mi evokuje něco obyčejného) udělat, byla poznámka, Pro domácí pečení není tento koláč úplně tak jednoduchý. Takže jsem se držela naznačených rad a vznikl opravdu úžasný a čokolády plný dort, který jsem upekla mé mamince k narozeninám. Protože už mám s pečením ve vodní lázni nějaké zkušenosti, závěrem receptu přidám pár svých osvědčených triků, díky kterým si myslím, že se dort povedl tak, jak se povedl. (Tedy skvěle :-))

Jeho chuť mě dostala, díky použité kvalitní čokoládě (86 % kakaa) nebyl vůbec přeslazený, jak jsem se obávala, byl prostě úžasný. Hutný, ale jemný, s chutí a texturou pevné čokoládové pěny. Prostě fantazie pro čokoholiky.

Takže pokud patříte mezi ty, co čokoládou nepohrdnou nikdy, tady máte předpis. Normálně si recepty většinou upravuji k obrazu svému, ale tady jsem se striktně držela receptu (jen jsem vše podle závěrečných rad dělala z poloviční dávky), ale příště si už troufnu na pěkně celou dávku a upeču jedno velké čokoládové nebe ...

Ať tedy hovoří recept sám za sebe:

Na 8-10 dílků
Příprava: 15 minut
Pečení: 90 minut

675 g tmavé čokolády (s min. obsahem 70 % kakaa), rozlámané na kousky
450 g změklého msála + na vymzaání formy
10 vajec
575 g krupicového cukru
případně hrst piniových oříšků

Troubu předehřejte na 150 stupňů. Dno koláčové formy o průměru 30 cm vyložte papírem na pečení, potřete ho máslem a vysypte troškou mouky. Do pekáče, do kterého se koláč pohodlně vejde (koláč se peče ve vodní lázni), dejte složenou čistou utěrku a na ni postavte připravenou formu.
Dvě třetiny cukru dejte do kastrůlku, přilijte 250 ml vody, promíchejte a pomalu zahřívejte. Na mírném varu svařte na světlý sirup.


Čokoládu a máslo dejte nejlépe do kovovoé misky a tu postavte na hrnec s vroucí vodou(voda se nesmí dotýkat dna misky).

Za občasného promíchání nechte rozpustit.
Když bude směs rozehřátá a hladká, přidejte do ní cukrový sirup a pak nechte trochu vychladnout.

Mezitím ušlehejte vejce se zbylou třetinou culkru, až se jejich objem ztrojnásobí.

Ušlehaná vejce zlehka vetřete k čokoládové směsi.

Pokud chcete používat piniové oříšky, trochu je posekejte a přidejte v této chvíli do čokoládové směsi. (Já je nepoužívala).

Vlijte do připravené formy.

(A ano, nožičky v epesních červeno-modrých botičkách patří našemu nejmenšímu, takže pokud se bojíte, že dort nezvládnete, nebojte, zvládla jsem to i já s rok a půl starým batoeltem za zády).
Pekáč, ve kterém forma stojí, naplňte vroucí vodou z konvice tak, aby sahala k okraji formy. Vložte do předehřáté trouby a pečte asi 90 minut, nebo tak dlouho, až bude čokoláda jen zpevněná ve středu koláče. nechte pak ve formě vychladnout a ještě, nejlépe přes noc, ponechte v chladničce.

Nožem, namáčeným v horké vodě, objeďte okraje koláče, abyste je uvolnili, a pak opatrně vyklopte.

Dno formy můžete také krátce, asi 15 vteřin, na sporáku zahřát, aby čokoláda natála a koláč se uvolnil. (Tak drastický postup nebyl opravdu nutný, dort šel vyklopit jako po másle).
Formu sejměte, stáhněte pečící papír. Koláč, ve kterém není žádná mouka, by měl mít konzistenci pevné čokoládové pěny.

Podávejte krájený na řezy, ozdobený případně šlehačkou (od věci není ani zakysaná smetana. mascarpone či kopeček oblíbené zmrzliny).
Já koláč ještě odzboně přes šablonu posypala mletým kokosem, který jsem použila také místo vysypání mouky na máslem potřený pečicí papír. takže můj dort byl opravdu bezlepkový a bez gramu mouky.

Poslední zachráněný kousek:


Nadýchaný dort plný čokolády předčil všechna moje očekávání.
Ač jsem se svědomitě držela postupu, přeci jen jsem si maličko věcí udělala po svém a zjednodušila je. Nevysypávala jsem pomaštěný pečicí papír moukou, ale kokosem (hlavně pro vůni) a neoekla jsem přímo ve vodní lázni, ale do trouby jsem dala dvě mřížky, na jednu jsem dala plytkou koláčovou formu naplněnou horkou vodou,

nad ní (do střední polohy) byla mřížka, na které se dort pekl, takže zde nehrozilo proniknutí vody do formy apodmínky vodní lázně přesto zůstaly zachovány.

Mňam, mít tak doma zásobu kvalitní čokolády, vhnu se na dort hned ...

A co vy, jak se vám líbí? Chtěli byste taky dostávat takové sladké dárky?

Pivní palačinky s domácím pribináčkem a koblihy pečené v troubě

17. ledna 2011 v 16:42 | Madla
Občas mě přepadne hrozná chuť na sladkou rýži, žemlovku nebo jiné sladké hlavní jídlo. Leč můj drahý sladkým pokrmům v roli popolévkového chodu dvakrát nefandí, takže si po většinu času musím nechat zajít chuť, nebo ji ošálit nějakým malým dezertem (třeba báječně rafinovanou čokoládoovu pěnou - ať už z bílé či tmavé čokolády). Ale když se střetne má chuť na sladké s odjezdem našeho milovaného živitele na služebku, to je něco jiného. To se vždy těším, až zapojím třeba pánev (tu na vaření) a své ruce, protože ze sladkých hlavních chodů to u mě vždy na prvním místě vyhrává palačinka.

A já vám představím netradiční recept na palačinky s pivem. Vaříte s pivem? A pečete s pivem? Já ano a vůbec se toho nebojím. Pivo tyhle palačinky pěkně nadlehčí a pokud nepatříte zrovna mezi pivní skauty, nemusíte se bát, pivo není v palačinkách vůbec cítit.

Takže pojďme na recept:

100 gramů hladké mouky
2 vejce
3 dl mléka
špetka soli
tři lžíce piva

A postup je až trapně jednoduchý - vejce prošleháme s mlékem a pivem a přidáme k osolené mouce. Pořádně promícháme a vytvoříme tekuté těsto, které necháme dvě hodinky odpočívat. Po odpočinku ho ještě pěkně prokvedláme a pak už pomocí malého žufánku nebo chete-li naběračky lijeme na lehce olejem pokropenou pánev těsto, z něhož smažíme tenoučké palačinky.

Z uvedené dávky je asi osm velkých palačinek. ty můžeem plnit jak na sladko, tak i na slano.

Já jsem pro sebe a naše robě zvolila nádivku sladkou a vůbec ne ledasjakou.
P1010374_sm

Palačinku jsem plnila domácím pribináčkem, který se od svého průmyslově vyráběného kolegy liší lehkostí a svěžestí, protože je ze samých dobrých věcí. Posuďte sami ... na výrobu domácí verze oblíbeného pramene zdraví z Posázaví budete potřebovat:

1/2 litru mléka
1 pudingový prášek libovolné příchutě (já volila tentokrtá čokoládovou variantu)
3 vrchovaté lžíce cukru (obvykle používám třtinový)
1 vaničku měkkého tvarohu (tedy 250 ml)
3 vrchovaté lžíce bílého jogurtu

Z mléka, cukru a pudingového prášku uvaříme obvyklým způsobem puding a necháme jej za občasného míchání trošku vychladnout. Pokud se vám zdá puding se třemi vrchovatými lžícemi brutálně sladký, nebojte se, sladkost se srazí přidáním dalších ingrediencí, tkeré tvoří tvaroh a jogurt, které vmícháme do chladnoucího pudingu. A je to.
Takto připravený pribináček můžeme s dobrým poctem nabádnout i hodně malým dětem jako chutnou svačinku, udělat si z něj dobrý pohár s ovocem, nebo nám může také posložit jako krém do dortu nebo právě jako náplň již zmíněných palačinek.
Bohužel foto pribináčku se asi nikdy nedochová uveřejnění, protože je tak dobrý, že na něj nejen naše akční batole stojí frontu se lžící zkombinovaný s mírně nepříčetným pohledem.

Takže hotovým krémem naplníme palčinku, úhledně zavineme a dozdobíme dle chuti. Já zdobila báječným rybízovým kompotem od vilemíny.
P1010375_sm

Pivní palačinky se dají plnit i na slano, výrobrné jsou třeba se špenátem a Nivou, nebo s pikantní tvarohovou pomazánkou.


Ačkoli osobně nepatřím mezi nadšence smažení, a třeba takové koblihy z obchodu mi nechutnají vůbec, jsem však kvůli svému manželovi, kterému naopak koblihy chutnají, schopna udělat kompromis. Takže jsem se jednoho krásného, byť chladného dne, pustila do výroby plněných koblih, které jsem poté pekla pěkně v troubě.
A výsledek? Nadýchané a kypré koblihy bez zbytečného tuku, do kterých jsem se s radostí zakousl i já.
P1010612_sm
A protože nejde o můj recept, ani o můj nápad, pro případné nadšence zde přidávám odkaz. Já jen místo hery použila máslo a vzniklé kobližky se zlatavou křupavou krustičkou a hebkým kyprým vnitřkem mě doslova nadchly.
P1010614_sm
Poírala jsem je pouze rozehřátým máslem, protože rumu doma nijak neholdujeme.
Jedna vráka kobližků byla s již zmíněným rybízovým kompotem od vileminy a ta druhá s mléčnou čokoládou. jednoduše jsem do každého vykrojeného kousku dala tabulku čokolády, přikryla druhým kouskem těsta, přitiskla okraje a bylo to.
P1010610_sm
Zlatavé a téměř dietní koblihy byly na světě a já už vím, že ty kupované jim nesahají ani po paty.

Tak dobrou chuť!

Rychlé, zdravé a chutné müsli

20. listopadu 2010 v 21:23 | Madla
Tohle müsli prostě miluju a když se v naší domácnosti vyskytnou přezálé banány, hned vím, co s nimi. Občas ani nečekám na to, zda nějaké banány zbydou a prostě si tuhle zdravou dobrotu spáchám jen tak. Výborná je nejen ke snídani, ale i jako rychlá svačinka, nebo zdravé zobání třeba k televizi (kterou my ovšem nemáme).
A navíc se dá recept různě obměňovat, můžete použít podle chuti různé sušené ovoce nebo měnit oříšky, fantazii se meze nekladou a výsledek bude vždy prudce sežratelný.

Když sepisuji tento recept, tak je už müsli dávno v trapu, takže než abych si zaslintala klávesnici, raději napíši hned soupis ingrediencí, a protože dítě spí spánkem klidným a pokojným, nažhavím zřejmě hrnec a jedno müsli si usmyslím.

Rozpis na šest až osm porcí:

2 hrnky (s objemem 250 ml) ovesných, ječných či žitných vloček (nebo jejich kombinace)
4 lžíce slunečnivocýh semínek
6 lžic strouhaného kokosu
1/2 šálku hnědého cukru
1 lžička skořice
2 banány
2 hrsti oblíbeného sušenéhoo ovoce (bezkonkurenční jsou brusinky)
1/2 šálku nahrubo nasekaných mandlí (nebo smě oblíbených ořechů)
4 lžíce kvalitního slunečnicového oleje

Takže zapomeňme na váhy a k ruce si vezměme obyčejný hrnek čtvrtlitráček. Dále si nachystejme pěkně velký hrnec, ve kterém budeme zdravou dobrotu připravovat.
Ve větším hrnci tedy nasucho opražíme námi zvolený druh vloček, přisypeme k nim slunečnicová semínka a strouhaný kokos  a za občasného míchání necháme na pánvi dozlatova opéci. K této suché směsi přidáme na kousky nakrájené banány a vsypeme také půl hrnku hnědého cukru a lžičku skořice.
Směs na granolu1

A mícháme a mícháme a necháme se unášet sladkou, přesladkou vůní. banán se nám v hrnci "rozpatlá" a bude fungovat jako dokonalé pojidlo. Ač unášeni vůní, musíme zůstat nohama na zemi a nedopustit, aby se nám müslispálilo. Takže občas směs prohrábneme vařečkou či jiným instrumentem a činíme tak do doby, než cel směs pěkně nezhnědne.
Směs na granolu2

Jemně hnědou směs odstavíme ze zdroje tepla a přidáme do ní sušené ovoce dle naší chuti (větší kousky samozřejmě překrájíme), mandle (či jiné ořechy) a müsli přelijeme čtyřmi lžícemi kvalitního jednodruhového slunečnicového oleje. A promícháme.
Granola
Já byla tentokrát líná a mandle jsem ani nekrájela na hrubo a opražila jsem je spolu s vločkami, cukrem a banány. A byla to lahoda.
Protože toto müsli obsahuje banán, není příliš trvanlivé a v lednici vám vydrží tak čtyři dny (ale to už ho budete mít dávno snězené).
Servírovací foto snad pořídím časem, protože se na svou misku müsli, přelitou dobrým bílým jogurtem v bio kvalitě vždycky tak třepu, že mi všichni a všechno musí jít z cesty. Tedy i foťák ...

Rychlá a zdravá snídaně je tedy hotová a pokud vás zajímá historie müsli, jukněte se třeba sem.

Přeji vám dobrou chuť a klidné a optimistické probuzení do nového dne.

Pokud chete snídat spíše konzervativně, dejte si k snídani třeba čerstvě upečený, nádherně voňavý a křupavý chleba podle vaší chuti.

Voňavé tartaletky s hruškou, mandlemi a čokoládovým krémem

27. října 2010 v 18:14 | Madla
Když začíná teplota klesat pod nulu, neomylně se u mě nastaví chuť na pořádný hrnek čaje s medem a k tomu prostě musím zakousnout něco sladkého - nejlépe něco rychlého a nekomplikovaného a přesto prudce dobrého. A takovouto charakterisitku splňují dezerty z lístkového těsta - jsou křehké a mizí jako mávnutím kouzelného proutku. A nemusí být jen obligátní štrůdl - co takhle si trošku pohrát a lístkovým těstem naplnit malé roztomilé tartaletky, kterým na kráse ještě přidá dokonalá kombiance hrušek a hořké čokolády.

Takže pokud čekáte milou návštěvu, nebo máte v téhle zimě chuť na jemný a elegatnní dezert, pusťte se se mnou do díla.

Na devět kousků budete potřeobvat:

1/2 lístkového těsta (samozřejmě může být i domácí ...)
tabulku kvalitní čokolády (nejlépe s obsahem 70% kakaa a více)
1 měkký tvaroh ve vaničce
2 lžíce créme fraiché nebozakysané smetany
tři čerstvé hrušky, oloupané a zbavené jadřinců (v nouzi dobře poslouží i hruškový kompot)
hrst nahrob posekaných mandlí

Na dozdobení:
dotuha ušlehanou šlehačku nebo kopeček zakysané smetany či vanilkové zrmzliny

A protože nás čeká dezert opravdu fofrový, nechám už řečí a vrhnu se po válečku. Těsto si rozválíme na tloušťku tak dvou až tří milimetrů a po kouscích jej vtlačíme do formiček na tartaletky. Rozpálíme si troubu na 200 stupňů a na těsto přidáme na měsíčky nakrájené hrušky.
P1010153_26

Ve vodní lázni si rozpustíme nam kousky nalámanou hořkou čokoládu a až bude rozpuštěná, vmícháme do ní tvaroh a dvě lžíce créme fraiché. ten si vyrábím doma podle tohoto receptu. Ale pokud vás honí lenora jako občas každého, nestane se nic hrozného, když místo créme fraiché použijete kvlaitní zakysanou smetanu. Jen by měla být opravdu s vyšším obsahem tuku, protože tuk je (ať chceme nebo nechceme) nositel chuti. Zamícháním nám zvnikne hedvábně jemný krém, který už teď láká ke snězení. Takže ochutnáme a pokud máme opravdu sladké jazýčky, můžeme čokoládový krém případně trošku dosladit. Do krému nasypeme zlehka dvě hrstě nahrubo posekaných mandlí, promícháme a máme hotovo. Tedy takřka.
Pokud chcete svůj výtvor vystřelit do nadpozemských výšin, udělejte si dopředu mandle zkaramelizované.
Krém naneseme na hrušky (stačí tak jedna lžíce na jednu formičku) a vrzneme do trouby rozpálen é na oněch vražedných 200 stupňů.
P1010154_27Pečeme čtvrt hodinky až dvacet minut, prostě do doby, než okraje z lístkového těsta krásně nezezlátnou. Necháme mírně vychladnout avyklopíme z formičky.
Servírujem s porcí créme fraiché, zakysané smetany nebo šlehačky nebo chladné vanilkové zmrzliny.
P1010156_28
S fromičkami na tartaletky se dá kouzlit různě a pokud máte formičky kvaltiní, není třeba je ani vymazávat máslem či jiným tukem a vyklopit vám půjdou hravě. Já mám ty své z internetového obchodu u rybičky.
A pokud vás přepadne touha naplnit tyto překásné formičky něčím slaným a stylovým, můžete si své představy splnit třeba tímto receptem.


Klasické listové těsto, které si můžete připravit dokonce po domácku, můžete nahradit samozřejmě i těstem křehkým a to jak sladkým, tak i slaným.

Fantazii se prostě meze nekladou.

Tak si nechte chutnat.

Cuketové bábovičky s rozinkami a slunečnicovými semínky

22. srpna 2010 v 11:22 | Madla
Byla jsem zaplavena hromadou cuket od mé maminky a po všem tom cuketovém šílenství, kdy jsem už měla pocit, že mi tyto krásně zelené a žluté (ano, není to překlep, máma pěstuje i žlutou variantu cukíny) plody lezou i ušima to chtělo změnu… a tak vznikly cuketové bábovičky s rozinkami a slunečnicovými semínky. Zní to šíleně, chutná to výborně a je to navíc zdravé, protože se receptura obešla bez vajec.
Miluju jednoduché pečení, kdy se nemusí nic vážit a odměřovat, takže si nachystejte klasický čtvrtlitrový hrnek, vyhrňte si rukávy a pusťte se do díla.

Takže si připravme následující ingredience:

½ hrnku krystal
1 hrnek mouky (půl hrnku bílé polohrubé, půl hrnku hladké pšeničné celozrnné)
1 lžičku skořice
1 lžičku sušené citronové kůry
2 lžičky skořicového cukru (nejlépe domácího )
1 lžičku jedlé sody
½ balíčku kypřicího prášku
1 lžíce kvalitního kakaa (s holandským vskutku chybu neuděláte)
½ hrnku oleje
1 hrnek najemno nastrouhané cukety (malou cuketku lze strouhat i neloupanou, starší kusy oloupeme a necháme "vypotit")
1 hrnek hustého bílého jogurtu
hrst slunečnicových semínek (samozřejmě oloupaných)
hrst rozinek

Příprava je až směšně jednoduchá:

Do mísy vsypeme všechny sypké ingredience, zamícháme, vlijeme olej a jogurt, opět zamícháme, šoupneme tam nastrouhanou cuketku, slunečnicová semínka a rozinky, zamícháme. A nalijeme do vymazané a vysypané libovolné formy. Může to být forma na bábovku, na srnčí hřbet či malá forma na dort. Já mám moc ráda malé bábovičky, tažte jsem těsto "nacpala" do muffinové formy. Pokud tak učiníte jako já, dávkujte těsto do každého důlku jen do ¾, aby vám následný výtvor nepřetekl. Vložte do předem vyhřáté trouby na 180 ◦C a pečte zhruba 20 - 30 minut. Každá trouba peče jinak, takže ke konci pečení kontrolujte výsledek pomocí špejle, až se těsto přestane lepit, je hotovo. Výsledek vás překvapí a rozhodně ne špatně. Cuketa působí v těstě jako zvlhčovač a bábovičky jsou takové příjemně morké a nedusí. Takže pro milovníky cuekt a "mokrých" buchet je to recept vskutku ideální.


Lze jíst jen tak, já vyklopila horké bábovičky z muffinové formy, naňahňala na každou z nich lžičku tužší pikantní marmelády (použila jsem brusinkovou a domácí rybízovou, výborná by mohla být i višňová), nechala jsem vychladnout a jemně jsem postrouhala tyčinkou Ledové kaštany.

Naprosto netradiční žemlovka - reborborová s čokoládou

10. června 2010 v 7:44 | Madla
Máte rádi žemlovku? Nebo semlbábu, zemlbábu, jak se jí také často krajově říká? Mě označení zemlbbáa nepřijde příliš vhodné - představím si pod ním většinou ženu staršího věku, hádavého charakteru, prostě takovou tu žensštinu, na níž nejlépe sedí oblíbené vtipy o nesnesitelných tchýních. A protože já měla na tchýni štěstí veliké a díky manželovi mám tak ve své blízkosti ososbu chápavou, milou a vtipnou, ochotonou kdykoli a jakkoli pomoci. Prostě to není žádná tchýně a žádná bába, proto nebude ani zemlbába ...

Ale na žemlovku, na tu občas chuť dostanu - musí mi ovšem vydržet až do doby nepřítomnosti mého drahého muže, jelikož ten by sladký oběd nepozřel snad ani pod pohrůžkou smrti. Inu, zda-li dělá dobře či špatně, posuďte sami po shlédnutí mého žemlovkového snažení.

Ač je tato žemlovka zcela netradiční, je prostě k sežrání.

já měla k dispozici tyto ingredience:

čtyři rohlíky z předešlého dne
2 řapíky rebarbory
tabulku hořké čokolády, rozlámanou na čtverečky (já měla extra kakaovou od Orionu a bylo to skvělé)
hrst mraženého černého rybízu (nemusí být, nebo lze nahradit borůvkami)
smetanu ke šlehání (nevyšlehanou) na ovlhčení rohlíků (stačily dvě lžíce)
něco másla na vytření zapékacích misek či mísy

Postup přípravy je až směšně jednoduchý. Vymažeme si misky či mísy máslem, poklademe na kolečka nakrájenými rohlíky (experimentátoři s dostatkem času mohou zkusit jiné, inovativní tvary), zlehka pocákáme smetanou ke šlehání
P1010031-SM

a poklademe nakrájenou rebarborou. Rebarboru jsem krájela na asi půlcentimetrové kousky, ale když budete mít menší či větší, zhola nic se nestane. k rebarboře přihodíme pár kuliček černého rybízu nebo borůvek. U mě došlo v rámci vyklízení mrazáku na zbylý rybíz a s rebarborou si vedl skutečně velmi dobře.
P1010032-SM
Na ovoce naklademe kostičky čokolády
P1010033-SM
a překryjeme poklopem z rohlíkových plátků. ty opět jemně zkropíme chutnou smetanou.
P1010034-SM

A je hotovo. Teď za nás bude pracovat trouba. Ledaže bychom se uměli rozpálit do běla.
Zatím bledničkově vyhlížející netradiční žemlovku vložíme do rozpálené trouby a pečeme zhruba při 200 stupních dvacet až třicet minut, nebo tak, jak to máme u žemlovky rádi. Někdo ji rád křupavější a někdo zase ne.
Já mám ráda hodně křupavou, proto jsem ani jednotlivé plátky rohlíků nemáčela v mléce s vejcem, jak tomu obvykle bývá. A zapékala jsem takřka půlhodoinu.
P1010035-SM
Výsledkem byly dočervena vypečené plátky z rohlíků, spojené s ovocem protečeným rozpuštěnou lavinou čokolády.
P1010036-SM
Ani sypat moučkovým cukrem nebylo nutné, kdo by chtěl takovou dobrotu zakrývat sladkým popraškem?
Ale chcete-li si opravdu zamlsat a samotná žemlovka se vám zdá příliš suchá a obyčejná, přelijte si ji pěkně horkými opilými švestkami z tohoto receptu. A z žemlovky bude rázem chutný a delikátní recept. Mě se už fotografie s opilými horkými švestkami pořídit nepodařila, protože vše tak krásně a omamně vonělo, že jsem se vrhla na talíř jako španělští dobyvatelé na zlato Inků.

Žemlovka se vyvedla nadmíru a já už se těším, až jí budu moct vyzkoušet v další, netradiční podobě.

Netradičně plněné domácí větrníčky I.

15. května 2010 v 7:13 | Madla
Čas letí jako splašená herka a už je to rok, co na svět přišel malý Toníček. Teď už je z něj velký mužský a tak si zasloužil pořádnou oslavu se spoustou dobrého jídla. Zatím sice mohl ochutnat jen trošku dortu, ale na jeho příští narozeniny, v pořadí druhé, už bude moct ochutnávat všechno, co mu maminka na oslavu upeče.

I přes to, že se dítko pojídání větrníčků nezúčastnilo, zmizely z talířku takřka kosmickou rychlostí. A proč? Protože byly neskutečně dobré ... a postarala se o to netradiční a lehce rafinovaná náplň. Klasika ze šlehačky a pudingu mi nikdy moc nejela a vždycky se mi zdála příliš těžká, stačil jeden kousek a žaludek jsem měla zaplácnutý na celý den. Takže jsem prohlédla zásoby v lednici a ve skříni a bylo to jasné - krém bude z tvarohu a bílé čokolády a pro chuťový o barevný kontrast se postará lžička meruňkového frutafilu, posazená na kopeček z bílého lahodného krému.

Jste zvědaví na recept? Tak tady je:

Jelikož jsem odpalované těsto vyráběla naposledy snad před deseti lety, měla jsem před ním trošku respekt a mírně nahnáno. Ale když máte osvědčený recept, jde všechno jako po másle. Já svůj starý recept mám zastrčený ještě někde doma u rodičů a než bych jim zpřeházela domácnost vzhůru nohama, raději jsem se podíval apo jiném zdroji. A ejhle, v bistru Florentýna se čile odpalovalo.

Takže jsem si s dovolením půjčila jejich recept a v nouzi jej malinko pozměnila. A nic se nestalo. A v čem spočívala tato drobná změna? Došla mi hladká mouka ... a zjistila jsem to až těsně před pečením. To je tak, když se někdo vrhá do pečení bezhlavě a bez rozmyslu. Ale naštěstí mám vždy v zásobě také jemně mletou celozrnnou mouku, takže jsem jí malý zbytek nahradila. A všechno bylo v pořádku.

Takže na odpalované těsto si nachystejte:

75 gramů másla
175 mililitrů vody
špetku soli
100 gramů mouky (já měla jen 70 gramů a proto jsem zbylých 30 nahradila celozrnnou jemně mletou moukou pšeničnou)
3 vejce (rozkvedlaná)

A dejme se do toho. Rozpálíme si troubu na 200 stupňů a necháme ji, ať se pěkně žhaví. Její čas ještě přijde. Tentokrát si místo mísy nachystáme kastrol, ve kterém budeme těsto odpalovat.
Do kastrolu nejprve vlijeme jemně oslenou vodu a máslo. Necháme přijít k varu, a jakmile se máslo rozpustí,
vsypeme k němu naráz celou dávku mouky. a začneme míchat vařečkou. A ačkoli se to nezdá, stačí malá chvilička a mouka se s omáslovanou a osolenou vodou spojí v krásné "těsto".
"Těsto" pořád promícháváme a máme jej nad zdrojem tepla. Když se těsto přestane lepit na vařečku samotnou a dno a boky nádoby, odpalujeme ještě minimálně jednu minutu. Mouka se musí totiž pořádně provařit, vlasntě prosmažit.
Až se nikde nic nelepí, odstavíme hrnec s hmotou mimo zdroj tepla anecháme jej mírně prochladnout. Stačí na teplotu těla. Prostě když do "těsta" zanoříme zvědavý prstík, tak nám nenaskočí puchýřani omrzliny
Zvláš´t vhrnku si rozšleháme 3 vejce a do přiměřeně teplé hmoty je po malých částech přiléváme.

Vždycky po přilití vejce směs pořádně vařečkou zpracujeme a další vaječnou dávku lijeme, až když je ta následující už pěkně vsáklá do těsta.
Těstem naplníme cukrářský sáček a na plech vyložený pečícím papírem se snažíme umně sázwet kopečky jeden jako druhý.
Špičky moc nedržely, občas se zhroutily na tu nebo onu stranu, na výsledné chuti to však neubralo.
A teď s nimi alou do trouby rozpálené na 200 stupňů. A jedém a pečém zhruba 10 až 15 minut podle velikosti větrníčků. Já měla malinké, tak jsem je pekla 10 minut a přes sklo trouby jsem netrpělivě sledovla, jestli rostou.
S nafukováním větrníčků jsem se dmula pýchou i já a už jsem se těšila, jak budou dobře chutnat.
Až začnou větrníčkům mírně hnědnout špičky, zmírníme jim teplotu v troubě na 160 stupňů a dáme jim ještě 5 až 10 minut na dopečení.

Poté je ještě horké přemístíme na mřížku a do každého z nich ze spodu vrazíme úzký ostrý nůž, který trošku pootočíme. Vzniklým otovrem ujde pára vytvořená uvnitř pečiva a větrníčky tak zůstanou krásně nadýchané a křupavé.
Po vychladnutí je rozkrojíme a naplníme krémem.

A jak na něj? Úplně jednoduše. Připravíme si následujících pár nezbytností:

1 zakysanou smetanu
1 měkký vaničkový tvaroh (doporučuji tučný, má lepší chuť)
2 tabulky bílé čokolády (Milka je asi nejelpší volba co se týče bílé čokolády)


a meruňkový frutafil nebo meruňkovou zavařeninu

Obě tabulky bílé čokolády rozlámeme na jednotlivé kostičky a nasypeme do skleněné misky. I s miskou dáme na vhodný hrnec, do kterého jsme nalili horkou vodu. A teď necháme páru, aby dokonala své dílo. občas můžeme přijít čokoládou zamíchat a za deset minut bychom měli mít krásně hladkou bílou hmotu. Do ní vmícháme tvaroh a zakysanou smetanu a směsé plníme větrníčky a v mém příapdě i narozeninový dort. na bílý krém dáme ještě po lžičce meruňkového frutafilu nebo meruňkové zavařeniny a přiklopíme vrchní částí větrníčku. Pocákáme čokoládovou polevou a servírujeme.
byly vážně božské.
 
 

Reklama